Obsah
283
ZÁKON
ze dne 13. července 2021
stavební zákon
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje působnost orgánů stavební správy, orgánů územního plánování a orgánů územní samosprávy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, stanoví cíle, úkoly a nástroje územního plánování, požadavky na výstavbu a stavební řád.
(2) Tento zákon dále upravuje podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování
(3) Účelem stavebního zákona je zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality
Dotčené orgány
(1) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem, vyjádřením nebo závazným stanoviskem, které vydal jako podklad pro úkony podle tohoto zákona.
(2) Při pořizování navazující územně plánovací dokumentace se nepřihlíží ke stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje a vydání nadřazené územně plánovací dokumentace.
(3) Při postupech podle části šesté se nepřihlíží k vyjádření nebo závaznému stanovisku ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v územně plánovací dokumentaci nebo v územním opatření.
Změna podmínek
(1) Nové stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán v téže věci uplatňovat pouze v rozsahu nově zjištěných skutečností, které nemohly být zjištěny dříve, nebo na základě změny právních předpisů, a pokud se jimi změnily podmínky, za kterých bylo stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko vydáno, a to jen v rozsahu změny podmínek.
(2) Nové stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán vydat také tehdy, pokud původní bylo vydáno na základě údajů nepravdivých, neúplných nebo zkreslených.
(3) Nové stanovisko k
HLAVA II
POJMY
Záměr
(1)
(2)
Stavba
(1)
(2)
a) drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
b) jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
c) vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a
d) ostatní.
(3)
(4)
(5)
(6) Používá-li se v tomto zákoně pojem stavba, rozumí se tím podle okolností také její část nebo změna dokončené stavby.
Změna a údržba dokončené stavby
(1)
a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní
c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení
(2)
a) způsobu užívání
b) provozním
c) způsobu výroby nebo podstatném rozšíření výroby,
d) činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo
e) době trvání
(3)
Zařízení
(1)
(2)
Terénní úprava
Staveniště
(1)
(2)
Veřejná infrastruktura
(1)
a)
b) technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a
c)
d)
e)
(2) Sítí
(3)
Veřejně prospěšná stavba a opatření
(1)
(2)
Základní pojmy územního plánování
V tomto zákoně se rozumí
a)
b)
c)
d) plochou část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částmi, která je vymezena v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l) plochou změny v krajině
m)
n)
1. uzavřená, která stanoví rozhraní souvisle zastavěné, v celé délce
2. otevřená, která stanoví rozhraní přerušované stavebními mezerami,
o)
p)
1. regulační plán rozumí
2.
3. zásady územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán,
q)
1. politiku územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,
2. územní rozvojový plán rozumí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,
3. zásady územního rozvoje rozumí územní plán a regulační plán,
4. územní plán rozumí regulační plán,
r)
s)
t)
u)
v)
w)
Základní pojmy stavebního řádu
V tomto zákoně se dále rozumí
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
m)
n)
o)
p)
q)
V tomto zákoně se dále rozumí
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE A VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY
HLAVA I
STAVEBNÍ SPRÁVA
Obecné ustanovení
Působnost podle tohoto zákona vykonávají vláda, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), orgány územního plánování, stavební úřady,
Obec a kraj
Dopravní a energetický stavební úřad
(1)
(2) Sídlem
(3) Územní pracoviště
(4) V čele
(5) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.
Součinnost orgánů veřejné správy
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů.
(2) Stavební úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná vyjádření a závazná stanoviska. Za účelem projednání vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může stavební úřad svolat společné jednání s dotčenými orgány. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem. Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke společnému jednání stavebníka a ostatní účastníky řízení. V takovém případě nařídí stavební úřad společné jednání jako ústní jednání.
(3) Nedojde-li postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu.
(4) Stanoví-li dotčené orgány ve svém vyjádření nebo závazném stanovisku podmínky, které se staly součástí rozhodnutí stavebního úřadu, kontrolují v součinnosti se stavebním úřadem jejich dodržování.
HLAVA II
PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Obecná ustanovení
(1) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního plánování, kterými jsou
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo obrany,
c) úřady územního plánování a
d) obecní úřad, který získal potvrzení o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti.
(2) Úřady územního plánování jsou obecní úřady
(3) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají dále zastupitelstvo
Vláda
Vláda
a) schvaluje politiku architektury a stavební kultury,
b) rozhoduje o pořízení politiky územního rozvoje,
c) schvaluje politiku územního rozvoje,
d) projednává a schvaluje
e) vydává územní rozvojový plán,
f) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního rozvojového plánu,
g) vydává územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu,
h) vydává územní opatření o
Ministerstvo
(1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajských úřadů jako úřadů územního plánování.
(2) Ministerstvo
a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,
b) pořizuje politiku architektury a stavební kultury,
c) pořizuje politiku územního rozvoje,
d) pořizuje územní rozvojový plán,
e) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu, popřípadě pro plnění dalších svých úkolů,
f) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu,
g) pořizuje územní opatření o
h) vede národní geoportál územního plánování a vkládá do něj data,
i) zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků vědy a techniky a metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury,
j) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
Ministerstvo obrany
Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů
a) pořizuje a vydává
b) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování
c) vkládá data do národního geoportálu územního plánování.
Krajský úřad
(1) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem obecních úřadů
(2) Krajský úřad jako úřad územního plánování
a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,
b) pořizuje zásady územního rozvoje,
c) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně plánovací činnost kraje,
d) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území nadmístního významu,
e) pořizuje územní opatření o
f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování,
g) vydává potvrzení o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací činnosti,
h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
Zastupitelstvo kraje a rada kraje
(1) Zastupitelstvo kraje
a) rozhoduje o pořízení zásad územního rozvoje,
b) schvaluje zadání zásad územního rozvoje,
c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu zásad územního rozvoje,
d) vydává zásady územního rozvoje,
e) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje.
(2) Rada kraje
a) uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje sousedního kraje,
b) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření, který pořizuje ministerstvo a dotýká se území kraje,
c) rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a
d) vydává územní opatření o stavební uzávěře a
e) podává podnět k pořízení změny politiky územního rozvoje, změny územního rozvojového plánu, změny územního plánu nebo změny regulačního plánu.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
Obecní úřad
a) pořizuje
b) pořizuje územní plán, regulační plán a územní opatření na žádost
c) pořizuje územně plánovací podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování
d) pořizuje a vydává
e) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o
f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování,
g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
Obecní úřad
Obecní úřad, který získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, může vykonávat v přenesené působnosti působnost podle § 25 písm. a), e) a f) a pořizovat územní studii.
Zastupitelstvo obce a rada obce
(1) Zastupitelstvo
a) rozhoduje o pořízení
b) schvaluje zadání
c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu
d) vydává
e) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování
(2) Rada
a) uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu sousední
b) uplatňuje připomínky k návrhu vymezení
c) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření o
d) rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a o
e) vydává územní opatření o stavební uzávěře a o
f) rozhoduje o podání žádosti podle § 25 písm. b) anebo rozhoduje o uzavření smlouvy s osobou splňující předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti podle § 46 odst. 2 písm. c),
g) rozhoduje o podání žádosti podle § 48 odst. 3.
Působnost na území hlavního města Prahy
(1) Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, vykonává působnost krajského úřadu ministerstvo.
(2) Pořizuje-li
Ústav územního rozvoje
(1) Ústav územního rozvoje se sídlem v Brně je organizační složkou státu a účetní jednotkou, pro kterou plní funkci zřizovatele ministerstvo.
(2) Ústav územního rozvoje
a) provádí výzkum, publikační činnost a řeší koncepční otázky teorie a praxe v oboru územního plánování a stavebního řádu, stavební kultury a
b) zpracovává návrh politiky architektury a stavební kultury,
c) zpracovává návrh politiky územního rozvoje, jejích změn a úplné znění politiky územního rozvoje po její poslední změně,
d) zpracovává návrh územního rozvojového plánu, jeho změn a úplné znění územního rozvojového plánu po jeho změně,
e) zpracovává návrh územně plánovacích podkladů pro území státu,
f) vykonává další činnosti, kterými ho pověří ministerstvo.
HLAVA III
PŮSOBNOST VE VĚCECH STAVEBNÍHO ŘÁDU
Obecná ustanovení
(1) Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají stavební úřady, kterými jsou
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo dopravy,
c) Ministerstvo průmyslu a obchodu,
d)
e) krajské stavební úřady,
f) obecní stavební úřady a
g) jiné stavební úřady3).
(2) Krajskými stavebními úřady jsou krajské úřady.
(3) Obecními stavebními úřady jsou
a) obecní úřady
b) pověřené obecní úřady a obecní úřady, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(4) Správní obvody obecních stavebních úřadů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Stanovení obecního stavebního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu jeho správního obvodu, lze provést pouze k počátku kalendářního roku.
(5) Dojde-li ke stanovení obecního stavebního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě ke změně jeho správního obvodu, stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu, který obecní stavební úřad dokončí neskončená správní řízení, a provede spisovou rozluku s rušeným obecním stavebním úřadem.
(6) Jinými stavebními úřady jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti.
Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu
(1) Krajské stavební úřady a obecní stavební úřady vykonávají činnost na úseku stavebního řádu prostřednictvím úředníků6) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu.
(2) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu splňuje fyzická osoba, která
a) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost stavební řád a vyvlastnění podle jiného právního předpisu7), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je stavební řád a
b) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona.
(3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání8) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije.
(4) Kvalifikační požadavky vzdělání podle odstavce 2 písm. b) splňuje
a) autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor architektura nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zákona,
b) autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik, kterému byla udělena autorizace pro obor pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, statika a dynamika staveb nebo městské inženýrství,
c) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura a urbanismus, stavebnictví, ekonomické obory, doprava, biologie, ekologie a životní prostředí, lesnictví a dřevařství, vědy o zemi, nebo právo,
d) fyzická osoba, která má vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví, geodézie a kartografie, obecně právní činnost, veřejnosprávní činnost, nebo doprava, nebo
e) fyzická osoba, která má střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví, geodézie a
(5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat činnost stavebního úřadu na úseku stavebního řádu, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu, nejvýše však po dobu 3 let.
Metodická činnost
(1) Ministerstvo metodicky sjednocuje výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu.
(2) Ministerstvo dopravy metodicky sjednocuje u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti požadavků na výstavbu.
Ministerstvo
(1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem
(2) Ministerstvo
a) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se závady nebo havárie staveb, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,
b) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,
c) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,
d) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,
e) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,
f) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu,
g) vykonává kontrolu nad činností autorizovaných inspektorů.
(3) Ministerstvo může
a) vyhradit si zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,
b) pověřit vedením systému stavebně technické prevence Ústav územního rozvoje.
(4) Ministerstvo nevykonává působnost podle tohoto zákona v rozsahu, v jakém ji vykonává Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Ministerstvo dopravy
(1) Ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem
(2) Ministerstvo dopravy ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb
a) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,
b) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,
c) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,
d) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,
e) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je nadřízeným správním orgánem
a) vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 písm. d) až p) k tomuto zákonu, včetně staveb souvisejících,
b) staveb uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,
c) staveb
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb podle odstavce 1
a) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,
b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
Dopravní a energetický stavební úřad
(1)
a) silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,
b) uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,
c)
(2)
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb,
b) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech staveb souvisejících s vyhrazenými stavbami, jež by jinak byly v působnosti krajského stavebního úřadu nebo obecního stavebního úřadu,
c) vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a
d) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
(3) K přechodu související stavby do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.
Krajský stavební úřad
Krajský stavební úřad
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech
1. záměrů EIA,
2. silnic I. třídy,
3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
4. vodních děl na hraničních vodách,
5. čistíren odpadních vod sloužících k vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
6. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
7. vodních děl sloužících k vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových a k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle jiného právního předpisu,
8. vodních děl sloužících k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových,
9.
10. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině 4 až 40 barů včetně souvisejících technologických objektů,
u kterých nevykonává působnost
b) vydává rámcové povolení pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu, včetně staveb souvisejících, a
c) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
Obecní stavební úřad
(1) Obecní stavební úřad
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost
b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
(2) Působnost stavebního úřadu ve věcech
Jiné stavební úřady
(1) Ministerstvo obrany vykonává působnost stavebního úřadu pro území vojenských újezdů a u záměrů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu5), realizovaných Ministerstvem obrany, jím zřízenou nebo založenou právnickou osobou nebo, u staveb a záměrů, které slouží nebo mají sloužit k plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, s výjimkou vydání rámcového povolení.
(2) Ministerstvo vnitra vykonává působnost stavebního úřadu u
(3) Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu u
(4) K přechodu stavby podle odstavců 1 až 3 do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.
HLAVA IV
VYMEZENÁ ÚZEMÍ
(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vymezí opatřením obecné povahy území, v němž v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu
a) vydává závazné stanovisko pro účely povolení záměru,
b) vydává vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, dotýká-li se vymezeného území, a
c) může se vyjádřit k nezbytným úpravám u již zřízených staveb nebo uplatnit požadavky na nezbytné úpravy.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.
(3) Náklady spojené s požadavky na nezbytné úpravy podle odstavce 1 písm. c) nese ministerstvo, které je uplatnilo.
HLAVA V
SPOLEČNÉ USTANOVENÍ
(1) Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu, obecnímu úřadu
(2) V pochybnostech, který stavební úřad je příslušný ve věcech týkajících se záměru, určí příslušný stavební úřad nadřízený stavební úřad.
(3) U souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru
ČÁST TŘETÍ
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Cíle územního plánování
(1) Cílem územního plánování je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovovat zásady jeho funkčního a prostorového uspořádání a vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území a za tímto účelem vyhodnocuje potenciál rozvoje území a prognózy jeho dalšího vývoje.
(3) Cílem územního plánování je také zvyšovat kvalitu
(4) Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání
(5) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné zájmy v území a podněty na provedení
Úkoly územního plánování
Úkolem územního plánování je ve veřejném zájmu zejména
a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
b) stanovovat s ohledem na podmínky a hodnoty území koncepci využití a rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje veřejné infrastruktury a ochrany volné krajiny a stanovení podmínek prostupnosti území,
c) prověřovat a posuzovat potřebu
d) stanovovat urbanistické, architektonické, estetické a funkční požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na míru využití území, umístění, uspořádání a řešení
e) vytvářet předpoklady pro hospodárné využívání území, zejména důsledným využíváním
f) s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí vyhodnocovat a, je-li to účelné, vymezovat vhodné plochy pro výrobu; plochy pro výrobu elektřiny, plynu a tepla včetně ploch pro jejich výrobu z obnovitelných zdrojů vymezovat rovněž s ohledem na cíle energetické koncepce67) a klimatické cíle státu,
g) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu,
h) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty v území a na využitelnost navazujícího území, tyto změny navrhovat a stanovovat podmínky pro jejich provedení,
i) stanovovat pořadí provádění změn v území,
j) koordinovat veřejné zájmy a podněty na provedení změn v území,
k) vymezovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření,
l) vytvářet a stanovovat podmínky pro snižování nebezpečí v území, zejména před účinky povodní, sucha, erozních jevů a extrémních teplot,
m) uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu,
n) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,
o) vytvářet v území podmínky pro zajištění obrany a bezpečnosti státu a civilní ochrany,
p) vytvářet v území podmínky pro odstraňování následků náhlých hospodářských změn zejména prověřováním a případným vymezováním zastavitelných ploch nebo
q) určovat nutné asanační a rekultivační zásahy do území,
r) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních a nerostných zdrojů, vytvářet a stanovovat podmínky pro jejich využití,
s) vytvářet podmínky pro ochranu území podle jiných právních předpisů před významnými negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud tak stanoví jiný právní předpis.
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
(1) Úkolem územního plánování je také posoudit vlivy politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Za tímto účelem se zpracovává
(2)
(3) Součástí
a) hospodářský rozvoj,
b) soudržnost společenství obyvatel území a
c) životní prostředí.
(4) Součástí
(5) Ve
(6) Obsah a struktura
Charakter území
Charakter území se určuje zejména podle funkčního využití, struktury a typu zástavby, uspořádání
HLAVA II
OBECNÁ A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Obecná ustanovení
Oprávněný investor
(1) Oprávněným investorem se v tomto zákoně rozumí vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné
(2) Oprávněný investor může požadovat, aby byl o úkonech orgánu územního plánování při projednání návrhů územně plánovací dokumentace a územních opatření vyrozuměn jednotlivě. Za tímto účelem se zřizuje seznam oprávněných investorů, který vede a spravuje ministerstvo.
(3) Ministerstvo zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných investorů na základě žádosti. V žádosti oprávněný investor kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede
a) seznam
b) doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na území uvedených
(4) Je-li žádost podle odstavce 3 úplná, zaznamená ministerstvo oprávněného investora do 14 dnů ode dne obdržení žádosti do seznamu oprávněných investorů. Seznam oprávněných investorů zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup na národním geoportálu územního plánování.
(5) Záznam v seznamu oprávněných investorů je veden po dobu 5 let ode dne jeho zveřejnění. Žádost podle odstavce 3 lze podávat opakovaně. Změní-li se údaje poskytnuté oprávněným investorem podle odstavce 3, je oprávněný investor povinen o této skutečnosti neprodleně vyrozumět ministerstvo, které údaje v seznamu oprávněných investorů upraví.
Zveřejňování a ukládání dokumentů
(1) Pořizovatel musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit možnost seznámit se s návrhy zadání územně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentace nebo zprávy o jejím uplatňování, územních opatření a vymezení
(2) Příslušný pořizovatel zveřejňuje zadání
(3) Politiku územního rozvoje, včetně dokladů o jejím pořizování, územní rozvojový plán a územní opatření, které vydala vláda, včetně spisu k územnímu rozvojovému plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře, ukládá ministerstvo.
(4) Zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán a územní opatření, včetně spisu, ukládá pořizovatel u kraje nebo
(5) Vymezení
Díl 2
Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti
Kvalifikační požadavky
(1) Úřady územního plánování vykonávají územně plánovací činnost podle § 23 a 25 prostřednictvím úředníků6) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.
(2) Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje fyzická osoba, která
a) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování podle jiného právního předpisu7), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování,
b) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona a
c) splňuje kvalifikační požadavky praxe podle tohoto zákona.
(3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání8) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije.
(4) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2 písm. b) a c) splňuje
a) autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zákona, nebo autorizovaný inženýr pro obor městské inženýrství,
b) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě, nebo
c) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura a urbanismus, stavebnictví nebo geografie a nejméně 24 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě.
(5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně plánovací činnost úřadu územního plánování, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.
Výjimka z kvalifikačních požadavků
(1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání ministerstvo udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, který vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy, splňuje kvalifikační požadavky praxe a má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu7).
(2) Při posuzování žádosti ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel, a z příloh žádosti uvedených v odstavci 3 písm. b) a c).
(3) Součástí žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání je
a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování
b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování
c) posudek o pracovní činnosti9) nebo jiný doklad prokazující kvalitu práce žadatele,
d) kopie osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování.
Díl 3
Pořizovatelská činnost
Oddíl 1
Pořizovatel a určený zastupitel
Pořizovatel
(1) Pořizovatelem se v tomto zákoně rozumí
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo obrany,
c) úřad územního plánování a
d) obecní úřad na základě potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti.
(2) Pořizovatel vykonává územně plánovací činnost prostřednictvím
a) státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru a zařazen na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného k výkonu v oboru státní služby, jehož součástí je územní plánování,
b) úředníka územního samosprávného celku splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nebyla-li mu z nich udělena výjimka, nebo
c) osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti ministerstvem (dále jen „
(3) Výkon územně plánovací činnosti osobami podle odstavce 2 a činnost
Územně plánovací činnost vykonávaná obecním úřadem
(1) Obecní úřad může vykonávat územně plánovací činnost podle § 26 pouze na základě potvrzení vydaného krajským úřadem o tom, že zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.
(2) V žádosti o vydání potvrzení obecní úřad uvede
a) své identifikační údaje,
b) informaci o tom, jakou
c) doklad, že bude vykonávat územně plánovací činnost prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.
(3) Krajský úřad do 30 dnů od obdržení žádosti podle odstavce 2 přezkoumá, zda obecní úřad bude územně plánovací činnost vykonávat prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, a vydá obecnímu úřadu potvrzení nebo mu sdělí, že potvrzení nelze vydat. Součástí potvrzení je stanovení rozsahu výkonu územně plánovací činnosti obecním úřadem. Potvrzení zašle krajský úřad současně ministerstvu a úřadu územního plánování.
(4) Ministerstvo zajistí obecnímu úřadu přístup do národního geoportálu územního plánování v rozsahu potvrzení podle odstavce 3.
Překážky výkonu územně plánovací činnosti
(1) Nemůže-li obecní úřad v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace nebo územní studie zajistit výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, pořizování neprodleně přeruší a sdělí tuto skutečnost ministerstvu a krajskému úřadu. Krajský úřad na základě oznámení podle věty první zruší obecnímu úřadu potvrzení podle § 47 odst. 3.
(2) Ve sdělení podle odstavce 1 obecní úřad uvede, zda
a) předloží zastupitelstvu návrh na ukončení pořizování,
b) požaduje, aby pořizování dokončil úřad územního plánování
c) učiní kroky, aby zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.
(3) Požaduje-li
(4) Je-li obsahem sdělení údaj podle odstavce 2 písm. c), postupuje se podle § 47 obdobně.
Určený zastupitel
(1) Zastupitelstvo
(2) Pořizovatel při pořizování
(3) Nedojde-li mezi pořizovatelem a
(4) Je-li pro
Oddíl 2
Zástupce pořizovatele
Obecná ustanovení
(1) Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti osobě, která
a) je plně svéprávná,
b) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost v územním plánování, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování,
c) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle § 44 odst. 4,
d) je bezúhonná,
e) vykonávala územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy; při posuzování ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace, na níž se osobně podílel.
(2) Seznam
Bezúhonnost
(1) Za bezúhonnou se pro účely udělení oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti nepovažuje osoba,
a) která byla pravomocně odsouzena za
b) které bylo Českou komorou architektů pravomocně uloženo disciplinární opatření ve formě pozastavení nebo odnětí autorizace.
(2) Osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo státem posledního pobytu. Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie.
(3) Pro ověření bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z Rejstříku trestů, včetně přílohy obsahující cizozemská odsouzení. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Česká komora architektů bezodkladně uvědomí ministerstvo o pravomocném uložení disciplinárního opatření spočívajícího v pozastavení nebo odnětí autorizace
Žádost o udělení oprávnění
(1) Součástí žádosti o udělení oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti je
a) doklad o dosaženém vzdělání podle § 44 odst. 3, nebo doklad o udělení výjimky podle § 45 odst. 1,
b) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování
c) kopie osvědčení zvláštní odborné způsobilosti v územním plánování, nebo kopie osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky podle zákona o státní službě,
d) výčet žadatelem pořizované
(2) Ministerstvo může požádat krajský úřad o vyjádření, zda v posledních 3 letech před podáním žádosti u územně plánovací dokumentace, u které vykonával žadatel činnost pořizovatele, neučinil opatření při kontrole ve věcech územního plánování.
Udělení a zánik oprávnění
(1) Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti se uděluje na dobu 5 let. Tato doba se na žádost
(2) Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti zaniká
a) dnem doručení písemného prohlášení
b) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost
d) ztrátou bezúhonnosti, nebo
e) zrušením oprávnění podle odstavce 3.
(3) Ministerstvo zruší oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti, pokud
a) poruší opakovaně nebo hrubým způsobem právní předpisy při výkonu územně plánovací činnosti, nebo
b) přestal splňovat podmínky pro výkon funkce.
(4) Osoba, které zaniklo oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti, o této skutečnosti bezodkladně informuje obecní úřad, pro který tuto činnost vykonává, a předloží mu návrh dalšího postupu pořizování
Díl 4
Dotčené orgány v procesu územního plánování
Stanoviska a vyjádření dotčených orgánů
(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, která nejsou rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro pořizování
(2) Dotčené orgány uplatňují vyjádření k návrhu zadání
(3) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán posuzuje každou variantu samostatně.
(4) Jsou-li v rámci procesu pořizování nástrojů územního plánování stanoveny lhůty pro uplatnění stanovisek nebo vyjádření a dotčený orgán v této lhůtě stanovisko nebo vyjádření neuplatní, k později uplatněnému stanovisku nebo vyjádření se nepřihlíží.
Řešení rozporů
Orgány územního plánování projednávají protichůdná stanoviska dotčených orgánů. Dojde-li k rozporu mezi pořizovatelem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu.
Díl 5
Společná ustanovení
Územní rezerva
(1) Územní rezervou se v tomto zákoně rozumí
(2) Při vymezení územní rezervy se v
(3) Změnit územní rezervu na
(4) Územní rezerva se neposuzuje z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí, na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ani z hlediska předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa; uvedené vlivy se posuzují až při změně územně plánovací dokumentace, která má umožnit stanovené využití.
(5) V územní rezervě jsou zakázány
(6) Účelnost dalšího trvání vymezení územní rezervy pořizovatel vždy vyhodnotí podle § 107 odst. 2 písm. a).
Úplné znění a koordinační výkres
(1) Úplným zněním územně plánovací dokumentace nebo vymezení
(2) Zpracování úplného znění zajistí pořizovatel změny
(3) Koordinačním výkresem se rozumí výkres zahrnující navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území.
(4) Úplné znění se po vydání změny územně plánovací dokumentace opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje
a) označení správního orgánu, který poslední změnu vydal,
b) pořadové číslo poslední změny,
c) datum nabytí účinnosti poslední změny,
d) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.
(1) Dojde-li při vyhotovení úplného znění k pochybení, pořizovatel chybu bezodkladně odstraní nebo zajistí její odstranění; případné vady při vyhotovení úplného znění nemají vliv na účinnost změny územně plánovací dokumentace.
(2) Za padělání nebo pozměňování úplného znění se nepovažuje změna způsobu grafického vyjádření.
Jednotný standard
(1)
(2) Vybrané části
(3) Jednotný standard
a) geodetický referenční systém,
b) strukturu standardizovaných částí,
c) grafické vyjádření standardizovaných částí,
d) výměnný formát dat a
e) metadata.
(4) Podrobný obsah jednotného standardu včetně stanovení vybraných částí územně plánovací dokumentace, vymezení
Mapové a další podklady pro územně plánovací činnost
(1) Mapovými podklady pro územně plánovací činnost (dále jen „mapové podklady“) jsou
(2) Mapovým podkladem jsou dále základní báze geografických dat a tematická státní mapová díla.
(3) Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území; záznam o provedeném doplnění se ukládá u pořizovatele.
(4) Při územně plánovací činnosti se jako další podklad používají digitální technická mapa kraje, digitální technická mapa
HLAVA III
NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Díl 1
Obecné ustanovení
Druhy nástrojů územního plánování
Nástroji územního plánování jsou
a) územně plánovací podklady, kterými jsou územně analytické podklady a územní studie,
b) politika územního rozvoje,
c)
d)
e) územní opatření, kterými jsou územní opatření o stavební uzávěře, územní opatření o
Díl 2
Územně plánovací podklady
Oddíl 1
Územně analytické podklady
(1) Územně analytické podklady slouží zejména jako odborný podklad pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovacích dokumentací, územních studií, územních opatření, vymezení
(2) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot,
(3) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis.
Údaje o území
(1) Údaji o území jsou informace nebo data o stavu území a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo
(2) Údaje o území poskytuje pořizovateli poskytovatel údajů o území, kterým je
a) orgán veřejné správy, s jehož působností údaje o území souvisejí, nebo právnická osoba, jejímž zřizovatelem je stát nebo územní samosprávný celek,
b) vlastník dopravní nebo
c) provozovatel
Poskytování údajů o území
(1) Poskytovatel údajů o území poskytuje údaje v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom odpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost, a to v rozsahu charakteristik přesnosti uvedených v rámci metadat. Údaje o území se poskytují ve formátech a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Povinnost poskytnutí údajů o území je splněna jejich vložením do digitální technické mapy kraje16), do národního geoportálu územního plánování nebo do registru územní identifikace, adres a nemovitostí17).
(2) Údaje o území mohou být použity pouze pro činnost orgánů veřejné správy a pro činnost
(3) Vlastník dopravní nebo
(4) Poskytovatel údajů o území, který nesplní povinnost podle odstavce 1, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na změny
Pořizování a aktualizace územně analytických podkladů
(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace pořizuje pořizovatel na základě průzkumů území, údajů o území a dalších dostupných informací. Pořizovatel zohledňuje také prognózy dalšího vývoje území, aby získal představu o jeho budoucím stavu a vývoji.
(2) Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů je i digitální technická mapa kraje nebo
(3) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady a nejpozději do 4 let od jejich poslední úplné aktualizace pořídí návrh nové úplné aktualizace.
Projednání územně analytických podkladů
(1) Územně analytické podklady pro správní obvod
(2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady pro správní obvod
(3) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich úplnou aktualizaci předkládá pořizovatel k projednání radě kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem.
(4) Krajský úřad vloží územně analytické podklady pro území kraje do národního geoportálu územního plánování do 10 dnů od jejich projednání podle odstavce 3.
Oddíl 2
Územní studie
Účel
(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat jeho využití a uspořádání.
(2) Územní studie slouží jako odborný podklad pro
a) rozhodování v území, a to pouze v těch částech, v nichž je v souladu s územně plánovací dokumentací,
b) pořizování územně plánovací dokumentace, a to pouze v těch částech, v nichž není v rozporu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,
c) pořizování politiky územního rozvoje.
Pořízení
(1) Pořizovatel pořizuje územní studii
a) v případech, kdy je to požadováno
b) z vlastního podnětu, nebo
c) z jiného podnětu.
(2) Náklady na zpracování územní studie požadované
(3) V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Pořizovatel může stanovit, že ten, kdo hodlá změnu v území realizovat, zajistí zpracování územní studie na své náklady.
(4) Jedná-li se o územní studii, jejíž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka pro rozhodování v území, předloží pořizovatel její návrh k projednání zastupitelstvu
(5) Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu územní studie a vloží ji do 7 dnů ode dne, kdy schválil možnost jejího využití do národního geoportálu územního plánování; toto vložení je podmínkou využití územní studie.
Prověření územní studie
(1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování a následně vždy do 8 let prověří její aktuálnost a v případě kladného výsledku prověření zajistí vložení dat o této skutečnosti do národního geoportálu územního plánování, jinak územní studii z národního geoportálu územního plánování vypustí.
(2) Nedojde-li ke vložení dat o prověření aktuálnosti územní studie ani k vypuštění územní studie z národního geoportálu územního plánování pořizovatelem ve lhůtě podle odstavce 1, vypustí ministerstvo, nebo jím pověřená organizační složka státu, do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1 územní studii z národního geoportálu územního plánování.
Díl 3
Politika územního rozvoje
Politika územního rozvoje
(1) Politika územního rozvoje je strategickým dokumentem, který určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v celostátních, přeshraničních a mezinárodních souvislostech a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje se zpracovává pro celé území státu.
(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a změny územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území celostátního významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci.
(3) Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a její zveřejnění v národním geoportálu územního plánování. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání územně plánovací dokumentace dnem následujícím po dni uveřejnění sdělení podle věty první.
Obsah
(1) Politika územního rozvoje
a) stanoví celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území České republiky,
b) stanoví koncepci sídelní struktury České republiky,
c) vymezí oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které jsou mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „
d) vymezí oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „
e) vymezí záměry dopravní a
f) stanoví úkoly podle § 70 odst. 2.
(2) K návrhu politiky územního rozvoje ministerstvo zajistí
(3) Obsah a struktura politiky územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
Návrh
(1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji.
(2) Ministerstvo životního prostředí na žádost ministerstva ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení návrhu obsahu politiky územního rozvoje stanoví požadavky na
(3) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo na základě
a) územně plánovacích podkladů,
b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje,
c) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a celostátních souvislostech vliv na využívání území státu,
d) zprávy o stavu životního prostředí a
e) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu rozvoji.
Projednání návrhu
(1) Ministerstvo zveřejní návrh politiky územního rozvoje spolu s
a) ministerstvům,
b) jiným ústředním správním úřadům a
c) krajům.
(2) Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje,
(3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s
(4) Ministerstvo v návrhu politiky územního rozvoje zohlední připomínky, výsledky
Stanovisko k návrhu koncepce
(1) Ministerstvo zašle návrh vyhodnocení uplatněných připomínek, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(2) Ministerstvo životního prostředí stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Nejedná-li se o změnu politiky územního rozvoje, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů.
(3) Neuplatní-li Ministerstvo životního prostředí stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez tohoto stanoviska; v takovém případě ministerstvo zohlední závěry
(4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle § 54 odst. 1.
Schválení a uplatňování
(1) Ministerstvo předkládá návrh politiky územního rozvoje ke schválení vládě.
(2) Ministerstvo nejpozději do 4 let od schválení politiky územního rozvoje a poté nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování politiky územního rozvoje.
(3) Za účelem vyhodnocení uplatňování politiky územního rozvoje zpracuje ministerstvo ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji
a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,
b) problémy k řešení v politice územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů,
c) posouzení vlivu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje, podkladů a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování politiky územního rozvoje,
d)
e) vyhodnocení potřeby pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje.
(4) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 3 písm. e) potřeba pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje, obsahuje
a) návrhy na změnu politiky územního rozvoje včetně jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na pořízení nového návrhu politiky územního rozvoje,
b) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny,
c) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě kritérií podle přílohy č. 8 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí,
d) návrh opatření, která je nutné provést v územně plánovací činnosti krajů a
(5) Ministerstvo zveřejní návrh
(6) Návrh
a) vezme
b) schválí
Změna
(1) Změna politiky územního rozvoje se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Pro zpracování a projednání změny politiky územního rozvoje se § 71a až 71c použijí obdobně.
(2)
(3) Ministerstvo zajistí vyhotovení úplného znění politiky územního rozvoje po její změně. Změnu politiky územního rozvoje a úplné znění politiky územního rozvoje po její změně ministerstvo zveřejní v národním geoportálu územního plánování.
(4) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda na návrh rozhodnout o změně politiky územního rozvoje a jejím obsahu bez předložení
(5) Návrh na změnu politiky územního rozvoje z důvodu naléhavého veřejného zájmu může podat ústřední orgán státní správy nebo rada kraje a obsahuje
a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele,
b) obsah změny politiky územního rozvoje,
c) důvody pro pořízení změny, včetně uvedení naléhavého veřejného zájmu,
d) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a
e) stanovisko Ministerstva životního prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí.
(6) Vláda může v odůvodněných případech rozhodnout o souběžném pořízení změny politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu nebo jeho změny.
Díl 4
Územně plánovací dokumentace
Oddíl 1
Účel a základní obsahové náležitosti územně plánovací dokumentace
Společná ustanovení
(1)
(2) Územně plánovací dokumentace a její odůvodnění obsahuje textovou část a grafickou část. Obsah a struktura územně plánovací dokumentace a obsah odůvodnění územně plánovací dokumentace jsou stanoveny v přílohách č. 6 až 9 k tomuto zákonu.
(3)
(4) Pro obsah
Forma a závaznost územně plánovací dokumentace
(1)
(2) Územně plánovací dokumentace je závazná pro rozhodování v území a další změny v území. Drobné stavby lze realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací.
(3)
(4) Je-li to účelné, navazující
(5) Zpřesněním podle odstavce 4 se rozumí vymezení ploch a koridorů v území zahrnutém do plochy nebo koridoru vymezeného v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Zpřesněním plochy nebo koridoru se upřesňuje také území, k němuž se vztahují podmínky stanovené v nadřazené územně plánovací dokumentaci pro zpřesňovanou plochu nebo koridor.
Územní rozvojový plán
(1) Územní rozvojový plán zpřesňuje záměry vymezené v politice územního rozvoje v souladu s cíli a úkoly územního plánování, vymezuje další záměry, zohledňuje požadavky vyplývající ze strategických koncepcí České republiky a mezinárodních závazků a přispívá k jejich naplňování.
(2) Územní rozvojový plán vymezuje
a) zastavitelné plochy,
b) zastavitelné plochy,
c) akcelerační oblasti celostátního významu a stanovuje druh primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,
d) územní systém ekologické stability nadregionálního významu a
e)
(1) Územní rozvojový plán může vymezit plochu nebo koridor územní rezervy.
(2) Územní rozvojový plán může stanovit pořadí provádění změn v území.
(3) K podrobnějšímu prověření navrženého řešení může územní rozvojový plán ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie.
(1) Územní rozvojový plán se pořizuje a vydává pro celé území státu.
(2) K návrhu územního rozvojového plánu ministerstvo zajistí
Zásady územního rozvoje
(1) Zásady územního rozvoje jsou základním koncepčním dokumentem kraje k usměrňování jeho územního rozvoje a ochrany hodnot jeho území.
(2) Zásady územního rozvoje
a) stanoví koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury kraje, se zohledněním koncepce sídelní struktury státu obsažené v politice územního rozvoje,
b) zpřesňují vymezení
c) zpřesňují vymezení
d) přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují věcná řešení obsažená v územním rozvojovém plánu, zejména
e) vymezují zastavitelné plochy,
f) vymezují akcelerační oblasti nadmístního významu a stanovují druh primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,
g) vymezují krajiny a stanoví jejich cílové kvality podle Evropské úmluvy o krajině18), včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení,
h) přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují
i) vymezují
j) stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti
(1) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem a určují strategii pro jejich naplňování.
(2) Je-li to účelné, zásady územního rozvoje stanoví podrobnější řešení obsažené v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu a řeší další záležitosti, které přesahují svým významem nebo rozsahem území
(3) Zásady územního rozvoje mohou vymezit
(4) Zásady územního rozvoje mohou stanovit pořadí provádění
(5) K podrobnějšímu prověření navrženého řešení mohou zásady územního rozvoje ve vybraných územích nebo
(1) Zásady územního rozvoje se pořizují a vydávají pro celé území kraje.
(2) Záležitosti celostátního významu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, mohou být součástí zásad územního rozvoje, nevyloučí-li to nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101 z důvodů potřeby jejich nadregionální koordinace.
(3) K návrhu zásad územního rozvoje pořizovatel zajistí
(4) Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy řeší záležitosti celoměstského významu; přitom se ustanovení stanovící obsah zásad územního rozvoje týkající se
Územní plán
(1)
(2)
a) vymezí
b) stanoví základní koncepci rozvoje území
c) stanoví urbanistickou koncepci, jejíž součástí je i urbanistická kompozice, vymezení ploch podle stávajícího nebo nově požadovaného způsobu využití (dále jen „plocha s rozdílným způsobem využití“), vymezení zastavitelných ploch,
d) stanoví koncepci
e) stanoví koncepci uspořádání krajiny, jejíž součástí je i vymezení
f) stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního využití, pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a charakteru území,
g) vymezí veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro
(3)
(1)
(2) Územní plán může vymezit zastavitelné území. Do zastavitelného území se zahrne
(3) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě územní plán stanoví základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.
(4)
(5) Územní plán může vymezit plochu nebo koridor, v nichž je rozhodování v území podmíněno architektonickou nebo
(6) Územní plán může stanovit pořadí provádění změn v území.
(1)
(2) Územní plán může být pořízen a vydán i pro část území hlavního města Prahy. V takovém případě obsahuje územní plán vymezení řešeného území. Územní plán hlavního města Prahy se považuje za nadřazenou územně plánovací dokumentaci.
(3)
(1) K návrhu
(2)
(3) Poskytování
Záležitosti nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí
Regulační plán
(1) Regulační plán v řešeném území stanoví podrobné podmínky pro
a) vymezení a využití pozemků,
b) umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a
c) umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,
d) ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu.
(2) Regulační plán dále zpravidla stanoví
a) uliční a
b) vzájemné odstupy
c) půdorysnou velikost
d) základní údaje o kapacitě
e) určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, nebo zastavitelnost pozemku dalšími
f) základní podmínky pro požární ochranu,
g) podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability.
(1) Regulační plán se pořizuje a vydává pro řešené území, rozhodne-li tak zastupitelstvo
(2) Regulační plán může vymezit
(3) V regulačním plánu lze vymezit
(4) Regulační plán může vymezit záměr, pro který je provedení architektonické nebo
(5) Regulační plán může vymezit
(6) Regulační plán může stanovit pořadí provádění
Oddíl 2
Pořízení územně plánovací dokumentace
Rozhodnutí o pořízení a návrh zadání
(1) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán příslušný k jejímu vydání (dále jen „schvalující orgán“) z
a) vlastního podnětu, nebo
b) podnětu podle § 109 odst. 1, jedná-li se o regulační plán nebo změnu územně plánovací dokumentace.
(2) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územně plánovací dokumentace (dále jen „návrh zadání“) na základě rozhodnutí podle odstavce 1, a územně plánovacích podkladů. Jako podklad pro zpracování návrhu zadání lze využít i doplňující průzkumy a rozbory.
(3) V návrhu zadání se stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu
(4) Náležitosti obsahu a strukturu zadání zásad územního rozvoje, zadání územního plánu a zadání regulačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
Projednání a schválení návrhu zadání
(1) Pořizovatel bezodkladně zveřejní návrh zadání v národním geoportálu územního plánování a toto zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou. Pořizovatel oznámí zveřejnění jednotlivě dotčeným orgánům a
a) ministerstvu, územním samosprávným celkům v řešeném území a s řešeným územím přímo sousedícím v případě zásad územního rozvoje,
b) nadřízenému orgánu územního plánování a územním samosprávným celkům s řešeným územím přímo sousedícím v případě
(2) Územní samosprávný celek, pro který má být územně plánovací dokumentace pořizována, zveřejní návrh zadání na své úřední desce. Návrh zadání územního rozvojového plánu zveřejní na své úřední desce ministerstvo.
(1) Pořizovatel zašle bezodkladně návrh zadání územního rozvojového plánu, zpracovává-li se, zásad územního rozvoje a územního plánu příslušnému úřadu20) a současně orgánu ochrany přírody.
(2) Orgán ochrany přírody doručí pořizovateli a příslušnému úřadu do 20 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.
(3) Příslušný úřad uplatní u pořizovatele do 30 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 uvede v případě
a) územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje podrobnější požadavky podle jiného právního předpisu21),
b) změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje a
(4) Požadavky podle odstavce 3 nesmí vyžadovat podrobnosti náležející svým obsahem navazující
(5) Do 30 dnů od doručení oznámení podle § 88 odst. 1 může pořizovateli písemně doručit
a) dotčený orgán a nadřízený orgán vyjádření,
b) každý podněty.
(6) Vyplyne-li ze stanoviska orgánu uvedeného v odstavci 3, že návrh územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo
(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem upraví návrh zadání na základě výsledků projednání a předloží jej ke schválení schvalujícímu orgánu.
(2) Schvalující orgán v odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu uloží v zadání zpracování variantního řešení návrhu územně plánovací dokumentace. Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem zadání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a k novému projednání, nebo návrh zamítne.
(3) Schválené zadání pořizovatel do 7 dnů od jeho obdržení od schvalujícího orgánu zveřejní v národním geoportálu územního plánování.
Úhrada nákladů při pořizování územně plánovací dokumentace
(1) Náklady na mapové podklady, na zpracování
a) územního rozvojového plánu ministerstvo,
b) zásad územního rozvoje kraj,
c)
d)
(2) Náklady spojené s pořizováním
(1) Vyplývá-li pořízení změny územně plánovací dokumentace ze změny politiky územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, uhradí náklady uvedené v § 91 odst. 1 na žádost ministerstvo, jedná-li se o politiku územního rozvoje nebo územní rozvojový plán, nebo územní samosprávný celek, který vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, byla-li příslušná část politiky územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, která změnu vyvolala, vydána na základě výhradní potřeby
(3) Je-li pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo pořízení regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou toho, kdo dal ke změně podnět, může schvalující orgán podmínit jejich pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů uvedených v odstavci 1 a v § 91 odst. 1 tím, kdo podnět dal.
Návrh územně plánovací dokumentace
(1) Schválené zadání předá pořizovatel bezodkladně
(2) Po obdržení návrhu územně plánovací dokumentace a
(3) Nesplňuje-li návrh
(4) Pro
(5) Pořizovatel do 7 dnů po kladném vyhodnocení podle odstavce 2
a) zveřejní návrh
b) oznámí místo a dobu konání společného jednání a
c) veřejnou vyhláškou oznámí místo a dobu konání
Společné jednání
(1) Pořizovatel oznámí místo, dobu konání společného jednání a adresu uložení návrhu územně plánovací dokumentace v národním geoportálu územního plánování jednotlivě dotčeným orgánům a dále v případě
a) územního rozvojového plánu krajům,
b) zásad územního rozvoje ministerstvu, sousedním krajům, a
c) územního plánu
d) regulačního plánu
(2) Společné jednání se koná nejdříve 15 dnů, nejpozději však 30 dnů od oznámení podle § 93 odst. 5.
(3) Dotčené orgány uplatní do 15 dnů ode dne konání společného jednání svá stanoviska k návrhu
Přeshraniční konzultace
(1) Je-li ve
(2) Projeví-li příslušný orgán sousedního státu o konzultace zájem, pořizovatel přizve k účasti příslušný orgán sousedního státu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo životního prostředí, určeného zastupitele a ministerstvo, není-li pořizovatelem projednávané územně plánovací dokumentace.
Veřejné projednání
(1)
(2)
(3)
(4) Z průběhu
Připomínky
(1) Do 15 dnů ode dne
(2) Připomínka musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat odůvodnění a vymezení území dotčeného připomínkou.
(3) Obsahuje-li návrh
(4) Proti návrhu
Vyhodnocení výsledků projednání
(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněná stanoviska a zajistí řešení případných rozporů.
(2) S ohledem na cíle a úkoly územního plánování zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentace, včetně jeho odůvodnění, je-li navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně. Věcně související připomínky lze vyhodnotit společně.
(3) Návrh vyhodnocení připomínek nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.
(4) Obsahuje-li návrh
(5) Pořizovatel zašle bezodkladně návrh vyhodnocení připomínek a návrh výběru nejvhodnější varianty dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Neuplatní-li dotčený orgán stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
(6) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněná stanoviska podle odstavce 5 a, je-li to nezbytné, zajistí řešení případných rozporů.
Informování zastupitelstva
(1)
(2) Předloží-li
(3) Nesouhlasí-li zastupitelstvo s návrhy podle odstavce 1, vrátí je určenému zastupiteli se svými pokyny k úpravě, v opačném případě je vezme na vědomí.
(4) Pokyny zastupitelstva nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s
(5) Určený zastupitel předá pokyny k úpravě návrhů podle odstavce 1 bezodkladně pořizovateli. Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zajistí úpravu návrhů podle pokynů zastupitelstva.
Stanovisko k návrhu koncepce
(1) Zpracovává-li se
(2) Příslušný úřad uplatní stanovisko k návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li předmětem posuzování, do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Stanovisko podle věty první není stanoviskem podle § 54 odst. 1. Nejde-li o změnu územního plánu, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Příslušný úřad vyrozumí bezodkladně pořizovatele o prodloužení lhůty.
(3) Neuplatní-li příslušný úřad stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je možné územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje nebo
(4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje nebo
Stanovisko nadřízeného orgánu
(1) Pořizovatel zásad územního rozvoje a územního plánu zašle návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty nadřízenému orgánu.
(2) Nadřízený orgán zašle pořizovateli stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje nebo
(3) Neuplatní-li nadřízený orgán stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2 věty první, nebo ve lhůtě prodloužené, je možné zásady územního rozvoje nebo
(4) Upozorní-li nadřízený orgán ve svém stanovisku pořizovatele na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 2, lze návrh předložit schvalujícímu orgánu ke schválení až na základě potvrzení nadřízeného orgánu o odstranění nedostatků.
Úprava návrhu a opakované projednání
(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vypracuje pokyny pro úpravu návrhu územně plánovací dokumentace v souladu s vyhodnocením výsledků projednání, stanoviskem k návrhu koncepce a se stanoviskem nadřízeného orgánu a předá je projektantovi. Obsahoval-li návrh varianty řešení, je součástí pokynů výběr nejvhodnější varianty.
(2)
(1) Dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územně plánovací dokumentace, při němž jsou nově negativně dotčeny veřejné zájmy nebo v případě územního plánu nebo regulačního plánu negativně dotčeno vlastnictví pozemků a staveb a dotčený orgán ani vlastník neměli možnost k upravené dokumentaci uplatnit stanovisko nebo připomínku (dále jen „
(2) Pořizovatel si k
(3)
(4)
(5) Do 15 dnů ode dne konání opakovaného
a) příslušný úřad k
b) nadřízený orgán k
(6) Vyžaduje-li návrh
Vydání územně plánovací dokumentace
(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem bezodkladně předloží schvalujícímu orgánu návrh územně plánovací dokumentace s odůvodněním. Obsahoval-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, je součástí předkládaného návrhu také návrh výběru nejvhodnější varianty podle § 98 odst. 4. Návrh územně plánovací dokumentace musí být v souladu
a) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
b) se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a
c) s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.
(2) Schvalující orgán schválí výběr nejvhodnější varianty, obsahuje-li ji předložený návrh, a vydá územně plánovací dokumentaci po ověření, že není v rozporu s požadavky uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b) a nadřazenou územně plánovací dokumentací. Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem, schválí pokyny k úpravě územně plánovací dokumentace, které předá pořizovateli, nebo návrh zamítne a ukončí tím její pořizování.
(3) Nevyvolají-li pokyny k úpravě
(1) Pořizovatel po vydání
(2)
(3)
a) označení orgánu, který
b) datum nabytí účinnosti
c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.
Oddíl 3
Vyhodnocování územně plánovací dokumentace
Vyhodnocování uplatňování územně plánovací dokumentace
(1) Pořizovatel nejpozději do 4 let od vydání
(2) Za účelem vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje a
Zpráva o uplatňování
(1) Pořizovatel v součinnosti s
(2) Zpráva o uplatňování obsahuje zejména
a) vyhodnocení uplatňování
b) problémy k řešení v
c) vyhodnocení souladu územně plánovací dokumentace s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,
d)
e) vyhodnocení potřeby pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo nové územně plánovací dokumentace,
f) vyhodnocení podnětů na změnu územně plánovací dokumentace,
g) podnět na změnu nadřazené územně plánovací dokumentace nebo politiky územního rozvoje.
(3) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 2 písm. e) potřeba pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo nové územně plánovací dokumentace, je součástí zprávy o uplatňování návrh zadání změny územně plánovací dokumentace (dále jen „zadání změny“) nebo návrh zadání. Na projednání a schválení návrhu zprávy o uplatňování, návrhu zadání změny nebo návrhu zadání, jsou-li jejím obsahem, se použijí § 88 až 90 obdobně.
(4) Při pořizování nové
(5) Při pořizování změny územně plánovací dokumentace navazující na schválené zadání změny podle odstavce 3 se postupuje podle § 111 odst. 5 obdobně.
Oddíl 4
Změna územně plánovací dokumentace
Obecná ustanovení
(1) Změna
(2) Pořizovatel po vydání změny územně plánovací dokumentace zajistí zpracování úplného znění a změnu územně plánovací dokumentace i její úplné znění vloží do národního geoportálu územního plánování.
(3) Změnu
(4) Jedná-li se o změnu
Rozhodnutí o změně
(1) Nejde-li o změnu územního rozvojového plánu pořizovanou na základě změny politiky územního rozvoje nebo nejde-li o změnu pořizovanou na základě zprávy o uplatňování, schvalující orgán rozhoduje o pořízení změny z vlastního podnětu nebo z podnětu
a) oprávněného investora,
b) ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo rady kraje v případě územního rozvojového plánu, není-li změna podmíněna změnou politiky územního rozvoje,
c) orgánu veřejné správy v případě zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu,
d) organizace podle horního zákona, v případě zásad územního rozvoje,
e) občana
(2) Podnět na pořízení změny podle odstavce 1 se podává v případě územního rozvojového plánu u ministerstva, v ostatních případech u příslušného schvalujícího orgánu a obsahuje
a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele podnětu, včetně uvedení skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat podnět na pořízení změny územně plánovací dokumentace,
b) název územně plánovací dokumentace, kterou navrhuje změnit,
c) předmět změny a důvody pro její pořízení,
d) návrh úhrady nákladů uvedených v § 91 odst. 1 a § 92.
(3) Podnět může dále obsahovat návrh zadání změny a nejde-li o změnu regulačního plánu také
a) stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast,
b) stanovisko příslušného úřadu k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle písmene a) uvede, zda má být návrh změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(4) Obsahové náležitosti zadání změny
(5) Obsahuje-li podnět na pořízení změny náležitosti podle odstavce 3, předá jej schvalující orgán bezodkladně pořizovateli, v ostatních případech se podnět vyhodnotí postupem podle § 107 odst. 2 písm. f).
Posouzení podnětu
(1) Pořizovatel posoudí nejpozději do 30 dnů od jeho obdržení podnět podle § 109 z hlediska jeho úplnosti a souladu návrhu zadání změny
a) s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy,
b) se stanovisky podle § 109 odst. 3, a
c) s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.
(2) Není-li podnět úplný nebo vykazuje-li nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1 a ten, kdo podnět dal, ani na výzvu pořizovatele nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, pořizovatel podnět odloží a informuje o tom toho, kdo podnět dal, a schvalující orgán.
Zpracování a projednání změny
(1) Je-li změna pořizována z vlastního podnětu a neobsahoval-li tento podnět návrh zadání změny, zpracuje návrh zadání změny pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem obdobně podle § 87 odst. 2 a 3 a dále postupuje obdobně podle § 89 odst. 1 až 4 a 6.
(2) Pořizovatel bez zbytečného odkladu předloží návrh zadání změny se svým vyjádřením k projednání schvalujícímu orgánu.
(3) Souhlasí-li schvalující orgán s návrhem zadání změny, rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace a schválí její zadání. Nesouhlasí-li schvalující orgán s návrhem, vrátí jej pořizovateli se svými pokyny k úpravě, nebo jej zamítne.
(4) Schvalující orgán může podmínit pořízení změny územně plánovací dokumentace úhradou nákladů podle § 91 odst. 1 a § 92 tím, kdo dal ke změně podnět. Schvalující orgán může rozhodnout o sloučení společného jednání a veřejného projednání. Veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky tohoto zákona na společné jednání.
(5) Při pořizování změny
Oddíl 5
Společná ustanovení
Zvláštní postupy
(1) Kraj a
(2) Znemožňuje-li
Zrušení územně plánovací dokumentace schvalujícím orgánem
(1) Územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje a
(2) Zastupitelstvo může zrušit regulační plán v případě, že se změnily podstatně podmínky, za kterých byl pořízen a vydán a není-li řešení v něm obsažené již aktuální.
(3) Návrh na zrušení regulačního plánu se projednává obdobně podle § 94, 96, 97 a § 98 odst. 1 až 3; ustanovení o
(4) Zastupitelstvo
(5) Zrušení regulačního plánu pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou; dnem jejího doručení nabývá zrušení regulačního plánu účinnosti.
(6) Do 7 dnů po nabytí účinnosti zrušení regulačního plánu pořizovatel v národním geoportálu územního plánování
a) oznámí zrušení regulačního plánu,
b) vypustí zrušený regulační plán.
Následky zrušení územně plánovací dokumentace
(1) Dojde-li ke zrušení
a) pokračování v pořizování
b) pořízení nové
c) zastavení pořizování v případě regulačního plánu nebo změny
(2) Při zrušení změny
(3)
(4) Ministerstvo a krajský úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí o zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části v přezkumném řízení v národním geoportálu územního plánování.
(5) Dojde-li ke zrušení územního plánu, považuje se
Souběžné pořizování územně plánovací dokumentace
(1) Je-li k vydání různých
(2) Při souběžném pořizování územně plánovacích dokumentací nemusí být navazující územně plánovací dokumentace v souladu s částmi nadřazené územně plánovací dokumentace, které mají být změněny souběžně pořizovanou změnou; vydání nadřazené územně plánovací dokumentace je podmínkou pro vydání navazující územně plánovací dokumentace.
(3) Je-li vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí, zpracovává se při postupu podle odstavců 1 a 2
(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, je-li navazující územně plánovací dokumentací regulační plán nebo jeho změna.
Díl 5
Vymezování zastavěného území
Oddíl 1
Zastavěné území
(1) Na území
(2) Při vymezení
a) vinice,
b) chmelnice,
c) lesní pozemky a
d) zemědělské pozemky přiléhající k hranici
(3) Do
a) zastavěné stavební pozemky,
b) stavební proluky,
c) další oplocené proluky mezi zastavěnými stavebními pozemky,
d)
e) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky
f) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky
(3)
Oddíl 2
Vymezení zastavěného území
Obecná ustanovení
(1) Není-li vydán územní plán, pořizovatel zajistí bezodkladně v souladu s § 116 odst. 1 až 3 zpracování návrhu vymezení
(2) Při
a) pozemek veřejné zeleně a parku tvořící
b) v
c) pozemek zbořeniště, není-li obklopen zastavěnými stavebními pozemky.
(3) Na
(4) Vymezení
(5)
Obsah
(1)
(2) Textová část obsahuje zejména datum, k němuž je
(3) Grafická část obsahuje výkres
a)
b)
(4) Odůvodnění
a) stručný popis postupu pořízení
b) vyhodnocení souladu s § 116 odst. 2 a 3 a vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů,
c) vyhodnocení připomínek a
d) posouzení souladu
Pořízení
(1) Pořizovatel zajistí zpracování návrhu
(2) Do 15 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky může každý uplatnit k návrhu vymezení
(3) Pořizovatel svolá místní šetření za účasti
a) ochrany přírody,
b) ochrany zemědělského půdního fondu,
c) ochrany lesa,
d) státní památkové péče, a
e) pozemních komunikací.
(4) Místo a dobu konání místního šetření oznámí pořizovatel nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány uplatní svá stanoviska a příslušná
(5) Pořizovatel bezodkladně vyhodnotí výsledky projednání návrhu
(6) Dojde-li na základě projednání k
Vydání
(1)
(2)
(3)
a) označení správního orgánu, který
b) datum nabytí účinnosti
c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.
(4) Dojde-li ke zrušení
Změna
(1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vydání
(2)
(3) Změnu
(4) Pro pořízení změny
(5) Změnu
Oddíl 3
Nezastavěné území
(1) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem povolovat záměry pro
a) veřejnou dopravní a
b) vodní hospodářství,
c) vyhledávání, průzkum a těžbu nerostů a zvláštní zásahy do zemské kůry,
d) snižování nebezpečí havárií, ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků,
e) zemědělství a lesnictví,
f) ochranu přírody a krajiny a
g) zlepšení podmínek jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra,
h) zázemí lesních mateřských škol a výdejen lesních mateřských škol, jedná-li se o drobnou stavbu.
(2) U
(3)
Díl 6
Územní opatření
Oddíl 1
Územní opatření o stavební uzávěře
Podmínky vydání
(1) Územním opatřením o stavební uzávěře se omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho budoucí využití podle připravované
(2) Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, kdy je zrušena územně plánovací dokumentace nebo její část.
(3) Územní opatření o stavební uzávěře, kterým se omezuje nebo zakazuje stavební činnost, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované
(4) Územní opatření o stavební uzávěře dále pozbývá účinnosti jeho zrušením.
(5) Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce. Územním opatřením o stavební uzávěře dále nelze omezit nebo zakázat realizaci veřejně prospěšné stavby dopravní nebo
Obsah
(1) Územní opatření o stavební uzávěře obsahuje
a) vymezení území s uvedením
b) rozsah a obsah omezení nebo zákazu stavební činnosti,
c) popřípadě další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů,
d) dobu trvání omezení nebo zákazu stavební činnosti,
e) stanovení podmínek pro povolování výjimek.
(2) Součástí územního opatření o stavební uzávěře je výkres na podkladu
(3) Týká-li se územní opatření o stavební uzávěře zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj podle odstavce 1 písm. a) popisem hranice dotčeného území, pro které platí omezení nebo zákaz stavební činnosti.
Oddíl 2
Územní opatření o asanaci území
Podmínky vydání
(1) Územní opatření o
(2) Územní opatření o
(3) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o
(4) Územní opatření o
(5) Územní opatření o
Obsah
(1) Územní opatření o
a) vymezení území s uvedením
b) seznam pozemků, které musí být upraveny nebo zabezpečeny s uvedením způsobu provedení,
c) seznam
d) stanovení územních, stavebně technických a bezpečnostních podmínek pro provádění
e) stanovení územních, architektonických a urbanistických podmínek pro budoucí využití území,
f) případné další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů.
(2) V územním opatření o
(3) Součástí územního opatření o
(4) Týká-li se územní opatření o
Oddíl 3
Pořizování a vydávání územních opatření
Pořízení
(1) O pořízení územního opatření rozhodne vláda, rada kraje nebo rada
a) vlastního podnětu,
b) podnětu oprávněného investora,
c) podnětu orgánu veřejné správy,
d) podnětu rady kraje, je-li příslušná k jeho vydání vláda, nebo
e) podnětu rady
(2) Návrh územního opatření připraví pořizovatel na základě průzkumu a vyhodnocení dotčeného území, nástrojů územního plánování a v případě územního opatření o stavební uzávěře v souladu s cíli a úkoly územního plánování.
(3) V případě územního opatření o
(4) Návrh územního opatření pořizovatel zveřejní v národním geoportálu územního plánování, zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou a návrh písemně projedná s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska.
(5) Každý může k návrhu územního opatření uplatnit připomínky. Stanoviska a připomínky se uplatňují u pořizovatele písemně do 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Na vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu se použije § 98 odst. 2 obdobně s tím, že návrh vyhodnocení připomínek zpracuje pořizovatel samostatně. Proti návrhu územního opatření nelze podat námitky podle části šesté správního řádu.
(6) Lhůtu podle odstavce 5 může pořizovatel v případě územního opatření o
Vydání
(1) Územní opatření se vydává formou opatření obecné povahy.
(2) Pořizovatel zajistí vložení územního opatření do národního geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání. Územní opatření a adresu jeho uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územní opatření účinnosti.
(3) Územní opatření se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje
a) označení správního orgánu, který územní opatření vydal,
b) datum nabytí účinnosti územního opatření,
c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.
(4)
(5) Ministerstvo a krajský úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zrušení územního opatření nebo jeho části v přezkumném řízení, v národním geoportálu územního plánování.
Výjimky
Ministerstvo, rada
Díl 7
Úprava vztahů v území
Oddíl 1
Plánovací smlouvy
Úvodní ustanovení
(1) Plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a
(2) Plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého práva. Se souhlasem všech stran může být plánovací smlouva postoupena; ustanovení občanského zákoníku o postoupení smlouvy se použijí přiměřeně.
(3)
Obsah plánovací smlouvy
(1) V plánovací smlouvě se
a) poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru,
b)
c) po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru,
d) po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.
(2) V plánovací smlouvě se
a) pozemky nebo stavby potřebné k realizaci záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí,
b) se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění záměru,
c) od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví,
d) učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva.
(3)
a) účasti na výstavbě
b) převzetí nákladů na výstavbu
c) účasti na
d) účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném
e) poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním
Uzavírání a přezkum plánovací smlouvy
(1) Plánovací smlouvu uzavíranou
(2) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené
(3) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené krajem nebo hlavním městem Prahou s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušné ministerstvo.
Oddíl 2
Náhrady za změnu v území
Oprávněné osoby
(1) Vlastníkovi pozemku nebo
(2) Oprávněné osobě náleží dále náhrada, byla-li její práva k pozemku nebo
(3) Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti
(4) Náhrada oprávněné osobě dále nenáleží, nabylo-li právní moci povolení
Povinné osoby
(1) Povinnost poskytnout náhradu za
(2) Náhrada se poskytne na základě písemné žádosti oprávněné osoby obsahující prokázání škody.
Způsob náhrady
(1) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout oprávněné osobě jiný pozemek nebo
(2) Dojde-li k následné změně
(3) Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí účinnosti změny
Regresní náhrada
(1) Uhradí-li
(2)
HLAVA IV
POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY
(1) Politika architektury a stavební kultury je strategickým dokumentem s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí.
(2) Politika architektury a stavební kultury rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje, který není závazný.
(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena politika architektury a stavební kultury, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány
(4) Ministerstvo nejpozději do 6 let od schválení politiky architektury a stavební kultury a poté nejméně jednou za 6 let předloží vládě
ČÁST ČTVRTÁ
STAVEBNÍ PRÁVO HMOTNÉ
HLAVA I
POŽADAVKY NA VÝSTAVBU
Díl 1
Obecná ustanovení
(1) Požadavky na výstavbu se rozumí
a) požadavky na vymezování pozemků,
b) požadavky na umisťování
c) technické požadavky na
(2) Při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování
(3) Požadavky na výstavbu se považují za splněné splněním požadavků, které stanoví tento zákon, jeho prováděcí právní předpisy a další právní předpisy.
(4) V rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem nevylučují, uplatní se požadavky na výstavbu rovněž u
a) změny dokončené stavby,
b) údržby dokončené stavby,
c) změny v užívání stavby,
d)
e) zařízení staveniště,
f) pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně.
Výjimky z požadavků na výstavbu a odchylné řešení
(1) Výjimku z požadavků na výstavbu lze povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo
(2) V regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu, lze stanovit požadavky na vymezování pozemků a požadavky na umisťování staveb odchylně od těch ustanovení prováděcího právního předpisu, která to umožňují, a to i pro část území; podmínky podle odstavce 1 se použijí přiměřeně.
Díl 2
Požadavky na vymezování pozemků
Obecné požadavky
(1) Pozemky se vymezují a podmínky pro jejich využití se stanovují v souladu s
(2) V
(3) Při vymezování pozemků se dbá na vymezení
Požadavky na vymezování stavebních pozemků
(1) Pozemky nesmí být děleny tak, aby bylo vyloučeno jejich účelné využití. Pozemky, jejichž součástí je
(2)
(3)
a) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání
b) nakládání s odpady a zneškodňování odpadních vod podle jiných právních předpisů24), které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním
c) hospodaření se srážkovými vodami jejich
1. akumulací a následným využitím, vsakováním nebo výparem, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožňují a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní
2. odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace, pokud jejich vsakování ani akumulace s následným využitím není možná, nebo
3. regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových.
(4) Při vymezování
Veřejné prostranství
(1) Pozemky tvořící
(2) Uspořádání
(3) Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy jako součást
Uliční prostranství
(1) Uliční prostranství tvoří část
(2) Pozemky tvořící uliční prostranství se vymezují tak, aby svými vlastnostmi, zejména svou šířkou, umožňovaly předpokládané využití v souladu s charakterem území.
(3) Je-li to technicky možné a není-li to v rozporu s charakterem území, vymezují se v nově zakládaných uličních prostranstvích a při celkových stavebních úpravách stávajících uličních prostranství pozemky tvořící výsadbový pás pro stromy nebo jinou veřejnou zeleň.
Díl 3
Požadavky na umisťování staveb
Obecné požadavky
(1)
(2)
(3) Změnou
(4) Mimo
Odstupy staveb
(1) Vzájemné odstupy
(2) Vzájemné odstupy
Díl 4
Technické požadavky na stavby
Základní požadavky na stavby
(1)
a) mechanická odolnost a stabilita,
b) požární bezpečnost26),
c) ochrana zdraví27),
d) ochrana životního prostředí28),
e) bezpečnost a
f) úspora energie29),
g) udržitelné využívání přírodních zdrojů30).
(2) Při projektové činnosti, při povolování, provádění a užívání staveb v působnosti jiných stavebních úřadů nebo u staveb jaderného zařízení a staveb v areálu jaderného zařízení, které jsou jaderným zařízením31), se technické požadavky na stavbu stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy použijí přiměřeně tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti, ochrany zdraví a života osob nebo zvířat a životního prostředí.
Požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu stavby
(1)
a) náhlé nebo postupné zřícení
b) nepřípustné deformace, které mohou narušit stabilitu
c) poškození částí
d) poškození
e) ohrožení provozuschopnosti dopravní a
f) poškození
g) ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, popřípadě údolních profilů mostů a propustků.
(2)
Požadavky na požární bezpečnost
a) byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukcí,
b) byl uvnitř
c) bylo omezeno šíření požáru na sousední
d) uživatelé mohli
e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.
Požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí
(1)
a) nedostatečných tepelně izolačních, zvukoizolačních nebo světelně technických vlastností,
b) uvolňování toxických plynů, nebezpečných látek, těkavých organických sloučenin, skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo venkovního prostředí,
c) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb,
d) emisí nebezpečného záření a světla,
e) uvolňování nebezpečných látek do vody nebo půdy,
f) vypouštění odpadních vod, emisí odpadních plynů, nebo
g) narušení podloží s následkem trvalé změny proudění podzemních vod nebo jiným nepřípustným dopadem na úroveň hladiny podzemní vody.
(2)
a) nadměrný úhyn rostlin a zranění nebo úhyn živočichů nebo ničení jejich biotopů, nebo
b) zhoršení prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy.
Požadavky na bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě
a) nevznikalo nebezpečí nehod nebo poškození zdraví osob nebo zvířat,
b) byla zohledněna
1.
2.
3. společných prostor a domovního vybavení
4.
5. staveb pro výkon práce více než 25 osob, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
Požadavky na úsporu energie
Požadavky na udržitelné využití přírodních zdrojů
(1) Stavba musí být navržena, provedena a odstraněna takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů zejména opětovným využitím nebo recyklovatelností materiálů a konstrukcí z odstraněné stavby nebo použitím surovin nebo druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.
(2) Udržitelné využití přírodních zdrojů může být zajištěno opětovným použitím materiálů a konstrukcí nebo stavebních výrobků, které vznikly při realizaci nebo odstraňování záměru, nebo využitím vedlejších produktů nebo stavebních výrobků, které přestaly být odpadem.
Díl 5
Společná ustanovení
Podrobné vymezení požadavků na výstavbu
(1) Prováděcí právní předpis stanoví podrobné požadavky na výstavbu.
(2) Územní samosprávné celky, které jsou k tomu tímto zákonem zmocněny, mohou stanovit prováděcím právním předpisem podrobné požadavky na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1 s výjimkou požadavků na výstavbu
(3) Prováděcí právní předpis podle odstavce 1 nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle odstavce 2 jinak.
(4) Určí-li prováděcí právní předpis územního samosprávného celku podle odstavce 2 závazné technické normy ve stavebnictví odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1, zajistí územní samosprávný celek bezplatný přístup k těmto určeným technickým normám a vede jejich seznam.
HLAVA II
POŽADAVKY NA VÝROBKY PRO STAVBY
(1) Pro
(2) Výrobky pro
HLAVA III
SYSTÉM STAVEBNĚ TECHNICKÉ PREVENCE
(1) V systému stavebně technické prevence se evidují závažné nebo opakující se vady nebo havárie staveb, a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech osob nebo zvířat, k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, k ohrožení bezpečnosti
(2) Rozsah a obsah systému stavebně technické prevence stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Veřejnoprávní smlouva může upravit spolupráci při předávání informací o skutečnostech, které mají vliv na stavebně technickou prevenci, majících souvislost s havárií nebo mimořádnou událostí, při nichž došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám. Veřejnoprávní smlouvu může uzavřít ministerstvo s jiným ústředním orgánem státní správy, veřejnoprávní korporací nebo právnickou osobou zřízenou zákonem. Ve veřejnoprávní smlouvě se určí rozsah předávaných informací a četnost jejich poskytování a doba jejího trvání.
HLAVA IV
ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ
Vybrané činnosti
Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, může vykonávat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k jejich výkonu podle jiného právního předpisu35). Vybranými činnostmi jsou
a) zpracování
b) odborné vedení provádění
c) ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě36),
d) výkon
Projektová činnost
(1)
(2) Dokumentaci jednoduchých
(3)
Projektová dokumentace a dokumentace pro povolení záměru
(1)
a) povolení
b) rámcové povolení,
c) povolení změny využití území,
d) provádění
e) odstranění
(2)
a) povolení
b) rámcové povolení,
c) povolení změny využití území.
Obsah dokumentace
(1) Dokumentace pro povolení
(2) Dokumentace pro provádění
(3) Pasport
(4) K
(5) Podrobnosti obsahu
(6) Obsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu a významu
Provádění a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav
(1)
(2) Svépomocí může
a) drobné
b) jednoduché
pokud zajistí
(3) Svépomocí může
HLAVA V
POVINNOSTI OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ, PROVÁDĚNÍ, UŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A TERÉNNÍCH ÚPRAV
Stavebník
(1)
(2)
a) před zahájením
b) před zahájením
c) oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení provádění nebo odstraňování
d) před zahájením provádění nebo odstraňování
e) zajistit, aby na
f) ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby stanovené v podmínkách povolení za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
g) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu,
h) při výstavbě, nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, pokud jiný právní předpis37) nestanoví jinak, opatřit průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem37).
(1) Od zahájení
(2) U stavby financované z
(3) Při provádění vyhrazených
(4) Obsahové náležitosti štítku stanoví prováděcí právní předpis.
Projektant
(1) Projektant je při projektové činnosti povinen respektovat veřejné zájmy chráněné na základě tohoto nebo jiného právního předpisu, požadavky vyplývající z cílů a úkolů územního plánování a požadavky na výstavbu a jednat v součinnosti s dotčenými orgány. Při zpracování územně plánovací dokumentace a územní studie je dále povinen jednat v součinnosti s orgánem územního plánování a při zpracování projektové dokumentace se stavebním úřadem.
(2)
a)
b)
(3) Není-li
(4)
(5) Na zpracovatele dokumentace jednoduchých
(6) Projektant je povinen zajistit zpracování příslušných částí územně plánovací dokumentace nebo územní studie a podkladů pro zpracování projektové dokumentace prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiných právních předpisů38). Projektant územně plánovací dokumentaci zpracovává a pořizovateli ji předává v jednotném standardu.
Zhotovitel
(1)
a) dbát na řádnou přípravu a provádění
b) zajistit vytyčení prostorové polohy
c) zajistit při provádění nebo odstraňování
d) zajistit při provádění nebo odstraňování
e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na
f) zajistit při provádění nebo odstraňování
(2)
a) provádět nebo odstraňovat
b) zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících z jiných právních předpisů,
c) zajistit, aby práce na
d) vést stavební deník nebo jednoduchý záznam o
Stavbyvedoucí
(1) Stavbyvedoucí je povinen
a) odborně vést provádění nebo odstraňování
b) řídit provádění nebo odstraňování
c) zajistit řádné uspořádání
d) zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících z jiných právních předpisů,
e) zajistit dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním
f) zajistit vytyčení tras
(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad vzniklých při provádění nebo odstraňování stavby nebo
Stavební dozor
(1)
(2) Osoba vykonávající
a) provádění nebo odstraňování
b) dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním
(3) Osoba vykonávající
Stavební deník
(1) Při provádění nebo odstraňování
(2) Záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o
(3) Po dokončení nebo odstranění
(4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o
(5) U
Vlastník stavby a zařízení
Vlastník
a) provádět údržbu
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na
c) uchovávat stavební deník nebo jednoduchý záznam o
d) uchovávat po celou dobu trvání
e) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2027 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci alespoň 1 dobíjecího bodu na každých 10 parkovacích stání pro automobily nebo alespoň 50 % kabelovodů parkovacích stání pro automobily, pro jiné než obytné
f) zajistit do 1. ledna 2033 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci kabeláže pro alespoň 50 % stání pro automobily v jiné než obytné
g) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2025 instalaci automatizačního a řídícího systému
1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW nebo
2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.
h) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2030 instalaci automatizačního a řídícího systému
1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW nebo
2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW,
i) pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, vybavit
1. 290 kW do 1. ledna 2028,
2. 70 kW do 1. ledna 2030.
Vlastník technické infrastruktury
Vlastník
a) vést evidenci
b) sdělit bezplatně každému na žádost údaje o podmínkách napojení, o ochranných a bezpečnostních pásmech a o základních podmínkách provádění činnosti v nich, pokud nejde o
Oznámení závad a havárií staveb
(1)
(2) Obsahové náležitosti oznámení výskytu závady nebo havárie a výsledku šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
VYVLASTNĚNÍ
Účely vyvlastnění
(1) Práva k pozemkům a
a) uskutečnění
b) uskutečnění
c) realizaci
d)
(2) Právo k pozemku nebo
(3) Odejmutí nebo omezení práva podle odstavce 1 se vztahuje také na
ČÁST ŠESTÁ
STAVEBNÍ ŘÁD
HLAVA I
OBECNÁ A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Způsob a forma podání a žádosti
(1) Podání podle této části je možné učinit také prostřednictvím portálu
(2) Žádost nebo návrh podle této části se podává na stanoveném formuláři elektronicky prostřednictvím portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Formulář žádosti a formulář návrhu stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Na elektronický dokument vedený v evidenci elektronických dokumentací nebo v evidenci řízení a jiných postupů stavebních úřadů a dotčených orgánů (dále jen „evidence stavebních postupů“) může žadatel v žádosti odkázat namísto jeho přiložení k žádosti jako její součást.
(4) Nejpozději s podáním žádosti vloží
Evidence a doručování
(1) Stavební úřad eviduje veškeré úkony a vkládá veškeré písemnosti do evidence stavebních postupů.
(2) Stavební úřad a dotčený orgán si doručují písemnosti navzájem prostřednictvím evidence stavebních postupů. Písemnost je doručena dnem, kdy ji stavební úřad nebo dotčený orgán vloží do evidence stavebních postupů.
(3) Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli.
HLAVA II
ÚKONY PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ
Díl 1
Předběžná informace
(1) Stavební úřad poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci
a) o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a
b) o nezbytnosti povolení
c) o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení
d) o dotčených orgánech ve vztahu k
(2) Dotčený orgán poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci
a) o nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu,
b) o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.
(3) Ten, kdo o předběžnou informaci žádá, kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede konkrétní požadavky na předběžnou informaci a konkrétní údaje o
Díl 2
Vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu
Vyjádření
(1) Vyjádření dotčeného orgánu obsahuje závěr a odůvodnění. V závěru dotčený orgán uvede, zda je
(2) Je-li to nezbytné pro ochranu jím chráněných veřejných zájmů, dotčený orgán uvede v závěru též podmínky přípustnosti
Koordinované vyjádření a koordinované závazné stanovisko
(1) Je-li dotčeným orgánem podle jiného právního předpisu tentýž orgán veřejné správy, vydá namísto jednotlivých vyjádření koordinované vyjádření a namísto jednotlivých závazných stanovisek koordinované závazné stanovisko. Ustanovení správního řádu o společném řízení a ustanovení o řešení rozporů se použijí přiměřeně.
(2) Koordinované vyjádření nebo koordinované závazné stanovisko zahrnuje požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které orgán veřejné správy hájí podle jiných právních předpisů.
(3) Koordinované závazné stanovisko nezahrnuje
a) závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a
b) jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku, vydává-li se současně jako závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(4) V závěru koordinovaného vyjádření nebo koordinovaného závazného stanoviska orgán veřejné správy souhrnně uvede, zda je záměr z hlediska všech jím chráněných veřejných zájmů přípustný. Ustanovení § 175 odst. 2 se použije obdobně.
(5) Koordinované závazné stanovisko je platné 5 let ode dne jeho vydání. Zahrnuje-li koordinované závazné stanovisko jednotné environmentální závazné stanovisko, použijí se ustanovení o platnosti jednotného environmentálního závazného stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku pro koordinované závazné stanovisko obdobně.
Žádost
(1) Žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu dokumentaci, identifikační údaje o záměru a popřípadě další náležitosti podle jiných právních předpisů.
(2) Nemá-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko stanovené náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve dotčený orgán žadatele k jejich odstranění nejpozději do 10 dnů od jejího podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků žádosti.
(3) Neodstraní-li žadatel vady žádosti, dotčený orgán písemně sdělí žadateli, že vyjádření nebo závazné stanovisko nemůže být vydáno. Po dobu odstraňování vad žádosti lhůta pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska neběží. Ode dne odstranění vad žádosti počne běžet nová lhůta pro jejich vydání.
Lhůta pro vydání
(1) Dotčený orgán vydá do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem vyjádření nebo závazné stanovisko k záměru z hlediska jím chráněných veřejných zájmů.
(2) Lhůtu podle odstavce 1 může dotčený orgán prodloužit až o 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Lhůtu podle odstavce 1 může dotčený orgán prodloužit také z důvodu, pro který lze prodloužit lhůtu pro vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku, jde-li o koordinované závazné stanovisko, které zahrnuje jednotné environmentální stanovisko. O prodloužení lhůty vydá dotčený orgán usnesení, které se pouze poznamená do spisu.
(3) Nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije na
a) závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
b) jednotné environmentální stanovisko vydané podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku namísto závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo správního úkonu orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterým se
1. posuzuje splnění podmínek pro stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků,
2. vyslovuje souhlas k zásahům, které by mohly vést k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropského stanoviště nebo stanoviště evropsky významných druhů,
3. uděluje souhlas k činnostem v ptačích oblastech,
4. posuzuje splnění podmínek pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropské unie,
5. uděluje souhlas k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území, která byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit.
Nové vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu
(1) Nebyly-li v případě uvedeném v § 178 odst. 3 splněny předpoklady pro vydání souhlasného vyjádření nebo závazného stanoviska bez podmínek, vydá nadřízený správní orgán nové vyjádření nebo závazné stanovisko, kterým se vyjádření nebo závazné stanovisko ruší.
(2) Nové vyjádření nebo závazné stanovisko lze vydat do 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí, pro které bylo vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem.
Přezkum závazného stanoviska v přezkumném řízení
Zahájit přezkumné řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko sloužící jako podklad pro řízení podle tohoto zákona, lze do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem. Závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po uplynutí 9 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem.
Díl 3
Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury
Žádost
(1) Žádost o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo
(2) Žádost o vyjádření lze podat prostřednictvím portálu stavebníka, pokud má vlastník veřejné dopravní nebo
(3) Součástí žádosti je vždy
Lhůta a způsob doručení
(1) Vlastník veřejné dopravní nebo
(2) Má se za to, že žádost podaná prostřednictvím portálu
(3) Vlastník veřejné dopravní nebo
(4) Za vlastníka veřejné dopravní nebo
HLAVA III
ŘÍZENÍ O POVOLENÍ ZÁMĚRU
Díl 1
Obecná ustanovení o řízení
Účastníci řízení
Účastníky řízení jsou
a)
b)
c) vlastník pozemku nebo
d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním
e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.
Společenství vlastníků jednotek
Je-li
Žádost
(1) Žádost o povolení
a) základní údaje o
b) identifikační údaje o pozemku nebo
c) dobu trvání u
(2) Součástí žádosti je
a)
b) plánovací smlouva, je-li uzavřena,
c) souhlas vlastníka,
d) souhlas účastníků řízení se
e) vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo náležitosti žádosti podle § 177, není-li vyjádření nebo závazné stanovisko součástí žádosti,
f) vyjádření vlastníků veřejné dopravní nebo
g) závěr zjišťovacího řízení, že
h) specifikace výjimky z obecných požadavků na výstavbu požadované k realizaci záměru a její odůvodnění a vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu, který hájí zájmy podle jiných právních předpisů, kterých se výjimka z obecných požadavků týká,
i) další podklad vyžadovaný jinými právními předpisy.
(3) Není-li součástí žádosti vyjádření nebo závazné stanovisko vyžadované tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného orgánu; to neplatí pro závazné stanovisko k ověření změn záměru podle § 9a odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(4) Vyžádáním podle odstavce 3 se běh lhůty pro vydání rozhodnutí staví do doby vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, nejpozději však do dne, kdy nastane skutečnost podle § 178 odst. 3.
Vady žádosti
(1) Při výzvě k odstranění vad žádosti postupuje stavební úřad tak, aby mohly být všechny vady odstraněny najednou, je-li to možné.
(2) Stavební úřad vyzve stavebníka k doplnění žádosti a odstranění vad žádosti nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení a řízení usnesením přeruší; usnesení se doručuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat.
(3) Stavební úřad žádost neprojedná a usnesením ji odloží,
a) není-li součástí žádosti
b) není-li
c) nevloží-li
(4) Usnesení o odložení žádosti se oznamuje pouze
Závěr zjišťovacího řízení
(1) V případě
(2) Dojde-li stavební úřad na základě ověření podle odstavce 1 k závěru, že došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, vyzve stavebníka k předložení závěru zjišťovacího řízení podle odstavce 1 k takto změněnému záměru. V takovém případě stavební úřad řízení přeruší a postupuje podle ustanovení jiného právního předpisu.
Souhlas vlastníka
(1) Je-li
(2) Není-li stavebník vlastníkem pozemku, na němž má být záměr uskutečněn, a není-li ani oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, dokládá stavebník souhlas vlastníka pozemku, který je zapsán v
(3) Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo
a) fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště,
b) právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.
(4) K souhlasu vlastníka pozemku nebo
(5) Souhlas není potřeba, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo
Vyrozumění o zahájení řízení
(1) Bezodkladně, nejpozději do 7 dnů od zahájení řízení doručením bezvadné žádosti nebo od odstranění vad žádosti vyrozumí stavební úřad účastníky řízení, dotčené orgány a
(2) Vyrozumění o zahájení řízení obsahuje také poučení o podmínkách pro uplatňování námitek účastníků řízení, popřípadě připomínek veřejnosti.
(3) Účastníci řízení podle § 182 písm. d) se ve vyrozumění o zahájení řízení s velkým počtem účastníků a v dalších písemnostech v řízení identifikují označením pozemků a
(4) V řízení s velkým počtem účastníků se vyrozumění o zahájení řízení doručuje účastníkům řízení podle § 182 písm. a), b) a c) jednotlivě. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli,
(5) U
Ústní jednání
(1) Nařídí-li stavební úřad ústní jednání, vyrozumí účastníky řízení a dotčené orgány o termínu jeho konání nejméně 15 dnů předem. Nebude-li nařízeno ústní jednání, stavební úřad ve vyrozumění o zahájení řízení určí lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, do kdy mohou účastníci řízení podat námitky.
(2) V případě záměru v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad vždy veřejné ústní jednání. V případech záměrů EIA v území, ve kterém byl vydán územní plán, může stavební úřad nařídit veřejné ústní jednání. Konání veřejného ústního jednání se veřejnosti oznamuje veřejnou vyhláškou a může být stanoveno nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou; po tuto dobu stavební úřad umožní každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí.
Námitky účastníků řízení
(1) Námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, popřípadě při veřejném ústním jednání, a nebylo-li nařízeno, ve lhůtě stanovené ve vyrozumění o zahájení řízení. K později uplatněným námitkám stavební úřad přihlédne a vypořádá je pouze tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit námitku dříve. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží.
(2) Účastníci řízení mohou uplatňovat námitky směřující k hájení jejich procesních práv; další námitky pouze v rozsahu uvedeném v odstavci 3. K námitkám, které přesahují rozsah odstavce 3, stavební úřad nepřihlíží. Stavební úřad dále nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.
(3)
(4) Shledá-li stavební úřad námitku důvodnou, umožní stavebníkovi se k ní vyjádřit, k čemuž mu poskytne přiměřenou lhůtu. Výzvu k vyjádření stavebníka může stavební úřad spojit s jiným úkonem v řízení.
Námitky o existenci nebo rozsahu věcných práv
(1) Námitky týkající se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv posoudí stavební úřad podle údajů v
(2) Zakládají-li údaje v
(3) Nebylo-li ve stanovené lhůtě zahájeno soudní řízení, návrh byl soudem odmítnut nebo bylo řízení zastaveno, stavební úřad k námitce nepřihlíží.
Připomínky veřejnosti
(1) Je-li nařízeno veřejné ústní jednání, může každý uplatnit připomínky, a to nejpozději na tomto jednání. K připomínkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání
(2) K později uplatněným připomínkám stavební úřad přihlédne a vyhodnotí je pouze tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit připomínku dříve.
(3) Vyhodnocení připomínek veřejnosti se uvede jako součást odůvodnění rozhodnutí o povolení záměru.
Posuzování záměru
(1) Stavební úřad posuzuje, zda je
a) územně plánovací dokumentací, územními opatřeními a vymezením
b) cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území, nemá-li
c) požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) požadavky jiných právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy,
e) požadavky na veřejnou dopravní nebo
f) ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
které hodnotí a poměřuje ve vzájemných souvislostech.
(2) Při posuzování souladu záměru s požadavky jiných právních předpisů vychází stavební úřad z vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu nebo z výsledků řešení rozporů. Na vyžádání stavebního úřadu vydá dotčený orgán do 5 dnů sdělení k návrhům, námitkám, vyjádřením nebo návrhům důkazů účastníků řízení, které se týkají jím chráněného veřejného zájmu.
Rozhodnutí o záměru
Jsou-li splněny podmínky podle § 193 nebo lze-li jejich splnění zajistit stanovením podmínek v rozhodnutí o povolení
Lhůta pro vydání rozhodnutí
(1) Stavební úřad rozhodne o žádosti nejpozději do
a) 30 dnů ode dne zahájení řízení v případě jednoduché
b) 60 dnů ode dne zahájení řízení v ostatních případech.
(2) Lhůty podle odstavce 1 může stavební úřad před jejich uplynutím usnesením prodloužit
a) až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech nebo je-li nařízeno ústní jednání, nebo
b) až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny.
(3) V usnesení o prodloužení lhůty stavební úřad uvede, z jakých důvodů nelze rozhodnout ve lhůtách podle odstavce 1 nebo 2; toto usnesení stavební úřad pouze poznamená do spisu a vyrozumí o prodloužení lhůty pouze stavebníka.
(4) Lhůta pro vydání rozhodnutí se v případě přerušení řízení z důvodu vad žádosti přerušuje a začne znovu běžet od počátku po jejich odstranění.
Povolení
(1) Ve výrokové části povolení
a) povolí
b) vymezí pozemky pro realizaci
c) stanoví podmínky, kterými bude zabezpečeno dodržování požadavků podle § 193 odst. 1, zejména podmínky k zabezpečení ochrany veřejných zájmů, dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických norem, a požadavky na veřejnou dopravní nebo
(2) V případě
(3) Po nabytí právní moci povolení stavební úřad zašle
Platnost povolení
(1) Povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší, nejdéle však 5 let. Bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, prodlužuje se doba platnosti na 10 let ode dne právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení.
(2) Povolení pozbývá platnosti také dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení
(3) Dobu platnosti povolení může stavební úřad prodloužit na základě žádosti
(4) Stavební úřad v řízení o prodloužení platnosti povolení zkoumá, zda nedošlo ke změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno. Doplnění podkladů si stavební úřad vyžádá od
(5) Na řízení o prodloužení platnosti povolení se použijí ustanovení o řízení o povolení
Přechod povolení
(1) O přechodu práv a povinností z povolení vyrozumí právní nástupce
(2) Na žádost právního nástupce
Změna a zrušení povolení
(1) Povolení lze změnit na základě žádosti
(2) Povolení lze změnit nebo zrušit na žádost
(3) Na řízení o změně nebo zrušení povolení se přiměřeně použijí ustanovení o řízení o povolení
Díl 2
Zvláštní ustanovení o řízení o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení
Žádost o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení
(1) Není-li
a) závazek
b) závazek
c) sjednání výše dostupného nájemného a způsob jeho navyšování v souladu se zákonem o Státním fondu podpory investic,
d) ujednání o době trvání plánovací smlouvy, která nesmí skončit před uplynutím 20 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým se povoluje užívání
e) závazek
f) závazek
(2) Stavební úřad při povolení
Posuzování záměru domu pro dostupné nájemní bydlení
Pro
Díl 3
Povolení stavby nebo zařízení a zrychlené řízení
Povolení stavby nebo zařízení
(1) Povolení
a) druh a účel povolované
b)
c) umístění
d) určení prostorového řešení
e) podmínky pro provedení
f) vymezení území dotčeného vlivem
(2) Stavební úřad v povolení stanoví podle okolností také
a) u
b) u jednoduché
c) opatření na sousedním pozemku z důvodů realizace
d) fáze výstavby za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby,
e) další požadavky podle jiných právních předpisů.
(3) K ověření funkčnosti
Zrychlené řízení
(1) Povolení
a)
b) nejde o
c) nejde o
d)
e) stavebník doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace.
(2) Povolení
(3) Nejsou-li splněny podmínky pro vydání povolení ve zrychleném řízení, stavební úřad postupuje podle obecných ustanovení o řízení o povolení
Díl 4
Nestavební záměr
Oddíl 1
Změna využití území
Změny vyžadující povolení
Povolení změny využití území vyžadují
a)
b) stanovení prostoru pro dobývání ložisek nerostů, pro která se nestanoví dobývací prostor podle horního zákona,
c) odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní
d) pohřebiště,
e) změna druhu pozemku48), nebo způsobu využití pozemku49), pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami,
f) úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody.
Změny nevyžadující povolení
(1) Povolení změny využití území nevyžadují
a)
b) odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní
c) změna druhu pozemku48) nebo způsobu využití pozemků49) o výměře do 300 m2,
d) terénní úprava v přirozeném korytu vodního toku a na pozemcích sousedících s ním, kterou se podstatně nemění přirozené koryto vodního toku, pokud se neprovádí ve stanoveném záplavovém území,
e) úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody, provedená na pozemku
f)
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud jde o
a) území, pro které je vydán plán území s archeologickými nálezy,
b)
c)
d)
Povolení změny využití území
(1) V povolení změny využití území stavební úřad určí nový způsob užívání pozemku a stanoví podmínky jeho využití.
(2) Povolení změny využití území obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 také
a)
b) plošné vymezení a určení nového využití území.
(3) Povolení změny využití území lze vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Ustanovení § 212 se použije obdobně.
Oddíl 2
Dělení nebo scelení pozemků
Podmínky
(1) Povolení dělení nebo scelení pozemků může stavební úřad vydat pouze na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků. Ustanovení § 187 se na souhlas vlastníků dotčených pozemků použije obdobně. V případě veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření lze povolení dělení nebo scelení pozemků vydat i na základě žádosti stavebníka; v takovém případě se vždy nařídí veřejné ústní jednání.
(2) K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku
(3) Vydání povolení dělení nebo scelení pozemků je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, pokud jsou podmínky pro dělení nebo scelení pozemků dány
(4) K žádosti o dělení nebo scelení pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci. V rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.
Povolení dělení nebo scelování pozemků
(1) V povolení dělení nebo scelování pozemků stavební úřad stanoví podmínky pro dělení nebo scelení pozemků.
(2) Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelení pozemků, je vydání povolení dělení nebo scelení pozemků prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.
(3) Povolení dělení nebo scelení pozemků obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu také
a)
b) určení nových hranic pozemků s vyznačením přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace ke každému pozemku.
(4) Povolení dělení nebo scelení pozemků platí na dobu neurčitou. Povolení pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení
Oddíl 3
Stanovení ochranného pásma
Podmínky
(1) K ochraně
(2) Stavební úřad ochranné pásmo nestanoví, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny jiným právním předpisem nebo na jeho základě. Vznik ochranného pásma podle jiného právního předpisu tím není dotčen.
(3) Stavební úřad na návrh
(4) Stavební úřad z moci úřední stanoví ochranné pásmo dokončené nebo povolované stavby nebo zařízení, pokud je to nezbytné k ochraně okolí před negativními účinky stavby nebo zařízení.
(5) V ochranném pásmu stavební úřad zakáže nebo omezí podle charakteru nebo negativních účinků chráněné stavby nebo zařízení povolování a provádění některých staveb nebo některé činnosti. Zakázat nebo omezit povolování a provádění některých staveb nebo některé činnosti lze z důvodů ochrany života a zdraví osob nebo zvířat nebo ochrany životního prostředí před negativními účinky staveb nebo zařízení na okolí nebo z důvodu ochrany staveb nebo zařízení před negativními vlivy okolí.
Návrh opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma
(1) K návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma uplatňují dotčené orgány, které hájí veřejné zájmy podle jiných právních předpisů, kterých se ochrana
(2) Připomínky a námitky k návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma lze uplatnit ve lhůtě 30 dnů od jeho zveřejnění, koná-li se
(3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat, kromě osob uvedených v § 172 odst. 5 správního řádu, také osoby, kterým jsou v návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma stanoveny povinnosti.
(4) Stavební úřad vydá opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma ve lhůtě 90 dnů ode dne zveřejnění návrhu ochranného pásma.
Opatření obecné povahy nebo rozhodnutí o stanovení ochranného pásma
(1) Opatření obecné povahy nebo výroková část rozhodnutí o stanovení ochranného pásma obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu také
a) označení chráněné
b) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se ochranné pásmo zřizuje,
c) stanovení zákazů nebo omezení povolování a provádění
d) dobu platnosti opatření obecné povahy nebo rozhodnutí, pokud je možno ji předem stanovit,
e) grafickou přílohu obsahující celkovou situaci v měřítku
(2) Opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma nabývá účinnosti nejdříve dnem právní moci kolaudačního rozhodnutí, jde-li o
(3) Zřizuje-li se ochranné pásmo k povolované
(4) Nestanoví-li stavební úřad dobu platnosti opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma, platí po dobu trvání stavby nebo zařízení.
(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se na rozhodnutí o stanovení ochranného pásma použijí obdobně.
(6) Opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma lze změnit nebo zrušit na podnět toho, komu z něj vyplývá ochrana nebo povinnost, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem; rozhodnutí o stanovení ochranného pásma lze změnit nebo zrušit na žádost toho, komu z něj vyplývá ochrana nebo povinnost, nebo z moci úřední, vyžaduje-li to veřejný zájem. Z opatření obecné povahy nebo rozhodnutí o stanovení ochranného pásma může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost, povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s účelem ochranného pásma.
Díl 5
Rámcové povolení
Obecná ustanovení
(1) Stavební úřad vydá na žádost
a) v případě staveb jaderného zařízení a staveb souvisejících, nacházejících se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, nebo
b) u
(2) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro řízení o vydání rámcového povolení ustanovení této hlavy s výjimkou ustanovení dílů 3, 6 a 8 a ustanovení hlav I, II, IV a V této části. Při posuzování záměru se ochrana veřejných zájmů uplatní pouze v rozsahu rámcového povolení.
(3) Rámcové povolení neumožňuje provedení záměru. Požadavky tohoto zákona související s provedením a provozem záměru se pro rámcové povolení nepoužijí. Provedení záměru se povolí povolením záměru, které lze vydat jen za podmínek a v souladu s rámcovým povolením stavebního úřadu. Jiný stavební úřad může povolit stavbu pouze na základě rámcového povolení vydaného krajským úřadem. Stavby podle odstavce 1 písm. a) může
(4) Účastníky řízení o povolení
(5) Záměry, které se nacházejí v areálech dokončených staveb a nepřekračují stávající prostorové parametry, zejména výškovou hladinu stávajících staveb nebo odstupové vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb, lze povolit i bez předchozího rámcového povolení. Účastníky řízení o povolení záměru pro záměry podle věty první jsou osoby uvedené v § 182 odst. 1 písm. a), c) a d).
(6) Na stanovení doby platnosti rámcového povolení se použije přiměřeně § 198. Platnost rámcového povolení nezaniká, pokud je v době jeho platnosti vydáno povolení záměru.
Rozsah povolení
(1) Rámcovým povolením stavební úřad pouze vymezí stavební pozemek a v jeho rámci stanoví skladbu, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech, zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb a napojení na dopravní a
(2) Rámcovým povolením pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a nenachází se v areálech dokončených staveb, stavební úřad pouze vymezí stavební pozemek a stanoví účel staveb.
Obsah rámcového povolení
(1) Rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu ve výrokové části obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a) vymezení areálu jako stavebního pozemku,
b)
c) stanovení skladby, druhu a účelu staveb,
d) stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb umisťovaných od hranice areálu, popřípadě od sousedních staveb mimo areál,
e) vymezení maximální výměry zastavěných ploch pro umístění staveb v areálu jaderného zařízení a maximálního výškového omezení staveb uvnitř areálu jaderného zařízení,
f) stanovení rámcových podmínek napojení stavby na dopravní a
g) vymezení území dotčeného vlivy stavby,
h) podle potřeby stanovení dalších podmínek pro projektovou přípravu stavby,
i) u dočasných staveb stanovení lhůty pro jejich odstranění.
(2) U
a) vymezení
b)
c) stanovení účelu
Díl 6
Změna záměru před dokončením
(1) Změna záměru před jeho dokončením je změna v záměru oproti jeho povolení nebo oproti dokumentaci pro povolení stavby ověřené stavebním úřadem.
(2) Změnu
(3) Nepodstatné odchylky od ověřené
(4) V žádosti o změnu záměru před dokončením stavebník kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede popis změn a připojí dokumentaci pro povolení záměru s vyznačením zamýšlených změn a připojí vyjádření, závazná stanoviska a rozhodnutí dotčených orgánů v rozsahu, v jakém se změna záměru dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem.
(5) Nedotýká-li se změna
Díl 7
Řízení o odvolání
(1) Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí vydané v řízení o žádosti je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní.
(2) Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtě podle § 196.
(3) Není-li v tomto díle stanoveno jinak, na řízení o odvolání se použijí ustanovení dílu 1 s výjimkou ustanovení o zrychleném řízení.
Postup odvolacího orgánu
(1) Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas s povolením
(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel uplatnit dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je účastníkem řízení podle § 182 písm. e), v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr nedotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona.
(3) Podkladem pro vydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí
Díl 8
Kontrolní prohlídka
(1) Stavební úřad může v povolení záměru, povolení odstranění stavby, rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, v zakazujícím opatření nebo v opatření k nápravě stanovit povinnost strpět provedení kontrolních prohlídek, pokud je to nezbytné pro zjištění, zda stavebník při výstavbě nebo odstraňování postupuje v souladu s povolením nebo rozhodnutím.
(2) Na výzvu stavebního úřadu jsou povinny se kontrolní prohlídky zúčastnit též další osoby uvedené v § 292 odst. 3; ustanovení § 292 odst. 4 a 5 se použije obdobně.
(3) O průběhu kontrolní prohlídky pořídí stavební úřad protokol, který kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje též skutková zjištění. Protokol obdrží všichni účastníci kontrolní prohlídky.
(4) Ustanovení § 62 správního řádu platí obdobně. Při kontrolní prohlídce se nepostupuje podle kontrolního řádu, pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí ustanovení § 293 obdobně.
(5) Podrobnosti rozsahu kontrolní prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA IV
ŘÍZENÍ O VÝJIMCE Z POŽADAVKŮ NA VÝSTAVBU
Rozhodování o výjimce a žádost
(1) Je-li k povolení
(2) Žádost o výjimku z požadavků na výstavbu je součástí žádosti o povolení
HLAVA V
NÁHRADA ZA ŠKODU
(1) Vlastníkovi pozemku,
(2) Náhradu za omezení práv k pozemku,
(3) Vlastníkovi pozemku,
(4) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 3 má
(5) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout vlastníkovi jiný pozemek nebo
HLAVA VI
ŘÍZENÍ O UŽÍVÁNÍ
Díl 1
Kolaudační řízení
Kolaudace
(1)
(2) Kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché
(3)
a) číslo geometrického plánu, pokud je
b) identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o
(4) Drobnou
(5) Vznikla-li stavba, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí a která musí být podle jiného právního předpisu označena číslem, stavební úřad po oznámení dokončení stavby podle odstavce 3 vyzve příslušnou
Účastníci řízení
Účastníky kolaudačního řízení jsou
Žádost
(1) Žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační číslo
(2) Součástí žádosti je
a) dokumentace pro povolení
b) údaj o poloze definičního bodu
c) číslo geometrického plánu, pokud je
d) vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,
e) vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy,
f) vyhodnocení zkušebního provozu, pokud byl nařízen nebo povolen,
g) identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje, nebo předány podklady způsobilé pro jejich zápis, pokud jsou údaje o
h) průkaz energetické náročnosti
Posuzování žádosti
(1) V kolaudačním řízení stavební úřad posoudí, zda skutečné provedení
(2) Stavební úřad posoudí nepodstatné odchylky od ověřené
(3) Dojde-li během provádění
Závěrečná kontrolní prohlídka
(1) V kolaudačním řízení stavební úřad provede závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné pro ověření skutečného provedení stavby. Závěrečná kontrolní prohlídka se neprovádí u podzemní stavby energetických sítí
(2) Je-li k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu skutečného provedení
(3) Vznikla-li realizací
Kolaudační rozhodnutí
(1) Jsou-li splněny podmínky podle § 233, stavební úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky vydá kolaudační rozhodnutí, kterým povolí užívání
(2) Kolaudační rozhodnutí obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2
a) druh, účel
b) místo
c) datum a číslo jednací povolení
d) údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání
e) datum konání a výsledek závěrečné kontrolní prohlídky,
f) vymezení účelu užívání
(3) Je-li to nezbytné, kolaudační rozhodnutí ve výrokové části dále obsahuje
a) podmínky pro užívání
b) podmínky pro odstranění drobných nedostatků zjištěných při kolaudačním řízení, včetně určení přiměřené lhůty k jejich odstranění, nebo
c) podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů.
(4) Neprovádí-li stavební úřad závěrečnou kontrolní prohlídku, vydá kolaudační rozhodnutí jako první úkon stavebního úřadu v řízení do 15 dnů od podání žádosti. Kolaudační rozhodnutí se doručuje účastníkům řízení a dotčeným orgánům.
(5) Kolaudační rozhodnutí lze vydat i pro část
Díl 2
Předčasné užívání a zkušební provoz
Předčasné užívání
(1) Před dokončením
(2) O předčasném užívání
(3) Žádost o povolení předčasného užívání stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění žádosti. Součástí žádosti jsou podklady podle § 232 odst. 2 v rozsahu podle charakteru stavby. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti.
(4) Účastníkem řízení o povolení předčasného užívání
(5) Po dokončení stavby se postupuje podle § 230 až 235 a 237 obdobně.
Zkušební provoz
(1) Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost dokončené
(2) Zkušební provoz stavební úřad povolí na žádost
(3) Žádost o povolení zkušebního provozu obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění. Součástí žádosti je vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.
(4) Stavební úřad nařídí zkušební provoz, pokud byla tato podmínka stanovena v povolení. Stavebník je povinen písemně oznámit stavebnímu úřadu dokončení stavby; součástí oznámení je vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.
(5) Účastníkem řízení o povolení nebo nařízení zkušebního provozu je
(6) Po ukončení zkušebního provozu podá
Povolení předčasného užívání a zkušebního provozu
(1) Rozhodnutí o povolení předčasného užívání a zkušebního provozu obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2
a) druh, účel
b) místo
c) datum a číslo jednací povolení
d) dobu trvání předčasného užívání nebo zkušebního provozu,
e) podmínky pro předčasné užívání
f) další podmínky podle zvláštních právních předpisů.
(2) V rozhodnutí o zkušebním provozu stavební úřad určí dobu trvání zkušebního provozu, nejdéle na dobu 1 roku.
(3) Stavební úřad, který předčasné užívání nebo zkušební provoz povolil, může na žádost stavebníka, v případě zkušebního provozu i z moci úřední, rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, stanovenou dobu předčasného užívání, nebo dobu trvání zkušebního provozu, prodloužit před jejím uplynutím i opakovaně, v takovém případě nesmí doba předčasného užívání nebo zkušebního provozu přesáhnout 3 roky. V případě vyhrazených staveb nesmí doba předčasného užívání nebo zkušebního provozu přesáhnout 10 let.
Díl 3
Rekolaudace
Změna v užívání stavby
(1) Změnu v užívání
(2) Žádost o povolení změny v užívání
(3) Součástí žádosti je
a) dokumentace
b) vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.
(4) Účastníky řízení jsou vlastník stavby, vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, u které bude prováděna změna v užívání, osoby, jejichž jiné věcné právo ke stavbě může být přímo dotčeno, a osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením změny užívání přímo dotčeno.
Povolení změny v užívání stavby
Povolení změny v užívání
a) dosavadní účel užívání
b) nový účel užívání
Zrychlené řízení o změně v užívání stavby
(1) Stavební úřad může vydat povolení změny v užívání
a) se nedotýká práv třetích osob,
b) nevyžaduje vydání
c) nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí,
d) nevyžaduje zkušební provoz,
e) nevyžaduje stanovení podmínek pro užívání nebo podmínek k zajištění ochrany veřejných zájmů, nebo
f) nezpůsobí změnu kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva stavby podle jiného právního předpisu.
(2) Součástí žádosti je dokumentace stavby s vyznačením změn vyvolaných změnou v užívání a vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.
(3) Účastníkem řízení je vlastník
(1) Dnem nabytí právní moci povolení o změně v užívání
(2) Je-li změna v užívání stavby podmíněna stavební úpravou vyžadující povolení, postupuje se podle § 172 až 181, 189 až 193, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188 a 194 přiměřeně.
Změna v užívání drobné a jednoduché stavby
(1) Změnit užívání jednoduché
(2) Při povolení změny v užívání drobné a jednoduché
Povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby
Povolení změny v užívání drobné a jednoduché
a) druh, účel
b) místo
c) dosavadní účel užívání
d) nový účel užívání
e) podmínky pro užívání
Pasport stavby
(1) Vlastník
(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla
(3) Neplní-li vlastník
Díl 4
Společná ustanovení
Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se při vydání kolaudačního rozhodnutí podle § 172 až 181, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188, 190 a 194 přiměřeně, při vydání povolení změny v užívání stavby nebo povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby podle § 172 až 181, 189 až 193, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188 a 194 přiměřeně.
HLAVA VII
ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB A TERÉNNÍCH ÚPRAV
Díl 1
Řízení o povolení odstranění
Podmínky odstraňování staveb
(1)
(2) Účastníkem řízení o povolení odstranění je vlastník pozemku, na němž se odstraňovaná
(3) Nejde-li o stavbu v památkové rezervaci, památkové zóně nebo o stavbu, v níž je obsažen azbest, a zároveň se žádost nedotýká vlastnických nebo jiných věcných práv k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo stavbám na něm, a vlastnických nebo jiných věcných práv k sousedním pozemkům nebo sousedním stavbám, které by mohly být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčeny a není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad na základě úplné žádosti vydá povolení odstranění jako první úkon stavebního úřadu v řízení.
Žádost o povolení odstranění stavby
(1) Žádost o povolení odstranění
a) předpokládaný termín započetí a ukončení bouracích prací a způsob jejich provádění,
b) identifikaci sousedních pozemků a
c) informaci o tom, zda jde o
(2) Součástí žádosti je dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.
Povolení odstranění stavby
(1) Povolení odstranění
a) druh, účel
b) lhůtu pro odstranění
c) postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních
d) podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů,
e) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo
f) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky,
g) úpravu pozemku po odstranění
(2) Rozhodnutí o povolení odstranění
Díl 2
Nařízení odstranění
Oddíl 1
Řízení o nařízení odstranění stavby
Obecné ustanovení
(1) Stavební úřad nařídí
a) svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav, nejde-li o kulturní památku,
b) je prováděna nebo byla provedena bez povolení podle tohoto zákona anebo v rozporu s ním,
c) je prováděna nebo byla provedena na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno,
d) nevyžaduje povolení, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy,
e) jde o
f) jde o
g) jde o stavbu, která nebyla obnovena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu nebo do 10 let ode dne nabytí právní moci povolení obnovy stavby,
h) je prováděna nebo byla provedena v rozporu s platnou
(2) Účastníkem řízení o nařízení odstranění je vlastník stavby a stavebník (dále jen „povinný“), vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, osoba, která má jiná věcná práva k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo ke stavbám na něm,
Oznámení o zahájení řízení
(1) Stavební úřad oznámí zahájení řízení o odstranění stavby a vyzve povinného k předložení dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazného stanoviska nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, jsou-li vyžadována tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, nejde-li o opakované řízení a nové povolení stavby.
(2) Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě dokumentaci pro odstranění stavby, stavební úřad ji opatří na jeho náklady; o tom musí být povinný poučen. Po předložení dokumentace pro odstranění stavby, včetně vyjádření, závazného stanoviska a rozhodnutí dotčeného orgánu, nebo po jejím opatření stavebním úřadem, stavební úřad oznámí zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ostatním účastníkům řízení a stanoví lhůtu pro podání námitek.
Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby
(1) Rozhodnutí o nařízení odstranění
a) druh, účel
b) místo
c) postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních
d) podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů,
e) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo
f) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky,
g) povinnost zajistit úpravu pozemku po odstranění
h) lhůtu pro odstranění
(2) V rozhodnutí může stavební úřad též uložit povinnému předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování
(3) O nařízení odstranění stavební úřad vyrozumí nájemce
Obnovení předcházejícího stavu stavby a odstranění stavby na základě rozhodnutí soudu
(1) Je-li třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu
(2) Rozhodl-li o odstranění
(3) Náklady na odstranění nese povinný nebo ten, komu soud odstranění
Oddíl 2
Postupy související s řízením o nařízení odstranění stavby
Obecné ustanovení
(1)
(2)
(3)
(4) U
(5) Účastníkem řízení podle odstavců 1, 2 a 4 je povinný, osoba, která má vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo stavbám na něm, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být rozhodnutím přímo dotčena.
Dodatečné povolení
(1) V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby stavební úřad poučí povinného o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. V případě, že ve stanovené lhůtě nebude žádost podána, nelze stavbu dodatečně povolit. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, platí, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení zamítnuta, nelze podat žádost o vydání nového rozhodnutí.
(2) Žádost o dodatečné povolení
(3) V řízení o dodatečném povolení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.
(4) Řízení o dodatečném povolení
(1) Stavbu lze dodatečně povolit, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193 a
a) stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu,
b) stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu a
c) povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena.
(2) Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.
(3) Dodatečné povolení obsahuje náležitosti povolení stavby nebo zařízení. Je-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví v povolení podmínky pro její dokončení.
(4) Je-li předmětem dodatečného povolení dokončená stavba, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného podanou společně se žádostí o dodatečné povolení současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje. Stavební úřad vydá dodatečné povolení a kolaudační rozhodnutí jako společné rozhodnutí.
Nelze-li
Opakované řízení a nové povolení
(1) Za žádost o nové povolení
(2) V opakovaném řízení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.
(3) Lhůta pro vydání rozhodnutí v opakovaném řízení začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí. Stavební úřad, který rozhodl v posledním stupni, uvědomí stavební úřad, který rozhodl v prvním stupni, o zrušení rozhodnutí o povolení
(4) Nebude-li v opakovaném stavebním řízení
(1)
(2) Nové povolení obsahuje náležitosti povolení
(3) Je-li předmětem nového povolení rozestavěná
(4) Je-li předmětem nového povolení dokončená
(5) Je-li předmětem nového povolení dokončená
Povolení prodloužení doby trvání stavby
(1) Žádost o povolení prodloužení doby trvání
(2) V řízení o povolení prodloužení doby trvání stavby se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.
(3) Prodloužení doby trvání
(4) Povolení prodloužení doby trvání
(5) Nelze-li vydat povolení o prodloužení doby trvání
Díl 3
Společná ustanovení
(1) Pro terénní úpravy a zařízení se ustanovení této hlavy použijí obdobně.
(2) Ministerstvo může na žádost stavebního úřadu uhradit účelně vynaložené náklady vzniklé při provedení náhradního výkonu rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo terénní úpravy, pokud stavební úřad usnesením podle § 119 odst. 4 správního řádu uložil povinnému zaplatit předem potřebné náklady na provedení
(3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje
a) rozhodnutí o nařízení odstranění stavby,
b)
c) usnesení podle § 119 odst. 4 správního řádu, kterým stavební úřad uložil povinnému zaplatit potřebné náklady na provedení
d) daňový doklad o výši nákladů na odstranění stavby nebo terénní úpravy.
(4) Uhradilo-li ministerstvo účelně vynaložené náklady podle odstavce 2, uloží po provedení náhradního výkonu rozhodnutí povinnému zaplatit ministerstvu úhradu těchto nákladů.
Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se v řízení o povolení odstranění stavby podle § 172, 174, 185, 188, 189, 191, 192, 194, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 190 a 200 přiměřeně. V řízení o nařízení odstranění stavby se postupuje podle § 173, 175, 176, 178 až 181, 189, 191, 192, 225 a 226 obdobně a podle § 190 přiměřeně.
HLAVA VIII
MIMOŘÁDNÉ POSTUPY
Mimořádné opatření
(1) Je-li při bezprostředně hrozící živelní pohromě nebo závažné havárii (dále jen „mimořádná událost“) třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, lze se od postupů stanovených tímto zákonem odchýlit v mezích ustanovení této hlavy.
(2) Mimořádné opatření na
(3)
(4) Je-li nutné pro zmírnění následků nebo odvrácení dopadů mimořádné události provést nebo odstranit
a) upouští od vydání povolení
b) omezuje obsah žádosti o povolení
c) lze některé podklady pro vydání povolení o povolení
(5) Rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Obnova
(1) Stavbu nebo terénní úpravu zničenou nebo poškozenou mimořádnou událostí lze obnovit podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, na základě oznámení stavebníka nebo na základě povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy. Pokud o to stavebník nebo vlastník stavby nebo pozemku požádá, stavební úřad mu kopii původního povolení a dokumentace bezodkladně poskytne, má-li ji k dispozici.
(2)
(3) Vyžaduje-li obnovení stavby nebo terénní úpravy stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů, vyrozumí stavební úřad stavebníka do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že obnova vyžaduje povolení. V takovém případě se oznámení považuje za žádost o povolení obnovy. Stavební úřad vydá povolení obnovy stavby nebo zařízení do 30 dnů od oznámení stavebníka, jinak lze obnovu provést na základě oznámení, pokud s ní bude započato do 2 let ode dne oznámení; obnova musí být provedena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu. Odvolání proti povolení nemá odkladný účinek.
(4) Je-li obnova v rozporu s požadavky jiných právních předpisů, stavební úřad zakáže stavebníkovi obnovu provést.
(5) Povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy platí 2 roky ode dne nabytí jeho právní moci. Bylo-li s prováděním obnovy stavby nebo terénní úpravy započato v době platnosti povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy, prodlužuje se doba platnosti povolení na 10 let ode dne právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení, byla-li doba platnosti povolení prodloužena. Ustanovení § 198 odst. 3 se na prodloužení doby platnosti povolení obnovy použije obdobně.
Společná ustanovení
(1) Podle ustanovení o mimořádných postupech nelze postupovat v případě, kdy má mimořádná událost původ v zaviněném konání nebo opomenutí
(2) Dokončení
HLAVA IX
NÁLEZ
(1) Nepředvídaný archeologický nebo paleontologický nález nebo nález kulturně cenného předmětu, detailu
(2) Stavební úřad do 30 dnů od oznámení nálezu a v dohodě s dotčeným orgánem rozhodnutím vydaným na místě nebo rozhodnutím vydaným jako první úkon v řízení stanoví podmínky k ochraně nálezu. Současně může stavební úřad provést ohledání na místě.
(3) Na základě oznámení nálezu může stavební úřad v součinnosti s dotčeným orgánem ve veřejném zájmu provést nové řízení a vydat nové povolení
(4) Ministerstvo kultury může z podnětu dotčeného orgánu státní památkové péče rozhodnout, že jde o nález mimořádného významu, a z moci úřední jej prohlásí za kulturní památku. Ministerstvo kultury do 30 dnů od podání podnětu informuje stavební úřad o svém postupu, a popřípadě stanoví požadavky na změnu nebo zrušení vydaného rozhodnutí o povolení
(5)
ČÁST SEDMÁ
INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY
Základní ustanovení
(1) Ministerstvo je správcem informačních systémů veřejné správy55), které umožňují dálkový přístup a slouží k poskytování digitálních služeb56) podle tohoto zákona.
(2) Informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu (dále jen „
a) portál
b) národní geoportál územního plánování,
c) evidence stavebních postupů,
d) evidence elektronických dokumentací,
e) informační systém identifikačního čísla
f) informační systém stavebního řízení.
(3)
(4) V národním geoportálu územního plánování se údaje podle odstavce 3 vedou a zobrazují v rozsahu údajů poskytnutých Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami České republiky, Policií České republiky, Hasičským záchranným sborem České republiky, Národním bezpečnostním úřadem, Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost a Generální inspekcí bezpečnostních sborů, s ohledem na zajištění obrany, bezpečnosti a utajení jejich činnosti.
(5)
Portál stavebníka
(1) Portál
a) činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona,
b) podávat žádosti vlastníku veřejné dopravní nebo
c) vkládat údaje a dokumenty do národního geoportálu územního plánování, do evidence stavebních postupů, do evidence elektronických dokumentací a do digitální mapy veřejné správy57), poskytovat je a odkazovat na ně.
(2) Ministerstvo zřídí vlastníku veřejné dopravní a
(3) Podrobnosti provozu a datového rozhraní portálu
Národní geoportál územního plánování
(1) Národní geoportál územního plánování, který je agendovým informačním systémem, slouží pro
a) zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti,
b) zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti,
c) sledování postupu pořizování
d) poskytování prostorových dat k plánovanému využití území,
e) zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisí s územním plánováním a územním rozvojem a která určí ministerstvo, a
f) další činnosti vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů.
(2) Při výkonu územně plánovací činnosti lze na elektronický dokument vedený v národním geoportálu územního plánování odkázat namísto jeho přiložení.
(3) V národním geoportálu územního plánování jsou v jednotných standardech zveřejňovány vybrané části
(4) Ministerstvo obrany vkládá do národního geoportálu územního plánování data vztahující se k jeho působnosti v elektronické podobě ve strojově čitelném formátu.
(5) Orgán územního plánování eviduje jednotlivé úkony v národním geoportálu územního plánování a vkládá do něj veškeré písemnosti. Data z vlastní územně plánovací činnosti vkládá v elektronické podobě i ve strojově čitelném formátu, včetně prostorových dat ve vektorové formě, a to bezodkladně po jejich vzniku.
(6) Přístup k datům zveřejněným v národním geoportálu územního plánování lze omezit nebo odepřít, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů nebo by jejich zpřístupněním byla porušena ochrana práv třetích osob plynoucích z jiných právních předpisů; pro omezení nebo odepření přístupu k datům zveřejněným v národním geoportálu územního plánování se použije obdobně § 11d zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
(7) Náležitosti obsahu národního geoportálu územního plánování, podrobnosti formy a způsobu vkládání a poskytování údajů v něm vedených stanoví prováděcí právní předpis.
Evidence stavebních postupů
(1) Evidence stavebních postupů slouží stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, k ukládání
a) podání a jiných písemností,
b) rozhodnutí a jiných úkonů stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu,
c) informací o oprávněné úřední osobě nebo osobách.
(2) Evidence stavebních postupů dále slouží vlastníkovi dopravní nebo
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) údaje, které se vkládají do evidence stavebních postupů,
b) způsob zaznamenávání úkonů a vkládání písemností, včetně přípustných formátů,
c) metadata náležející k úkonu nebo písemnosti a
d) dobu uchování údajů v evidenci stavebních postupů.
Evidence elektronických dokumentací
(1) Do evidence elektronických dokumentací se vkládá
(2) Žadatel vloží
(3) Stavební úřad dále vkládá do evidence elektronických dokumentací
(4) Podrobnosti formy a způsobu vkládání
Přístup do evidencí
(1) Právo na přístup k údajům a elektronickým dokumentům v evidenci stavebních postupů a v evidenci elektronických dokumentací má ten, kdo má podle správního řádu právo nahlížet do spisu.
(2) Právo na přístup k
(3) Právo na přístup k
(4) Právo na přístup k vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo
(5) Osoba oprávněná k přístupu do evidencí má právo na dálkový přístup, včetně strojového vyhledávání informací, a pořizování výpisů a kopií.
Informační systém identifikačního čísla stavby
(1) Informační systém identifikačního čísla
(2) Stavební úřad bez zbytečného odkladu po zahájení řízení přidělí
(3) Způsob členění
Informační systém stavebního řízení
Informační systém stavebního řízení je agendový informační systém, který slouží k výkonu působnosti
a) stavebních úřadů,
b) dotčených orgánů, činí-li úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona,
c) ústředních správních úřadů při výkonu kontroly působnosti orgánů stavební správy.
Spisová služba a nahlížení do spisu
(1) Orgány územního plánování a stavební správy vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. Při výkonu spisové služby mohou odkazovat na údaje a dokumenty uložené v národním geoportálu územního plánování, evidenci stavebních postupů a evidenci elektronických dokumentací.
(2) U
(3)
ČÁST OSMÁ
VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH INSPEKTORŮ
(1) Autorizovaný inspektor vydává odborné posudky pro účely kolaudace staveb.
(2) Autorizovaný inspektor vydává na žádost stavebníka posudek pro účely posouzení souladu projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a s jejími změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě s technickými předpisy a technickými normami.
Podmínky výkonu činnosti
(1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora udělí ministerstvo fyzické osobě, která
a) je plně svéprávná,
b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru,
c) je autorizovanou osobou,
d) má nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu58),
e) je bezúhonná,
f) prokázala odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministerstvo.
(2) Za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), c), e) a f) a po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být oprávnění k činnosti autorizovaného inspektora uděleno i odborníkovi z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje stanovenou praxi.
Žádost o udělení oprávnění
Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu údaje a doklady osvědčující splnění podmínek pro výkon činnosti autorizovaného inspektora. Podrobnosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
Bezúhonnost
(1) Za bezúhonnou se pro účely udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora nepovažuje osoba,
a) která byla pravomocně odsouzena za
b) které bylo Komorou pravomocně uloženo disciplinární opatření ve formě pozastavení nebo odnětí autorizace, nebylo-li na návrh autorizované osoby zrušeno.
(2) Ustanovení § 51 odst. 2 a 3 se použije obdobně.
(3) Komora bezodkladně uvědomí ministerstvo o pravomocném uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi spočívajícího v pozastavení nebo odnětí autorizace.
Doba platnosti a zánik oprávnění
(1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora se uděluje s působností pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o 10 let, a to i opakovaně, jestliže autorizovaný inspektor svou činnost soustavně vykonával.
(2) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora zaniká
a) dnem doručení písemného prohlášení autorizovaného inspektora o ukončení činnosti ministerstvu,
b) uplynutím doby podle odstavce 1,
c) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena jeho svéprávnost, nebo
d) ztrátou bezúhonnosti.
Zrušení oprávnění
(1) Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora, jestliže
a) při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit, nebo
b) se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora.
(2) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora též pro jeho nečinnost trvající déle než 3 roky.
Výkon činnosti autorizovaného inspektora
(1) Právnická osoba může se souhlasem ministerstva vykonávat činnost autorizovaného inspektora, pokud je bezúhonná a zabezpečí výkon činnosti autorizovaným inspektorem; ustanovení § 51 odst. 2 a 3 se použije obdobně. Veřejná obchodní společnost, jejímiž společníky jsou výlučně autorizovaní inspektoři, může činnost autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.
(2) Vykonávají-li autorizovaní inspektoři činnost ve společnosti, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky společnosti mohou být výlučně autorizovaní inspektoři. Společníci společnosti jsou povinni vykonávat činnost ve společném sídle podnikání.
(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou smlouvou.
(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své činnosti. Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu. Pojištěním musí být kryta škoda, která může být způsobena výkonem činnosti autorizovaného inspektora. Na požádání osoby, se kterou autorizovaný inspektor uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky, na kterou je pojištěn.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a uchovávat ji po dobu nejméně 5 let.
(4) Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u
a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner,
b) obchodní společnost, ve které je společníkem,
c) družstvo, jehož je členem,
d) osoba, se kterou je ve vztahu pracovním nebo služebním.
Práva a povinnosti autorizovaného inspektora
(1) Autorizovaný inspektor je v rozsahu oboru, popřípadě specializace své autorizace, oprávněn vydávat odborné posudky autorizovaného inspektora. Odborný posudek autorizovaného inspektora pro účely kolaudace musí obsahovat minimálně
a) identifikační údaje
b) druh, účel
c) údaje o oprávnění provést
d) údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání
e) datum ověření splnění podmínek vydání odborného posudku,
f) výsledek ověření splnění podmínek vydání odborného posudku,
g) jméno a příjmení, podpis, otisk razítka autorizovaného inspektora a datum vystavení odborného posudku.
(2) Odborný posudek autorizovaného inspektora pro účely kolaudace dokládá, že skutečné provedení
(3) Odborný posudek pro účely kolaudace je autorizovaný inspektor oprávněn vydat pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 2.
(4) Odborný posudek autorizovaného inspektora k dokumentaci pro provádění stavby dokládá, že dokumentace pro provádění stavby je v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení stavby nebo s jejími povolenými změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami.
(5) Odborný posudek k dokumentaci pro provádění stavby je autorizovaný inspektor oprávněn vydat pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 4.
(6) Odborný posudek autorizovaného inspektora nemůže být vydán pro stavby sloužící přípravě, otvírce a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, stavby sloužící jako sklady výbušnin a pro stavby vodních děl.
(7) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost.
Příprava a provádění zkoušek
(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související organizačně zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného postupu podle věty první zřizují komory společný koordinační orgán schvalovaný na jejich návrh ministerstvem. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese uchazeč.
(2) Koordinační orgán na základě pověření Komory zajišťuje koordinační, organizační a administrativní záležitosti a odborné vzdělávání potřebné k jednotnému postupu při výkonu činnosti autorizovaných inspektorů.
(3) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradě nákladů spojených s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku je shodná s příspěvkem určeným členům Komory.
(4) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu, jeho činnost, přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis.
Působnost ministerstva
Ministerstvo kontroluje přípravu ke zkoušce, osnovy a postup při provádění zkoušek, spočívající v ověření odborných znalostí autorizovaného inspektora, podklady pro jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů, činnost Komory a výkon agendy s tím související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též kontrolu činnosti autorizovaných inspektorů.
ČÁST DEVÁTÁ
KONTROLA A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
HLAVA I
KONTROLA VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Působnost
(1) Kontrolu ve věcech územního plánování vykonávají ministerstvo a krajský úřad.
(2) Ministerstvo vykonává kontrolu
a) orgánů krajů,
b) orgánů hlavního města Prahy a
c)
(3) Krajský úřad vykonává kontrolu
a) orgánů
b)
(4) Kontrola ve věcech územního plánování zahrnuje v případě orgánů
Předmět kontroly
(1) Při výkonu kontroly ve věcech územního plánování ministerstvo a krajský úřad kontrolují dodržování tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona, jakož i dodržování usnesení vlády, směrnic ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatých při kontrole výkonu přenesené působnosti.
(2) Kontrola se vztahuje i na usnesení, rozhodnutí a jiná opatření přijatá v samostatné i přenesené působnosti.
(3) Kontrola může být vykonána i v průběhu pořizování
Nápravná opatření
(1) Byly-li při kontrole zjištěny nedostatky, vyzve ministerstvo nebo krajský úřad, se zřetelem na jejich charakter a následky, nebo možné následky, ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě; přitom může do doby zjednání nápravy zcela nebo zčásti pozastavit výkon činnosti, při níž dochází k porušování povinností.
(2) Je-li podle odstavce 1 pozastaveno pořizování
(3) Bylo-li pozastaveno pořizování
(4) Je-li pořizovatel nečinný, stanoví mu kontrolní orgán přiměřenou lhůtu, ve které má úkon učinit.
Kontrola výkonu samostatné působnosti
Při kontrole usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů
HLAVA II
KONTROLA VE VĚCECH STAVEBNÍHO ŘÁDU
Díl 1
Stavební kontrola
Obecné ustanovení
Stavební úřady kontrolují plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona, jiných právních předpisů v mezích jejich působnosti a z rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona.
Kontrola
(1) Stavební úřad provádí kontrolu za účelem zajištění ochrany veřejných zájmů chráněných tímto zákonem. Na podnět dotčeného orgánu zahájí stavební úřad kontrolu vždy. Obsahuje-li povolení záměru podmínky k ochraně veřejných zájmů stanovené na základě vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu, je dotčený orgán příslušný ke kontrole jejich dodržování; stavební úřad poskytne součinnost potřebnou ke kontrole těchto podmínek.
(2) Je-li na základě kontroly zahájeno správní řízení, doručuje se stejnopis protokolu účastníkům řízení a dotčeným orgánům spolu s oznámením o zahájení řízení nebo s rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.
(3) Na výzvu stavebního úřadu je povinen se kontroly zúčastnit
(4) Stavební úřad může v rámci kontroly ústně vyzvat kontrolovanou osobu k odstranění zjištěných nedostatků a stanovit jí k tomu přiměřenou lhůtu, což zaznamená v protokolu. Nebudou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, postupuje stavební úřad podle § 294 nebo 295. Výzva obsahuje poučení o následcích spojených s neodstraněním zjištěných nedostatků.
(5) Pověření ke kontrole podle tohoto zákona lze vydat i ve formě průkazu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis.
Vstup na pozemek a do stavby
(1) Kontrolující může při výkonu kontroly vstupovat v nezbytné míře na pozemek, na
(2) Kontrolující může vstoupit na pozemek nebo do
a) bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob nebo zvířat, nebo
b) porušení povinností vyplývajících ze zákona za podmínky, že se kontrolujícímu nepodařilo vlastníka pozemku nebo
(3) O vstupu podle odstavce 2 a jeho důvodech musí kontrolující vlastníka bez zbytečného odkladu písemně informovat.
(4) Kontrolující může vstoupit do obydlí bez souhlasu vlastníka nebo uživatele, jen pokud je to nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Je-li obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, může kontrolující za účelem kontroly podle tohoto zákona vstoupit do obydlí vždy. Vlastník a uživatel obydlí jsou v uvedených případech povinni kontrolujícímu vstup do obydlí umožnit. Vlastník je povinen umožnit vykonání nezbytných zkoušek a měření použitím nezbytných technických zařízení či prostředků. Pokud je to třeba, přizve kontrolující i další osoby, postup podle odstavce 3 se použije přiměřeně.
(5) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a jde-li o některý z důvodů podle odstavce 2 nebo 4, může si stavební úřad zjednat přístup na pozemek nebo do
(6) Pokud vlastník pozemku nebo stavby brání vstupu kontrolujícímu nebo jím přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Zakazující opatření
(1) Stavební úřad může i bez provedené kontroly zakázat
a) stavební nebo montážní činnost, je-li prováděna v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy,
b) odstraňování
c) užívání
(2) Stavební úřad může postupovat v řízení na místě. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem stavebního úřadu v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3) V rozhodnutí o zakazujícím opatření může stavební úřad uložit další opatření, je-li to vzhledem k povaze a následkům činnosti, která se zakazuje, nezbytné, a stanovit lhůtu k jejich provedení.
Opatření k nápravě
(1) Je-li to nezbytné k ochraně zákonem chráněného veřejného zájmu, stavební úřad může i bez provedené kontroly nařídit opatření k nápravě, které spočívá v povinnosti
a) provést udržovací práce, zejména v případě nedostatečné údržby
b) provést nezbytné úpravy stavby, zejména
1. při výskytu hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních nebo jiných závad, včetně nesplnění požadavků na
2. v případě, že stavba nebo její užívání ohrožuje životní prostředí,
3. pro ochranu kulturně historických, archeologických, architektonických a urbanistických hodnot,
4. v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
5. za účelem vyhovění požadavkům obrany a bezpečnosti státu uplatněným Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra,
6. pro připojení stavby na
7. pro zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod, k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,
8. zakonzervování rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno,
c) provést nutné zabezpečovací práce, zejména v případě, že jsou
d) neodkladně odstranit
e) vyklidit
(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 se nařizuje vlastníku
(3) V rozhodnutí o nařízení opatření k nápravě stavební úřad stanoví zejména rozsah, způsob a podmínky jeho provedení a lhůtu k jeho provedení.
(4) Vyžaduje-li provedení opatření k nápravě
(5) Při nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. c), d) a e) může stavební úřad postupovat v řízení na místě. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem stavebního úřadu v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. V případě ústního vyhlášení rozhodnutí se písemné potvrzení uvede jako součást protokolu o kontrole. Písemné potvrzení obsahuje náležitosti rozhodnutí podle § 68 správního řádu; ustanovení § 67 odst. 3 správního řádu se nepoužije.
(6) Rozhodnutí o nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. e) doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi
(7) U nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou nájemci
Provedení opatření k nápravě
(1) Hrozí-li u provedení opatření k nápravě podle § 295 odst. 1 písm. c), d) nebo e) nebezpečí z prodlení, zajistí provedení nařízeného opatření k nápravě stavební úřad prostřednictvím osoby, která je podle jiného právního předpisu oprávněna k provedení nařízených prací; při stanovení této osoby se zákon o zadávání veřejných zakázek nepoužije. Této osobě může stavební úřad provedení opatření k nápravě nařídit rozhodnutím, které může být vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení.
(2) Náklady na provedení opatření k nápravě je povinen uhradit vlastník
Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
(1) Je-li nezbytné pro provedení nařízeného opatření k nápravě, aby vlastník sousedního pozemku nebo
(2) Stavební úřad v rozhodnutí o opatření na sousedním pozemku nebo
a) účel uloženého opatření,
b) jakého pozemku nebo
c) vymezení prováděné činnosti na sousedním pozemku nebo
d) podmínky omezení, zejména časové rozmezí provádění činnosti.
(3) Účastníkem řízení o opatření na sousedním pozemku nebo
(4) Nerozhodne-li stavební úřad jinak, odvolání proti rozhodnutí o opatření na sousedním pozemku nebo
(5) Při postupu podle uloženého opatření na sousedním pozemku nebo
(6) Po skončení prací je povinen ten, jehož právo bylo opatřením na sousedním pozemku nebo
Díl 2
Kontrola výkonu působnosti stavebních úřadů
Působnost
(1) Kontrolu výkonu působnosti
a)
b)
c) krajských stavebních úřadů ve věcech staveb silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb
d) krajských stavebních úřadů s výjimkou staveb uvedených v písmenu c) a obecních stavebních úřadů vykonává ministerstvo,
e) obecních stavebních úřadů vykonává krajský stavební úřad.
(2) Ministerstvo, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu,
Nápravná opatření
Ministerstvo, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu,
HLAVA III
KONTROLA VÝKONU PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ PROVÁDĚCÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU
Při kontrole vydávání a obsahu prováděcího právního předpisu vydaného územním samosprávným celkem se ustanovení hlavy šesté části první zákona o obcích použijí obdobně s tím, že namísto krajského úřadu provede kontrolu ministerstvo.
ČÁST DESÁTÁ
PŘESTUPKY
Přestupky osob
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) provede
b) provede
c) užívá
d) v rozporu s § 230 odst. 1 užívá
e) v rozporu s § 230 odst. 3 užívá nedokončenou
f) v rozporu s § 230 odst. 2 užívá jednoduchou
g) užívá
h) užívá jednoduchou
i) užívá
j) provede zkušební provoz bez rozhodnutí podle § 237,
k) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 237,
l) v rozporu s § 247 odst. 1 odstraní
m) v rozporu s § 247 odst. 1 odstraní
n) odstraní
(2) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší zakazující opatření podle § 294 nebo neplní uložená opatření k nápravě podle § 295.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h), i), j), k), l) nebo n), nebo odstavce 2,
c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), e) nebo m), nebo
d) do 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), jestliže se jedná o
Přestupky vybraných osob
(1)
a) poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1 a 2 nebo podle § 161 odst. 1 až 3,
b) poruší některou z povinností v souvislosti s nálezem podle § 266 odst. 1 nebo 2, nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 263 odst. 3.
(2)
a) provede nebo odstraní
b) poruší některou z povinností podle § 163 odst. 1 nebo § 163 odst. 2 písm. b) nebo c), nebo
c) v rozporu s § 163 odst. 2 písm. d) nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o
(3) Vlastník
(4) Vlastník technické nebo
(5) Vlastník
(6)
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), nebo odstavce 2 písm. c) anebo odstavců 3 až 6,
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a), nebo
d) do 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), jestliže jde o
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 155 provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle autorizačního zákona.
(2) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 164.
(3) Fyzická osoba vykonávající
(4) Fyzická osoba se jako projektant územně plánovací dokumentace dopustí přestupku tím, že neodevzdá územně plánovací dokumentaci v jednotném standardu podle § 162 odst. 6.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 400 000 Kč.
Společná ustanovení
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává úřad příslušný podle § 32 až 35; přestupky podle § 302 odst. 4 a § 303 odst. 4 projednává krajský úřad.
(2) Přestupkem podle tohoto zákona není porušení takových podmínek rozhodnutí, které stavební úřad převzal do svého rozhodnutí na základě jednotného environmentálního stanoviska.
(3) Stavbou se pro účely této části rozumí též terénní úprava.
ČÁST JEDENÁCTÁ
SOUDNÍ PŘEZKUM
Postavení stavebníka a vlastníka stavby
Není-li stavebník nebo vlastník stavby v řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu žalobcem, je osobou zúčastněnou na řízení.
Lhůta pro podání žaloby
(1) Žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.
(2) Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno.
Nepřípustnost
(1) Žaloba proti rozhodnutí stavebního úřadu je nepřípustná, obsahuje-li pouze skutkové a právní důvody, které žalobce neuplatnil v řízení o odvolání, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o žalobu proti rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení zahájeném z moci úřední, anebo kterým byla povolena
(2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je také nepřípustný, obsahuje-li pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí.
Odkladný účinek
Přizná-li soud žalobě odkladný účinek, projedná žalobu a rozhodne o ní přednostně s nejvyšším urychlením.
Rozhodnutí o žalobě
(1) Nebrání-li tomu vady napadeného rozhodnutí nebo řízení, které předcházelo jeho vydání, přezkoumá soud všechny přípustné žalobní body.
(2) Je-li žaloba důvodná, bez dalšího dokazování je zcela zřejmé, jak by v případě jeho zrušení a vrácení stavebnímu úřadu k dalšímu řízení musel stavební úřad rozhodnout a navrhl-li takový postup žalobce nebo osoba zúčastněná na řízení, může soud rozsudkem napadené rozhodnutí změnit.
(3) Proti částem rozhodnutí stavebního úřadu, která byla změněna rozsudkem, není přípustné vést přezkumné řízení podle správního řádu. Obnova řízení podle správního řádu je přípustná pouze tehdy, bylo-li rozhodnutí stavebního úřadu dosaženo
Přezkum územního rozvojového plánu
K řízení o zrušení územního rozvojového plánu nebo jeho části je příslušný Nejvyšší správní soud.
ČÁST DVANÁCTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Vztah ke správnímu řádu
(1) K přezkumu opatření obecné povahy podle správního řádu vydaného orgány
(2)
(3) Územní rozvojový plán nebo územní opatření vydané vládou nelze přezkoumat v přezkumném řízení podle správního řádu.
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům
(1) Na
(2) Podle odstavce 1 se však nepostupuje, pokud dotčení zaměstnanci zajišťují v ministerstvech a jiných správních úřadech v převažujícím rozsahu výkon úkolů a činností, které nespadají do působnosti
(3) Práva a povinnosti z pracovního poměru zaměstnanců krajů zařazených k výkonu práce do krajských úřadů přecházejí z těchto krajů na stát v případech, kdy činnosti zajišťované těmito zaměstnanci přecházejí do působnosti
(4) Podmínkou přechodu práv a povinností z pracovního poměru zaměstnanců podle odstavce 3 na stát je předchozí písemná dohoda mezi
(5) Dosavadní zaměstnanci krajů podle odstavce 3 se stávají zaměstnanci státu zařazenými k výkonu práce do
(6) Dosavadní zaměstnanci Magistrátu hlavního města Prahy podle odstavce 3 se stávají zaměstnanci státu zařazenými k výkonu práce do
(7) První systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst v
(1) Na služební místo ředitele sekce obsazené zaměstnancem podle § 312 odst. 5 a 6 vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 18 měsíců od účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. Na služební místo ředitele odboru a vedoucího oddělení obsazené zaměstnanci podle § 312 odst. 5 a 6 vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 24 měsíců od účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají státní službu na služebním místě ve stejném oboru státní služby, který je stanoven pro služební místo představeného, které má být obsazeno. Osoba, která byla jmenována na služební místo představeného na dobu určitou, se po dobu 3 let od uplynutí této doby považuje za osobu splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení.
(2) Pro vznik služebního poměru zaměstnanců podle § 312 odst. 5 a 6 se použijí § 190 až 197, s výjimkou § 190 odst. 1 písm. d), § 191, 195a a 196 zákona o státní službě a dále § 200 a 201 zákona o státní službě obdobně s tím, že lhůty a doby tam stanovené se počítají ode dne nabytí účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. Ke dni vzniku služebního poměru rozhodne příslušný služební orgán o výši platu podle části deváté zákona o státní službě. Dnem vzniku služebního poměru těmto zaměstnancům platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku; služební orgán jim o tom vystaví osvědčení.
(3) Ztratí-li zaměstnanec podle odstavce 1 a § 312 odst. 5 a 6 přechodem funkci vedoucího zaměstnance, má po dobu 12 měsíců od vzniku služebního poměru nárok na výplatu zadostiučinění ve výši příplatku za vedení, která mu byla naposledy určena jako vedoucímu zaměstnanci, v pravidelných výplatních termínech. Pokud však byl dotčený zaměstnanec na základě výběrového řízení jmenován na služební místo představeného a začal opět pobírat příplatek za vedení ještě před uplynutím doby 12 měsíců od vzniku služebního poměru, vyplatí se mu zadostiučinění snížené o částku příplatku za vedení, který mu nově náleží.
(4) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti stavebního úřadu na úseku stavebního řádu podle § 30a splňuje úředník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost obecného nebo speciálního stavebního úřadu a splňuje kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném nebo speciálním stavebním úřadu podle dosavadní právní úpravy.
Při provedení spisové rozluky v souvislosti s činnostmi, které přecházejí na orgány státní stavební správy podle tohoto nebo jiného zákona, se postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předají správní orgány, které vykonávaly působnost podle dosavadních předpisů, u vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb do 1. února 2024, v ostatních případech do 1. srpna 2024. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na jiné stavební úřady.
(1) Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným organizačními složkami státu přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na
(2) Rozpočtované prostředky v rozpočtech organizačních složek, které souvisejí s výkonem působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na
(3) Nároky z nespotřebovaných výdajů vzniklé za roky předcházející roku nabytí účinnosti tohoto zákona, které souvisejí s výkonem působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na
Díl 2
Přechodná ustanovení k územnímu plánování
Obecná ustanovení
(1) Ústav územního rozvoje zřízený podle zákona č. 183/2006 Sb. se považuje za Ústav územního rozvoje zřízený podle tohoto zákona.
(2) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o pořízení územního plánu, regulačního plánu, nebo jejich změny nebo vymezení
(3) Výjimka z kvalifikačních požadavků vzdělání udělená podle dosavadních právních předpisů se považuje za výjimku z kvalifikačních požadavků vzdělání udělenou podle tohoto zákona.
(4) Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje státní zaměstnanec nebo úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně plánovací činnost na ministerstvu, krajském úřadu, úřadu územního plánování nebo na obecním úřadu podle § 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. a má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu vydané přede dnem 1. ledna 2007.
(5) Seznam oprávněných investorů, který vede příslušný krajský úřad podle § 23a zákona č. 183/2006 Sb., se považuje za seznam oprávněných investorů podle tohoto zákona. Ministerstvo ve spolupráci s příslušným krajským úřadem a Magistrátem hlavního města Prahy zajistí zveřejnění seznamu oprávněných investorů na národním geoportálu územního plánování do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Územně plánovací podklady
(1) Územně analytické podklady pořízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za územně analytické podklady podle tohoto zákona.
(2) Území vymezená Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra podle dřívějších právních předpisů v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za vymezená území podle tohoto zákona do doby jejich nového vymezení postupem podle § 36.
(3) Údaje o urbanistických studiích, územních generelech a územních prognózách, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v evidenci územně plánovací činnosti, ministerstvo nebo jím pověřená organizační složka státu z této evidence vypustí do 3 měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Územní studie, o nichž byly údaje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v evidenci územně plánovací činnosti, se považují za územní studie podle tohoto zákona.
(5) U územních studií, o nichž byly údaje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v evidenci územně plánovací činnosti, běží lhůta pro prověření aktuálnosti jejich řešení ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a činí 4 roky.
(6) Činnosti při pořizování územně plánovacích podkladů ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Politika územního rozvoje a politika architektury a stavební kultury
(1) Politika územního rozvoje schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za politiku územního rozvoje podle tohoto zákona.
(2) Části politiky územního rozvoje schválené podle zákona č. 183/2006 Sb., které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z politiky územního rozvoje vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území.
(3) Bylo-li zahájeno pořizování zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nedošlo-li k předložení návrhu zprávy o uplatňování ke schválení vládě podle § 35 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., dokončí se pořizování i předložení vládě podle dosavadních právních předpisů. Zpráva o uplatňování schválená vládou podle § 35 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. se považuje za zprávu o plnění podle tohoto zákona a dále se postupuje podle tohoto zákona.
(4) Bylo-li zahájeno pořizování aktualizace politiky územního rozvoje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nedošlo-li k předložení návrhu ke schválení vládě podle § 34 zákona č. 183/2006 Sb., zajistí ministerstvo uvedení návrhu této aktualizace do souladu s tímto zákonem. V rozsahu provedených úprav se dále postupuje podle § 71b a 71c a § 71d odst. 1.
(5) Politika architektury a stavební kultury schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za politiku architektury a stavební kultury podle tohoto zákona.
Územní rozvojový plán
(1) Ministerstvo pořídí první územní rozvojový plán, který bude obsahovat pouze nadregionální územní systém ekologické stability vymezený v zásadách územního rozvoje, u kterého marně uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního, a záměry dopravní a
(2) Vymezení záměrů podle odstavce 1 převezme ministerstvo ze zásad územního rozvoje tak, že textová část vymezení záměru bude obsahovat pouze výčet
(3) Záměry přebírané do prvního územního rozvojového plánu podle odstavce 1 nepodléhají projednání a posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území podle § 40 tohoto zákona. Soulad s politikou územního rozvoje se neposuzuje.
(4) Dotčenými orgány při pořizování územního rozvojového plánu podle tohoto přechodného ustanovení jsou pouze Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, které mohou záměry podle odstavce 1 vyloučit.
(5) Pro první územní rozvojový plán se § 73 odst. 2 a 3 tohoto zákona nepoužije do doby vydání změny, která jej uvede do souladu s požadavky podle tohoto zákona.
Zásady územního rozvoje
(1) Zásady územního rozvoje vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za zásady územního rozvoje podle tohoto zákona. Při nejbližší změně, jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se zásady územního rozvoje uvedou do souladu s ustanoveními tohoto zákona o obsahu zásad územního rozvoje.
(2) Do doby uvedení zásad územního rozvoje do souladu s ustanoveními tohoto zákona o obsahu zásad územního rozvoje nejsou
Územní plán a regulační plán
(1)
(2) Regulační plány vydané od 1. ledna 2007 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za regulační plány vydané podle tohoto zákona.
(3) Při nejbližší změně regulačních plánů, jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se tyto regulační plány uvedou do souladu s ustanoveními tohoto zákona o obsahu regulačního plánu.
(4) Regulační plán pořízený na žádost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se po dobu jeho platnosti, nejdéle však do 31. prosince 2025, považuje za regulační plán vydaný podle tohoto zákona. Jeho změny lze pořizovat pouze na podnět toho, komu přísluší vykonávat práva z něj vyplývající.
Územně plánovací dokumentace schválené přede dnem 1. ledna 2007
(1) Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územní plán
(2) Zastupitelstvo
(3) U územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu
(4) Rozhodne-li zastupitelstvo
(5) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán
Pořizování územně plánovací dokumentace
(1) Činnosti při pořizování
(2) Bylo-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednání zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje nebo
(3) Bylo-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednání zadání
(4) Zadání
(5) Obsah změny
(6) Pořizovatel zajistí úpravu návrhu územně plánovací dokumentace, u kterého nebylo zahájeno projednání ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem.
(7) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednávání návrhu územního rozvojového plánu, jeho aktualizace, nebo aktualizace zásad územního rozvoje, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.
(8) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno společné jednání o návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se činnosti zakončené úpravou návrhu po společném jednání podle dosavadních právních předpisů. Při úpravě se zajistí soulad obsahu uvedené územně plánovací dokumentace s tímto zákonem. Veřejné projednání se bez nového projednávání
(9) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.
(10) Jde-li o návrh nového
Nepoužití některých částí územně plánovací dokumentace
Části územně plánovací dokumentace vydané podle zákona č. 183/2006 Sb., které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z této dokumentace vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území.
Zastavěné území
(1) Úřad územního plánování pořídí a vydá vymezení
(2) Do doby
(3)
(4)
(5) Dojde-li k pozbytí účinnosti
Územní opatření
(1) Stavební uzávěry vydané podle zákona č. 50/1976 Sb. z důvodu zamezení možnosti ztížení nebo znemožnění budoucího využití území podle připravované územně plánovací dokumentace pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení.
(2) Stavební uzávěry vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejde-li o stavební uzávěry podle odstavce 1, prověří příslušný úřad územního plánování z hlediska jejich aktuálnosti a souladu s požadavky tohoto zákona nejpozději do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti a informaci o prověření vloží do národního geoportálu územního plánování, jinak pozbývají platnosti; nejsou-li splněny požadavky na aktuálnost a soulad s tímto zákonem a neuplynula-li lhůta 1 roku, postupuje se podle § 123 odst. 4. Ustanovení § 123 odst. 3 se na stavební uzávěry vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije obdobně.
(3) Obsahují-li územní opatření o stavební uzávěře omezení, která nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se k těmto omezením při rozhodování nepřihlíží.
(4) Výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle § 99 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. povoluje po dni nabytí účinnosti tohoto zákona rada
(5) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení § 123 odst. 3 se použije obdobně.
Úprava vztahů k území
(1) Plánovací smlouvy uzavřené podle zákona č. 183/2006 Sb. se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(2) Předkupní právo vymezené v
(3) Dohody o parcelaci uzavřené podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti a lze je měnit nebo zrušit jen se souhlasem všech, kterým přísluší vykonávat práva a povinnosti z dohody vyplývající.
Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části
Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Díl 3
Přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím
(1) Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů, jde-li o
a) projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro ohlášení stavby,
b) dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, doplněnou o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení zpracované podle prováděcího právního předpisu k tomuto zákonu,
c) dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení,
d) projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení nebo dokumentaci pro vydání společného povolení, nebo
e) dokumentaci pro vydání společného povolení, kterým se umisťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury podle liniového zákona, zpracovanou v omezeném rozsahu.
(2) Jako součást žádosti o povolení změny využití území podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona také předložit dokumentaci pro vydání rozhodnutí o změně využití území zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.
(3) Bude-li provádění stavby zahájeno do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.
(4) Jako součást žádosti o povolení odstranění stavby podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit také dokumentaci bouracích prací zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.
(5) Stavební úřad v řízení podle tohoto zákona přezkoumává dokumentaci podle odstavců 1 až 4 podle dosavadních právních předpisů.
Díl 4
Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu
(1) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(2) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají
(3) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona. Územní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Společné územní a stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který se stal podle tohoto zákona příslušným k vedení řízení o povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, je-li vyhrazená stavba stavbou hlavní, v ostatních případech dokončí řízení stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede u záměrů povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební úřad, na který přešla působnost k povolení záměru podle tohoto zákona. Jde-li o stavbu související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu, změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede stavební úřad, který tuto stavbu povolil.
(5) U řízení zahájených podle tohoto zákona do konce kalendářního roku, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, se lhůty pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona prodlužují na dvojnásobek.
(6) Pravomocné
(7) Účinný společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního
(8) Pravomocné územní rozhodnutí o změně využití území se považuje za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení
(9) Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní nebo
(10) Kolaudační souhlas se považuje za kolaudační rozhodnutí podle tohoto zákona.
(11) Osoba, která vykonávala činnost autorizovaného inspektora ke dni 31. prosince 2023, je oprávněna vykonávat činnost podle tohoto zákona do doby, která končí uplynutím 10 let ode dne jmenování ministrem pro místní rozvoj, nebo do doby prodloužené.
Soudní řízení
Soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Díl 5
Přechodné ustanovení k obecným stavebním úřadům
(1) Obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecního stavebního úřadu podle tohoto zákona, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení činnosti stavebního úřadu veškeré doklady týkající se neukončených správních řízení a jiných postupů vedených podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, stavebním úřadům, na která přešla působnost podle tohoto zákona, a o předání sepsat protokol.
(2) Při provedení spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti stavebního úřadu se postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Díl 6
Přechodné ustanovení k prováděcím právním předpisům
Do doby vydání prováděcích právních předpisů podle § 152 tohoto zákona, nejpozději však do 1. července 2027, se postupuje podle prováděcích právních předpisů k provedení § 194 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu jejich zrušení tímto zákonem. Části prováděcích právních předpisů podle věty první, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.
HLAVA III
ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
(1) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 18 odst. 4, § 30 odst. 3 a 4, § 59 odst. 4, § 62 odst. 3, § 64 odst. 1, § 66 odst. 3, § 87 odst. 4, § 109 odst. 4, § 152 odst. 1, § 154 odst. 2, § 158 odst. 5, § 161 odst. 4, § 166 odst. 4, § 167 písm. e) a f), § 169 odst. 2, § 172 odst. 2, § 227 odst. 5, § 267 odst. 5, § 268 odst. 3, § 269 odst. 7, § 270 odst. 3, § 271 odst. 4, § 273 odst. 3, § 278, § 285 odst. 4 a § 292 odst. 5.
(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 3, § 152 odst. 1 a § 158 odst. 5, kterou stanoví technické požadavky na stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby a rozsah a obsah projektové dokumentace k těmto stavbám.
(3) Hlavní město Praha, statutární město Brno a statutární město Ostrava mohou v přenesené působnosti vydat nařízení k provedení § 152 odst. 2.
HLAVA IV
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
Zrušují se:
1. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4. Část třicátá čtvrtá zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb.
7. Část sto osmdesátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
8. Část sedmnáctá zákona č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony.
9. Část sto sedmdesátá druhá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.
10. Část čtyřicátá první zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
11. Část dvacátá sedmá zákona č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů.
12. Část třicátá druhá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
13. Část první zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony.
14. Část šestá zákona č. 257/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí.
15. Část čtvrtá zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
16. Část čtvrtá zákona č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
17. Část čtyřicátá devátá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18. Část desátá zákona č. 264/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona.
19. Část sto sedmdesátá pátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.
20. Část čtvrtá zákona č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů.
21. Část devátá zákona č. 205/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., a některé další zákony.
22. Část devátá zákona č. 193/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
23. Část první zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
24. Část pátá zákona č. 169/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
25. Část padesátá čtvrtá zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
26. Část první zákona č. 312/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
27. Část druhá zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
28. Část dvacátá první zákona č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
29. Část sto dvacátá šestá zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci.
30. Část druhá zákona č. 19/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
31. Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.
33. Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech.
34. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
35. Vyhláška č. 62/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
36. Část první vyhlášky č. 405/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., a vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.
37. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti.
40. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
42. Vyhláška č. 22/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.
47. Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu.
50. Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.
52. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
56. Vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa.
58. Nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy).
59. Nařízení hlavního města Prahy č. 14/2018 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy).
HLAVA V
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POUŽITELNOSTI ZÁKONA V PŘECHODNÉM OBDOBÍ
(1) Přechodným obdobím se rozumí pro účely odstavců 2 a 3 období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 a pro účely odstavce 4 období od 1. července 2022 do 30. června 2023.
(2) Ve věcech týkajících se územního plánování se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního řízení týkajícího se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související, které v přechodném období nelze zahájit. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024.
(3) Ve věcech týkajících se záměrů podle tohoto zákona se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů s výjimkou věcí týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024. Ve věcech týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb se postupuje podle tohoto zákona s výjimkou § 172, 173, § 185 odst. 3 písm. c) a části sedmé.
(4) V
Použití informačních systémů stavební správy v přechodném období
(1) Přechodným obdobím se pro účely odstavce 2 rozumí období do 31. prosince 2027 a pro účely odstavců 3 a 5 až 9 období do 30. června 2026.
(2) V přechodném období se ve věcech stavebního řádu § 173, § 180 odst. 2, § 181 odst. 2 a 3, § 267 odst. 5, § 272 odst. 3 až 5 a § 273 odst. 2 nepoužijí.
(3) V přechodném období se ve věcech územního plánování § 22 písm. c), § 23 odst. 2 písm. f), § 25 písm. f), § 105 odst. 2, § 108 odst. 3, § 113 odst. 6, § 128 odst. 2 věta druhá, § 130 odst. 3, § 267 odst. 5, § 269 odst. 4 a 5 a § 303 odst. 4 nepoužijí.
(4) K výkonu působnosti orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených orgánů lze v přechodném období použít vedle
(5) Seznamy podle § 42 odst. 4 a § 50 odst. 2 zveřejňuje ministerstvo v přechodném období způsobem umožňujícím dálkový přístup namísto jejich zveřejnění v národním geoportálu územního plánování.
(6) Stanoví-li tento zákon, že ministerstvo nebo pořizovatel vkládá dokument do národního geoportálu územního plánování nebo zveřejňuje dokument v národním geoportálu územního plánování, je tato povinnost v přechodném období splněna, pokud je ministerstvo nebo pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup s uvedením data jeho uveřejnění. Adresu zveřejnění zašle pořizovatel nadřízenému orgánu. V přechodném období nelze povinnost podle § 64 odst. 1 splnit vložením údajů o území do národního geoportálu územního plánování. Lhůta podle § 69 odst. 1 počíná běžet ode dne zveřejnění územní studie způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Stanoví-li tento zákon, že ministerstvo nebo pořizovatel odkazuje na dokument vložený do národního geoportálu územního plánování, lze v přechodném období odkázat na dokument zveřejněný postupem podle odstavce 6.
(8) Územně analytické podklady, územní studie,
(9) Ministerstvo zajišťuje v přechodném období evidenci územně plánovací činnosti. Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou metadata o
(10) Řízení a jiné postupy s výjimkou postupů podle části třetí zahájené od 1. července 2024 do konce přechodného období se dokončí podle odstavců 2 až 8.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení
a) § 36, 319, § 322 odst. 1 a 3, § 324 a § 326 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,
b) § 15 až 18, § 312 odst. 1 a 7, § 313 odst. 1 a 2 a § 315 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022,
c) § 312 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příloha č. 1 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Drobné stavby
(1) Drobnými
a)
1.
2. skleník do 40 m2 zastavěné
3.
4. stavba, včetně základové konstrukce, do 55 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,
5. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v
6.
7.
8. oplocení lesních školek a obor59), oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
9.
10. doplnění vlastní telekomunikační sítě60) k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů a doplnění nezbytných systémů ochrany, řízení a zabezpečení sítě, to vše ke stávající energetické
11. výměna nebo navýšení kapacity
12. výměna nebo navýšení kapacity
13. povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
14. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné
15. podpěrné konstrukce dopravního značení a
16. sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovité věci61),
17. nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy a přejezdy přes chodníky,
18. propustky na neveřejných účelových komunikacích,
19.
20. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely a body seismické monitorovací sítě,
21. stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
22. antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních
23. běžný dobíjecí bod62),
24. zařízení sloužící k odběru povrchových nebo podzemních vod v případech ohrožujících život, zdraví nebo majetek těmito vodami,
25.
26. přípolože63) k existující stavbě dopravní či
27. zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy o celkové zastavěné ploše všech staveb do 55 m2, s výjimkou hygienického zařízení, bez podsklepení, s nejvýše jedním nadzemním podlažím,
28. připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení a
29. plynovodní přípojky o tlakové úrovni do 4 bar v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy, s níž vyslovil provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, souhlas, včetně připojení
30. vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 m od stávajícího vodovodního řadu nebo stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, včetně připojení
31. stání pro obytné automobily a obytné přívěsy,
32. výrobky plnící funkci
33. přístřešky o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné
b) součásti a příslušenství drobných
c) změny drobných
d) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled
e) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí
f) stavební úpravy pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí
g) udržovací práce nebo stavební úpravy pozemních komunikací, a to
1. zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů na dálnici nebo silnici I. třídy,
2. výměna mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech,
3. technická zařízení a jejich součásti určené k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace mimo portálové konstrukce,
4. zřízení obrub k vozovce,
5. zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub,
6. zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu,
7. stavební úpravy dálnice, silnice a místní komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná vedení nebo 10 cm u ostatních komunikací anebo 6 cm v případě krátkých příčných prahů prováděných formou stavební úpravy,
8. stavební úpravy vozovek a krajnic v rozsahu běžné a souvislé údržby64),
h) udržovací práce nebo stavební úpravy staveb dráhy, a to
1. odvodnění nástupišť, přejezdů nebo tunelů,
2. stavební úpravy svršku železničních a tramvajových tratí,
3. výměna kolejí, kolejových polí, pražců a výhybek a jejich součástí,
4. výměna nenosných částí mostů,
5. zařízení pro ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím,
6. zařízení pro ochranu před účinky bludných proudů elektrické trakce,
7. zařízení dálkového ovládání elektroenergetických zařízení,
8. zařízení protikorozní ochrany, zařízení ochrany proti rušení telekomunikačních systémů a zařízení zamezující vlivu vysokého napětí,
9. zařízení dálkového ovládání, regulace a měření,
10. sdělovací a informační zařízení drah,
11.
i)
1. mostní provizoria a nájezdové rampy k nim,
2.
3.
4. účelové komunikace,
5. výrobky plnící funkci
(2) Za drobné
a) stavby pro bydlení,
b) stavby pro rodinnou rekreaci s výjimkou stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 4,
c)
d) trafostanice, pokud nejsou výrobkem plnícím funkci
e)
f)
g)
h) sklady a skládky nebezpečných odpadů,
i)
j) výměna nebo navýšení kapacity
k) důlní díla a důlní
l)
Příloha č. 2 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Jednoduché stavby
(1) Jednoduchými
a)
b) podzemní
c)
d)
e) opěrné zdi nebo oplocení, pokud nejde o drobnou stavbu,
f)
g)
h) stavby pro hospodářská zvířata do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
i) přípojky sítí
j) výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu,
k) zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze,
l) dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu,
m)
n)
o)
p)
q)
r) studny k odběru vody, jenž nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku,
s) čistírny odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel,
t) zemní kabelové vedení na hladině nízkého a vysokého napětí, pokud nejde o drobnou
u) elektrické stanice nejvýše o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, do rozlohy 40 m2 a 5 metrů výšky,
v) podzemní vedení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině do 4 bar, pokud nejde o drobnou
(2) Dále se pro účely tohoto zákona jednoduchými
a) součásti a příslušenství jednoduchých
b) změny jednoduchých
c) udržovací práce neuvedené v příloze č. 1,
d) stavební úpravy pro změny v užívání části
e) větší změny dokončené
f)
g)
h) změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 m2,
i) drobné
(3) Za jednoduché
a)
b)
c)
d)
e) stavby vodních děl neuvedené v odstavci 1 a 2 nebo v příloze č. 1,
f) záměry EIA.
Příloha č. 3 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Vyhrazené stavby
Vyhrazenými
a)
b)
c) civilní letecké stavby,
d) strategické investiční
e)
f) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více,
g)
h) výrobny plynu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů a zásobníky plynu,
i) stavby a zařízení produktovodů65), včetně skladovacích zařízení, která jsou součástí
j)
k)
l) stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení,
m)
n) stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a úložná místa pro těžební odpad,
o) výrobna z obnovitelných zdrojů energie s výjimkou vodních děl, a to
1. výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření s celkovým instalovaným elektrickým výkonem výrobny elektřiny nad 5 MW,
2. výrobna elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 1 MW, nejde-li o výrobnu elektřiny podle bodu 1,
3. výrobna tepla z obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným tepelným příkonem výrobny tepla nad 10 MW,
4. zařízení na energetické využívání odpadů,
p)
q)
Příloha č. 4 k zákonu č. 283/2021 Sb.
I. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území
Hodnotí se vlivy, které lze rozumně předpokládat, a to v rozsahu, podrobnosti a míře konkrétnosti, jakou má pořizovaná politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. Vlivy se stanoví odborným odhadem.
1.
2.
3.
4.
5. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska vyváženosti vlivů na životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území (udržitelný rozvoj území).
II. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí
1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.
2. Zhodnocení vztahu posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní, unijní a vnitrostátní úrovni.
3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna posuzovaná politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.
4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.
5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace nebo jejího invariantního návrhu, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví, včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu, včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení nebo podle invariantního řešení ve srovnání se současným stavem a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení, včetně jejich omezení.
8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných významných záporných vlivů na životní prostředí.
9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní, unijní nebo národní úrovni do posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru řešení, včetně případného výběru nejvhodnější varianty.
10. Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace na životní prostředí.
11. Souhrnné vypořádání požadavků uplatněných ve stanovisku příslušného úřadu k návrhu zadání nebo k návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace nebo stanovisku podle § 71a odst. 2, § 71d odst. 4 písm. c) nebo § 71e odst. 5 písm. e).
12. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace na životní prostředí.
13. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.
14. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
Příloha č. 5 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura politiky územního rozvoje
(1) Politika územního rozvoje obsahuje
a) celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území,
b) koncepci sídelní struktury České republiky,
c) vymezení
d) vymezení
e) vymezení záměrů dopravní infrastruktury,
f) vymezení záměrů
g) další úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady, a
h) úkoly pro územní plánování.
(2) Politika územního rozvoje je doplněna schématy, zejména schématem
a) sídelní struktury České republiky,
b)
c)
d) záměrů dopravní infrastruktury,
e) záměrů
f) vztahu sídelní struktury,
(3) Je-li to účelné, lze schéma záměrů dopravní infrastruktury a schéma záměrů
(4) Spolu s návrhem politiky územního rozvoje se zpracuje
a) zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující vyhodnocení připomínek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, krajů,
b) výsledek
c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k
d) sdělení, jak bylo zohledněno
Příloha č. 6 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura územního rozvojového plánu
I. Územní rozvojový plán
(1) Textová část územního rozvojového plánu obsahuje
a) vymezení zastavitelných ploch,
b) vymezení akceleračních oblastí celostátního významu, včetně určení druhu primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,
c) vymezení
d) vymezení
e) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.
(2) Je-li to účelné, textová část územního rozvojového plánu dále obsahuje
a) vymezení územních rezerv,
b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií,
c) stanovení pořadí provádění změn v území a
d) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.
(3) Grafická část územního rozvojového plánu obsahuje
a) výkres
b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a
c) je-li to účelné, výkres vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií, a
d) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.
(4) Výkresy grafické části se vydávají v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy. Je-li to účelné, lze výkres ploch a koridorů dále členit na samostatné výkresy.
II. Odůvodnění územního rozvojového plánu
(1) Textová část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení územního rozvojového plánu,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje,
d) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny nebo požadavku podle § 71 odst. 1 písm. h),
f) základní informace o výsledcích
g) sdělení, jak bylo zohledněno
h) stanovisko příslušného orgánu k
i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,
j) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované zastavitelné plochy a koridory a
k) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního rozvojového plánu s jednotným standardem.
(3) V případě změny územního rozvojového plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.
(4) Grafická část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a
b) je-li to účelné,
Příloha č. 7 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura zásad územního rozvoje
I. Zásady územního rozvoje
(1) Textová část zásad územního rozvoje obsahuje
a) koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury,
b) zpřesnění vymezení
c) zpřesnění vymezení
d) přebíraná věcná řešení územního rozvojového plánu, zejména
e) vymezení zastavitelných ploch,
f) vymezení akceleračních oblastí nadmístního významu, včetně určení druhu primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,
g) vymezení
h) vymezení
i) stanovení cílových kvalit krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení,
j) přebírané vymezení
k) vymezení
l) stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti
m) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.
(2) Je-li to účelné, textová část zásad územního rozvoje dále obsahuje
a) vymezení
b) vymezení
c) je-li to účelné, stanovení pořadí provádění změn v území a
d) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.
(3) Grafická část zásad územního rozvoje obsahuje
a) výkres uspořádání území kraje obsahující zejména
b) výkres
c) výkres krajin, pro které se stanovují cílové kvality,
d) výkres
e) je-li to účelné, výkres oblastí,
f) je-li to účelné, výkres pořadí provádění
(4) Výkresy se vydávají v měřítku 1 : 50 000 nebo v odůvodněných případech 1 : 100 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území. V případě potřeby lze výkresy uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) dále členit na samostatné výkresy nebo vybranou problematiku řešit samostatným výkresem v měřítku 1 : 25 000. Grafická část může být doplněna
II. Odůvodnění zásad územního rozvoje
(1) Textová část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení zásad územního rozvoje,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem,
e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,
f) základní informace o výsledcích
g) sdělení, jak bylo zohledněno
h) stanovisko příslušného orgánu k
i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,
j) výčet záležitostí týkajících se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,
k) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované
l) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu zásad územního rozvoje s jednotným standardem.
(3) V případě změny zásad územního rozvoje je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.
(4) Grafická část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a
b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 500 000.
Příloha č. 8 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura územního plánu
I.
(1) Textová část
a)
b) základní koncepci rozvoje území
c) urbanistickou koncepci,
d) koncepci
e) koncepci uspořádání krajiny,
f) podmínky pro využití a prostorové uspořádání vymezených
g) vymezení
h) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena a
i) v případě
(2) Je-li to účelné, textová část
a) členění území podle převažujícího charakteru na lokality,
b) vymezení zastavitelného území,
c) vymezení
d) vymezení
e) vymezení
f) vymezení
g) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování v území podmíněno realizací architektonické nebo
h) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků,
i) stanovení pořadí provádění změn v území,
j) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu u části území
k) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.
(3) Grafická část
a) výkres základního členění území, který obsahuje vyznačení
1. hranice řešeného území,
2. hranice
3.
4.
5.
6. ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy, zpracováním územní studie vydáním regulačního plánu nebo realizací architektonické nebo
7. části území
b) hlavní výkres, který obsahuje
1. vyznačení hranice
2. základní koncepci rozvoje území
3. urbanistickou koncepci, včetně vymezení
4. koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení
5. koncepci
6. vymezení
7. je-li to účelné, vymezení
8. je-li to účelné, hranici lokalit a hranici zastavitelného území a
9. je-li to účelné, vyznačení lokalit a zastavitelného území,
c) výkres
d) je-li to účelné, samostatný výkres
e) je-li to účelné, výkres pořadí provádění
(4) Je-li to účelné, lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci
(5) Výkresy, které jsou součástí grafické části
(6) Je-li
(7) Výkresy
II. Odůvodnění
(1) Textová část odůvodnění
a) stručný popis postupu pořízení
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,
e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,
f) základní informace o výsledcích
g) sdělení, jak bylo zohledněno
h) stanovisko příslušného orgánu k
i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty a vyloučení záměrů podle § 122 odst. 3,
j) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,
k) vyhodnocení účelného využití
l) výčet prvků regulačního plánu, případně s odchylně stanovenými požadavky na výstavbu s odůvodněním jejich vymezení,
m) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa a
n) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu
(3) V případě změny
(4) Grafická část odůvodnění
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000,
b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a
c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000.
Příloha č. 9 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura regulačního plánu
I. Regulační plán
(1) Textová část regulačního plánu obsahuje
a) vymezení řešeného území,
b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků,
c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání
d) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání
e) podrobné podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu.
(2) Je-li to účelné, textová část regulačního plánu dále obsahuje
a) podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability,
b) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro
c) stanovení pořadí změn v území (etapizaci),
d) podmínky pro požární ochranu,
e) podmínky pro ochranu veřejného zdraví,
f) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,
g) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků,
h) vymezení záměrů, pro které je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování,
i) vymezení
j) vymezení
k) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.
(3) Grafická část regulačního plánu obsahuje
a) hlavní výkres obsahující hranici řešené
b) výkres
c) je-li to účelné, výkres pořadí
(4) Je-li to účelné, lze graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání
(5) Výkresy, které jsou součástí grafické části regulačního plánu, se zpracovávají a vydávají zpravidla v měřítku 1 : 1 000, popřípadě 1 : 2 000 nebo 1 : 500, s výjimkou výkresu
II. Odůvodnění regulačního plánu
(1) Textová část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení regulačního plánu,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,
e) vyhodnocení souladu se zadáním nebo zadáním změny,
f) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty,
g) odůvodnění stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,
h) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a
i) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu regulačního plánu s jednotným standardem.
(3) V případě změny regulačního plánuje součástí odůvodnění text s vyznačením změn.
(4) Grafická část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000,
b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000 a
c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000.
1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
3) Čl. 15 a 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, v platném znění.
5) § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 34 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb.
9) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 3 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 2 písm. e) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 4b až 4d zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
15) Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 4b odst. 7 a 8 zákona č. 200/1994 Sb.
17) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
18) Evropská úmluva o krajině, vyhlášená pod č. 12/2017 Sb. m. s.
19) § 17 písm. d) a § 18 písm. a) a b) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
20) § 3 písm. f) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
21) § 10i zákona č. 100/2001 Sb.
22) Zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 261/2021 Sb.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů.
28) Například zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.
30) Zákon č. 541/2020 Sb.
Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
31) § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
33) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění.
34) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
38) Například zákon č. 200/1994 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
39) Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb.
40) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.
41) § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
42) § 7 zákona č. 100/2001 Sb.
§ 45h až 45i zákona č. 114/1992 Sb.
43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.
48) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
49) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
50) § 4b zákona č. 200/1994 Sb.
51) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
52) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
54) § 31 zákona č. 128/2000 Sb.
55) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
56) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů.
57) § 4d zákona č. 200/1994 Sb.
58) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb.
59) § 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
60) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
61) § 10 zákona č. 13/1997 Sb.
62) § 2 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.
63) § 1 odst. 6 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon).
64) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
65) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.
67) § 6a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.