Zákon č. 246/1992 Sb. Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání

Částka ??/1992
Platnost od ?
Účinnost od ?
Zařazeno v právních oblastech
Nezařazeno
Tisková verze Stáhnout PDF
Zpět na celý zákon
§ 13 246/1992 Sb. Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání
§ 13

Ochrana zvířat v zájmových chovech

(1) Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete a učinit opatření proti úniku zvířat. Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.

(2) Každý, kdo chová zvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého, případně opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav; za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete do útulku.

(3) Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích zvířat na základě dědičnosti budou zvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou-li orgány zvířat funkčně nezpůsobilé anebo znetvořené.

(4) Zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě

a) mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost,

b) jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena svéprávnost, bez souhlasu jejího opatrovníka.

(6) Žádost o povolení chovu druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči se podává na formuláři, jehož závazný vzor je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva, a musí, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem, obsahovat

a) místo chovu na území České republiky,

b) identifikační údaje osoby, jíž bude svěřena péče o zvíře, je-li chovatelem právnická osoba,

c) druh a maximální počet chovaných jedinců,

d) stručný popis chovu a jeho vybavení,

e) souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny druhu zvířat vyžadujících zvláštní péči, míst a zařízení, v němž jsou tato zvířata chována, a prostor s chovem spojených, zejména prostor pro skladování krmiv,

f) kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí pro stavbu pro chov zvířat vydané stavebním úřadem, pokud se jedná o chov zvířat uvedených v § 14a odst. 4, a

g) osvědčení podle § 14d odst. 1, pokud se jedná o chovatele zvířat uvedených v § 14a odst. 4; to se vztahuje také na osobu, jíž budou tato zvířata svěřena do péče.

(8) Dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení vydáno, je chovatel povinen do 30 dnů tuto změnu oznámit krajské veterinární správě.

(9) Chovatel, jemuž bylo vydáno povolení podle odstavce 5, je povinen bez zbytečného odkladu oznámit změny v údajích uvedených v žádosti podle odstavce 6, k nimž dojde po vydání povolení. Má-li dojít k rozšíření chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči z hlediska jejich počtu nebo druhů, je chovatel povinen podat novou žádost o povolení chovu.

(10) Chovatel druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči je povinen vést evidenci o každém chovaném zvířeti obsahující tyto údaje:

a) druh zvířete,

b) pohlaví zvířete,

c) datum narození zvířete,

d) popis zvířete včetně identifikačních znaků,

e) původ zvířete,

f) číslo čipu nebo tetování, pokud je zvíře označeno,

g) případy onemocnění zvířete a

h) datum ukončení chovu zvířete nebo datum úhynu zvířete.

Tuto evidenci je chovatel povinen uchovávat od zahájení chovu zvířete, a to ještě po dobu 3 let ode dne ukončení chovu zvířete nebo úhynu zvířete; evidenci lze nahradit evidencí vedenou podle jiného právního předpisu, pokud obsahuje tímto zákonem stanovené údaje.

(11) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy zvířat vyžadující zvláštní péči, požadavky týkající se péče a požadavky na prostory a vybavení pro chov vybraných druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči.