Rodinné právo

Poradna: Nedodržování styku s dětmi - co s tím?

Žiji v Brně a jsem matkou dvou dětí ve věku 2 a 6 let. Můj ex-manžel, se kterým mám dohodu o pravidelných návštěvách, se však s nimi odmítá stýkat. Ráda bych věděla, jaké mám možnosti v této situaci. Je možné tuto záležitost řešit skrze soud?

29. 10. 2025 612 zobrazení 8 rozhodnutí analyzováno

Riziko Střední

Síla precedentu Střední

Spolehlivost 74%

Analyzováno 18. 12. 2025 13:00

Krátká odpověď

Soud může upravit režim styku otce s dětmi, ale nemůže jej donutit, aby si děti skutečně bral – v praxi lze pouze uzpůsobit režim nebo řešit výživné a podporu pro děti.

Klíčové body

Ochota a aktivita rodiče ke styku nelze soudně vynutit.

Soud může upravit režim styku dle aktuálních poměrů.

Zanedbání styku může ovlivnit výživné nebo další úpravy péče.

Zapojení OSPOD napomáhá ochraně dětí i řešení konfliktů.

Důsledná dokumentace neplnění dohody je pro další postup klíčová.

Doporučení

Zdokumentujte průběh a frekvenci nenaplňovaných návštěv.

Zvažte podání návrhu na soudní úpravu poměrů (úpravu styku a péče).

Neváhejte kontaktovat OSPOD v místě bydliště dětí; jejich podpora může pomoci.

Pokud ex-manžel péči neplní, navrhněte zvýšení výživného.

Hledejte odbornou podporu pro děti (psycholog, médiátor) kvůli zklamání nebo nejasnostem.

Právní analýza

Shrnutí právní situace

Vaše situace spočívá v tom, že jako matka dvou malých dětí máte s ex-manželem dohodu o pravidelných návštěvách, ovšem on se stykem s dětmi nejeví zájem a fyzicky se s nimi nestýká. Vaší hlavní otázkou je, jaké máte právní možnosti a zda lze situaci řešit prostřednictvím soudu, případně jaké důsledky plynou z neplnění této dohody.

Relevantní právní úprava

Rodičovská odpovědnost, včetně práva a povinnosti udržovat osobní styk s dítětem, je zakotvena v §858 OZ. Podle tohoto ustanovení může trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti změnit pouze soud. Samotná vyživovací povinnost (výživné) je podle §859 OZ samostatnou složkou a není zahrnuta do rodičovské odpovědnosti. Pokud dojde ke změně poměrů, může soud automaticky upravit rozhodnutí o výkonu práv a povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, viz §909 OZ. Podle §68 OSŘ účastníky řízení nelze žádným způsobem vynutit ke konkrétním úkonům. Sociálně-právní ochrana je určena i dětem, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti (§6 z.č. 359/1999 Sb.). OSPOD může v této věci pomáhat a zajišťovat ochranu práv dítěte (§2 z.č. 359/1999 Sb., §41 z.č. 359/1999 Sb.).

Právní hodnocení

Silné stránky: Existuje právní rámec umožňující úpravu styku soudem a je možné, že změna přístupu ex-manžela může být považována za změnu poměrů, což umožňuje zahájit soudní řízení o nové úpravě. Soudní rozhodnutí dá také jasná pravidla do budoucna a zvýší předvídatelnost situace. Vyživovací povinnost může být také upravena, pokud péče o děti fakticky zůstává výlučně na Vás.

Slabé stránky: Soud nemá možnost donutit druhého rodiče vykonávat styk v pozitivní formě – tj. aby si děti skutečně bral. Může pouze upravit režim nebo zvýšit výživné. Vynucování osobního styku soudem je v těchto případech nereálné a opatření se převážně zaměřují na ochranu zájmů dětí a pragmatické nastavení režimu. V praxi je jedině možné upravit poměry tak, aby byly pro děti co nejméně stresující a zohledňovaly nový stav.

Možné výsledky

Realistické scénáře:

Úprava styku soudem – nový režim odpovídající reálné situaci (např. minimální rozsah nebo zúžení styku).
Navýšení Vašeho výživného, pokud péči vykonáváte takřka výlučně Vy.
Doporučení rodinné mediace, případně zapojení OSPOD k podporování zájmů dětí a zmírnění jejich frustrace z neplněných setkání.
Pokud by ex-manžel projevil zájem do budoucna, bude muset opět soud případně upravit režim.
Přímé donucení soudu, aby druhý rodič děti „musel“ vídat, není v praxi možné.

Další kroky

Kontaktujte OSPOD v Brně a konzultujte situaci.
Připravte si kompletní záznamy o styku a komunikaci s ex-manželem.
Zvažte podání návrhu na soudní úpravu styku, případně změnu výživného.
Vyhledejte psychologickou nebo rodinnou poradnu pro děti.
Zvažte mediaci, pokud je komunikace mezi rodiči ještě možná.

Hodnocení rizika

Střední

Faktory:
• Soud nemůže rodiče přinutit k aktivnímu styku.
• Změna rozhodnutí je možná pouze v rámci úpravy poměrů.
• Psychické dopady na děti, pokud nebude režim včas upraven.
• Možnost dlouhého řízení a omezené zásahy soudní moci.

Možné scénáře

Postup: Neplnění styku otce s dětmi – úprava a ochrana práv

Vyberte možnost pro zobrazení cesty

Situace Akce Výsledek

Připravené dokumenty

Na základě vaší situace jsme připravili vzorové dokumenty, které můžete použít:

Návrh na úpravu styku nezletilých dětí s otcem

Slouží k podání návrhu k soudu na změnu nebo úpravu styku dětí s otcem, pokud stávající dohoda není naplňována. Umožní soudu přezkoumat a nově nastavi...

Návrh na úpravu styku s dětmi

Upravit a stáhnout

Oznámení OSPOD o neplnění styku otcem

Slouží k oficiálnímu informování OSPOD o tom, že otec nerealizuje styk s dětmi dle dohody či soudního rozhodnutí. OSPOD může situaci monitorovat, zpro...

Oznámení orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD)

Upravit a stáhnout

Návrh na zvýšení výživného pro nezletilé děti

Pokud otec péči fakticky neplní, můžete navrhnout soudu zvýšení výživného. Soud zohlední aktuální situaci při určení výše výživného.

Návrh na změnu výživného

Upravit a stáhnout

Dokumenty jsou vzorové a je třeba je upravit podle vaší konkrétní situace. Doporučujeme konzultaci s advokátem.

Klíčové skutečnosti

Místo: Brno
Matka dvou dětí ve věku 2 a 6 let
Ex-manžel má dohodu o pravidelných návštěvách (styk s dětmi)
Ex-manžel se odmítá s dětmi stýkat
Dotaz na možnosti řešení a zda lze věc řešit soudně

Právní upozornění: Tato analýza má pouze informativní charakter a nenahrazuje odborné právní poradenství. Pro řešení konkrétního případu doporučujeme konzultaci s advokátem.

Právní předpisy

89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník

§858

§859

§909

§860

(1) Dítě má společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů.
(2) Nemá-li dítě příjmení podle odstavce 1, zvolí rodiče pro dítě příjmení jednoho z nich; jinak jeho příjmení určí soud. Totéž platí o osobním jménu dítěte.
(3) Došlo-li ke změně společného příjmení manželů nebo příjmení jednoho z nich určeného pro jejich společné děti, vztahuje se tato změna i na příjmení jejich dříve narozeného dítěte. Dovršilo-li však toto dítě 12 let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením rodičů před matričním úřadem se souhlasem dítěte.

99/1963 Sb. Občanský soudní řád

§68

(1) Smírčí řízení ve věcech, v nichž jedná a rozhoduje senát, provádí předseda senátu.
(2) Součinnost nebo přítomnost účastníků nelze žádným způsobem vynucovat.

359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí

§6

§2

(1) Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba.1) V případě nezletilých dětí, které nabyly plné svéprávnosti, se sociálně-právní ochrana poskytuje pouze v rozsahu stanoveném v § 8 odst. 1, § 10 odst. 3 písm. a), b), § 29, § 32 a 34. Při poskytování sociálně-právní ochrany v těchto případech je příslušný orgán sociálně-právní ochrany povinen plně respektovat vůli dítěte, které nabylo plné svéprávnosti.
(2) Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České republiky a) má trvalý pobyt, b) má podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů, c) podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, d) je oprávněno trvale pobývat,2) e) pobývá s rodičem, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,2a) f) pobývá s rodičem, který na území České republiky pobývá na základě potvrzení o strpění pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu63) nebo který je azylantem anebo osobou požívající doplňkové ochrany, nebo g) je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany.
(3) V rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 37 a 42) se sociálně-právní ochrana poskytuje také dítěti, které nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo není hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani není oprávněno podle zvláštního právního předpisu2) trvale pobývat na území České republiky.

§41

(1) Dětem podle § 6 písm. e) a g) se poskytuje ambulantní formou služba spočívající v ochraně a pomoci; účelem služby je prevence a zabránění násilí na dětech. Ochrana a pomoc se poskytuje též rodiči dítěte podle § 6 písm. e) a g), pokud se násilí na tomto dítěti nedopustil nebo pokud nespáchal trestný čin podle § 6 písm. e) nebo není osobou, se kterou je vedeno trestní řízení pro trestný čin vůči tomuto dítěti.
(2) Ochrana a pomoc podle odstavce 1 obsahuje tyto činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) sociálně terapeutické činnosti, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

179/2024 Sb. Zákon o hromadném občanském řízení soudním

§1

Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje podmínky, za kterých lze v jednom občanském soudním řízení projednat a rozhodnout spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více osob (dále jen „hromadné řízení“), postup v tomto řízení a výkon rozhodnutí vydaného v tomto řízení.
(2) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1). § 10 Postavení zúčastněného člena skupiny Zúčastněný člen skupiny není účastníkem hromadného řízení a nemůže se řízení zúčastnit ani jako vedlejší účastník; v hromadném řízení mu přísluší jen procesní práva podle § 11. § 11 Procesní práva zúčastněného člena skupiny
(1) Zúčastněný člen skupiny má za podmínek stanovených tímto zákonem v hromadném řízení a) právo vzít zpět svoji přihlášku, b) právo vyjádřit se k jeho předmětu nebo průběhu, c) právo na informace o jeho průběhu, d) právo nahlížet do spisu, e) právo podávat námitky proti návrhu smíru, návrhu na změnu hromadné žaloby nebo návrhu na její zpětvzetí a f) právo vyjádřit se k odvolání.
(2) Není-li spis veden elektronicky, může soud v zájmu zajištění rychlosti a účelnosti projednávání věci přijmout organizační nebo jiná vhodná opatření, kterými právo zúčastněného člena skupiny nahlížet do spisu přiměřeným způsobem omezí při zachování podstaty tohoto práva. § 12 Správní orgán, který by jinak byl příslušný rozhodovat ve sporech vyplývajících z poměrů soukromého práva, které se projednávají v hromadném řízení, a subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů mají právo podat soudu vyjádření týkající se věci samé. § 13 Náležitosti hromadné žaloby
(1) Hromadná žaloba musí kromě náležitostí návrhu na zahájení řízení podle občanského soudního řádu obsahovat také a) označení, že jde o hromadnou žalobu, b) předpoklady členství ve skupině, c) uvedení skutečností, které svědčí o splnění podmínek přípustnosti hromadné žaloby podle § 15, a d) výši odměny, bude-li žalobce požadovat odměnu podle tohoto zákona, a uvedení skutečností, které svědčí o přiměřenosti navržené odměny, popřípadě sdělení, že žalobce tuto odměnu požadovat nebude.
(2) Z hromadné žaloby musí být patrno, čeho se žalobce ve prospěch členů skupiny domáhá. Požaduje-li žalobce zaplacení peněžité částky nebo splnění jiné srovnatelné povinnosti, musí v hromadné žalobě uvést výši plnění náležejícího jednotlivému členovi skupiny nebo alespoň způsob, na jehož základě bude možné tuto výši nejpozději v den rozhodnutí soudu o věci samé určit.
(3) Výši odměny podle odstavce 1 písm. d) žalobce vyjádří stanovením a) požadov...

§5

Spory v hromadném řízení projednávají a rozhodují jen soudy; ustanovení jiných právních předpisů o tom, že spory z poměrů soukromého práva projednává a rozhoduje o nich správní orgán, se pro hromadné řízení nepoužijí. § 50 Námitka proti návrhu smíru
(1) K návrhu smíru může zúčastněný člen skupiny podat ve lhůtě 15 dnů od jeho uveřejnění v rejstříku hromadných řízení, a nebyl-li návrh smíru uveřejněn v rejstříku hromadných řízení, od okamžiku, kdy byl zúčastněný člen skupiny s návrhem smíru seznámen podle § 49 odst. 3, námitku.
(2) K opožděným námitkám a k námitkám, které neobsahují zákonem stanovené náležitosti, soud nepřihlíží. § 51 Po uplynutí lhůty k uplatňování námitek nařídí soud jednání, jehož předmětem bude projednání návrhu smíru a případných námitek. § 52 Soud posoudí, zda je návrh smíru spravedlivý zejména s ohledem na zájem skupiny. Při posouzení soud přihlédne k uplatněným námitkám a dále zejména k tomu, zda a) žalobce při vyjednávání s řádnou péčí zastupoval zájem skupiny, b) návrh smíru nebyl sjednáván způsobem, který zavdává pochybnosti o vzájemné nezávislosti nebo nepropojenosti žalobce a žalovaného, c) právo nebo oprávněný zájem, které jsou v návrhu smíru přiznávány zúčastněným členům skupiny, jsou spravedlivé, při zohlednění 1. nákladů, rizik a délky hromadného řízení, 2. účinnosti způsobu vypořádání práv zúčastněných členů skupiny a 3. výše případné navržené odměny pro žalobce a způsobu její výplaty, d) je v návrhu smíru se stejnými nebo obdobnými právy nebo oprávněnými zájmy zúčastněných členů skupiny nakládáno rovnocenným způsobem. § 53 Usnesení o schválení smíru a jeho uveřejnění
(1) Po projednání návrhu smíru a jeho posouzení soud rozhodne, zda smír schvaluje; neschválí jej také tehdy, je-li smír zejména s ohledem na zájem skupiny nespravedlivý.
(2) Usnesení o schválení smíru nebo usnesení, kterým smír schválen nebyl, soud uveřejní bez zbytečného odkladu od jeho vydání v rejstříku hromadných řízení, ledaže se účastníci hromadného řízení v návrhu smíru dohodli jinak. Ustanovení § 49 odst. 3 se použije obdobně. § 54 Účinky schváleného smíru Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku také vůči všem zúčastněným členům skupiny. § 55
(1) Změnu hromadné žaloby soud nepřipustí také tehdy, je-li změna hromadné žaloby nespravedlivá zejména s ohledem na zájem skupiny.
(2) Ustanovení § 49 odst. 2 a 3 a § 50 se pro projednání a rozhodnutí o návrhu na změnu hromadné žaloby použijí obdobně. S námitkami zúčastněných členů skupiny se soud vyp...

§10

Postavení zúčastněného člena skupiny Zúčastněný člen skupiny není účastníkem hromadného řízení a nemůže se řízení zúčastnit ani jako vedlejší účastník; v hromadném řízení mu přísluší jen procesní práva podle § 11.

Judikatura

sp. zn. 64 C 229/2025-17 Střední

Okresní soud v Ostravě

"Oba případy spadají do rodinného práva a řeší vztah mezi bývalými partnery a dětmi; ale právní otázka v rozhodnutí je ro..."

sp. zn. 11 C 224/2024-52 Střední

Okresní soud v Jičíně

"Oba případy se týkají rodinného práva a otázky rozvodu, a z pohledu práva mohou vyvolat potřebu soudního rozhodnutí, kte..."

sp. zn. 13 C 15/2025-53 Střední

Obvodní soud pro Prahu 1

"Oba případy spadají do rodinného práva a vyžadují posouzení práv a povinností rodičů vůči dětem; otázky týkající se styk..."

sp. zn. 4 C 86/2025-54 Střední

Okresní soud v Jeseníku

"Oba případy spadají do rodinného práva a mohou vyžadovat soudní zásah k urovnání vztahů k dětem. I když je rozhodnutí za..."

Relevantní právní ustanovení

89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník

§858

§ 858

§859

§ 859

§909

§ 909

§860

§ 860 (1) Dítě má společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů. (2) Nemá-li dítě příjmení podle odstavce 1, zvolí rodiče pro dítě příjmení jednoho z nich; jinak jeho příjmení určí soud. Totéž platí o osobním jménu dítěte. (3) Došlo-li ke změně společného příjmení manželů nebo příjmení jednoho z nich určeného pro jejich společné děti, vztahuje se tato změna i na příjmení jejich dříve narozeného dítěte. Dovršilo-li však toto dítě 12 let, je tato změna jeho...

99/1963 Sb. Občanský soudní řád

§68

(1) Smírčí řízení ve věcech, v nichž jedná a rozhoduje senát, provádí předseda senátu. (2) Součinnost nebo přítomnost účastníků nelze žádným způsobem vynucovat.

359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí

§6

§ 6

§2

(1) Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba.1) V případě nezletilých dětí, které nabyly plné svéprávnosti, se sociálně-právní ochrana poskytuje pouze v rozsahu stanoveném v § 8 odst. 1, § 10 odst. 3 písm. a), b), § 29, § 32 a 34. Při poskytování sociálně-právní ochrany v těchto případech je příslušný orgán sociálně-právní ochrany povinen plně respektovat vůli dítěte, které nabylo plné svéprávnosti. (2) Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České republiky ...

§41

(1) Dětem podle § 6 písm. e) a g) se poskytuje ambulantní formou služba spočívající v ochraně a pomoci; účelem služby je prevence a zabránění násilí na dětech. Ochrana a pomoc se poskytuje též rodiči dítěte podle § 6 písm. e) a g), pokud se násilí na tomto dítěti nedopustil nebo pokud nespáchal trestný čin podle § 6 písm. e) nebo není osobou, se kterou je vedeno trestní řízení pro trestný čin vůči tomuto dítěti. (2) Ochrana a pomoc podle odstavce 1 obsahuje tyto činnosti: a) zprostředkování kont...

179/2024 Sb. Zákon o hromadném občanském řízení soudním

§1

§ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje podmínky, za kterých lze v jednom občanském soudním řízení projednat a rozhodnout spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více osob (dále jen „hromadné řízení“), postup v tomto řízení a výkon rozhodnutí vydaného v tomto řízení. (2) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1). § 10 Postavení zúčastněného člena skupiny Zúčastněný člen skupiny není účastníkem hromadného řízení a nemůže se řízení zúčastnit ani jako vedlejší účastník; v ...

§5

§ 5 Spory v hromadném řízení projednávají a rozhodují jen soudy; ustanovení jiných právních předpisů o tom, že spory z poměrů soukromého práva projednává a rozhoduje o nich správní orgán, se pro hromadné řízení nepoužijí. § 50 Námitka proti návrhu smíru (1) K návrhu smíru může zúčastněný člen skupiny podat ve lhůtě 15 dnů od jeho uveřejnění v rejstříku hromadných řízení, a nebyl-li návrh smíru uveřejněn v rejstříku hromadných řízení, od okamžiku, kdy byl zúčastněný člen skupiny s návrhem smíru s...

§10

§ 10 Postavení zúčastněného člena skupiny Zúčastněný člen skupiny není účastníkem hromadného řízení a nemůže se řízení zúčastnit ani jako vedlejší účastník; v hromadném řízení mu přísluší jen procesní práva podle § 11.

Relevantní judikatura

sp. zn. 64 C 229/2025-17 24. 9. 2025

Okresní soud v Ostravě

Oba případy spadají do rodinného práva a řeší vztah mezi bývalými partnery a dětmi; ale právní otázka v rozhodnutí je rozvod, zatímco uživatelský případ se zabývá úpravou styku s dětmi.

sp. zn. 11 C 224/2024-52 29. 8. 2025

Okresní soud v Jičíně

Oba případy se týkají rodinného práva a otázky rozvodu, a z pohledu práva mohou vyvolat potřebu soudního rozhodnutí, které ovlivní i režim péče o děti a styku.

sp. zn. 13 C 15/2025-53 13. 5. 2025

Obvodní soud pro Prahu 1

Oba případy spadají do rodinného práva a vyžadují posouzení práv a povinností rodičů vůči dětem; otázky týkající se styku a péče bývají řešeny v rámci rozvodových řízení nebo v samostatných řízeních o styku.

sp. zn. 4 C 86/2025-54 16. 9. 2025

Okresní soud v Jeseníku

Oba případy spadají do rodinného práva a mohou vyžadovat soudní zásah k urovnání vztahů k dětem. I když je rozhodnutí zaměřeno na rozvod, v rámci rodinného práva může soud řešit i otázky rodičovských práv a styku s dětmi, což je relevantní pro uživatelčin případ.

Máte podobnou otázku?

Zeptejte se našeho AI právního asistenta a odpověď dostanete na e-mail.

Položit otázku

Poradna: Nedodržování styku s dětmi - co s tím?

Klíčové body

Doporučení

Právní analýza

Shrnutí právní situace

Relevantní právní úprava

Právní hodnocení

Možné výsledky

Další kroky

Hodnocení rizika

Možné scénáře

Připravené dokumenty

Návrh na úpravu styku nezletilých dětí s otcem

Oznámení OSPOD o neplnění styku otcem

Návrh na zvýšení výživného pro nezletilé děti

Klíčové skutečnosti

Relevantní právní ustanovení

Relevantní judikatura

Související otázky

What is the legal process for changing a child's surname in the Czech Republic after a divorce, especially if the parents disagree?

I am a single mother living in Prague, and I want to formalize the paternity of my child's father, who is now willing to acknowledge paternity. What is the legal process for establishing paternity in the Czech Republic, and what are the implications for child support and parental rights?

Máte podobnou otázku?