Zákon č. 458/2000 Sb. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

458

ZÁKON

ze dne 28. listopadu 2000

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH

HLAVA I

OBECNÁ ČÁST

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a) podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci elektřiny, distribuci plynu nebo rozvod tepelné energie vykonává licencovanou činnost,

b) kontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě

1. vlastnického práva nebo práva užívání k obchodnímu závodu kontrolované osoby anebo jeho části, nebo

2. práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolované osoby,

c) chráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná,

d) podnikem ve skupině podnik, který má právo kontroly nad jiným podnikem nebo který je kontrolován jiným podnikem,

e) energeticky strategickým celkem prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví energetika⁵⁷) v oblasti elektřiny, zemního plynu nebo centrálního zásobování teplem,

f) účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem

1. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k energeticky strategickému celku,

2. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k takové části energeticky strategického celku, bez které by tento celek nebyl způsobilý plnit svoji funkci, popřípadě by se bez této části tato způsobilost energeticky strategického celku zhoršila,

3. možnost vykonávat dispoziční práva k energeticky strategickému celku, nebo

4. jiný způsob vlivu na energeticky strategický celek nebo jiná práva k němu, jejichž důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,

g) účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem

1. možnost subjektu přímo či nepřímo nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo s vkladem nejméně 10 % základního kapitálu nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem; do tohoto podílu nebo vkladu se započítávají rovněž podíly nebo vklady osob, které jsou s tímto subjektem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které s tímto subjektem jednají ve shodě,

2. členství subjektu nebo osoby jemu blízké v orgánu společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo

3. jiný způsob vlivu na společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, jehož důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska ochrany energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,

h) vlivem nad energeticky strategickým celkem

1. účinná míra kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo

2. účinná míra kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem,

i) nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem takový převod nebo přechod práv, v jehož důsledku nabyvatel takových práv získal schopnost vykonávat vliv nad energeticky strategickým celkem,

j) dynamickým určením ceny způsob určení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu tak, že se v průběhu doby trvání závazku ze smlouvy mění v závislosti na změnách cen elektřiny nebo plynu na krátkodobých trzích s elektřinou nebo plynem v časových intervalech, které odpovídají nejméně obchodní periodě vypořádání obchodů na těchto trzích,

k) indexem zajištění obchodníka procentní podíl množství elektřiny nebo plynu, jejichž dodávku má obchodník s elektřinou nebo plynem smluvně zajištěnou za pevnou cenu nebo variabilní cenu zajišťující ve spojení s finančním vypořádáním pevnou výši ceny pro období následujících 36 měsíců pro spotřebitele a podnikající fyzické osoby, na předpokládaném množství elektřiny nebo plynu, které má být v tomto období dodáno těmto zákazníkům, kterým obchodník s elektřinou nebo plynem dodává elektřinu nebo plyn podle smlouvy s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu po sjednanou dobu trvání závazku ze smlouvy,

l) smlouvou s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu smlouva, v níž je cena elektřiny nebo plynu sjednána v přesné výši na časově sjednanou dobu dodávky elektřiny nebo plynu, a to buď s platností jedné výše ceny na celé sjednané období dodávky elektřiny nebo plynu, nebo s různou výší ceny sjednanou pro dílčí sjednané úseky období dodávky elektřiny nebo plynu, pokud obchodník s elektřinou nebo plynem není pro tuto sjednanou dobu oprávněn jednostranně změnit její výši nebo sjednanou cenu jinak změnit.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

a) v elektroenergetice

1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV provozovaný držitelem licence na distribuci elektřiny a sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně zařízení pro ukládání elektřiny, je-li plně integrovaným prvkem soustavy, a systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

2. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení,

3. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu,

4. elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci, ukládání a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky,

5. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,

6. odběrným místem místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, v němž dochází ke spotřebě elektřiny, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny,

7. odchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úseku,

8. podpůrnými službami služby obstarávané provozovatelem přenosové soustavy k zajištění systémových služeb, které zahrnují služby výkonové rovnováhy a nefrekvenční podpůrné služby, nebo nefrekvenční podpůrné služby obstarávané provozovatelem distribuční soustavy, a které neslouží k řízení přetížení v přenosové nebo distribuční soustavě,

9. nefrekvenčními podpůrnými službami služby obstarávané provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy k regulaci napětí v ustáleném stavu, dodávkám jalového proudu, zajištění setrvačnosti přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, řízení zkratového proudu, startu ze tmy nebo zajištění ostrovního provozu přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

10. přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a místo odběru elektřiny, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavy,

11. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky a zařízení pro ukládání elektřiny, je-li plně integrovaným prvkem soustavy; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

12. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,

13. systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,

14. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh spotřeby elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,

15. vertikálně integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s elektřinou, ukládání elektřiny nebo výrobu elektřiny, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby elektřiny, ukládání elektřiny nebo obchodu s elektřinou,

16. trhem s elektřinou jakýkoliv trh pro obchodování s elektřinou nebo s podpůrnými službami zahrnující obchodování na krátkodobých organizovaných trzích nebo obchodování na jakékoliv jiné než krátkodobé časové úseky, včetně burzovních a mimoburzovních trhů pro obchodování s elektřinou, a také trh s regulačním výkonem, je-li zaveden kapacitní mechanismus,

17. zákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,

18. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení,

19. související službou v elektroenergetice služba přenosové soustavy nebo služba distribuční soustavy,

20. službou přenosové soustavy zajišťování přenosu elektřiny, systémových služeb a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy,

21. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce elektřiny a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,

22. místem připojení místo v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, ve kterém je připojeno odběrné místo, výrobna elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo distribuční soustava, a to přímo, prostřednictvím elektrické přípojky, společné domovní instalace nebo prostřednictvím elektrické přípojky a společné domovní instalace,

23. předávacím místem místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou a odběrným místem, výrobnou elektřiny, zařízením pro ukládání elektřiny nebo distribuční soustavou prostřednictvím jednoho nebo více míst připojení na jedné napěťové hladině jednoho provozovatele soustavy nebo místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavou a zahraniční přenosovou soustavou, přičemž za samostatné předávací místo se považuje jedno nebo více míst připojení záložního napájení na jedné napěťové hladině, jednoho provozovatele soustavy,

24. regionální distribuční soustavou distribuční soustava, která je přímo připojena na přenosovou soustavu,

25. flexibilitou schopnost řízené změny dodávky elektřiny do nebo z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v určitém časovém úseku oproti sjednanému nebo předpokládanému průběhu dodávky elektřiny v reakci na změny cen elektřiny na trhu s elektřinou nebo poptávku po poskytnutí takové řízené změny dodávky elektřiny,

26. agregací činnost, při které agregátor sdružuje flexibilitu poskytovanou účastníky trhu s elektřinou v předávacích místech za účelem nabízení flexibility na trhu s elektřinou nebo pro řízení odchylky,

27. ukládáním energie v elektrizační soustavě odložení konečného užití elektřiny na pozdější okamžik, než byla elektřina vyrobena, nebo přeměna elektřiny na takovou formu energie, kterou lze ukládat, uložení takové energie a následná zpětná přeměna takové energie na elektřinu nebo použití jako jiný nosič energie,

28. zařízením pro ukládání energie zařízení sloužící pro ukládání energie, včetně všech nezbytných zařízení,

29. zařízením pro ukládání elektřiny zařízení pro ukládání energie, které umožňuje odložení konečného užití elektřiny na pozdější okamžik, než byla elektřina vyrobena, nebo přeměnu elektřiny na takovou formu energie, kterou lze ukládat, uložení takové energie a následnou zpětnou přeměnu uložené energie na elektřinu, a to v jednom předávacím místě nebo více předávacích místech jednoho odběrného místa, výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání energie; přečerpávací vodní elektrárna není zařízením pro ukládání elektřiny,

30. podružným měřicím zařízením měřicí zařízení umístěné za měřicím zařízením provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, kterým se měří výroba elektřiny, dodávka nebo odběr elektřiny jedné nebo více výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo jednoho nebo více jiných elektrických zařízení,

31. inteligentním měřicím zařízením měřicí zařízení s elektronickým systémem, jehož prostřednictvím dochází k měření dodávky a odběru elektřiny, poskytuje více informací než měřicí zařízení bez průběhového měření nebo měřicí zařízení s průběhovým měřením bez schopnosti obousměrné komunikace a umožňuje předávání a přijímání údajů pro informování, sledování a kontrolu naměřených údajů ve stanoveném formátu elektronické komunikace,

32. plně integrovaným prvkem soustavy zařízení pro ukládání elektřiny nebo jiné funkčně obdobné zařízení vlastněné nebo provozované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, které je s ostatními zařízeními tvořícími přenosovou nebo distribuční soustavu provozně nebo funkčně propojené a které slouží výhradně ke kompenzaci jalové energie, vysílání signálu hromadného dálkového ovládání, stabilizaci napětí, zajištění funkce přenosové soustavy nebo distribuční soustavy při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací, napájení systémů měřicí, ochranné, řídicí, automatizační, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, pohonů spínacích prvků přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, osvětlení nebo zabezpečovací techniky objektů přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

33. interoperabilitou schopnost inteligentního měřicího zařízení vyměňovat si a využívat údaje s dalšími energetickými nebo komunikačními systémy, zařízeními, aplikacemi nebo prvky za účelem využívání jeho funkcionalit,

34. výchozím diagramem dodávky nebo odběru elektřiny diagram používaný pro zohlednění aktivace flexibility, který charakterizuje průběh dodávky nebo odběru elektřiny bez aktivace flexibility v odběrném místě nebo předávacím místě výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny, ve kterém je poskytovaná flexibilita,

b) v plynárenství

1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek a těžebních plynovodů ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

2. hlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní přípojky,

3. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,

4. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením,

5. odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení,

6. odchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek, odběrů plynu za daný celý obchodní den,

7. plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení,

8. plynárenským zařízením zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu,

9. plynem zemní plyn, biometan, syntetický metan, vodík, směsi těchto plynů, a případně další druhy plynů, jestliže nejsou používány pro pohon motorových vozidel a pro jejich přepravu, distribuci nebo uskladnění jsou využívána zařízení plynárenské soustavy,

10. plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní, distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody,

11. plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,

12. plynovým zařízením plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice,

13. zásobníkem plynu podzemní, nadzemní plynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování plynu v plynné, kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou České republiky, se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,

14. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

15. přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavy, distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka,

16. rozhodujícím zdrojem plynu stát, na jehož území se vytěžilo více jak 50 % celkové roční spotřeby plynu v České republice,

17. společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízení v nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům v této nemovitosti,

18. subjektem zúčtování fyzická, právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,

19. technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání a techniky v odvětví plynárenství,

20. těžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynu k přepravní soustavě, distribuční soustavě, jinému těžebnímu plynovodu; těžební plynovod je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,

21. tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízení uvedený v technických normách, technických pravidlech,

22. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh spotřeby plynu u zákazníků, jejichž odběrná místa nejsou vybavena průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,

23. vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem držitel licencí, skupina držitelů licencí na přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem, výrobu plynu, nad kterými je tatáž osoba oprávněna, jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo, nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přepravy plynu, distribuce plynu, uskladnění plynu a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby plynu, obchodu s plynem,

24. volnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v daném časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro příslušného držitele licence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu příslušného plynárenského zařízení,

25. zákazníkem osoba, která nakupuje plyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,

26. výrobnou plynu zařízení na výrobu, těžbu plynu, terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu; výrobna plynu je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

27. související službou v plynárenství služba přepravy plynu nebo služba distribuční soustavy,

28. službou přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy,

29. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,

30. službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu provozovatelem zásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynu,

31. mezinárodní pomocí v krizových situacích v plynárenství situace, kdy Česká republika přijímá, poskytuje solidární opatření podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938,

32. skladovacím rokem časový úsek, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího kalendářního roku,

33. službou přeshraničního využití zásobníku plynu, využití zásobníku plynu k předání plynu mezi plynárenskou soustavou České republiky a zahraniční plynárenskou soustavou; toto není považováno za přepravu plynu,

34. plynárenským dnem časový úsek trvající od 06:00:00 hodin kalendářního dne do 06:00:00 hodin následujícího kalendářního dne,

35. skladovací kapacitou provozní objem části nebo celého zásobníku plynu určený v m³ nebo v energetických jednotkách, těžební nebo vtláčecí výkon zásobníku plynu v energetických jednotkách/den nebo těžební nebo vtláčecí křivka zásobníku plynu v energetických jednotkách/den,

36. úpravou složení plynu změna složení plynu za účelem splnění požadavků na technickou připravenost příslušné části plynárenské soustavy, prováděná v plynárenském zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce plynu,

37. inteligentním měřicím zařízením měřicí zařízení s elektronickým systémem, jehož prostřednictvím dochází k měření dodávky a odběru plynu a jež poskytuje více informací než měřicí zařízení bez průběhového měření nebo měřicí zařízení s průběhovým měřením bez schopnosti obousměrné komunikace a umožňuje předávání a přijímání údajů pro informování, sledování a kontrolu naměřených údajů ve stanoveném formátu elektronické komunikace,

38. vodíkovou přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů pro přepravu vodíku vysokého stupně čistoty, který zahrnuje propojovací plynovody s vodíkovými soustavami v zahraničí a který je připojen k zařízením pro uskladňování vodíku, vodíkovým terminálům nebo který slouží k přepravě vodíku do zařízení pro uskladňování vodíku nebo vodíkových terminálů, a který případně umožňuje dodávku vodíku do odběrných míst přímo připojených k těmto vysokotlakým plynovodům; vodíková přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

39. vodíkem vysokého stupně čistoty plyn s obsahem vodíku vyšším než 98 % a splňující stanovené kvalitativní požadavky,

c) v teplárenství

1. distributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě,

2. dodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává tepelnou energii jiné osobě,

3. dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,

4. zákazníkem osoba, která nakupuje tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá nakoupenou tepelnou energii odběrným tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

5. odběratelem tepelné energie distributor tepelné energie nebo zákazník,

6. odběrem tepelné energie převzetí tepelné energie od výrobce nebo distributora tepelné energie ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,

7. odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele tepelné energie do vlastnictví odběratele tepelné energie,

8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné energie nebo k rozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části,

9. rozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo jejích parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením,

10. předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,

11. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,

12. objektem stavba nebo stavby propojené společným odběrným tepelným zařízením,

13. zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce,

14. soustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

15. tepelnou přípojkou část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt.

§ 3

Podnikání v energetických odvětvích

(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny, ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny, obchod s elektřinou, agregace, činnosti operátora trhu, činnost Elektroenergetického datového centra (dále jen „datové centrum“), výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích.

(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, přeprava vodíku vysokého stupně čistoty, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 kW a více, ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 kW a více, výroba elektřiny, tepelné energie nebo vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, výroba elektřiny v nízkouhlíkové výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu; výroba elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii vody o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 0,015 MW a více se rovněž uskutečňuje ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, vodíkové přepravní soustavy, distribuční soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, zásobníku plynu, těžebního plynovodu, výrobny plynu s výkonem nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu^4e); to neplatí pro stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d) zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, pokud nejde o stavby výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy.

(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Na činnost agregace se vyžaduje licence na obchod s elektřinou. Držitel licence na přepravu plynu je oprávněn přepravovat plyn s výjimkou vodíku vysokého stupně čistoty. Licence se vždy vyžaduje na

a) výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem nad 100 kW propojené s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou,

b) výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny propojené s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny,

c) ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem nad 100 kW propojeném s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou,

d) ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny propojeném s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou, pokud je ve stejném odběrném místě připojeno jiné zařízení pro ukládání elektřiny,

e) výrobu elektřiny, pokud je na vyrobenou elektřinu poskytována podpora podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(4) Licence se neuděluje na

a) obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynu čistého, degazačního a generátorového plynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více než 50 odběrných míst,

b) výrobu tepelné energie určené pro jeden objekt jednoho zákazníka,

c) využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách,

d) výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích,

e) výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem do 100 kW včetně, s výjimkou případů podle odstavce 3 písm. b) nebo e), pokud je výroba určena k odběru v předávacím místě výrobny nebo k bezúplatnému sdílení elektřiny.

(5) Držitel licence na výrobu elektřiny je oprávněn ukládat elektřinu v zařízení pro ukládání elektřiny připojeném do přenosové nebo distribuční soustavy prostřednictvím výrobny elektřiny, na jejíž provoz je udělena licence na výrobu elektřiny, pokud celkový instalovaný výkon jednoho nebo více připojených zařízení pro ukládání elektřiny je nejvýše 1,2násobkem instalovaného výkonu výrobny elektřiny, k níž jsou připojeny.

(6) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan, butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních předpisů²⁵) je zakázáno.

(7) Zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích mohou vykonávat osoby pouze na základě oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích (dále jen „zprostředkovatel“) udělovaného Energetickým regulačním úřadem. Tím není dotčeno právo držitele licence jednat jako zástupce zákazníka při změně nebo zrušení závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, je-li k tomu zákazníkem zmocněn.

(8) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích se rozumí činnost vykonávaná ve prospěch držitele licence, spotřebitele, podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh, spočívající v

a) obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto odstavce, nebo

b) sjednání smlouvy podle písmene a), nebo

c) provádění přípravných jednání a prací směřujících k činnostem podle písmen a) a b).

(9) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích není jednorázové bezúplatné jednání zmocněnce jednajícího mimo rámec podnikání, jehož účelem je uzavření, změna nebo ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na základě vystavené plné moci.

§ 3a

Souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) rozhoduje o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva je zakázáno. Česká republika se může dovolat neplatnosti právního jednání, kterým došlo k nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva.

(2) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podává ministerstvu osoba, která má zájem nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, elektronicky prostřednictvím datové schránky.

(3) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 dnů od zahájení řízení.

(4) Pokud ministerstvo nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, uplynutím této lhůty platí, že ministerstvo souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem udělilo.

§ 3b

Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem

(1) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem fyzickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

a) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,

b) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,

c) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o pobočkách a provozovnách v těchto státech,

d) zdroje financování nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(2) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem právnickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla právnická osoba žadatele založena,

b) jméno a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické osoby,

c) údaje týkající se odpovědného zástupce,

d) informace o vlastnické struktuře žadatele, včetně informací o konečném vlastníkovi a o tom, kdo žadatele ovládá, výši jejich podílu a změny těchto skutečností za poslední rok; tyto informace žadatel může doložit také výpisem z obchodního rejstříku, pokud výpis výčet informací obsahuje,

e) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,

f) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,

g) zdroje financování nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí a žadatel dále uvede

a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem založena,

b) údaje týkající se odpovědného zástupce společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem,

c) informace o vlastnické struktuře společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, včetně informací o tom, kdo společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem ovládá, a výši jeho podílu,

d) seznam států, ve kterých společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,

e) přímý či nepřímý podíl žadatele na vlastnických a hlasovacích právech ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění převodu, včetně informace o podílech osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě.

(4) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, může si ministerstvo od žadatele vyžádat i další informace a podklady neuvedené v odstavcích 1, 2 a 3.

§ 3c

Posouzení žádosti

(1) Ministerstvo žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem zamítne, pokud by nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem, který je předmětem žádosti, ohrozilo energetickou bezpečnost České republiky, a to zejména tím, že by ohrozilo

a) bezpečnost dodávek elektřiny, plynu nebo tepla v České republice,

b) bezpečnost energeticky strategického celku,

c) přístup k nemovitým věcem, které jsou nezbytné pro zajištění funkčnosti energeticky strategického celku,

d) bezpečnost informací nebo technologií, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky.

(2) V případě, že je žádost neúplná, ministerstvo přeruší řízení a vyzve žadatele, aby žádost doplnil v souladu s § 3b; nedoplní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, ministerstvo řízení o žádosti zastaví.

(3) Ministerstvo dále zamítne žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost obsahuje nepravdivé informace.

(4) Ministerstvo udělí souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost splňuje náležitosti podle § 3b, není dán důvod pro zamítnutí žádosti podle odstavce 1 a žádost neobsahuje nepravdivé informace.

(5) Ministerstvo oznámí zamítnutí žádosti bez zbytečného odkladu osobě, od které měl žadatel nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem.

(6) Proti rozhodnutí ministerstva o žádosti není přípustný rozklad.

§ 3d

Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva

(1) Kdo nabude vliv nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva, může požádat ministerstvo do 30 dnů ode dne nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. Na žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem a její posouzení se obdobně použijí § 3a odst. 1 až 3, § 3b a 3c.

(2) Dispoziční práva spojená s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem a hlasovací práva spojená s účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nabytá bez souhlasu ministerstva nesmějí být vykonávána, a to do dodatečného udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem ministerstvem podle odstavce 1.

(3) Došlo-li k výkonu hlasovacích práv v rozporu s odstavcem 2, lze se dovolávat neplatnosti rozhodnutí přijatého společností na základě výkonu takovýchto hlasovacích práv, a to podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. Došlo-li k výkonu dispozičních práv v rozporu s odstavcem 2, lze se dovolávat neplatnosti takového právního jednání.

§ 3e

Nabídka převodu energeticky strategického celku

(1) Je-li předmětem žádosti o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem převod energeticky strategického celku nebo jeho části nebo převod jakéhokoliv podílu ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem a ministerstvo zamítne žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podle § 3c odst. 1, má osoba, od které měl žadatel nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, povinnost nabídnout tento převod České republice. Nabídku je osoba, od které měl žadatel nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, povinna učinit do 60 dnů ode dne doručení oznámení o zamítnutí žádosti o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(2) Je-li předmětem žádosti o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem převod energeticky strategického celku nebo jeho části nebo převod jakéhokoliv podílu ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem a ministerstvo zamítne žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podle § 3d odst. 1, má nabyvatel vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost nabídnout tento převod České republice. Nabídku je nabyvatel vlivu nad energeticky strategickým celkem povinen učinit do 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(3) Povinnost nabídky se vztahuje rovněž na veškerá další práva a povinnosti, s nimž je povinná osoba oprávněna nakládat a která jsou nutná k řádnému užívání a naplnění účelu energeticky strategického celku, jestliže to jejich povaha připouští.

(4) Platnost nabídky musí být nejméně 6 měsíců ode dne doručení nabídky České republice.

(5) Nabídková cena nesmí převyšovat cenu obvyklou stanovenou znaleckým posudkem.

(6) Po dobu platnosti nabídky nesmí být ve vztahu k předmětu nabídky zřízena nebo založena jakákoliv práva nebo povinnosti, kterými by bylo znemožněno nebo ztíženo řádné užívání energeticky strategického celku a naplnění jeho účelu jako energeticky strategického celku nebo v jejichž důsledku by se podstatně snížila hodnota energeticky strategického celku. V případě zřízení nebo založení jakýchkoliv práv nebo povinností podle věty první se lze dovolat neplatnosti právního jednání, kterým byla tato práva nebo povinnosti zřízeny nebo založeny.

(7) Za Českou republiku jedná při převodu ministerstvo. Povinná osoba podává nabídku elektronicky prostřednictvím datové schránky ministerstva.

(8) Česká republika může nabýt vlastnická práva podle tohoto paragrafu přímo nebo prostřednictvím jí zřízené nebo ovládané právnické osoby.

§ 4

Licence

(1) Licence se uděluje

a) nejvýše na 25 let, a to na

1. výrobu elektřiny,

2. výrobu plynu,

3. výrobu tepelné energie,

4. ukládání elektřiny,

b) na dobu neurčitou, a to na

1. přenos elektřiny,

2. přepravu plynu,

3. distribuci elektřiny,

4. distribuci plynu,

5. uskladňování plynu,

6. rozvod tepelné energie,

7. činnosti operátora trhu,

8. činnost datového centra,

c) na dobu 5 let, a to na

1. obchod s elektřinou,

2. obchod s plynem.

(2) Pro celé území České republiky jsou vydávány jako výlučné

a) licence na přenos elektřiny,

b) licence na přepravu plynu,

c) licence na činnosti operátora trhu a

d) licence na činnost datového centra.

(3) V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti na dobu kratší, než je doba platnosti licence stanovená v odstavci 1, licence spojená s tímto zařízením se uděluje nejvýše na dobu trvání vlastnického nebo užívacího práva.

(4) Licenci na výrobu elektřiny nelze udělit ve vztahu k výrobně, ve které je umístěno zařízení využívající stejný typ paliva a ke které Energetický regulační úřad zrušil licenci podle § 10 odst. 3 písm. g); to neplatí v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu.

§ 5

Podmínky udělení licence

(1) Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je

a) plná svéprávnost,

b) bezúhonnost,

c) odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6.

(2) Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) splňovat členové statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splňovat její zástupce. Právnická osoba je také povinna splnit podmínku bezúhonnosti. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce; to neplatí v případě licence na činnost operátora trhu a licence na činnost datového centra.

(3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí dále prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny nebo ukládání elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW.

(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena

a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,

b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání v energetických odvětvích,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(5) Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru, v případě licence na obchod s elektřinou a obchod s plynem ukončení vysokoškolského vzdělání a 3 roky praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně, u distribuce elektřiny distribuční soustavou nebo rozvodu tepelné energie rozvodným tepelným zařízením s instalovaným výkonem do 1 MW včetně a u ukládání elektřiny do instalovaného výkonu zařízení pro ukládání elektřiny 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného výkonu výrobny 100 kW a ukládání elektřiny do instalovaného výkonu zařízení pro ukládání elektřiny 100 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.

(6) Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence. Platí, že žadatel o licenci nesplňuje finanční předpoklady

a) ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku do dne právní moci rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení končí,

b) po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu na jeho majetek proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení,

c) po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu na jeho majetek z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující,

d) po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení, kterého se žadatel účastnil jako dlužník, z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující,

e) po dobu, po kterou má evidovány nedoplatky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

1. u orgánů Finanční správy České republiky,

2. u orgánů Celní správy České republiky,

3. na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění,

4. na pojistném, na penále na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(7) Technické předpoklady se považují za splněné u energetického zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat.

(8) Předpokladem pro udělení licence na činnost datového centra je dále splnění požadavků na formu a vnitřní systém řízení obchodní korporace, požadavků na akcionáře, formu a druh akcií a požadavků na způsobilost k výkonu funkce člena představenstva a vedoucích zaměstnanců datového centra stanovených tímto zákonem pro datové centrum.

(9) Předpokladem pro udělení licence na uskladňování plynu je dále vydání certifikátu provozovatele zásobníku plynu.

(10) K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

(11) Bez licence na výrobu elektřiny, licence na ukládání elektřiny, licence na výrobu plynu nebo licence na výrobu tepelné energie může osoba provozovat výrobnu elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroj tepelné energie v nezbytném rozsahu přiměřeném technické povaze zařízení za účelem ověření technických předpokladů podle odstavce 7 (dále jen „provoz pro ověření technologie“); podmínkou je připojení výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, výrobny plynu nebo zdroje tepelné energie v souladu se smlouvou o připojení a sjednání smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu vyrobených v průběhu provozu pro ověření technologie jinému účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, nebo dodávka tepelné energie odběrateli tepelné energie. Provoz pro ověření technologie a jeho předpokládanou délku osoba oznámí nejméně 30 dnů před zahájením nebo případným prodloužením provozu pro ověření technologie Energetickému regulačnímu úřadu. Provoz pro ověření technologie trvající déle než 1 rok je možný pouze na základě souhlasu uděleného Energetickým regulačním úřadem na žádost osoby provozující výrobnu elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroje tepelné energie. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud žadatel prokáže, že provoz pro ověření technologie delší než 1 rok je nezbytný vzhledem k povaze technologického zařízení, předpokládané složitosti nebo dosavadnímu průběhu provozu pro ověření technologie. Po dobu provozu pro ověření technologie se na osobu provozující výrobnu elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroj tepelné energie obdobně použijí ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na výrobce elektřiny, provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, výrobce plynu nebo výrobce tepelné energie.

§ 5a

Překážky udělení licence pro obchod s elektřinou nebo plynem

(1) Licenci na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem nelze po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem udělit osobě,

a) které byla zrušena licence podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) nebo § 10 odst. 3 písm. b),

b) která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení licence podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) nebo § 10 odst. 3 písm. b),

c) která je právnickou osobou a členem jejíhož statutárního orgánu je osoba, které byla zrušena licence podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) nebo § 10 odst. 3 písm. b),

d) která je právnickou osobou a členem jejíhož statutárního orgánu je osoba, která byla členem statutárního orgánu jiné právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení licence podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) nebo § 10 odst. 3 písm. b) této právnické osobě.

(2) Licenci na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem nelze také po dobu 5 let od zahájení dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 udělit osobě,

a) u které nastala některá ze skutečností vedoucích k zahájení dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2,

b) která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly k zahájení dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2,

c) která je právnickou osobou a členem jejíhož statutárního orgánu je osoba, u které nastala některá ze skutečností vedoucích k zahájení dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2,

d) která je právnickou osobou a členem jejíhož statutárního orgánu je osoba, která byla členem statutárního orgánu jiné právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly k zahájení dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2.

(3) Licenci na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem nelze udělit osobě po dobu 5 let ode dne

a) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu na majetek této osoby jako dlužníka proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení, kterého se tato osoba účastnila jako dlužník, z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, nebo

c) rozhodnutí o zrušení konkursu na majetek této osoby jako dlužníka proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů.

(4) Energetický regulační úřad překážku podle odstavce 1 písm. b) nebo d) a překážku podle odstavce 2 písm. b) nebo d) promine, prokáže-li žadatel o licenci, že jako člen statutárního orgánu

a) nepřispěl porušením svých povinností k úpadku právnické osoby nebo k porušení povinnosti právnické osoby, které bylo důvodem ke zrušení její licence, a

b) vynaložil veškeré úsilí, které lze po něm požadovat, aby zabránil úpadku právnické osoby nebo porušení povinnosti, které bylo důvodem ke zrušení její licence.

(5) Byla-li fyzické osobě zrušena licence podle § 10 odst. 3 písm. b), překážka udělení licence podle odstavce 1 písm. a) a c) odpadá nabytím právní moci rozhodnutí o splnění oddlužení této osoby.

§ 6

Odpovědný zástupce

(1) Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované činnosti podle tohoto zákona.

(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle § 5 odst. 1.

(3) Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné způsobilosti.

(4) Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.

(5) Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence schvaluje Energetický regulační úřad.

(6) Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný zástupce svou funkci vykonávat nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce, má držitel licence povinnost do 15 dnů navrhnout nového odpovědného zástupce. Do doby schválení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti držitel licence.

§ 7

Žádost o licenci

(1) Licence se uděluje na základě písemné žádosti.

(2) Žádost o udělení licence fyzické osobě obsahuje

a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se odpovědného zástupce,

b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licencí na distribuci a rozvod též vymezené území,

c) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,

d) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti,

e) u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené podle písmene a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.

(3) Žádost o udělení licence právnické osobě obsahuje

a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, a bydliště osoby nebo osob, které vykonávají funkci člena statutárního orgánu, a způsob, jakým jednají jménem právnické osoby,

b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licence na distribuci a rozvod též vymezené území,

c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

d) údaje týkající se odpovědného zástupce,

e) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti,

f) u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené v písmeni a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, též místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.

(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí

a) kopie listiny prokazující vznik právnické osoby, není-li tato osoba zapsána ve veřejném rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování obchodního závodu v zahraničí,

b) v případě fyzické osoby, osoby, která je členem statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady, pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,

c) doklady prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby a odpovědného zástupce,

d) doklady prokazující finanční a technické předpoklady,

e) doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení,

f) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce,

g) u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu, nejedná-li se o fyzickou osobu, která je občanem členského státu Evropské unie; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku obchodního závodu, doklad prokazující, že má obchodní závod mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování,

h) doklady o umístění provozovny nebo vymezeného území.

(5) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání

a) bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu^1d) výpis z rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím veřejných datových sítí,

b) zápisu do veřejného rejstříku žadatele vyžádá výpis z veřejného rejstříku nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil. Je-li k žádosti o udělení licence požadován výpis z katastru nemovitostí, Energetický regulační úřad si vyžádá výpis z katastru nemovitostí nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.

(6) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních předpokladů, že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních, poplatcích, cle nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyžádá od finančního orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní správy vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.

(7) Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to prostřednictvím veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy sociálního zabezpečení a orgán celní správy vydají vyžádané doklady do 7 dnů ode dne doručení žádosti.

(8) Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit nejdříve po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.

(9) Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit Energetickému regulačnímu úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v dokladech připojených k žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti o licenci.

§ 7a

Uznání oprávnění podnikat

(1) Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích na území České republiky na základě oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynem uděleného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, musí požádat Energetický regulační úřad o uznání tohoto oprávnění.

(2) Energetický regulační úřad rozhodne o uznání oprávnění podle odstavce 1, jestliže na základě oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie má žadatel právo vykonávat činnost obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem. Rozhodne-li Energetický regulační úřad o uznání oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynem, považuje se osoba oprávněná k podnikání za držitele licence podle tohoto zákona.

(3) Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem v České republice na základě rozhodnutí o uznání oprávnění podle odstavce 2 zaniká, zanikne-li oprávnění vydané v jiném členském státě, nebo rozhodne-li Energetický regulační úřad o zrušení rozhodnutí o uznání takového oprávnění. Pro zrušení rozhodnutí o uznání oprávnění se uplatní ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) až e). Osoba podnikající v energetických odvětvích podle odstavce 1 je povinna Energetickému regulačnímu úřadu oznámit zánik předloženého oprávnění.

§ 8

Udělení licence

(1) Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě splnění podmínek pro její udělení podle § 5, není-li současně dána žádná z překážek pro udělení licence. Licence na obchod s elektřinou a obchod s plynem vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(2) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje

a) obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se licence uděluje, zapisuje-li se do obchodního rejstříku; jinak jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, sídlo nebo bydliště,

b) předmět a rozsah podnikání; u licencí na distribuci elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie též vymezené území,

c) technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované činnosti povinen dodržovat,

d) termín zahájení výkonu licencované činnosti,

e) dobu, na kterou je licence udělena, a den vzniku oprávnění k licencované činnosti,

f) schválení odpovědného zástupce podle § 6,

g) seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam vymezených území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení, pro něž se licence uděluje,

h) u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození, bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, byl-li povolen, umístění organizační složky v České republice, byla-li zřízena, a údaje týkající se odpovědného zástupce, byl-li ustanoven; u zahraniční právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se odpovědného zástupce.

(3) Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné zařízení a na každé zařízení pro ukládání elektřiny a zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci.

(4) Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5, ode dne odeslání žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

(5) Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle tohoto zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do obchodního rejstříku.

(6) Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob, oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, rozhodne Energetický regulační úřad o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena.

(7) Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení licence nebo není-li takovému návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o udělení licence zaniká.

(8) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto rozhodnutí s výjimkou chráněných informací uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku.

§ 9

Změny rozhodnutí o udělení licence

(1) Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední.

(2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Energetický regulační úřad rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence.

(3) O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační úřad rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o skutečnostech, které tuto změnu odůvodňují.

(4) Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje ustanovení § 8. V případě rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, jehož důsledkem je zmenšení vymezeného území, zúžení seznamu provozoven, pro něž byla licence udělena, nebo omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně použijí ustanovení § 10 odst. 4 až 9.

(5) V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů stávajících provozoven nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel licence oprávněn zahájit výkon licencované činnosti v těchto provozovnách nebo na vymezeném území dnem právní moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence.

(6) Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynem nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena, o její prodloužení, Energetický regulační úřad rozhodne o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, nejvýše však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 1 písm. c). Licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o žádosti o její prodloužení.

(7) Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle § 7 odst. 4 se nevyžadují, ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností o splnění podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá. Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.

§ 10

Zánik licence

(1) Licence zaniká

a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to neplatí, pokud dědic nebo správce dědictví pokračuje ve výkonu licencované činnosti podle odstavců 8 až 10,

b) zánikem nebo přeměnou právnické osoby, nejde-li o změnu právní formy nebo případy podle odstavce 11,

c) uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,

d) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence,

e) rozhodnutím soudu o zrušení licence.

(2) Energetický regulační úřad licenci zruší, jestliže

a) její držitel přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona, nejedná-li se o finanční předpoklady, nebo nastaly překážky podle § 5a,

b) její držitel porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život, zdraví nebo majetek osob,

c) její držitel při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní předpisy s touto činností související,

d) na majetek držitele licence byl prohlášen konkurs a

1. došlo k prodeji obchodního závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty,

2. nabylo právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování obchodního závodu, nebo

3. nastal den ukončení provozování obchodního závodu podle rozhodnutí podle bodu 2, nebo

e) držitel licence požádal písemně o její zrušení.

(3) Energetický regulační úřad může licenci zrušit, jestliže

a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení licence, nebo nevykonává licencovanou činnost po dobu delší než 24 měsíců,

b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,

c) její držitel přestal splňovat finanční předpoklady, aniž bylo ohledně jeho majetku vydáno rozhodnutí o úpadku,

d) držitel licence vstoupil do likvidace,

e) její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu podle § 14,

f) držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu služby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavy nebo regulovanou cenu služby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavy, provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy, nebo

g) držitel licence v rozporu s oznámením ukončení výroby elektřiny podle § 34 odst. 1 pokračuje ve výrobě elektřiny, aniž by mu byla uložena povinnost nad rámec licence podle § 12 odst. 4, nebo po ukončení uložení povinnosti nad rámec licence podle § 12 odst. 4, jde-li o licenci na výrobu elektřiny ve vztahu k výrobně elektřiny, k níž výrobce elektřiny oznámil ukončení výroby elektřiny podle § 34 odst. 1 nebo k níž mu byla uložena povinnost nad rámec licence podle § 12 odst. 4.

(4) Jsou-li dány důvody pro zrušení licence podle odstavce 2, může Energetický regulační úřad rozhodnout o zrušení licence s odložením účinku takového zrušení až o dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení licence, existuje-li naléhavá potřeba zachování výkonu licencované činnosti a výkon licencované činnosti nelze zajistit jiným způsobem. To neplatí, prokáže-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu, že není schopen plnit povinnosti držitele licence stanovené tímto zákonem pro překážky, které nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat. Nastane-li taková překážka v průběhu doby, o kterou je odložen účinek zrušení licence, Energetický regulační úřad na žádost držitele licence odložení účinku zrušení licence zkrátí.

(5) O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence rozhodne Energetický regulační úřad.

(6) Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením své činnosti seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má uzavřené smlouvy podle tohoto zákona.

(7) Zánik licence podle odstavce 1 oznámí Energetický regulační úřad neprodleně poté, co se o něm dozví, operátorovi trhu.

(8) Zemře-li držitel licence, mohou ve výkonu licencované činnosti pokračovat až do skončení řízení o dědictví

a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,

b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li vlastníkem nebo spoluvlastníkem energetického zařízení, které slouží k výkonu licencované činnosti,

c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud ve výkonu licencované činnosti nepokračují dědicové, nebo

d) správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, pokud byl k výkonu licencované činnosti ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.

(9) Pokud osoba nebo osoby pokračují do skončení řízení o dědictví ve výkonu licencované činnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne smrti držitele licence nebo ode dne prohlášení za mrtvého nebo zahájení řízení o prohlášení za mrtvého. Správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování ve výkonu licencované činnosti ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se ujme funkce.

(10) Osoba uvedená v odstavci 8 písm. a) až c), která hodlá pokračovat ve výkonu licencované činnosti po skončení řízení o dědictví, oznámí tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, a současně předloží Energetickému regulačnímu úřadu žádost o udělení licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti taková osoba pokračuje ve výkonu licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence zemřelého držitele licence. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence zaniká licence udělená zemřelému držiteli licence; je-li rozhodnutím udělena licence pouze na některé z provozoven, vymezená území či distribuční nebo rozvodná zařízení, na která byla udělena licence zemřelému držiteli licence, zaniká licence zemřelého držitele licence pouze v tomto rozsahu.

(11) Při přeměně právnické osoby může právní nástupce držitele licence nebo právnická osoba vzniklá odštěpením pokračovat v provozování licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby za předpokladu, že do 1 měsíce ode dne právních účinků přeměny oznámí pokračování v licencované činnosti Energetickému regulačnímu úřadu a současně mu předloží žádost o udělení licence na činnost, kterou vykonává na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence pro přeměněnou právnickou osobu nebo právnickou osobu vzniklou odštěpením pokračuje právní nástupce nebo právnická osoba vzniklá odštěpením ve výkonu licencované činnosti s tím, že datum prvního uvedení výrobny do provozu zůstává zachováno. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence právnímu nástupci nebo právnické osobě vzniklé odštěpením zaniká licence přeměňované právnické osobě. V případě převodu nebo vkladu obchodního závodu nebo jeho části se postupuje obdobně.

Certifikace

§ 10a

(1) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatel vodíkové přepravní soustavy může provozovat přenosovou soustavu, přepravní soustavu nebo vodíkovou přepravní soustavu pouze tehdy, je-li držitelem certifikátu nezávislosti vydaného Energetickým regulačním úřadem. Udělením výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 58p není věta první dotčena.

(2) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel vodíkové přepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu každou změnu skutečnosti, o které se dozví a v důsledku které přestal splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n nebo § 58o.

(3) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel vodíkové přepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré okolnosti, které vedou k tomu, že nad ním nabude kontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo že dojde ke změně osoby nebo osob z třetí země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo přepravní soustavy nebo provozovatelem vodíkové přepravní soustavy, nebo změnu jiných podstatných okolností. O této skutečnosti je Energetický regulační úřad povinen informovat Evropskou Komisi (dále jen „Komise“).

§ 10b

(1) Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní soustavy nebo osoby, která hodlá provozovat přenosovou soustavu, přepravní soustavu nebo vodíkovou přepravní soustavu.

(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední

a) má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel vodíkové přepravní soustavy přestal nebo přestane splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n nebo § 58o, nebo

b) z podnětu Komise.

(3) Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli vodíkové přepravní soustavy.

(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění a oznámí jej Komisi a účastníkovi řízení. Před oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od

a) zahájení certifikace na žádost,

b) obdržení podnětu Komise, nebo

c) obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní soustavy.

(5) Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 100 pracovních dnů nebo v případě certifikace provozovatele přenosové soustavy do 4 měsíců ode dne jejího zahájení, platí, že do vydání rozhodnutí žadatel splňuje podmínku pro provozování přenosové, přepravní soustavy nebo vodíkové přepravní soustavy podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z moci úřední nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 100 pracovních dnů nebo v případě certifikace provozovatele přenosové soustavy do 4 měsíců od obdržení podnětu Komise nebo od oznámení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní soustavy, platí, že Energetický regulační úřad neprokázal důvody pro zrušení certifikátu nezávislosti. Tuto skutečnost Energetický regulační úřad neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré použité podklady. Dále se v certifikaci postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(6) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n nebo § 58o.

(7) V certifikaci provozovatele vodíkové přepravní soustavy, který je držitelem certifikátu nezávislosti provozovatele přepravní soustavy, není předpokladem vydání certifikátu nezávislosti vlastnictví vodíkové přepravní soustavy, byla-li vydána výjimka z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 58p a v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy je vymezena jedna nebo více investic provozovatele přepravní soustavy do vodíkové přepravní soustavy na území České republiky nebo je provozovatel přepravní soustavy předkladatelem projektu na výstavbu přeshraničního propojení vodíkové přepravní soustavy, který je projektem společného zájmu podle Nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě⁶⁸).

(8) Vlastnictví vodíkové přepravní soustavy dále není předpokladem vydání certifikátu nezávislosti provozovatele vodíkové přepravní soustavy, jde-li o certifikaci nezávislosti osoby, která prokáže záměr provozovat zařízení vodíkové přepravní soustavy, které je vymezeno jako investice do vodíkové přepravní soustavy v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy na území České republiky nebo projekt na výstavbu přeshraničního propojení vodíkové přepravní soustavy, který je projektem společného zájmu podle Nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě⁶⁸).

(9) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se v certifikaci prokáže, že provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel vodíkové přepravní soustavy opakovaně závažným způsobem porušil některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m, § 58n odst. 2 nebo § 58o odst. 1 nebo 2 a opatření uložená Energetickým regulačním úřadem podle tohoto zákona nevedla k nápravě. Energetický regulační úřad dále zruší certifikát nezávislosti provozovatele vodíkové přepravní soustavy, jestliže při vydání certifikátu nezávislosti postupoval podle odstavce 7 nebo 8 a nejpozději do 7 let od právní moci rozhodnutí o vydání certifikátu nezávislosti nenabylo právní moci kolaudační rozhodnutí povolující užívání zařízení vodíkové přepravní soustavy. V opačném případě Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. O výsledku řízení informuje Energetický regulační úřad bezodkladně Komisi.

(10) Je-li podána žádost o vydání certifikátu nezávislosti provozovatelem vodíkové přepravní soustavy, Energetický regulační úřad potvrdí žadateli zahájení certifikace. Potvrzení o zahájení certifikace obsahuje označení správního orgánu, který certifikaci vede, identifikaci žadatele, čeho se certifikace týká a den zahájení certifikace.

§ 10c

(1) Certifikace provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami z třetí země se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo osoby kontrolované osobou nebo osobami z třetí země, která hodlá provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu. Energetický regulační úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace Komisi.

(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední, dozví-li se o skutečnostech, které vedou nebo mohou vést k tomu, že osoba nebo osoby z třetí země získají kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy, a informuje o tom neprodleně Komisi. Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 10a odst. 3, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.

(3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) o tom, zda získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy může ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do 2 měsíců ode dne doručení žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání. Nevydá-li ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty druhé, platí, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii. Závazné stanovisko ministerstvo vydává na základě posouzení

a) práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohod uzavřených s jednou nebo několika třetími zeměmi, jichž je Evropská unie smluvní stranou a které upravují bezpečnost dodávek energií,

b) práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí nebo zeměmi,

c) jiných skutečností nebo okolností hodných zvláštního zřetele.

(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení certifikace a oznámí jej Komisi, ministerstvu a účastníkovi řízení. Před oznámením tohoto konceptu Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Současně s oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění požádá Energetický regulační úřad Komisi o vydání stanoviska, zda

a) žadatel nebo provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n,

b) udělení certifikátu nezávislosti neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu do Evropské unie.

(5) Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě, že Komise požádá o vyjádření Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“)²⁰), orgány jiných členských států nebo dotčené osoby, platí, že nemá proti konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění námitky.

(6) Energetický regulační úřad vydá rozhodnutí ve věci do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy lhůta pro vydání stanoviska Komise uplynula. Přitom v co největší míře zohlední stanovisko Komise.

(7) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2, a zároveň bylo zjištěno, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii.

(8) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se prokáže, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nesplňuje některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m anebo § 58n odst. 2, nebo v důsledku změn osoby anebo osob z třetí země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy anebo provozovatelem přepravní soustavy, nebo změn jiných podstatných okolností může dojít k ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii, jinak Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; ustanovení odstavce 3 se použije přiměřeně.

(9) Výrokovou část rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a stanovisko Komise uveřejní Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách a v Energetickém regulačním věstníku. Pokud Energetický regulační úřad rozhodl odlišně od stanoviska Komise, uveřejní rovněž odůvodnění rozhodnutí.

§ 10d

(1) Provozovatel zásobníku plynu může provozovat zásobník plynu pouze tehdy, je-li držitelem certifikátu provozovatele zásobníku plynu vydaného Energetickým regulačním úřadem.

(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci provozovatele zásobníku plynu podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem⁶⁹) na žádost nebo z moci úřední.

(3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva o tom, zda by udělení certifikátu provozovatele zásobníku plynu představovalo riziko pro bezpečnost dodávek plynu. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do 2 měsíců ode dne doručení žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání.

(4) Pokud jej k tomu ministerstvo vyzve, je provozovatel zásobníku plynu povinen navrhnout důkazy k prokázání skutečností, že provozování zásobníku plynu nepředstavuje riziko pro bezpečnost dodávek plynu nebo že osoba nebo osoby vykonávající kontrolu nad provozovatelem zásobníku plynu nebo vykonávající ve vztahu k němu jiné právo nemohou představovat ohrožení bezpečnosti dodávek plynu nebo bezpečnostních zájmů Evropské unie nebo jakéhokoliv členského státu Evropské unie. Pokud provozovatel zásobníku plynu takové důkazy neoznačí a předpoklady pro certifikaci provozovatele zásobníku plynu nelze prokázat z podkladů rozhodnutí, může ministerstvo pokládat riziko pro bezpečnost dodávek plynu nebo ohrožení bezpečnosti dodávek plynu nebo bezpečnostních zájmů Evropské unie nebo jakéhokoliv členského státu Evropské unie za prokázané.

(5) Po dobu, po kterou Komise posuzuje koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem, neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.

(6) Energetický regulační úřad certifikát provozovatele zásobníku plynu zruší nebo certifikát neudělí, pokud se prokáže, že provozovatel zásobníku plynu nebo osoba, která hodlá provozovat zásobník plynu, nesplňuje některou z podmínek pro udělení certifikátu. Lze-li důvody, pro které je možné certifikát zrušit, odstranit nebo dostatečně zmírnit splněním uložených opatření, Energetický regulační úřad může certifikát udělit společně s uložením podmínek podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva, odstavec 3 se použije přiměřeně.

(7) Zruší-li nebo neudělí-li Energetický regulační úřad certifikát provozovatele zásobníku plynu z důvodu, že by provozování představovalo riziko pro bezpečnost dodávek plynu, uloží vlastníkovi, provozovateli zásobníku plynu nebo jakékoli osobě, o níž se domnívá, že by mohla ohrozit bezpečnost zásobování energií nebo zásadní bezpečnostní zájmy Evropské unie nebo kteréhokoli členského státu Evropské unie (dále jen „povinná osoba“), povinnost nabídnout České republice převod vlastnického práva k zásobníku plynu nebo převod kontroly nad provozovatelem zásobníku plynu, a to za cenu obvyklou.

(8) Po právní moci rozhodnutí podle odstavce 7 nemůže povinná osoba vykonávat dispoziční práva spojená s provozováním zásobníku plynu a práva spojená s výkonem kontroly nad provozovatelem zásobníku plynu nebo ve vztahu k němu vykonávat jiná práva podle odstavce 9 písm. a) nebo b) s výjimkou práv za účelem uskutečnění převodu vlastnického práva k zásobníku plynu nebo převodu kontroly nad provozovatelem zásobníku plynu. Ustanovení § 3d odst. 3 se použije obdobně.

(9) Jiným právem podle odstavců 4 a 8 se rozumí zejména

a) právo vykonávat hlasovací právo,

b) vlastnické právo k podílům, u nichž souhrnná výše vkladů přesahuje 50 % základního kapitálu, nebo

c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit do funkce nebo z ní odvolat člena voleného orgánu nebo možnost toto ustanovení do funkce nebo odvolání z ní prosadit.

§ 10e

Řízení o jmenování členem Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav

(1) Řízení o jmenování provozovatele přepravní soustavy jako člena nebo přidruženého člena Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav se zahajuje na žádost provozovatele přepravní soustavy.

(2) Ministerstvo žádosti o jmenování provozovatele přepravní soustavy jako člena Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav vyhoví, jsou-li splněny předpoklady podle čl. 57 odst. 4 Nařízení o vnitřním trhu s plynem⁶⁹). Žádá-li provozovatel přepravní soustavy o jmenování přidruženým členem, Ministerstvo žádosti vyhoví, jsou-li splněny předpoklady podle čl. 57 odst. 5 Nařízení o vnitřním trhu s plynem.

(3) Ministerstvo rozhodnutí o jmenování členem nebo přidruženým členem Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav zruší na žádost provozovatele přepravní soustavy. Ministerstvo může rozhodnutí o jmenování zrušit v řízení zahájeném z moci úřední, pokud dojde k zániku předpokladů pro jmenování členem nebo přidruženým členem Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav.

§ 11

Práva a povinnosti držitelů licencí

(1) Držitel licence je povinen

a) vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá a trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve zvláštní části tohoto zákona,

b) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky na základě žádosti příslušného profesního spolku,

d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,

e) poskytovat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

f) bezplatně vyúčtovávat dodávku elektřiny, plynu, tepelné energie, související službu v elektroenergetice a související službu v plynárenství a poskytnutou flexibilitu a poskytovat bezplatně informace o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energie,

g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,

h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě jejich nedodržení poskytovat náhradu,

i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,

j) při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o podmínkách dodávek energie,

k) zdržet se všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických službách^5a) nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb,

l) zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů,

m) mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské, technické a finanční zdroje,

n) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu podklady nezbytné pro zpracování čtvrtletních a ročních zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích a informace pro monitorování stavu hospodářské soutěže na maloobchodním trhu s elektřinou a plynem, úrovně maloobchodních cen elektřiny a plynu a informace o uplatňovaných smluvních podmínkách,

o) na žádost spotřebitele zpřístupnit jím určenému poskytovateli energetických služeb údaje z vyúčtování dodávky energie a údaje o jeho spotřebě energie za alespoň 3 předcházející zúčtovací období,

p) nabízet zákazníkům možnost předávání informací o vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě a na požádání poskytnout jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno,

q) předkládat operátorovi trhu podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,

r) poskytnout údaje z evidence technické infrastruktury vedené podle stavebního zákona na žádost osobě, která prokáže právní zájem.

(2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované činnosti při řešení mimořádných situací^1e) a krizových situací^1d) podle havarijního plánu a spolupracuje při tom se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému^1e) a s orgány krizového řízení; havarijní plán je součástí plánu krizové připravenosti^1e).

(3) Držitel licence na výrobu elektřiny, ukládání elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uchovávat po dobu 5 let údaje o plnění podle smluv uzavřených s účastníky velkoobchodního trhu s elektřinou nebo plynem, s provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků plynu, jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu nebo deriváty vztažené k elektřině nebo plynu, a na vyžádání Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Komise jim uchovávané údaje poskytovat.

(4) Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu a držitel licence na činnosti operátora trhu je povinen provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo plynu nebo agregátora, pokud zákazník takové právo uplatní. Uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny nebo plynu nebo agregátora v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem elektřiny nebo plynu nebo agregátorem není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou škodu.

(5) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem nesmí znevýhodňovat jednotlivé způsoby plateb za dodanou elektřinu nebo plyn.

(6) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem nebo dodavatel tepelné energie stanoví zálohové platby na dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem zákazníkovi dodávky elektřiny nebo plynu a poskytnutou flexibilitu za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců po sobě následujících. U zákazníků, jejichž odběrné místo je vybaveno průběhovým měřením dodávek elektřiny nebo plynu, je zúčtovacím obdobím 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, nedohodnou-li se držitel licence a zákazník na kratším zúčtovacím období. U zákazníků v plynárenství kategorie střední odběratel nebo velkoodběratel a u zákazníků v elektroenergetice, jejichž odběrné místo je připojeno k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí, je zúčtovacím obdobím kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období v případě dodávky elektřiny nebo plynu končí vždy dnem účinnosti změny dodavatele elektřiny nebo plynu nebo dnem ukončení dodávky elektřiny nebo plynu a v případě poskytování flexibility končí vždy dnem účinnosti změny agregátora, dnem ukončení registrace agregátora nebo dnem ukončení dodávky elektřiny.

(8) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu související služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenství za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovacím obdobím, za které držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu vyúčtovává související služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenství, zajišťuje-li související službu v elektroenergetice nebo související službu v plynárenství do odběrného místa vybaveného průběhovým měřením, je kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení zajišťování služby přenosové soustavy, přepravní soustavy nebo distribuční soustavy.

(9) Zajišťuje-li držitel licence na distribuci elektřiny související službu v elektroenergetice do předávacího místa přiřazeného do skupiny sdílení, je povinen vyúčtovávat související službu v elektroenergetice a její cenu i za množství elektřiny sdílené do předávacího místa s využitím distribuční soustavy.

(10) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od obdržení údajů pro vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu nebo poskytnuté flexibility za zúčtovací období. Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od vyhodnocení údajů z měření nebo obdržení vyhodnocených údajů z měření za zúčtovací období.

(11) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie vyúčtovává dodávku tepelné energie za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, vždy však k 31. prosinci kalendářního roku, který je posledním dnem zúčtovacího období. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení dodávky tepelné energie. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen poskytnout vyúčtování dodávky tepelné energie za zúčtovací období nejpozději do 28. února následujícího roku, pokud se s odběratelem nedohodne jinak. Končí-li zúčtovací období k jinému dni než k 31. prosinci, provede dodavatel tepelné energie vyúčtování dodávky tepelné energie vždy k poslednímu dni tohoto zúčtovacího období a poskytne vyúčtování dodávky tepelné energie nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.

(12) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie je povinen nabízet zákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě. Pokud si zákazník nezvolí poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb nebo informací o vyúčtování v listinné podobě, je držitel licence povinen poskytovat zákazníkovi vyúčtování nebo informace o vyúčtování v elektronické podobě; to neplatí, pokud zákazník ani na písemnou výzvu nesdělí držiteli licence elektronický kontakt pro doručování vyúčtování nebo informací o vyúčtování.

(13) Poskytnutím vyúčtování podle odstavců 10 až 12 se rozumí vyhotovení dokladu o vyúčtování a jeho odeslání, předání nebo zpřístupnění tomu, komu je vyúčtování určeno.

(14) Držitel licence je povinen vyřídit reklamaci vyúčtování nejpozději do 15 dnů ode dne doručení reklamace. Jedná-li se o reklamaci vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu, poskytnuté flexibility, související služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenství, jejíž vyřízení je závislé na vyřízení reklamace uplatněné držitelem licence u jiného držitele licence, nezapočítává se do běhu lhůty doba pro vyřízení této reklamace.

(15) Neposkytne-li držitel licence vyúčtování dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie ve lhůtách podle odstavců 10 a 11 nebo nevyřídí-li reklamaci vyúčtování ve lhůtě podle odstavce 14, je povinen zaplatit spotřebiteli na základě jeho výzvy penále 50 Kč za každý den prodlení počínaje jednatřicátým dnem prodlení, nejvýše však do 5 000 Kč, ledaže je pro případ porušení povinnosti vyúčtovat včas a řádně dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo vyřízení reklamace vyúčtování povinen zaplatit spotřebiteli smluvní pokutu ve stejné nebo vyšší výši na základě smluvního ujednání. Právo spotřebitele na náhradu škody není dotčeno sjednáním smluvní pokuty ani vznikem práva na penále.

Některá opatření na ochranu zákazníka

§ 11a

(1) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách

a) podmínky dodávek plynu a ceny za dodávku plynu pro

1. spotřebitele,

2. podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh,

b) podmínky dodávek elektřiny a ceny za dodávku elektřiny pro

1. spotřebitele,

2. podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí.

(2) Podmínky a ceny dodávek plynu a elektřiny uveřejněné podle odstavce 1 musí zahrnovat alespoň ceník pro dodávky elektřiny nebo plynu nebo související služby v souladu se zvláštním právním předpisem⁷¹) a veškerou smluvní dokumentaci obsahující podmínky smluv, které obchodník se zákazníky uzavírá adhezním způsobem⁷²). Podmínky podle věty první musí být uveřejněny po celou dobu poskytování dodávek elektřiny nebo plynu nebo souvisejících služeb podle těchto smluv, v případě jejich změny musí být k účinnosti těchto změn uveřejněny též v jejich změněné podobě. Zpřístupnění podmínek a cen dodávek plynu a elektřiny podle odstavce 1 nesmí být podmiňováno poskytnutím osobních údajů nebo projevením zájmu o sjednání konkrétního produktu.

(3) Informace a dokumenty uveřejňované podle odstavců 1 a 2 mohou být volně získány a využity třetími osobami pro účely hodnocení a srovnání produktů a služeb na trhu.

(4) Je-li držitel licence oprávněn jednostranně změnit sjednanou cenu za dodávku elektřiny nebo plynu nebo jiné smluvní podmínky dodávek elektřiny nebo plynu v průběhu doby trvání závazku ze smlouvy, je povinen změnu ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynu oznámit spotřebiteli a podnikající fyzické osobě podle odstavce 1 nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout takovou změnu a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 6.

(5) Nebude-li zvýšení ceny nebo změna jiných smluvních podmínek oznámena podle odstavce 4, nevyvolá právní účinky, ledaže se jich spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 dovolá.

(6) Nesouhlasí-li spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba uvedená v odstavci 1 se zvýšením ceny nebo se změnou jiných smluvních podmínek, jsou oprávněni bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu den účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.

(7) Právo vypovědět závazek ze smlouvy nevzniká, je-li důvodem změny podmínek

a) zvýšení regulované složky ceny, daní nebo poplatků,

b) změna právního předpisu.

(8) Držitel licence na obchod s elektřinou nebo držitel licence na obchod s plynem je povinen poskytnout spotřebiteli a podnikající fyzické osobě podle odstavce 1 před uzavřením smlouvy v přehledné, výstižné a srozumitelné podobě

a) jméno a sídlo dodavatele elektřiny nebo plynu,

b) název produktu dodávky elektřiny nebo plynu a jeho charakteristiku,

c) výši ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo způsob jejího stanovení nebo určení, jedná-li se o smlouvu s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, a platební podmínky,

d) údaj o době trvání závazku ze smlouvy a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo má-li být závazek automaticky prodlužován,

e) informaci o výši smluvní pokuty, jiného peněžního plnění nebo jakéhokoliv jiného smluvně založeného způsobu zajištění nebo utvrzení povinnosti zákazníka odebírat od dodavatele elektřinu nebo plyn po sjednanou dobu.

(9) Je-li zákazník spotřebitelem a držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem poskytne spotřebiteli sdělení před uzavřením spotřebitelské smlouvy podle občanského zákoníku, považuje se povinnost podle odstavce 8 za splněnou.

(10) Spotřebitel a podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 má během trvání závazku ze smlouvy právo na poskytnutí obsahu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu nebo jiné smlouvy, jejíž uzavření je podmíněno uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Pokud o to spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba požádá, má dodavatel elektřiny nebo plynu povinnost do 15 dnů od doručení žádosti poskytnout obsah uzavřené smlouvy v listinné nebo elektronické podobě podle volby spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby podle odstavce 1. Při poskytnutí obsahu smlouvy v listinné podobě jsou spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba povinni předem uhradit náklady spojené s vyhotovením obsahu uzavřené smlouvy a jeho doručením prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Obsahují-li smlouva a poskytnutý obsah smlouvy údaje, které se liší, může se spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 dovolat toho, co je pro ně výhodnější.

(11) Spotřebitel a podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 má právo vypovědět bez postihu závazek ze smlouvy s pevně sjednanou cenou, pokud hodnota aktuálně zveřejněného indexu zajištění obchodníka s elektřinou nebo plynem je nižší než 70 % nebo obchodník s elektřinou nebo plynem index zajištění obchodníka nezveřejní podle § 30 odst. 2 písm. s) nebo § 61 odst. 2 písm. q). Výpovědní doba končí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy obchodníkovi s elektřinou nebo plynem, nestanoví-li spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 výpovědní dobu delší.

§ 11b

(1) Spotřebitel je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

(2) Odstavcem 1 není dotčeno právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory podle občanského zákoníku, přičemž čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy běží ode dne jejího uzavření.

(3) Je na držiteli licence, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence.

§ 11c

(1) Uzavře-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou, ve které je sjednáno prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy bez jeho výslovného souhlasu, je oprávněn závazek ze smlouvy bez postihu vypovědět kdykoliv až do dvacátého dne před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy s účinností ke dni uplynutí sjednané doby trvání závazku ze smlouvy.

(2) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen nejpozději třicátý den před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy podle odstavce 1 spotřebiteli oznámit pro další trvání závazku ze smlouvy

a) výši ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo způsob jejího určení,

b) platební podmínky,

c) výši smluvní pokuty nebo jiného finančního plnění pro případ porušení povinnosti odebírat elektřinu nebo plyn po sjednanou dobu nebo způsob jejich určení a

d) dobu trvání závazku ze smlouvy, o kterou se doba trvání závazku prodlužuje.

Pokud smlouva sjednaná se spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky dodavatele elektřiny nebo plynu, poskytne dodavatel elektřiny nebo plynu současně s oznámením podle věty první spotřebiteli dále znění těchto obchodních podmínek nebo odkaz na internetové stránky, kde jsou obchodní podmínky uveřejněny. Součástí oznámení podle věty první je dále poučení o právu spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 1.

(3) Pokud dodavatel elektřiny nebo plynu nesplní některou z povinností podle odstavce 2 nebo nepoučí spotřebitele o právu vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu, hledí se na smlouvu po uplynutí doby trvání závazku jako na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou s cenou za dodávku elektřiny nebo plynu platnou k poslednímu dni trvání závazku ze smlouvy uzavřené na dobu určitou. Je-li nejnižší cena za dodávku elektřiny nebo plynu uveřejněná dodavatelem elektřiny nebo plynu k poslednímu dni trvání závazku ze smlouvy na dobu určitou pro smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nižší než cena podle věty první, použije se pro dodávky elektřiny nebo plynu nejnižší uveřejněná cena za dodávku elektřiny nebo plynu. Tím není dotčeno právo dodavatele elektřiny nebo plynu zvýšit cenu za dodávku elektřiny nebo plynu za podmínek podle § 11a odst. 4, je-li takové právo ujednáno ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu.

(4) Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu uzavřenou na dobu neurčitou je možné vypovědět s výpovědní dobou 3 měsíce, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ujednání, podle kterého je spotřebitel nebo zákazník, který uzavírá smlouvu adhezním způsobem, oprávněn vypovědět smlouvu s delší výpovědní dobou, se nepřihlíží.

§ 11ca

(1) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny nebo před učiněním závazné nabídky na uzavření smlouvy s dynamickým určením ceny poskytnout spotřebiteli v písemné formě informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynu podle navrhované smlouvy a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny, zejména o riziku mimořádných výkyvů cen dodávané elektřiny nebo plynu, a poučit jej o tom, že dodávku elektřiny nebo plynu je možné zahájit pouze v případě, že je odběrné místo vybaveno průběhovým měřením.

(2) Sjednal-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu s dynamickým určením ceny, je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy s výpovědní dobou v trvání 1 měsíce, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli elektřiny nebo plynu.

(3) Smlouva o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu s dynamickým určením ceny uzavřená se spotřebitelem nenabude účinnosti dříve, než bude odběrné místo spotřebitele vybaveno průběhovým měřením elektřiny nebo plynu. Právo spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 2 tím není dotčeno.

(4) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem. Odstavec 3 se použije obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, ledaže sjednané podmínky umožňují spotřebiteli reagovat na oznámení určené ceny zrušením závazku ze smlouvy nebo zahájením odběru elektřiny nebo plynu za jinou než určenou cenu nejpozději ke dni účinnosti určené ceny.

(5) K ujednání, které opravňuje dodavatele elektřiny nebo plynu změnit sjednanou cenu na dynamické určení ceny nebo jiné určení ceny závislé na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem nebo změnit dobu trvání závazku ze smlouvy bez výslovného souhlasu spotřebitele, se nepřihlíží.

§ 11cb

(1) Agregátor je povinen poskytnout spotřebiteli a podnikající fyzické osobě podle § 11a odst. 1 stručný přehled základních smluvních podmínek v přehledné, výstižné a srozumitelné podobě a informace o důsledcích aktivace flexibility.

(2) Pokud spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba nebyla informována podle odstavce 1, má právo vypovědět závazek ze smlouvy o agregaci kdykoliv do 3 měsíců ode dne, kdy se dozví o registraci agregátora u předávacího místa operátorem trhu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy agregátorovi. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

§ 11cc

(1) Zakazuje se sjednat se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou smluvní pokutu utvrzující jejich povinnost po určitou dobu poskytovat flexibilitu agregátorovi. Zakazuje se sjednat se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou smluvní pokutu utvrzující jejich povinnost po určitou dobu odebírat od dodavatele elektřinu nebo plyn, ledaže je pro sjednanou dobu dodávky sjednána smlouva s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu.

(2) Je-li se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou sjednána smluvní pokuta utvrzující jejich povinnost po určitou dobu odebírat elektřinu nebo plyn podle odstavce 1, má dodavatel elektřiny nebo plynu při porušení utvrzené povinnosti právo na zaplacení smluvní pokuty za každý den porušení utvrzené povinnosti, která by bez zaplacení smluvní pokuty trvala, rovnající se nejvýše 40 % součinu ceny elektřiny nebo ceny plynu bez daně z přidané hodnoty, daně z elektřiny a daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a průměrné denní spotřeby. Průměrná denní spotřeba se určí z plánované roční spotřeby evidované operátorem trhu, a není-li známa, potom ze skutečné spotřeby za předchozích 12 měsíců. Nelze-li zjistit ani skutečnou spotřebu, určí se průměrná denní spotřeba z předpokládané roční spotřeby sjednané ve smlouvě. Zaplacením smluvní pokuty zaniká závazek s účinky do budoucna.

(3) Zakazuje se sjednat právo dodavatele elektřiny nebo plynu požadovat po spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě náhradu škody způsobené porušením povinnosti utvrzené smluvní pokutou.

(4) Ustanovením odstavce 2 není dotčeno právo soudu snížit výši smluvní pokuty až do výše vzniklé škody podle § 2051 občanského zákoníku.

(5) K ujednání smluvní pokuty se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou utvrzující jejich povinnost po určitou dobu odebírat elektřinu nebo plyn se nepřihlíží, pokud dodavatel elektřiny nebo plynu neposkytl spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě informaci o tom, že součástí obsahu navrhované smlouvy je ujednání o smluvní pokutě a její výši nebo o způsobu jejího určení, v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před učiněním závazné nabídky na uzavření smlouvy s pevnou cenou. To neplatí, pokud se spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba takového ujednání dovolá.

(6) Je-li se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou sjednána smluvní pokuta jinak než v určité výši, je dodavatel elektřiny nebo plynu povinen bez zbytečného odkladu sdělit spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě na jejich žádost výši smluvní pokuty pro případ, že by spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba k určenému dni porušili utvrzenou povinnost.

(7) Zakazuje se sjednat se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou jiné způsoby než podle odstavce 1, které utvrzují nebo zajišťují povinnost spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby po určitou dobu poskytovat flexibilitu agregátorovi nebo povinnost po určitou dobu odebírat od dodavatele elektřinu nebo plyn.

(8) Zakazuje se sjednat se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou právo zrušit závazek s účinky do budoucna zaplacením odstupného, ledaže je pro sjednanou dobu dodávky sjednána smlouva s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu. Je-li ve smlouvě s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu sjednáno právo spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby zrušit závazek s účinky do budoucna zaplacením odstupného, zakazuje se sjednat odstupné ve výši přesahující přípustnou výši smluvní pokuty podle odstavce 2. Závazek se ruší s účinky do budoucna zaplacením odstupného, a to i v nesprávné výši; tím není dotčeno právo na vypořádání odstupného zaplaceného v nesprávné výši. Odstavce 5 a 6 a § 2051 občanského zákoníku se použijí obdobně.

§ 11d

Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou lze se spotřebitelem uzavřít nejdéle na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Byla-li smlouva uzavřena na dobu delší než 36 měsíců od zahájení dodávky, považuje se za smlouvu uzavřenou na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Tím není dotčena možnost sjednat se spotřebitelem ve smlouvě podle věty první prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy na další dobu určitou.

§ 11e

(1) Zaniklo-li spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.

(2) Zaniklo-li spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, jsou oprávněni bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o agregaci. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.

§ 11ea

Spotřebitel má právo na poskytnutí informace o opatřeních, kterými je možné předejít přerušení nebo ukončení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie při neoprávněném odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neplnění platebních povinností podle § 51 odst. 1 písm. b), § 74 odst. 1 písm. b) nebo § 89 odst. 1 písm. b), a informace o podmínkách přiznání dávky státní sociální pomoci, jejíž vzor zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Informace o dostupných opatřeních musí zahrnovat alespoň informaci o tom, zda dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie umožní spotřebiteli dohodnout splnění platebních povinností ve splátkách, a podmínky plnění platebních povinností ve splátkách. Informace podle věty první musí dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie poskytnout spotřebiteli společně s upozorněním na neplnění smluvených platebních povinností alespoň 30 dní před požadovaným dnem přerušení dodávek z důvodu neoprávněného odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie.

§ 11f

Podmínky pro činnost zprostředkovatele

(1) Energetický regulační úřad udělí oprávnění k činnosti zprostředkovatele a zapíše do registru zprostředkovatelů žadatele, který

a) je plně svéprávný,

b) je bezúhonný podle § 5 odst. 4,

c) je spolehlivý a

d) má ukončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynem nebo ustanovil odpovědného zástupce, který splňuje tuto podmínku.

(2) Za spolehlivého se nepovažuje ten, kdo byl v posledních 3 letech před podáním žádosti pravomocně uznán vinným z přestupku podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně spotřebitele.

(3) Na osobu, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy tato právnická osoba spáchala čin, pro který neplní podmínku bezúhonnosti nebo spolehlivosti, se pro účely posouzení podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) hledí, jako by také nebyla bezúhonná nebo spolehlivá.

(4) Je-li žadatelem o oprávnění k činnosti zprostředkovatele právnická osoba, musí splnit podmínky podle odstavce 1 písm. b) a c). Podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) musí splnit též členové statutárního orgánu této právnické osoby; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splnit fyzická osoba, která ji zastupuje.

(5) Právnická osoba je dále povinna ustanovit odpovědného zástupce, který jí odpovídá za řádný výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích a je k ní ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než 4 zprostředkovatele. Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele podle odstavce 1 písm. a) až c) a mít dokončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynem. Ustanovení § 6 odst. 6 se použije obdobně.

§ 11g

Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele

(1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele se podává na formuláři a obsahuje vedle náležitostí stanovených správním řádem též údaje o splnění podmínek pro činnost zprostředkovatele stanovených tímto zákonem.

(2) Splnění podmínky plné svéprávnosti a spolehlivosti se dokládá písemným prohlášením. Splnění podmínky požadovaného vzdělání a odborné praxe se prokazuje dokladem o dosaženém vzdělání a dokumenty, které osvědčují formu, obsah a dobu vykonávané odborné praxe.

(3) Splnění podmínky bezúhonnosti se osvědčuje výpisem z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Energetický regulační úřad si za účelem ověření, zda je podmínka bezúhonnosti splněna, může vyžádat od Ministerstva spravedlnosti výpis z rejstříku trestů; žádost se podává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo spravedlnosti poskytne na žádost Energetického regulačního úřadu výpis z rejstříku trestů. Splnění podmínky bezúhonnosti osoby, která není státním občanem České republiky nebo nemá sídlo na území České republiky, se osvědčuje též obdobným dokladem, který nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným státem, jehož je tato osoba státním občanem nebo ve kterém sídlí, jakož i státy, v nichž tato osoba v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců pobývala nebo sídlila (dále jen „domovský stát“), a doloženým úředním překladem do českého jazyka; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením.

(4) Vyhoví-li Energetický regulační úřad žádosti podle odstavce 1, zapíše žadatele do registru zprostředkovatelů a zašle mu osvědčení o registraci, které obsahuje jeho jméno a příjmení nebo název, registrační číslo, datum registrace, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce a dobu platnosti oprávnění. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu do registru zprostředkovatelů a písemně se nevyhotovuje.

(5) Oprávnění se uděluje na dobu 5 let ode dne zápisu zprostředkovatele do registru zprostředkovatelů.

§ 11h

Prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele

(1) Platnost oprávnění k činnosti zprostředkovatele lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně.

(2) Žádost o prodloužení platnosti oprávnění lze podat nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dnů před uplynutím doby jeho platnosti. Ustanovení § 11g odst. 1 až 3 se použijí obdobně.

(3) Energetický regulační úřad při rozhodování o žádosti postupuje obdobně jako při rozhodování o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele.

§ 11i

Oznamovací povinnost zprostředkovatele

Zprostředkovatel je povinen bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu, že

a) přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele, nebo

b) došlo ke změně údajů uvedených v žádosti.

§ 11j

Zánik a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele

(1) Oprávnění k činnosti zprostředkovatele zaniká

a) smrtí fyzické osoby nebo jejím prohlášením za mrtvou,

b) zánikem právnické osoby,

c) oznámením o ukončení činnosti zprostředkovatele,

d) uplynutím doby platnosti oprávnění,

e) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o odejmutí oprávnění, nebo

f) uložením trestu zákazu činnosti.

(2) Energetický regulační úřad oprávnění k činnosti zprostředkovatele odejme, pokud jeho držitel

a) přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele,

b) při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích závažným způsobem porušil tento zákon nebo jiný právní předpis s touto činností související, nebo

c) uvedl v žádosti o udělení nebo o prodloužení oprávnění nepravdivé údaje.

(3) Bylo-li oprávnění odňato, je možné podat opětovnou žádost o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí lhůty 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění.

§ 11k

Registr zprostředkovatelů

(1) Energetický regulační úřad vede elektronický registr zprostředkovatelů, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru zprostředkovatelů se zapisuje

a) registrační číslo a datum registrace,

b) jméno a příjmení nebo název osoby,

c) adresa sídla,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

e) jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce,

f) doba platnosti oprávnění a

g) datum zániku oprávnění.

(2) Údaje podle odstavce 1 se z registru zprostředkovatelů vymažou po uplynutí doby 3 let ode dne zániku oprávnění.

(3) Údaje uvedené v registru zprostředkovatelů zveřejňuje Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách.

§ 11l

Povinnosti zprostředkovatele

Zprostředkovatel je povinen

a) informovat spotřebitele o skutečnosti, že s ním jedná jako zprostředkovatel, a to již od prvního kontaktu s ním, zejména prokázat se osvědčením a sdělit mu svou totožnost, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a registrační číslo,

b) provozovat svou činnost poctivě a s odbornou péčí,

c) zohledňovat při své činnosti účinně práva a oprávněné zájmy spotřebitele a dávat jim přednost před zájmy vlastními, zejména včas respektovat projevenou vůli spotřebitele a bez zbytečného odkladu jej pravdivě informovat o všech podstatných skutečnostech včetně hrozící škody.

§ 11m

Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem

(1) Smlouvou o zprostředkování v energetických odvětvích se zprostředkovatel zavazuje vykonat zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích pro spotřebitele.

(2) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem musí mít písemnou formu a zprostředkovatel musí její vyhotovení předat spotřebiteli v listinné podobě. V elektronické podobě může být předána jen tehdy, udělil-li písemně spotřebitel k tomu souhlas.

(3) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem musí obsahovat

a) jméno a příjmení nebo název zprostředkovatele, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a jeho registrační číslo,

b) výši odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelem; pokud není výše odměny v okamžiku uzavření smlouvy známa, uvede se způsob jejího výpočtu,

c) splatnost odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelem,

d) obsah smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, o jejíž uzavření má spotřebitel zájem, a to alespoň

1. zda se týká dodávky elektřiny nebo plynu,

2. zda se jedná o smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou,

3. celkovou cenu, kterou je spotřebitel ochoten platit za dodávku elektřiny nebo plynu,

e) obsah dohody o zastoupení, zmocnil-li spotřebitel zprostředkovatele k obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu pro zákazníka nebo sjednání takové smlouvy na účet zákazníka nebo držitele licence nebo provádění přípravných prací směřujících k obstarání příležitosti nebo uzavření smlouvy,

f) informaci o právu spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy a případně o právu odvolat zmocnění podle § 11o,

g) dobu, na kterou byla uzavřena,

h) podmínky ukončení závazku a

i) informaci o právu spotřebitele odstoupit od smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích.

(4) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích se neuzavírá v případě, že zprostředkování v energetických odvětvích spočívá jen v činnosti podle § 3 odst. 8 písm. c) uskutečňované výhradně prostřednictvím prostředku komunikace na dálku a zprostředkovatel není zmocněn k jednání za spotřebitele a spotřebitelem nemá být placena odměna zprostředkovatele.

(5) Zmocní-li spotřebitel zprostředkovatele nebo držitele licence k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy, zmocnění zanikne nejpozději do 12 měsíců ode dne uzavření dohody o zastoupení. Tím není dotčeno právo zmocnitele novým právním jednáním udělit téže osobě novou plnou moc s týmž obsahem. Je-li obsah dohody o zastoupení včetně dne jejího uzavření uveden v plné moci, postačí, aby byla v písemné formě udělena plná moc.

(6) Zprostředkovatel je povinen předat spotřebiteli písemné vyhotovení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou za něho uzavřel, bezodkladně, nejpozději do 14 dnů od jejího uzavření, ne však později než ke dni zahájení dodávky dle takové smlouvy.

(7) Při zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích se na zprostředkovatele vztahují povinnosti podle § 11 odst. 1 písm. g), j) a k) a m) obdobně. Při zprostředkovatelské činnosti se na držitele licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu a obchod s plynem vztahují povinnosti podle odstavců 2 až 6 a § 11l obdobně.

§ 11n

Spotřebitel je oprávněn kdykoliv bez postihu a finančního plnění

a) vypovědět bez výpovědní doby závazek ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích, nebo

b) odvolat zmocnění k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy.

Za finanční plnění se pro účely věty první nepovažuje odměna zprostředkovatele uvedená ve zprostředkovatelské smlouvě podle § 11m odst. 3 písm. b) nebo její poměrná část za již poskytnutou službu.

§ 11o

Uzavřel-li zprostředkovatel za spotřebitele smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, je spotřebitel oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.

§ 11p

Regulace nařízením obce

Obec může nařízením obce⁵³) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory jsou při výkonu licencované činnosti držitelem licence nebo při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích dle tohoto zákona v obci nebo v její části zakázány.

§ 11q

(1) Spotřebitel je oprávněn podat Energetickému regulačnímu úřadu návrh na řešení sporu o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích.

(2) Na řešení sporů před Energetickým regulačním úřadem podle odstavce 1 se použije postup podle části čtvrté zákona o ochraně spotřebitele obdobně.

(3) Zprostředkovatel je povinen Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení výzvy Energetického regulačního úřadu poskytnout vyjádření ke skutečnostem uvedeným spotřebitelem. Zprostředkovatel je povinen úzce spolupracovat a poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu řešení sporu.

Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a plyn

§ 11r

(1) Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn (dále jen „příspěvek“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plyn dodané obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem na odběrné místo zákazníka v domácnosti nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající elektřinu nebo zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu⁵⁶) nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“).

(2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkem v domácnosti nebo v případě elektřiny nebo zemního plynu odebíraného na poskytování služeb v domě s byty příjemcem služeb.

(3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit

a) kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti a zákazníků v domě s byty, u kterých se příspěvek zohledňuje, specifikovaných distribuční sazbou v elektroenergetice a plánovanou roční spotřebou v plynárenství, výší spotřeby v odběrném místě nebo kritérii zohledňujícími úspory energie u zákazníka,

b) výši příspěvku na jednotlivá odběrná místa zákazníků, u kterých se příspěvek zohledňuje, přičemž maximální výše příspěvku na jednotlivé odběrné místo pro elektřinu nebo plyn zákazníka v domácnosti a na byt v domě s byty nesmí překročit 30 000 Kč,

c) rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domě s byty splňují podmínky pro zohlednění příspěvku,

d) rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domě s byty,

e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek poskytovaný obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem,

f) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi provozovatelem distribuční soustavy a operátorem trhu a mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,

g) termíny pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem,

h) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi zákazníkem v domě s byty a provozovatelem distribuční soustavy.

(4) Příspěvek, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.

§ 11s

(1) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen předat operátorovi trhu údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Provozovatel distribuční soustavy je povinen uchovávat údaje obdržené od zákazníka po dobu 5 let. Provozovatel distribuční soustavy předá údaje, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.

(2) Operátor trhu je povinen zpracovat a předat obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.

(3) Operátor trhu je povinen poskytnout obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem platbu na zohlednění příspěvku před rozhodným dnem pro jeho zohlednění podle § 11r odst. 3 písm. d).

(4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek pro jednotlivé obchodníky.

(5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem bez zbytečného odkladu.

§ 11t

(1) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem nejsou příjemci příspěvku a jsou povinni účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku odděleně. Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni zohlednit příspěvek v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11r odst. 3 písm. d).

(2) Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku nelze zahrnout do majetkové podstaty obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci.

(3) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni na svých internetových stránkách uveřejnit informace o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků.

(4) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku v nesprávné výši, jsou operátor trhu, obchodník s elektřinou a obchodník s plynem povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu.

(5) Operátor trhu a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem zákazníkovi v domácnosti nebo zákazníkovi v domě s byty.

(6) V rozsahu zohledněného příspěvku zaniká dluh zákazníka za dodanou elektřinu nebo plyn. Tím není dotčeno právo obchodníka s elektřinou a obchodníka s plynem na přerušení distribuce elektřiny nebo plynu v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 51 nebo 74 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku zákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s byty.

§ 11u

(1) Zákazník v domě s byty je povinen předat provozovateli distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno jeho odběrné zařízení, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku. Nepředá-li zákazník údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku zaniká.

(2) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku.

(3) Zákazník v domě s byty má pro účel vytápění nebo společnou přípravu teplé vody pro byty v domě právo buď na zohlednění příspěvku podle § 11r, nebo na zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v. Byl-li zákazníkovi v domě s byty pro daný dům zohledněn příspěvek podle § 11r, nemá nárok na příspěvek a nesmí tento zákazník podat žádost na příspěvek na teplo podle § 11w odst. 1 pro tento dům pro daný kalendářní rok nebo jeho část, na kterou se příspěvek vztahuje.

Příspěvek na úhradu nákladů za teplo

§ 11v

(1) Příspěvek na úhradu nákladů za teplo (dále jen „příspěvek na teplo“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená zákazníkovi na úhradu části jeho plateb za teplo dodané držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie do odběrného místa zákazníka v domácnosti v rodinném domě nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající teplo pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu⁵⁶). V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“).

(2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek na teplo nepovažuje za příjem a na náklady na teplo kryté příspěvkem na teplo se hledí, jako by byly uhrazeny příjemcem služeb nebo zákazníkem v domácnosti.

(3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit

a) výši příspěvku na teplo pro byt nebo rodinný dům, přičemž maximální výše příspěvku na teplo nesmí překročit 30 000 Kč; výše příspěvku na teplo může zohlednit uplatnění přechodné transformační podpory tepla pro výrobnu tepelné energie podle jiného právního předpisu,

b) termíny, rozsah a způsob registrace držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie u operátora trhu,

c) termíny, rozsah a způsob předávání údajů zákazníkem držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie a žádosti o příspěvek na teplo,

d) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie a operátorem trhu,

e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo,

f) termín pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie,

g) rozhodný den, ke kterému zákazník splňuje podmínky pro zohlednění příspěvku na teplo,

h) rozhodný den, od kterého držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie zohledňuje příspěvek na teplo.

(4) Příspěvek na teplo, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.

§ 11w

(1) Zákazník je oprávněn požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v odst. 1 držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zařízení je připojeno jeho odběrné zařízení. Zákazník je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo a předat úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie způsobem a v termínu stanoveném v nařízení vlády. Nepožádá-li zákazník o zohlednění příspěvku na teplo nebo nedoloží předané údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku na teplo zaniká. Zákazník v domě s byty je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle věty první.

(2) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení je připojeno odběrné zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek na teplo, je povinen se zaregistrovat u operátora trhu a předat mu údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku na teplo, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.

(3) Operátor trhu je povinen poskytnout držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie platbu na zohlednění příspěvku na teplo a předat mu údaje nezbytné pro jeho zohlednění zákazníkovi, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. Operátor trhu je povinen poskytnout příspěvek na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie před termínem zohlednění příspěvku na teplo ve prospěch zákazníka podle § 11v odst. 3 písm. h).

(4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, na teplo před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek na teplo. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo pro jednotlivé držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie.

(5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie bez zbytečného odkladu.

§ 11x

(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie není příjemcem příspěvku na teplo a je povinen účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku na teplo odděleně. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zohlednit příspěvek na teplo v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11v odst. 3 písm. h).

(2) Z vyúčtování dodávky tepelné energie musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku na teplo nelze zahrnout do majetkové podstaty držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci.

(3) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku na teplo v nesprávné výši, jsou operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu.

(4) V rozsahu zohledněného příspěvku na teplo zaniká dluh zákazníka za dodané teplo. Tím není dotčeno právo držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie na přerušení dodávek tepla v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 89 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka.

(5) Operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem na teplo zákazníkovi.

(6) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek na teplo příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku na teplo nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku na teplo a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku na teplo právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku na teplo zákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s byty.

§ 12

Povinnosti nad rámec licence

(1) Povinností dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti nebo u kterého bezprostředně hrozí, že přestane provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence, nebo v případě výroby elektřiny rovněž pokračování ve výkonu licencované činnosti stávajícím držitelem licence, který oznámil záměr ukončit výrobu elektřiny podle § 34 odst. 1 nebo ukončil výrobu elektřiny v rozporu s § 34 odst. 1. V případě, kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, se povinností dodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence rozumí rovněž pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit. Je-li tepelná energie nebo elektrická energie vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, vztahuje se povinnost poskytnutí energetického zařízení a umožnění výkonu licencované činnosti na zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.

(2) Energetický regulační úřad uloží držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence, existuje-li naléhavá potřeba zajištění dodávek tepelné energie a je-li na tom veřejný zájem. Je-li tepelná energie pro dodávky nad rámec licence vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, má držitel licence na výrobu tepelné energie právo vyrábět a dodávat elektřinu vyrobenou v tomto zařízení.

(3) Energetický regulační úřad uloží držiteli licence na distribuci elektřiny nebo držiteli licence na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence, existuje-li naléhavá potřeba zajištění distribuce elektřiny nebo plynu a je-li na tom veřejný zájem.

(4) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu Energetický regulační úřad uloží stávajícímu nebo v případě splnění podmínek podle odstavce 6 jinému držiteli licence na výrobu elektřiny povinnost vyrábět elektřinu nad rámec licence, je-li to na základě vyhodnocení provozovatele přenosové soustavy podle § 34 nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a existuje-li podle tohoto vyhodnocení důvodný předpoklad, že bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavy nebude možné zajistit jinými prostředky provozovatele přenosové soustavy; podkladem pro rozhodnutí je vyhodnocení provozovatele přenosové soustavy a informace výrobce elektřiny podle § 34. Pokud držitel licence k výkonu licencované činnosti v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla oznámí záměr ukončit výrobu elektřiny podle § 34 odst. 1, zohlední Energetický regulační úřad také naléhavost potřeby zajištění dodávek tepelné energie. V případě rozhodnutí o povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence v zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla Energetický regulační úřad při splnění podmínek podle odstavce 2 uloží současně i povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence. Součástí rozhodnutí je stanovení nebo způsob stanovení výše ceny za službu poskytnutí výkonu, která je zálohovou platbou na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, odvozenou od odhadu ztráty výrobce elektřiny podle § 34. Stanovenou výši ceny za službu poskytnutí výkonu nebo způsob jejího stanovení může Energetický regulační úřad na žádost nebo z moci úřední v průběhu výkonu povinnosti nad rámec licence změnit, pokud došlo ke změně předpokladů, za kterých byla cena stanovena, nebo z jiného vážného důvodu; provozovatel přenosové soustavy a výrobce elektřiny jsou poté povinni bez zbytečného odkladu zohlednit změnu výše ceny ve smlouvě o službě poskytnutí výkonu.

(5) Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavce 2, 3 nebo 4 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad v rámci rozhodnutí podle odstavce 2, 3 nebo 4 uloží vlastníkovi povinnost poskytnout energetické zařízení a umožnit výkon povinnosti nad rámec licence. S uložením povinnosti nad rámec licence může Energetický regulační úřad dále určit podmínky a rozsah výkonu činnosti nad rámec licence, je-li to potřebné a účelné pro plnění této povinnosti. Energetický regulační úřad může dobu platnosti rozhodnutí prodloužit na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední, trvají-li důvody pro uložení povinnosti. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody pro uložení povinnosti nad rámec licence podle odstavce 2, 3 nebo 4, Energetický regulační úřad rozhodne o ukončení uložení povinnosti nad rámec licence nebo uložení povinnosti vlastníkovi poskytnout energetické zařízení i v průběhu doby, na kterou byly povinnosti uloženy.

(6) Energetický regulační úřad uloží povinnost výroby elektřiny nad rámec licence jinému držiteli licence, pokud stávající odmítne pokračovat za podmínek stanovených Energetickým regulačním úřadem. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení a je-li důvodný předpoklad, že by povinnost výroby elektřiny nad rámec licence mohlo převzít více držitelů licence, může Energetický regulační úřad vybrat držitele licence, kterému uloží povinnost výroby elektřiny nad rámec licence, v řízení o výběru žádosti. Vyhlášení řízení o výběru žádosti se oznamuje rovněž v Obchodním věstníku; ustanovení správního řádu o oznamování vyhlášení řízení o výběru žádosti prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a zveřejnění v hromadných sdělovacích prostředcích jako předpokladu zahájení řízení se nepoužijí. Energetický regulační úřad rozhodne o výběru žádosti na základě stanovených kritérií hodnocení podaných žádostí, která jsou odvozena od předběžných nákladů a odhadu ztráty podle § 34 a výše požadovaného přiměřeného zisku. Žadatel v žádosti doloží schopnost zajistit výkon povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence. Pokud předběžné náklady nebo odhad ztráty bezprostředně související s plněním povinnosti nad rámec licence odhadované každým jednotlivým žadatelem významně přesahují předběžné náklady nebo odhadovanou ztrátu stávajícího výrobce elektřiny, pokud hrozí nebezpečí z prodlení, nebo pokud není v řízení podána žádná žádost, žádná žádost neodpovídá požadavkům pro hodnocení žádosti jako úspěšné nebo všichni žadatelé vzali žádosti zpět, Energetický regulační úřad řízení o výběru žádosti zastaví, a trvají-li důvody pro uložení povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence, uloží Energetický regulační úřad povinnost výroby elektřiny nad rámec licence výrobci elektřiny, kterého určí.

(7) Výrobce elektřiny, kterému byla uložena povinnost výroby elektřiny nad rámec licence, je povinen bez zbytečného odkladu po uložení povinnosti nad rámec licence uzavřít smlouvu o službě poskytnutí výkonu s provozovatelem přenosové soustavy; není-li uzavřena smlouva, výrobci elektřiny nevznikne právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Pokud byla povinnost výroby elektřiny nad rámec licence a služba poskytnutí výkonu podle smlouvy o službě poskytnutí výkonu předložena Komisi k posouzení s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie a Komise do termínu oznámeného ukončení provozu výrobny elektřiny podle § 34 kladně neposoudí jejich slučitelnost s vnitřním trhem, povinnost nad rámec licence a závazky ze smlouvy o službě poskytnutí výkonu zanikají a výrobce elektřiny má právo na úhradu prokazatelných oprávněných nákladů vzniklých v přímé souvislosti s plněním uložené povinnosti nad rámec licence, a to až do výše stanovené právem Evropské unie nebo rozhodnutím Komise pro slučitelnost platby za závazek veřejné služby s vnitřním trhem; tyto náklady hradí výrobci elektřiny provozovatel přenosové soustavy, kterému jsou uhrazeny prostřednictvím ceny za systémové služby. Pro účely řízení před Komisí se za poskytovatele veřejné podpory považuje ministerstvo.

(8) Vlastník energetického zařízení má právo na peněžní náhradu za jeho poskytnutí a užívání pro plnění povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence. Výši náhrady stanoví Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad může rovněž rozhodnout o schválení výše náhrady, dohodnou-li se na ní vlastník zařízení a držitel licence vykonávající povinnost nad rámec licence a není-li taková výše náhrady zjevně nepřiměřená.

(9) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen „fond“) a ve výši stanovené Energetickým regulačním úřadem podle § 14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu je důvodem pro úpravu regulovaných cen.

(10) Výrobce elektřiny, kterému byla uložena povinnost výroby elektřiny nad rámec licence, má právo na úhradu prokazatelné ztráty, pokud tržní příjem z výroby elektřiny nad rámec licence nepokrývá náklady na výkon této činnosti a přiměřeného zisku. Energetický regulační úřad stanoví bez zbytečného odkladu po skončení povinnosti nad rámec licence výši kladného nebo záporného rozdílu mezi výší úhrady za službu poskytnutí výkonu uhrazenou provozovatelem přenosové soustavy podle smlouvy o službě poskytnutí výkonu a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku výrobce elektřiny. Výrobce elektřiny je povinen způsobem a v termínu stanoveném v rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence doložit vznik a výši prokazatelné ztráty a výši přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu. Cenu za službu poskytnutí výkonu a Energetickým regulačním úřadem stanovený nedoplatek mezi cenou za službu poskytnutí výkonu a prokazatelnou ztrátou a přiměřeným ziskem hradí výrobci elektřiny provozovatel přenosové soustavy. Náklady provozovatele přenosové soustavy na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku jsou hrazeny prostřednictvím ceny za systémové služby. Vznikne-li na úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku přeplatek, je výrobce elektřiny povinen uhradit Energetickým regulačním úřadem stanovenou výši přeplatku provozovateli přenosové soustavy.

(11) Uhradil-li provozovatel přenosové soustavy výrobci elektřiny prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk v důsledku poskytnutí neúplných, nesprávných nebo nepravdivých údajů výrobcem elektřiny, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že výrobce elektřiny získal prostředky na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku neoprávněně, stanoví jejich výši a uloží výrobci elektřiny povinnost uhradit je provozovateli přenosové soustavy. V takovém případě je výrobce elektřiny povinen dále uhradit penále ve výši 0,4 promile denně z výše neoprávněně uhrazené částky stanovené Energetickým regulační úřadem, a to ode dne, kdy měl podle rozhodnutí o uložení povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence doložit vznik a výši prokazatelné ztráty a výši přiměřeného zisku až do dne zaplacení neoprávněně uhrazené částky provozovateli přenosové soustavy. Celková platba penále nepřesáhne výši neoprávněně uhrazené částky stanovené Energetickým regulačním úřadem.

(12) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti nad rámec licence odděleně. Výrobce elektřiny a provozovatel přenosové soustavy jsou povinni uchovávat doklady vztahující se k povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence a službě poskytnutí výkonu po dobu 10 let od ukončení jejího poskytování.

(13) Práva a povinnosti ze smluv o dodávce tepelné energie, smluv o zajištění služby distribuční soustavy, smluv o zajištění služby přenosové soustavy, smluv o poskytování podpůrných služeb souvisejících s dotčeným zařízením a smluv o připojení uzavřených předchozím držitelem licence přechází na držitele licence, jemuž je povinnost nad rámec licence uložena, a to na dobu uložení této povinnosti. To neplatí pro dluhy a pohledávky vzniklé přede dnem vzniku povinnosti nad rámec licence. Držitel licence, který přestal vykonávat licencovanou činnost, je držiteli licence, který vykonává činnost nad rámec licence, povinen bez zbytečného odkladu po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí podle odstavce 2, 3 nebo 4 předat kopie uzavřených smluv. Držitel licence je dále povinen po dobu a za podmínek stanovených rozhodnutím Energetického regulačního úřadu zajišťovat povinnosti nad rámec licence ve vztahu k místům ostatní spotřeby držitele licence, který přestal vykonávat licencovanou činnost.

(14) Odběratelé tepelné energie jsou povinni hradit držiteli licence vykonávajícímu činnost dodávky tepelné energie nad rámec licence za dodávky tepelné energie cenu kalkulovanou v souladu s pravidly věcného usměrňování cen. Držitel licence oznámí odběratelům předběžnou kalkulaci ceny tepelné energie do 1 měsíce od zahájení výkonu činnosti. Oznámením ceny tepelné energie podle věty druhé dochází ke změně obsahu závazku ze smlouvy o dodávce tepelné energie.

§ 12a

Dodavatel poslední instance

(1) Povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynem dodávku elektřiny nebo plynu v rozsahu dohodnutém jimi na základě kritérií, která umožňují přiřazení dodavatele poslední instance k odběrným místům v informačním systému operátora trhu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu a operátorovi trhu; obchodník s elektřinou nebo plynem dále neprodleně sdělí operátorovi trhu, na který subjekt zúčtování odchylek přenesl odpovědnost za odchylku, není-li sám subjektem zúčtování odchylek. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav.

(2) Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel

a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn,

b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo

c) nemá zajištěnu související službu

1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo

2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu.

(3) Dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylku předávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místě nikdo neodpovídá za odchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavy, bezúplatně.

(4) Dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(5) Dodávka elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst. 1.

(6) Povinnost dodavatele poslední instance dodávat plyn se nevztahuje na zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.

(7) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.

§ 12b

Podmínky dodávky poslední instance

(1) Dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce.

(2) Zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní.

(3) Je-li důvodná obava, že dodavatel poslední instance uvnitř vymezeného území provozovatele distribuční soustavy nebude schopen zajistit své povinnosti, Energetický regulační úřad neprodleně rozhodne o uložení povinnosti dodavatele poslední instance jinému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynem.

(4) Energetický regulační úřad uloží povinnost dodavatele poslední instance podle odstavce 3 takovému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, u kterého s přihlédnutím k okolnostem existuje důvodný předpoklad, že bude schopen zajistit spolehlivé plnění povinnosti dodavatele poslední instance. Neodůvodňují-li okolnosti jiný postup, uloží Energetický regulační úřad povinnost dodavatele poslední instance držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, který dodává ve vymezeném území elektřinu nebo plyn do nejvíce odběrných míst. Rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(5) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, Energetický regulační úřad rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance zruší nebo stanoví dobu, jejímž uplynutím uložená povinnost zanikne. V takovém případě dodává držitel licence na obchod s elektřinou či plynem, kterému Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, elektřinu nebo plyn do odběrného místa, ve kterém došlo k zahájení dodávek poslední instance, až do doby ukončení dodávky poslední instance podle § 12d.

§ 12c

Zahájení dodávky poslední instance

(1) Povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy.

(2) Dodavatel elektřiny nebo plynu, u kterého nastala některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je povinen neprodleně informovat o této skutečnosti operátora trhu a zároveň předat dotčenému dodavateli poslední instance identifikační a kontaktní údaje o dotčeném zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku.

(3) Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen předat dodavateli poslední instance kontaktní a identifikační údaje o zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku.

(4) Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy.

(5) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku.

§ 12d

Ukončení dodávky poslední instance

(1) Povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká uplynutím 6 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazník nezmění dodavatele elektřiny nebo plynu před uplynutím této doby.

(2) Jestliže zákazník podle § 11a odst. 1 písm. a) nebo b) během trvání dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance nezměnil dodavatele elektřiny nebo plynu, odebírá elektřinu nebo plyn a není v prodlení s úhradou žádné z plateb za dodávku elektřiny nebo plynu vůči dodavateli poslední instance, vzniká uplynutím doby podle odstavce 1 závazek na dobu neurčitou, jehož předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu a zajištění služby distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství za cenu dodávky elektřiny nebo plynu a podmínek, které dodavatel poslední instance zaslal na adresu zákazníka, kterou obdržel podle § 12c odst. 2 nebo 3 před uplynutím doby podle odstavce 1; § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 o povinné písemné formě smlouvy se v tomto případě nepoužije.

§ 12e

Prokazatelná ztráta

(1) Jestliže Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních, má dodavatel poslední instance právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud maximální ceny nepokrývají náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk.

(2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele poslední instance ministerstvo. Výši prokazatelné ztráty a přiměřený zisk prokazuje dodavatel poslední instance.

§ 13

Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk při povinnosti zajištění dodávky elektřiny nebo plynu

(1) Ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli elektřiny nebo plynu povinnost zajištění dodávky elektřiny nebo plynu určené kategorii zákazníků a neupravuje-li tento zákon nebo jiný právní předpis jiný způsob úhrady prokazatelné ztráty, má dodavatel elektřiny nebo plynu právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud cena dodávky, za kterou je povinen dodávku elektřiny nebo plynu zajišťovat, nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk.

(2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele elektřiny nebo plynu ministerstvo. Výši vzniklé ztráty prokazuje dodavatel elektřiny nebo plynu.

(3) Způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanoví vláda nařízením.

§ 14

Fond

(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky a úrok z prodlení.

(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm. b) bodu 6 jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence.

(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací.

(4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu.

(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.

(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

(9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.

(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.

(11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok.

§ 15a

Poskytování informací orgánům státní správy

(1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti v energetických odvětvích.

(2) Účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií²⁶) nebo jiná osoba, která je nebo byla v pracovněprávním, v obchodním nebo obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.

(3) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon její působnosti v oblasti certifikace.

(4) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo nebo Energetický regulační úřad právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti uložení pokuty v případě jejich neposkytnutí.

(5) Regionální koordinační centrum je povinno poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu na jeho písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jeho působnosti nebo pro výkon působnosti regulačního orgánu členského státu Evropské unie, který spadá do regionu pro provoz přenosových soustav, ve kterém je regionální koordinační centrum zřízeno, jestliže byl Energetický regulační úřad o poskytnutí informací nebo podkladů tímto regulačním orgánem členského státu Evropské unie dožádán.

§ 15b

Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře

Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.

§ 16

Působnost ministerstva

(1) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví²)

a) vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny a na výstavbu vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části tohoto zákona,

b) zpracovává a zveřejňuje státní energetickou koncepci a integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu České republiky a navrhuje jejich změny,

c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích,

d) informuje Komisi o

1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž,

2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie,

3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce,

4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,

5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla,

6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z kombinované výroby elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám pro výrobu tepla a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování tepelnou energií a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu a úspor primární energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla,

7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,

8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,

9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5 let,

10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let ode dne informování Komise,

11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více kalendářních let,

12. investičních projektech do energetické infrastruktury,

13. opatřeních k řešení nedostatku zdrojů pro výrobu elektřiny v České republice,

14. výsledcích analýz nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení v odvětví elektroenergetiky a plynárenství,

e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity a nové skladovací kapacity zásobníku plynu,

f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynu,

g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánu,

h) předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynu Komisi,

i) zpracovává analýzy nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení v odvětví elektroenergetiky a plynárenství a jejich aktualizace nejméně jednou za 4 roky, jestliže analýza nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení vyšla negativně,

j) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za účelem zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho předcházení,

k) sleduje

1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační a plynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,

2. investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu,

3. provádění přijatých ochranných opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu nouze, stavu nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav,

l) vydává vyjádření k desetiletému plánu rozvoje přenosové soustavy a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy,

m) předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,

n) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu²¹), pokud není podle tohoto zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavy, a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze podle § 73d,

o) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je Komisi,

p) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu,

q) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů,

r) vypracovává zprávy a ve stanovených termínech je předkládá Komisi,

s) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,

t) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,

u) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,

v) vykonává působnost České republiky při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(2) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví²) dále

a) přijímá nebo podává sousedním členským státům Evropské unie žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství,

b) přejímá nebo předává sousedním členským státům Evropské unie a účastníkům trhu s plynem za úplatu plyn poskytnutý při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem,

c) rozhoduje o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy a o určení zásobníku plynu, který má být vyhrazen, a době vyhrazení zásobníku plynu a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu i o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,

d) vykonává působnost členského státu Evropské unie a je příslušným orgánem podle Nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky⁴⁸); provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, může ministerstvo přenést na provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy,

e) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti energetiky vyplývající pro něj z Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu⁵⁴),

f) uděluje souhlas k výkonu dalších činností operátora trhu nebo datového centra,

g) rozhoduje o jmenování provozovatele přepravní soustavy jako člena nebo přidruženého člena Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem, a o zrušení takového jmenování,

h) je příslušným orgánem při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

i) je příslušným orgánem pro oblast zdrojové přiměřenosti podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou⁶⁴), nestanoví-li tento zákon jinak, a rozhoduje o vypracování vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti v elektroenergetice podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

j) vydává závazné stanovisko pro udělení certifikátu nezávislosti a závazné stanovisko pro udělení certifikátu provozovatele zásobníku plynu,

k) monitoruje postup zavádění inteligentních měřicích zařízení a vývoj výše nákladů souvisejících s instalací inteligentních měřicích zařízení na žádost zákazníka a každý druhý rok zveřejňuje vyhodnocení vývoje výše těchto nákladů,

l) zpracovává a podává zprávu o vnitrostátních postupech týkajících se provádění požadavků na interoperabilitu a postupů pro přístup k údajům podle čl. 4 Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě⁵⁹),

m) vykonává působnost členského státu Evropské unie podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny⁷³).

§ 16a

Povinnost mlčenlivosti

(1) Zaměstnanec nebo osoba v jiném právním vztahu k ministerstvu, na jehož základě vykonává pro ministerstvo činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o ní zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k ministerstvu.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost osoby podle odstavce 1 nemají, jestliže podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření.

(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, jiným správním orgánům, datovému centru nebo operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů ministerstva. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

§ 16b

Působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny

(1) Příslušným orgánem podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může jako příslušný orgán přenést některé úkoly podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny na Energetický regulační úřad nebo ministerstvo veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou podle § 160 odst. 3 správního řádu.

(3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vykonává dozor nad dodržováním povinností podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny.

(4) Energetický regulační úřad, Národní úřad po kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo si poskytují informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění úkolů vyplývajících z Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

§ 17

Energetický regulační úřad a jeho působnost

(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetických odvětvích se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.

(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.

(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.

(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o vnitřním trhu s plynem a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Energetický regulační úřad je příslušným orgánem podle čl. 3 Nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě³⁰), a certifikačním orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem. Energetický regulační úřad postupuje podle přímo použitelných předpisů Evropské unie vydaných na základě nebo k provedení Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem.

(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti ve spolupráci s regulačními orgány členských států, Komisí a Agenturou podporuje rozvoj konkurenčního a účinného vnitřního trhu s elektřinou a plynem v Evropské unii a rozvoj konkurenčních a účinných regionálních trhů s energií, odstraňuje překážky obchodování s elektřinou a plynem mezi členskými státy, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit a koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství. Energetický regulační úřad v mezích své působnosti

a) odstraňuje překážky vstupu účastníků trhu s elektřinou a plynem na trh a překážky bránící nebo omezující změnu dodavatele elektřiny a plynu,

b) vytváří podmínky pro neznevýhodňující přístup k údajům o spotřebě zákazníka při zajištění ochrany chráněných informací,

c) vytváří podmínky pro připojování nových výroben elektřiny včetně výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie a decentrálních výroben elektřiny a zařízení pro ukládání energie,

d) vytváří podmínky pro efektivní, bezpečné a spolehlivé fungování elektrizační a plynárenské soustavy při zachování požadavku na přiměřenost soustav, zvyšování energetické účinnosti a integraci trhu a

e) vytváří pobídky pro co nejefektivnější využívání elektrizační a plynárenské soustavy při nejnižších možných nákladech.

(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o

a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,

b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,

c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence a umožnit výkon této povinnosti nad rámec licence,

d) regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn⁴⁹),

e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,

f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,

g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti a certifikátu provozovatele zásobníku plynu,

h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a,

i) udělení povolení k

1. vlastnění, vyvíjení, správě nebo provozu zařízení pro ukládání energie,

2. přímému nákupu nefrekvenčních podpůrných služeb provozovatelem přenosové soustavy nebo nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatelem distribuční soustavy,

j) nařízení změny nebo odstranění vad plánu rozvoje regionální distribuční soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,

k) výši rozdílu mezi výší úhrady za službu poskytnutí výkonu a výši prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 12 odst. 10 a o úhradě prokazatelné ztráty podle § 14 odst. 6,

l) výši náhrady nebo schválení výše náhrady podle § 12 odst. 8,

m) neoprávněném získání prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, výši těchto prostředků a uložení povinnosti uhradit je provozovateli přenosové soustavy podle § 12 odst. 11.

(7) Energetický regulační úřad dále

a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce,

b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,

d) rozhoduje spory jejichž předmětem je určení výše náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,

e) na návrh spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje

1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility,

2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,

f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států dozor nad dodržováním povinností Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny a Evropským subjektem pro provozovatele distribučních soustav v Unii stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo uložených rozhodnutími Agentury,

g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád datového centra, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,

h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů,

i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,

j) monitoruje

1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených smluvních podmínek na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství a nabídky smluv s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, jejich rizika a vliv na vývoj cen dodávek elektřiny a plynu,

2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,

3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a plynem a transparentnost velkoobchodního a maloobchodního trhu s elektřinou a plynem,

4. úroveň maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňované smluvní podmínky včetně smluvních pokut pro případ porušení povinnosti spotřebitele odebírat po dobu trvání závazku ze smlouvy elektřinu nebo plyn a jiných obdobných peněžitých plateb uplatňovaných pro případ ukončení odběru elektřiny nebo plynu spotřebitelem,

5. dvakrát ročně termíny pro připojení energetických zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě uplatňované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,

6. rozsah investic do výstavby nových a modernizace stávajících výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny,

7. právní a faktické překážky výroby elektřiny zákazníkem nebo společenstvím pro vlastní potřebu, sdílení elektřiny a poskytování flexibility účastníky trhu s elektřinou,

8. dostupnost přenosových kapacit pro přenos elektřiny a uplatňování pravidel pro řízení přetížení přenosové soustavy,

9. ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem pro životní prostředí dobu trvání povolovacího postupu pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jakož i jejich připojení k soustavě, včetně posouzení vlivů na životní prostředí,

k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím službám,

l) každoročně zveřejňuje doporučení ohledně tvorby maloobchodních cen elektřiny a plynu pro spotřebitele,

m) zveřejňuje na svých internetových stránkách roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích,

n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,

o) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady,

p) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,

q) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí regulačních orgánů jiných členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí regulačního orgánu jiného členského státu Evropské unie není v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie vydanými na základě nebo k provedení předpisů Evropské unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem²²),

r) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství,

s) vede registr zprostředkovatelů a registr společenství, rozhoduje o udělení a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele, zapisuje a vymazává údaje o zprostředkovatelích v registru zprostředkovatelů, zapisuje společenství do registru společenství, mění údaje zapsané v registru společenství, rozhoduje o výmazu společenství z registru společenství a vymazává společenství z registru společenství,

t) vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,

u) na návrh spotřebitele řeší spory o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích,

v) stanovuje a na svých internetových stránkách zveřejňuje hodiny představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle Nařízení o intervenci v mimořádné situaci⁵⁷),

w) monitoruje postup zavádění inteligentních sítí provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav a každý druhý rok zpracovává a zveřejňuje zprávu o dosažené úrovni zavádění inteligentních sítí a doporučení pro jejich další rozvoj,

x) schvaluje technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb provozovatele přenosové soustavy a technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatele distribuční soustavy,

y) zpracovává analýzu nákladů a přínosů decentrální výroby elektřiny na výstavbu a zajištění bezpečného a spravedlivého provozu elektrizační soustavy,

z) vykonává činnost jednotného kontaktního místa, které poskytuje zákazníkům veškeré potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici,

za) je příslušným orgánem pro přijetí zprávy o odhadovaných potřebách flexibility podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

zb) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je sdílení elektřiny, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

zc) rozhoduje o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 58p.

(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále

a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy,

b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,

c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,

d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),

e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,

f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavy a schvaluje po jednání valné hromady uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, a jejich změny,

h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,

i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy,

j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,

k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,

l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy.

(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje cenové výměry a metodiku cenové regulace. Energetický regulační úřad zveřejňuje Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění Energetického regulačního věstníku se rozumí den jeho zpřístupnění na portálu veřejné správy.

(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem, posouzení pokroku dosaženého při zvyšování energetické účinnosti přenosové, přepravní a distribučních soustav v elektroenergetice a plynárenství a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní na svých internetových stránkách.

(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice, související službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu⁴⁹) a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie. Energetický regulační úřad dále pro případ vyhlášení mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání reguluje cenu plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo a výši marže dodavatele plynu v Kč/MWh.

(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných nebo obstarávaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy, provozovatelem zásobníku plynu, činností operátora trhu nebo činností datového centra, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny nebo plynu, uskladněním plynu, činnostmi operátora trhu nebo činností datového centra, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace.

(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům, datovému centru a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(15) Energetický regulační úřad vydává a zveřejňuje výkladová stanoviska Energetického regulačního úřadu k ustanovením právních předpisů v oblasti jeho působnosti, která zohledňuje ve své rozhodovací činnosti.

§ 17b

Organizace Energetického regulačního úřadu

(1) Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“) má 5 členů, z nichž 1 je předseda Energetického regulačního úřadu.

(2) Předsedu Energetického regulačního úřadu a další členy Rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Člen Rady je jmenován na 5 let a jeho funkční období začíná vždy dnem 1. ledna. Členové Rady jsou jmenováni tak, že každý rok je jmenován jeden člen Rady. Nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát; do počtu jmenování se nezapočítává jmenování podle odstavců 10 a 11.

(3) Předseda Energetického regulačního úřadu stojí v čele Energetického regulačního úřadu, řídí jeho činnost a je oprávněn pověřit výkonem části svých pravomocí další členy Rady. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(4) Zasedání Rady svolává a řídí předseda Energetického regulačního úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Rady, je předseda Energetického regulačního úřadu povinen svolat zasedání Rady do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Energetického regulačního úřadu tak, aby se zasedání Rady konalo nejpozději 10 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena předsedovi Energetického regulačního úřadu. Nesvolá-li předseda zasedání Rady podle věty druhé, učiní tak člen Rady, který o svolání Rady požádal.

(5) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně svéprávný,

b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem⁴⁶),

c) má nejméně 7 let praxe v energetických odvětvích, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v energetických odvětvích se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem, činnost akademického pracovníka⁵⁰) nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech,

d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu,

e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena Rady,

f) je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností.

(6) Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

(7) Funkce člena Rady zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,

e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(8) Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetických odvětvích, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v energetických odvětvích, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v energetických odvětvích. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.

(9) Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených v odstavci 8 nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, svým jednáním naruší řádný výkon pravomocí Energetického regulačního úřadu, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců.

(10) Zanikne-li funkce člena Rady z důvodů podle odstavce 7 písm. b) až f), ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového člena Rady na zbývající část funkčního období člena Rady, jehož funkce zanikla.

(11) Sníží-li se v kalendářním roce počet členů Rady na méně než 4, navrhne ministr průmyslu a obchodu jmenovat tolik členů, aby jejich počet odpovídal počtu členů Rady podle odstavce 1. Vláda při jmenování těchto členů Rady stanoví délku funkčního období tak, aby v jednom roce neskončilo funkční období více než 1 členovi Rady a nepřekročila dobu jmenování stanovenou v odstavci 2. Funkční období takto jmenovaného člena Rady začíná dnem jmenování a končí vždy dnem 31. prosince.

(12) Funkce předsedy Energetického regulačního úřadu zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady, jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Energetického regulačního úřadu. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Energetického regulačního úřadu.

(13) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(14) Rada

a) schvaluje

1. plán činnosti Energetického regulačního úřadu,

2. rozpočet Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního úřadu,

3. jednací řád Rady,

4. zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu,

5. vyhlášky Energetického regulačního úřadu,

6. metodiku cenové regulace,

7. cenové výměry,

b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem,

c) jmenuje a odvolává členy rozkladové komise.

(15) V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad. Rada se považuje za nadřízený správní orgán Energetického regulačního úřadu. Nadřízeným správním orgánem Rady je Rada.

(16) Předseda Energetického regulačního úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(17) Předseda Energetického regulačního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést na jiného člena Rady. Předseda Energetického regulačního úřadu nebo jím pověřený člen Rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Energetického regulačního úřadu jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.

§ 17c

Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou

(1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o

a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou,

b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,

c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro domácnosti.

§ 17d

Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu

(1) Účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v těchto cenách hradit poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.

(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.

(3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 2,60 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

(4) Roční výše poplatku se stanoví jako dvanáctinásobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků v elektroenergetice a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkového množství plynu spotřebovaného v České republice a dodaného plynárenskou soustavou, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok.

(5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

(6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 4. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.

(7) Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.

§ 17e

Zveřejňování a konzultace

(1) Energetický regulační úřad zveřejňuje

a) organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně působnosti jednotlivých útvarů,

b) pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany spotřebitele na úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,

c) další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud mají po právní stránce zásadní význam,

d) výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,

e) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního úřadu,

f) metodiku cenové regulace.

(2) Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen konzultovat

a) návrh metodiky cenové regulace a návrhy cenových výměrů,

b) návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti,

c) návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, technických požadavků a podmínek obstarávání podpůrných služeb a technických požadavků a podmínek obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility, nejsou-li zpracovány jako součást Pravidel provozování přenosové soustavy nebo Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu a Řádu datového centra nebo návrhy jejich změn a dále návrh metodik a postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie,

d) desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy, desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a plán rozvoje distribuční soustavy,

e) další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu, pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický regulační úřad rozhodne.

(3) Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický regulační úřad stanoví pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Při konzultaci návrhů cenových výměrů se ustanovení § 172 správního řádu nepoužije.

(4) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat.

(5) Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(6) Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5. Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu.

(7) Při konzultaci návrhu metodiky cenové regulace se dále postupuje podle odstavců 8 až 11; postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije.

(8) Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem regulačního období na svých internetových stránkách návrh metodiky cenové regulace a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů. Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(9) Zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad oznámí provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy, provozovatelům distribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(10) K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavců 8 a 9 uspořádá Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek veřejné projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický regulační úřad zveřejní na svých internetových stránkách nejméně 14 dnů před jeho konáním. Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavcích 8 a 9 a ten, kdo ve stanovené lhůtě podal k návrhu metodiky cenové regulace připomínky. O průběhu veřejného projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam.

(11) Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu metodiky cenové regulace a zveřejní jej včetně jeho odůvodnění na svých internetových stránkách do 30 dnů od uskutečnění veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam o průběhu veřejného projednání.

(12) Energetický regulační úřad je povinen cenové výměry vydávané podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenové výměry týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona o podporovaných zdrojích energie je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.

§ 17f

Vztah k Parlamentu České republiky

(1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky po projednání vládou zprávu o činnosti a hospodaření. Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti a hospodaření. Projednávání zprávy o činnosti a hospodaření v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se předseda Energetického regulačního úřadu.

(2) Projednává-li Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Senát Parlamentu České republiky nebo jejich orgány věc spadající do oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, jsou oprávněny vyžádat si na jednání účast předsedy Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo jejich orgánům k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení.

(3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánů je Energetický regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení.

(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.

§ 17g

Registr

Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy.

§ 17h

Námitka proti návrhu metodiky cenové regulace

(1) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být metodikou cenové regulace dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu proti návrhu metodiky cenové regulace podat písemnou námitku. Podmínky a postup podání a vyřízení námitky se řídí tímto zákonem.

(2) Námitka musí obsahovat označení toho, kdo ji podává, uvedení jeho oprávněného zájmu, který může být návrhem metodiky cenové regulace dotčen, vymezení předmětu námitky a odůvodnění, v čem podle stěžovatele nesprávnost nebo nezákonnost návrhu metodiky cenové regulace spočívá.

(3) Námitka se podává ve lhůtě do 60 dnů od zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace. Námitku lze doplňovat nebo měnit pouze ve lhůtě pro její podání.

(4) Námitka, která po uplynutí určené lhůty nesplňuje předepsané náležitosti, nebo námitku podanou opožděně Energetický regulační úřad vyřídí jako nepřípustnou.

(5) Byla-li námitka shledána důvodnou, Energetický regulační úřad provede opatření k nápravě, jinak námitku vyřídí jako nedůvodnou.

(6) O způsobu vyřízení námitky a o opatřeních k nápravě vyrozumí Energetický regulační úřad písemně toho, kdo námitku podal.

§ 17i

Změna návrhu metodiky cenové regulace

Dojde-li k podstatné změně návrhu metodiky cenové regulace, může Energetický regulační úřad provést jeho opakovanou konzultaci.

§ 17j

Srovnávací nástroj

(1) Srovnávací nástroj je elektronický systém, který umožňuje porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv s dynamickým určením ceny pro zákazníky odebírající elektřinu na hladině nízkého napětí a zákazníky s roční spotřebou plynu do 630 MWh. Srovnávací nástroj je informačním systémem veřejné správy.

(2) Nabídkami porovnávanými srovnávacím nástrojem jsou nabídky dodávky elektřiny nebo plynu nabízené dodavatelem elektřiny nebo plynu neurčitému počtu zákazníků zveřejněním nabídky na jeho internetových stránkách bez případných individuálně poskytovaných slev nebo podmínek odchylného ujednání od obecných podmínek nabídky dodávky elektřiny nebo plynu.

(3) Správcem srovnávacího nástroje je Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad je pořizovatel databáze srovnávacího nástroje.

(4) Srovnávací nástroj

a) umožňuje srovnávání nabízených cen za dodávku elektřiny a plynu a podmínek pro jejich uplatnění jednoduchým a srozumitelným způsobem a na základě objektivních a neznevýhodňujících kritérií,

b) obsahuje platné nabídky dodávek elektřiny a plynu s informací o tom, kdy došlo k jejich poslední změně,

c) umožňuje zadávání údajů pro srovnání a získání výsledků srovnání nabídek dodávky elektřiny nebo plynu rovněž osobám se zdravotním postižením způsoby dostupnými vzhledem k technickému způsobu řešení srovnávacího nástroje,

d) zpracovává osobní údaje uživatele pouze v rozsahu nezbytném pro srovnání nabídek dodávky elektřiny nebo plynu,

e) umožňuje podávat podněty v případě neplatnosti srovnávaných nabídek dodávky elektřiny nebo plynu nebo nesprávnosti výsledků srovnání a

f) musí být provozně nezávislý na dodavatelích elektřiny a plynu.

(5) Energetický regulační úřad srovnávací nástroj bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách spolu s podmínkami provozování srovnávacího nástroje. Energetický regulační úřad uvede na svých internetových stránkách také informace o způsobu financování srovnávacího nástroje, pravidla a kritéria pro porovnávání nabídek a postup pro přijímání podnětů týkajících se neplatnosti nabídek nebo nesprávnosti výsledků srovnání.

§ 17k

Spolupráce Energetického regulačního úřadu v přeshraničních záležitostech

(1) Energetický regulační úřad spolupracuje s ostatními regulačními orgány členských států Evropské unie pro oblast elektroenergetiky a plynárenství přímo nebo prostřednictvím Agentury při výkonu jejich působnosti a poskytuje jim na vyžádání informace a podklady nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(2) Energetický regulační úřad v součinnosti s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve kterém má být zřízeno regionální koordinační centrum, jehož členem má být držitel licence na přenos elektřiny udělené podle tohoto zákona, rozhoduje postupem podle čl. 35 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou o schválení návrhu na založení regionálního koordinačního centra.

(3) Energetický regulační úřad v součinnosti s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve kterém má být nebo je zřízeno regionální koordinační centrum, jehož členem má být držitel licence na přenos elektřiny udělené podle tohoto zákona,

a) stanoví v metodice cenové regulace rozsah nákladů nebo způsob jejich stanovení, v jakém se provozovatel přenosové soustavy podílí na úhradě nákladů na činnost regionálního koordinačního centra, tak, aby regionální koordinační centrum mělo zdroje na zajištění personálních, technických a materiálních potřeb a mohlo vykonávat činnost regionálního koordinačního centra nezávisle a nestranně na ostatních účastnících trhu,

b) rozhoduje o schválení pravidel pro rozhodování regionálního koordinačního centra,

c) navrhuje, která další práva a povinnosti by měly být regionálnímu koordinačnímu centru postupem podle čl. 37 odst. 2 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou přiznány nebo uloženy,

d) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených regionálnímu koordinačnímu centru právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie,

e) monitoruje zajišťování koordinace provozovaných přenosových soustav a o výsledku tohoto monitorování postupem podle čl. 46 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou každoročně informuje Agenturu.

(4) Energetický regulační úřad spolupracuje s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve věcech

a) podpory provozních opatření zaměřených na umožnění efektivního řízení přenosových soustav, fungování společných organizovaných trhů s elektřinou, přidělování přeshraniční přenosové kapacity a dosažení přiměřené úrovně kapacity propojení přenosové soustavy s jinými soustavami,

b) koordinace společného dozoru nad osobami vykonávajícími úkoly na regionální úrovni,

c) koordinace dozoru nad prováděním vnitrostátního, regionálního a evropského posouzení zdrojové přiměřenosti,

d) koordinace při vypracování záměrů a konceptů přímo použitelných předpisů Evropské unie vydávaných na základě nebo k provedení Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

e) koordinace při vypracování pravidel upravujících řízení přetížení v přenosových soustavách.

(5) Energetický regulační úřad při plnění úkolů podle odstavce 4 spolupracuje s jiným správním orgánem v rámci České republiky, je-li to účelné a předmět spolupráce souvisí s působností tohoto jiného správního orgánu.

§ 18

Dozor v energetických odvětvích

(1) Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním

a) tohoto zákona a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v rozsahu v něm stanoveném,

b) zákona o cenách,

c) Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o vnitřním trhu s plynem, Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě nebo k jejich provedení,

d) povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných na základě předpisů Evropské unie podle písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaného podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3.

(2) Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal kontrolu na návrh ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky kontroly a předat mu protokol o kontrole.

(3) Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury ukládá

a) pokuty,

b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu přecházejí na jeho právního nástupce. Je-li právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z opatření k nápravě společně a nerozdílně.

(4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem.

(5) Při výkonu kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií je Energetický regulační úřad dále oprávněn

a) vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo věcí vztahujících se k předmětu kontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít, pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek,

b) vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrole předložení existujících záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích, a týkajících se předmětu kontroly,

c) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly.

(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení.

(7) Za účelem provedení kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu provádějící kontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat si do těchto prostor a k dokumentům přístup.

§ 18a

Šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a rozhodování o uložení opatření

(1) Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž.

(2) Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní banky, je-li to vhodné a účelné.

(3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo plynem neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci není příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo opatřením obecné povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad uloží opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze uložit opatření rozhodnutím konkrétní osobě. Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynu.

(4) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření uložil, rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo zrušení, popřípadě stanoví lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.

§ 18b

Šetření na místě v obchodních prostorách

(1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.

(2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavy, jsou provozovatel přepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí téhož koncernu, povinni podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách. Regionální koordinační centrum je povinno podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu ve svých obchodních prostorách.

(3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním úřadem pověřené osoby, oprávněni

a) vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá,

b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,

c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,

d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,

e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,

f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které byly pověřeny vykonávat v jejich prospěch činnosti související s předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost potřebnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.

(4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá, jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a výkon těchto oprávnění strpět.

(5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(6) Šetření na místě v obchodních prostorách se provádí na základě písemného pověření předsedou Energetického regulačního úřadu nebo jím pověřeného člena Rady. Pověření musí obsahovat alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále ustanovení právního předpisu, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor osoby, u níž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Energetického regulačního úřadu, případně dalších Energetickým regulačním úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.

(7) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně sdělí Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji o jejích právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pořádkové pokuty.

§ 19a

Regulace cen

(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a ceny související služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným způsobem v souladu s metodikou cenové regulace tak, aby regulované ceny nezvýhodňovaly bezdůvodně určité účastníky trhu na úkor jiných účastníků trhu a pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavy, předvídatelnou budoucí poptávku, požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav, energetickou účinnost provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Cenou za službu přeshraničního využití zásobníku plynu se rozumí vyrovnání slevy za službu přepravy plynu poskytnuté na vstupních a výstupních bodech zásobníků plynu podle Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.

(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.

(5) Cenu dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad stanovením závazného postupu pro tvorbu ceny dodavatele poslední instance tak, aby ceny tímto postupem stanovené pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění činnosti dodávky poslední instance, dále odpisy a přiměřený zisk. Postup tvorby ceny dodavatele poslední instance zahrnuje způsob určení výše ceny energie v Kč/MWh odrážející aktuální výši ceny elektřiny nebo plynu na velkoobchodních trzích, určení nebo způsob určení maximální výše dodatečných nákladů, rizikových přirážek, přiměřeného zisku v Kč/MWh a určení nebo způsob určení maximální výše stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo/měsíc. Pokud vláda stanoví rozsah prostředků státního rozpočtu na poskytnutí dotace na úhradu prokazatelné ztráty, Energetický regulační úřad stanoví ceny dodavatele poslední instance jako ceny maximální. V tomto případě postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly rozdíl mezi předpokládanými náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu společně s přiměřeným ziskem dodavatele poslední instance a předpokládanou výši dotace na úhradu prokazatelné ztráty dodavatele poslední instance.

(6) Při regulaci ostatních cen postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Pro stanovení stálého měsíčního platu a marže dodavatele plynu při mimořádném stavu nouze v plynárenství platí věta první obdobně. Cenu plynu za zúčtování kladné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby odpovídala obvyklé ceně plynu dosahované na velkoobchodním trhu s plynem. Cenu plynu za zúčtování záporné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby stanovená cena zohledňovala cenu plynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v plynárenství, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům Evropské unie. Cena plynu za zúčtování záporné odchylky musí být stanovena alespoň ve výši ceny plynu za zúčtování kladné odchylky.

(7) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy. Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo stanoví cenu za službu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství.

(8) Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými roky.

(9) Metodika cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství pro regulační období a způsoby stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, povinně vykupujícího, datového centra a operátora trhu. Energetický regulační úřad zpracovává metodiku cenové regulace vždy pro každé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětví elektroenergetiky a plynárenství.

(10) Rozhodl-li soud o zrušení cenového výměru nebo jeho části, nastávají účinky rozsudku soudu k 1. lednu následujícího kalendářního roku. Energetický regulační úřad promítne regulační rozdíl vzniklý uplatňováním cen nebo postupů podle zrušeného cenového výměru nebo jeho části v cenách stanovených pro následující regulovaný rok, případně pro více následujících regulovaných roků.

§ 19b

Metodika cenové regulace

(1) Energetický regulační úřad stanoví pro regulační období metodiku cenové regulace, a to nejpozději do 28. února před začátkem regulačního období.

(2) V metodice cenové regulace stanoví Energetický regulační úřad metody, podmínky a postupy regulace cen pro celé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětvích elektroenergetiky a plynárenství.

(3) Energetický regulační úřad v metodice cenové regulace alespoň

a) popíše aktuální regulační období,

b) stanoví a odůvodní délku regulačního období,

c) stanoví a odůvodní základní východiska a obecné principy cenové regulace v regulačním období včetně vazby na předcházející regulační období,

d) stanoví metody cenové regulace,

e) stanoví a popíše parametry cenové regulace, jejich složky a rozdělení na parametry pro regulační období a na parametry pro regulovaný rok,

f) stanoví způsob určení výchozích hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek a pravidla a postupy změn hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek v průběhu regulačního období,

g) stanoví a odůvodní druhy nákladů, které nelze vzhledem k charakteru činností vykonávaných příslušnými držiteli licencí zahrnout do ekonomicky oprávněných nákladů, a

h) stanoví způsob vypořádání regulačního rozdílu.

(4) Změna metodiky cenové regulace je v průběhu regulačního období možná jen v případě

a) změny právní úpravy, která na ni má vliv, nebo

b) mimořádné změny na trhu s elektřinou nebo na trhu s plynem nebo jiné mimořádné změny v národním hospodářství hodné zvláštního zřetele.

(5) V případě změny metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad postupuje podle § 17e odst. 8 a 9.

§ 19c

Hodnoty parametrů cenové regulace související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství

(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství stanoví Energetický regulační úřad hodnoty parametrů pro regulační období a hodnoty parametrů pro regulovaný rok pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele regionální distribuční soustavy a pro operátora trhu a na jejich základě následně vydává cenový výměr.

(2) Při stanovení hodnot parametrů postupuje Energetický regulační úřad v souladu s metodikou cenové regulace. Hodnoty parametrů stanoví Energetický regulační úřad do 30. září; v případě provozovatele přepravní soustavy se hodnoty parametrů stanoví ve lhůtě podle Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.

§ 19ca

Cena za provoz nesíťové infrastruktury

(1) Cena za provoz nesíťové infrastruktury se skládá z ceny za činnosti operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.

(2) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu a cena za činnosti operátora trhu, hradí účastníci trhu s elektřinou operátorovi trhu v ceně za související služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy a provozovatele regionální distribuční soustavy.

(3) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří cena za činnost datového centra, hradí účastníci trhu s elektřinou v ceně za související služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy datovému centru.

§ 19d

Mimořádná tržní situace

(1) Nastane-li mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou nebo plynem, může vláda nařízením stanovit ceny elektřiny nebo plynu dodávaného zákazníkům nebo jiným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem.

(2) Vláda při mimořádné tržní situaci může dále v nezbytném rozsahu nařízením

a) uložit povinnost výroby elektřiny nebo plynu nebo dodávky elektřiny nebo plynu pro zákazníky nebo jiné účastníky trhu s elektřinou nebo plynem nebo výrobce tepelné energie za stanovených podmínek,

b) uložit povinnost nabídky elektřiny nebo plynu nebo podpůrných služeb na organizovaných trzích nebo určeným osobám za stanovených podmínek,

c) omezit nebo zakázat obchodování s elektřinou nebo plynem na organizovaných trzích nebo jiné způsoby obchodování s elektřinou nebo plynem.

(3) Vláda vydává nařízení podle odstavců 1 a 2 na dobu nejvýše 12 měsíců. Pokud mimořádná tržní situace přetrvává, může vláda vydat nařízení opakovaně. Pomine-li mimořádná tržní situace, vláda nařízení neprodleně zruší i před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno.

(4) Vláda může nařízením současně se stanovením cen podle odstavce 1 stanovit rovněž rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu a kategorie účastníků trhu s elektřinou nebo plynem, na které se stanovené ceny uplatní, rozsah a způsob poskytnutí informací a podkladů účastníkem trhu s elektřinou nebo plynem, na kterého se stanovené ceny uplatní, dodavateli elektřiny nebo plynu, a další podmínky pro uplatnění stanovených cen. Tyto podmínky se považují za další věcné podmínky pro uplatnění stanovené formy regulace cen podle zákona o cenách. Vláda může dále současně se stanovením cen stanovit nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, který může účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který není spotřebitelem, získat dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu.

(5) Stanoví-li vláda nařízením podle odstavce 4 věcné podmínky pro uplatnění stanovených cen, jejichž splnění závisí na poskytnutí vládou stanovených informací nebo podkladů dodavateli elektřiny nebo plynu, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který tyto informace nebo podklady poskytuje, povinen poskytnout je úplně, správně a pravdivě.

(6) Ustanovení § 17 odst. 12 o regulaci cen při mimořádné tržní situaci není dotčeno.

(7) Za mimořádné tržní situace může Ministerstvo financí účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace zápůjčku nebo úvěr. Podmínky pro poskytnutí zápůjčky nebo úvěru stanoví vláda nařízením. O poskytnutí zápůjčky nebo úvěru rozhoduje vláda. K financujícím operacím zápůjčky nebo úvěru se pro omezení úrokových, měnových či jiných rizik nesjednávají obchody s investičními nástroji, včetně derivátů.

(8) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle odstavce 7 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.

(9) Za mimořádné tržní situace může vláda účastníkovi s elektřinou nebo plynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace státní záruku. Podmínky pro poskytnutí státní záruky stanoví vláda nařízením.

§ 19e

Ceny elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci

(1) Je-li ve smlouvě sjednána cena elektřiny nebo plynu, která je vyšší než cena stanovená vládou, platí po dobu účinnosti nařízení vlády za ujednanou cena stanovená vládou.

(2) Je-li ve smlouvě sjednaný způsob určení ceny přímo závislý nebo odvozený od změn ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem a cena elektřiny nebo plynu dodaného za zúčtovací období, které alespoň zčásti spadá do doby účinnosti nařízení vlády, je vyšší než cena za energetickou jednotku stanovená vládou, platí po tuto část zúčtovacího období za ujednanou cena stanovená vládou.

(3) Pokud vláda stanovila rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu, na který se uplatní stanovené ceny, platí za ujednanou cena podle odstavce 1 nebo 2 pouze na stanovený rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu; pro ostatní odběr nebo dodávku elektřiny nebo plynu platí nadále cena ujednaná.

(4) V případech podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení § 7 zákona o cenách nepoužije.

(5) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády stanovit novou výši zálohových plateb a zaslat spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh nový předpis zálohových plateb. Nová výše zálohových plateb musí zohledňovat dodávku elektřiny nebo plynu za cenu stanovenou vládou.

§ 19f

Úhrada prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v mimořádné tržní situaci

(1) Nepokrývá-li stanovená cena v mimořádné tržní situaci oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, má účastník trhu s elektřinou nebo plynem dodávající elektřinu nebo plyn právo na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku.

(2) Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk hradí operátor trhu. Operátor trhu je povinen hradit prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk na základě žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a poskytnutí stanovených podkladů za stanovené období. Žádost podle věty první a poskytnuté podklady předá operátor trhu neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu k vyjádření.

(3) Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, považují se platby operátora trhu na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnuté před vypořádáním plateb za zálohové platby. Operátor trhu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který žádá o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jsou povinni po skončení stanoveného období vypořádat rozdíly mezi zálohovými platbami na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období. Nepožádá-li účastník trhu s elektřinou nebo plynem o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období, je povinen vrátit operátorovi trhu v termínu stanoveném nařízením vlády všechny poskytnuté zálohové platby.

(4) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem je povinen uvést v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a v podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné a pravdivé údaje. Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen se žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období současně doložit zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti; to neplatí v případě účastníka trhu s elektřinou nebo plynem, který nemá za stanovené období zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zprávu auditora poskytuje účastník trhu s elektřinou nebo plynem Energetickému regulačnímu úřadu.

(5) Má-li Energetický regulační úřad po ověření údajů z žádosti a poskytnutých podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, sdělí tuto skutečnost ve stanovené lhůtě společně s důvody operátorovi trhu a účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, který žádost operátorovi trhu podal. Operátor trhu vyzve účastníka trhu s elektřinou nebo plynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Operátor trhu neprodleně předá novou žádost účastníka trhu s elektřinou nebo plynem s upraveným výpočtem prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podklady prokazující správnost výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu. Pokud má Energetický regulační úřad i nadále pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, poskytnutí úhrady zcela nebo zčásti zakáže rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. To nebrání podání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období i po uplynutí stanoveného termínu.

(6) Operátor trhu má právo na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 1 dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu. Ministerstvo poskytuje dotaci v rozsahu předpokládaných finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem podle odstavce 1 před úhradou plateb účastníkům trhu za stanovené období.

(7) Při úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši se postupuje podle § 97.

(8) Vláda nařízením stanoví

a) rozsah oprávněných nákladů na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozhodný den pro výpočet prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a období, za které se prokazatelná ztráta a přiměřený zisk hradí,

b) postup a termíny vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období,

c) termíny pro podávání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozsah podkladů poskytovaných operátorovi trhu a způsob podávání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu,

d) pravidla a termíny pro úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku,

e) pravidla a termíny pro poskytování dotace na úhradu finančních prostředků operátorovi trhu,

f) okruh údajů ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem.

§ 19g

Zajištění dodávek elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci za stanovenou cenu

(1) Pokud zákazník, který nemá pro období účinnosti nařízení vlády o stanovení cen zajištěnu dodávku elektřiny nebo plynu, požádá obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu podle § 12a odst. 1, o zajištění dodávek elektřiny nebo plynu, je obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinen neprodleně sjednat se zákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu na dobu neurčitou za cenu a věcných podmínek stanovených vládou.

(2) Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynu zákazníkům, na které se neuplatní cena stanovená vládou nebo s roční spotřebou plynu nad 630 MWh. Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se dále nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynu zákazníkům, kteří jsou vůči tomuto obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo plynu nebo související služby.

(3) Nastane-li v období, pro které vláda stanovila ceny, některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je dodavatel poslední instance povinen v tomto období dodávat elektřinu nebo plyn za cenu stanovenou vládou. Ustanovení tohoto zákona o povinnosti zajištění dodávky poslední instance za cenu regulovanou Energetickým regulačním úřadem se po dobu účinnosti nařízení vlády o stanovení cen nepoužijí.

§ 20

Regulační výkazy

(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, držitel licence na činnost datového centra a držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných činností. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie.

(2) Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje hodnotu nadlimitní veřejné zakázky^9a).

(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem^9b).

(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky^9b) držitele licence uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto skutečnost ve zprávě auditora.

(5) Vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení, který s držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu na vyžádání úplné a pravdivé informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.

(6) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu, činnosti operátora trhu, činnost datového centra, distribuci elektřiny, distribuci plynu, na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energie přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informace.

(7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně předkládat do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období. Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků, výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období pouze na vyžádání.

(8) Rozhodl-li Energetický regulační úřad o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy, je provozovatel přepravní soustavy povinen od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nabylo právní moci, uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření a aktivech a pasivech odděleně za činnost přepravy plynu a přepravy vodíku vysokého stupně čistoty. Povinnost podle věty první trvá po dobu platnosti výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy.

§ 20a

Operátor trhu

(1) Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie znějí na jméno.

(2) Akcie operátora trhu vlastní stát nebo provozovatel přenosové soustavy.

(3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 7. Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 2 až 6 a 8 a v § 4 odst. 1 písm. c).

(4) Operátor trhu je povinen

a) organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou,

b) vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a toto vyhodnocení předávat jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo přepravní soustavy,

c) na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,

d) informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele zásobníků plynu nebo provozovatele distribuční soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů zúčtování vůči operátorovi trhu,

e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,

f) registrovat dodavatele a agregátora u předávacích míst,

g) zajistit ochranu chráněných informací,

h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel trhu s plynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,

i) zajišťovat a poskytovat registrovaným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a s právem zákazníka na změnu dodavatele nebo agregátora,

j) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat na svých internetových stránkách obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a pro plynárenství,

k) zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav zpracovávání typových diagramů dodávek, a to na základě údajů od provozovatelů distribučních soustav,

l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání regulační energie⁶⁴) nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech nouze,

m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v plynárenství,

n) uzavřít smlouvu o zúčtování odchylek a umožnit obchodovat s elektřinou nebo plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,

o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance registrační čísla odběrných míst zákazníků a jejich předávacích míst,

p) sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých zásobnících plynu a jejich kapacitu a bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje,

q) zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do zahraničí, a statistiku zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu,

r) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb plynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky a vývozu plynu z České republiky,

s) zpracovávat měsíční bilance o rozsahu bezpečnostního standardu dodávek plynu obchodníků s plynem a předávat je Energetickému regulačnímu úřadu,

t) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu,

u) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus a aukční bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,

v) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho činnost,

w) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo, výrobcům tepla z neobnovitelného zdroje bonus k transformaci výroby tepla a výrobcům biometanu zelený bonus na biometan,

x) vydávat záruky původu energie, zajišťovat jejich evidenci včetně jejich převodů, uplatnění, vyřazení a zrušení v elektronické podobě a uznávat záruky původu vydané v zahraničí a zahrnovat záruky původu, jejichž platnost skončila, do výpočtu zbytkového energetického mixu,

y) zpracovávat na základě požadavku ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu analýzy týkající se budoucí očekávané spotřeby elektřiny a plynu, vývoje trhu s elektřinou a plynem, způsobů zabezpečení dodávek elektřiny a plynu a rozvoje zdrojů,

z) účastníkům trhu, kteří mají podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodních transakcích včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

za) sestavovat a zveřejňovat zbytkový energetický mix, který reprezentuje celkovou roční skladbu zdrojů energie při spotřebě elektřiny v České republice,

zb) na základě údajů předávaných ministerstvem pravidelně aktualizovat seznam provozovatelů čerpacích stanic, vlastníků výdejních jednotek a provozovatelů dobíjecích stanic, v rozsahu nezbytném pro plnění svých povinností podle tohoto zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o ochraně ovzduší, poskytnutých ministerstvem podle zákona o pohonných hmotách, a v rámci vedení seznamu

1. evidovat informace o množství pohonných hmot použitých v dopravě,

2. evidovat informace na základě údajů pravidelně předávaných Celní správou České republiky o množství biopaliv, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu pro dopravní účely nebo dodáno na daňové území České republiky pro dopravní účely v pohonných hmotách uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie,

3. evidovat informace o množství elektřiny, která byla spotřebována v dobíjecí stanici pro dopravní účely a doložena uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ této elektřiny z obnovitelného zdroje energie,

4. evidovat informace o množství elektřiny, která byla vyrobena a spotřebována pro dopravní účely přímo v odběrném místě, ve kterém je připojena dobíjecí stanice, bez využití přenosové nebo distribuční soustavy,

5. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce a doložen uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ tohoto biometanu z obnovitelného zdroje energie,

6. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce bez využití plynárenské soustavy včetně informací a dokladů o surovinách využitých pro výrobu tohoto biometanu,

zc) poskytovat nebo zpřístupňovat registrovanému účastníkovi trhu s elektřinou naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny,

zd) poskytovat datovému centru informaci o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavy k předávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení.

(5) Operátor trhu je dále povinen

a) na výzvu ministerstva zahájit činnosti jménem České republiky a na její účet dodávat subjektům zúčtování nebo od nich odebírat za úplatu plyn, a to v případě, že Česká republika na základě Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu přijme nebo poskytne mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem,

b) na základě rozhodnutí ministerstva vyplácet finanční kompenzace nepřímých nákladů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,

c) v rozsahu stanoveném ve smlouvě o vyrovnávacím režimu administrovat a vyplácet úhradu vyrovnávací platby podle zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a plnit své případné další povinnosti podle smlouvy o vyrovnávacím režimu.

(6) Operátor trhu má právo

a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem a údaje nezbytné pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,

b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav a zásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých povinností,

c) zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební povinnosti vůči operátorovi trhu,

d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje pro zpracování bilancí,

e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu dodávek a spotřeb plynárenské soustavy,

f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis. m³ a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,

g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje o kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavy České republiky,

h) na úhradu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie od účastníků trhu s elektřinou,

i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra,

j) na úhradu ceny za činnosti operátora trhu a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu od provozovatelů distribučních soustav, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele přenosové soustavy.

(7) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.

(8) Operátor trhu vede evidenci využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě.

(9) Operátor trhu zpracovává a předává ministerstvu alespoň jednou ročně zprávu o dosaženém podílu elektřiny a biometanu na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě.

(10) Operátor trhu vykonává činnost poskytovatele přístupu k údajům registrovaným účastníkům trhu s elektřinou podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě, a to v rozsahu, v jakém používá předané naměřené a vyhodnocené údaje z měření pro plnění povinností operátora trhu podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.

§ 20b

Energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje

(1) Společenstvími jsou energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje.

(2) Energetickým společenstvím je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a

a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost,

b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny, sdílení elektřiny, dodávka elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů,

c) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kterými jsou fyzické osoby, malé podniky⁶⁰), církve a náboženské společnosti a jejich evidované právnické osoby⁶¹), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv,

d) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči energetickému společenství, a to kdykoliv a bezplatně, a

e) která je registrována jako energetické společenství v registru společenství vedeném Energetickým regulačním úřadem.

(3) Společenstvím pro obnovitelné zdroje je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a

a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost,

b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny nebo jiných forem energie z obnovitelných zdrojů energie, dodávka elektřiny, sdílení elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů,

c) jejímiž členy jsou jen fyzické osoby, malé nebo střední podniky⁶⁰), církve a náboženské společnosti a jejich evidované právnické osoby⁶¹), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků,

d) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kteří se nacházejí v blízkosti energetických zařízení provozovaných touto právnickou osobou, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv,

e) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči společenství pro obnovitelné zdroje, a to kdykoliv a bezplatně, a

f) která je registrována jako společenství pro obnovitelné zdroje v registru vedeném Energetickým regulačním úřadem.

(4) Název energetického společenství může obsahovat označení „energetické společenství“ a název společenství pro obnovitelné zdroje může obsahovat označení „společenství pro obnovitelné zdroje“. Ten, kdo není společenstvím, nesmí používat označení „energetické společenství“ a „společenství pro obnovitelné zdroje“.

(5) Zakladatelské právní jednání společenství obsahuje také vymezení účelu společenství. Zakladatelské právní jednání společenství pro obnovitelné zdroje obsahuje dále vymezení území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení. Toto území může zahrnovat souvislé území správních obvodů nejvýše 3 obcí s rozšířenou působností nebo území hlavního města Prahy.

(6) Členem v blízkosti energetických zařízení se rozumí člen, který má bydliště nebo sídlo nebo provozovnu na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5.

(7) Společenství je povinné vést seznam členů, který obsahuje také následující údaje:

a) jméno a příjmení, název nebo obchodní firma člena, bydliště nebo sídlo a den narození v případě fyzické osoby, sídlo právnické osoby a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) druh členství,

c) počet hlasů člena s hlasovacími právy,

d) u členů energetického společenství s hlasovacím právem údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku,

e) u členů společenství pro obnovitelné zdroje údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým nebo středním podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku,

f) u členů společenství pro obnovitelné zdroje v blízkosti energetických zařízení adresa bydliště nebo sídla nebo provozovny na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5.

(8) Má-li společenství formu družstva nebo jiné obdobné obchodní korporace, může, připouští-li to zakladatelské právní jednání, rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů pouze mezi své členy,

a) neohrozí-li naplňování účelu společenství a zajišťování potřeb členů společenství,

b) vytvoří-li fond ze zisku ve výši nejméně 30 % základního kapitálu, který nelze rozdělit mezi členy.

(9) Má-li společenství formu spolku nebo jiné obdobné korporace, která není obchodní korporací, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů se zakazuje.

§ 20c

Některé požadavky na členství a opatření na ochranu členů společenství

(1) Členství členů společenství s hlasovacími právy má stejný obsah, ledaže v zakladatelském právním jednání jsou určeny různé druhy členství členů společenství s hlasovacími právy v závislosti na rozdílném druhu potřeb členů zajišťovaných společenstvím nebo je-li dán jiný spravedlivý důvod. Pro určení obsahu členství členů společenství bez hlasovacích práv platí věta první obdobně.

(2) Ukončí-li členství člen společenství, který je fyzickou osobou, do 1 měsíce po vzniku členství na základě přihlášky, platí, že se členem společenství nestal, pokud již nezačal vykonávat práva spojená s členstvím ve společenství.

(3) Společenství je povinno všem členům, do jejichž práv a povinností se zasahuje, doručit rozhodnutí o změně obsahu členství. Rozhodne-li společenství o změně obsahu členství, nejsou takové změny účinné vůči členovi společenství, který pro takovou změnu nehlasoval a nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí o změně obsahu členství společenství písemně oznámil, že ukončuje členství.

(4) Členství přechází na právního nástupce, jestliže splňuje podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. Člen společenství je oprávněn své členství převést na jiného, splňuje-li taková osoba podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. K zákazu nebo omezení převodu členství v zakladatelském právním jednání se nepřihlíží. Převodem nebo přechodem členství nesmí dojít ke změně obsahu členství.

(5) Určuje-li zakladatelské právní jednání společenství výpovědní dobu pro ukončení členství, nesmí být výpovědní doba delší než 3 měsíce. Zaniklo-li členovi společenství vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, jehož předávací místo je součástí skupiny sdílení, je výpovědní doba 1 měsíc. Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ustanovení zakladatelského právního jednání určujícímu delší výpovědní dobu se nepřihlíží.

(6) Nejvyšším orgánem společenství, které má formu spolku, je členská schůze.

(7) Člen společenství s hlasovacími právy nemůže na nejvyšším orgánu vykonávat hlasovací právo s hlasy převyšujícími 10 % všech hlasů ve společenství. Při posuzování schopnosti nejvyššího orgánu společenství se usnášet a při přijímání usnesení se nepřihlíží k hlasům, s nimiž člen společenství nemůže vykonávat hlasovací právo.

§ 20d

Registrace společenství

(1) Registrace společenství se provádí na žádost.

(2) Žádost o registraci společenství obsahuje

a) název nebo obchodní firmu žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) předmět činnosti,

c) jméno a příjmení, bydliště a den narození členů žadatele, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo členů žadatele, kteří jsou právnickými osobami, a identifikační číslo členů, bylo-li přiděleno, s uvedením skutečnosti, kterým z těchto členů mají náležet hlasovací práva a který z těchto členů je malým nebo středním podnikem,

d) jméno a příjmení, bydliště a den narození, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo, jedná-li se o právnické osoby, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě rovněž adresy provozoven členů v blízkosti energetických zařízení, jedná-li se o žádost o registraci společenství pro obnovitelné zdroje,

e) prohlášení žadatele o tom, který člen nebo členové vykonávají rozhodující vliv.

(3) Součástí žádosti o registraci společenství je kopie

a) zakladatelského právního jednání,

b) dokladu o založení právnické osoby,

c) dokladů, ze kterých vyplývá, že je člen žadatele malým nebo středním podnikem, nebo prohlášení člena žadatele o tom, že je malým nebo středním podnikem.

(4) Energetický regulační úřad zapíše žadatele do registru společenství, pokud jsou splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e) a žadatel nebyl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3. O provedené registraci Energetický regulační úřad žadatele vyrozumí nejpozději do 7 dní od zápisu do registru společenství.

(5) Nejsou-li splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), Energetický regulační úřad rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje některou z podmínek pro společenství podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), a žadatele do registru společenství nezapíše. Rozhodnutí podle věty první je prvním úkonem v řízení. Energetický regulační úřad žadatele do registru společenství nezapíše rovněž v případě, že žadatel neuhradil správní poplatek nebo byl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3, a vyrozumí o tom žadatele.

(6) Před zápisem společenství do veřejného rejstříku mohou žádost o registraci podat osoby oprávněné podat návrh na zápis společenství jako právnické osoby do veřejného rejstříku. Energetický regulační úřad provede registraci založené právnické osoby před jejím zápisem do veřejného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, a lze-li důvodně předpokládat, že k okamžiku svého vzniku bude splňovat podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e).

(7) Nedojde-li k zápisu založené právnické osoby do veřejného rejstříku do 90 dnů od zápisu do registru společenství, Energetický regulační úřad ji z registru společenství vymaže.

§ 20e

Oznamovací povinnost společenství

Společenství je povinné bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změnu údajů zapsaných v registru společenství, nebo že společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e).

§ 20f

Změna údajů v registru společenství

(1) Energetický regulační úřad zapíše změnu údajů v registru společenství, pokud o to společenství požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 20d se použije obdobně.

(2) Zjistí-li Energetický regulační úřad, že došlo ke změně údajů zapsaných v registru společenství, provede změnu zápisu údajů v registru společenství a vyrozumí o tom společenství.

§ 20g

Výmaz z registru společenství

(1) Energetický regulační úřad vymaže společenství z registru společenství, pokud

a) o to společenství požádá, nebo

b) společenství zanikne.

(2) Energetický regulační úřad rozhodne o výmazu společenství z registru společenství, pokud

a) energetické společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d), nebo

b) společenství pro obnovitelné zdroje přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 3 písm. a) až e).

(3) Energetický regulační úřad může rozhodnout o výmazu společenství z registru společenství, pokud

a) společenství vykonává činnost v rozporu s účelem, pro který bylo založeno,

b) ve společenství vykonává rozhodující vliv osoba nebo osoby, které nejsou členy společenství s hlasovacími právy,

c) společenství pro obnovitelné zdroje porušilo nebo porušuje zákaz podle § 20i odst. 3,

d) společenství poruší závažným způsobem zákonné povinnosti uložené společenství jako právnické osobě nebo povinnosti související s činností společenství.

(4) Řízení o výmazu společenství z registru společenství zahajuje Energetický regulační úřad z moci úřední.

(5) Lze-li důvod, pro který lze vydat rozhodnutí o výmazu společenství z registru společenství, odstranit, vyzve Energetický regulační úřad společenství před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

§ 20h

Registr společenství

(1) Energetický regulační úřad vede v elektronické podobě registr společenství, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru společenství se zapisuje

a) registrační číslo společenství přidělené Energetickým regulačním úřadem,

b) datum registrace společenství,

c) název nebo obchodní firma společenství,

d) adresa sídla a identifikační číslo společenství,

e) právní forma společenství,

f) informace, zda jde o energetické společenství nebo o společenství pro obnovitelné zdroje,

g) předmět činnosti společenství,

h) v případě společenství pro obnovitelné zdroje území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení,

i) datum výmazu společenství z registru společenství.

(2) Energetický regulační úřad zveřejňuje údaje zapsané v registru společenství na svých internetových stránkách. Energetický regulační úřad vede registr společenství způsobem, který v něm umožní vyhledávat podle údajů zapisovaných do registru společenství.

§ 20i

Práva a povinnosti společenství

(1) Společenství je oprávněno za podmínek stanovených tímto zákonem zejména

a) odebírat elektřinu v odběrném místě pro vlastní spotřebu,

b) vyrábět elektřinu,

c) dodávat elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny provozované společenstvím,

d) sdílet elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny provozované společenstvím nebo uloženou v zařízení pro ukládání elektřiny provozovaném společenstvím do předávacího místa člena společenství,

e) ukládat elektřinu v zařízení pro ukládání elektřiny provozovaném společenstvím,

f) poskytovat flexibilitu v předávacích místech společenství, a to přímo nebo prostřednictvím agregace jednomu agregátorovi, je-li předávací místo vybaveno průběhovým měřením.

(2) Provozuje-li společenství v odběrném místě výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 100 kW bez licence na výrobu elektřiny nebo na ukládání elektřiny podle § 28 odst. 5, je oprávněno dodávat elektřinu z této výrobny elektřiny nebo z tohoto zařízení pro ukládání elektřiny pouze obchodníkovi s elektřinou nebo na organizované trhy s elektřinou.

(3) Společenství pro obnovitelné zdroje má mimo území podle § 20b odst. 5 právo vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pouze ve výrobnách elektřiny, jejichž celkový instalovaný výkon nepřesahuje jednu třetinu celkového instalovaného výkonu všech jím provozovaných výroben elektřiny.

(4) Provozuje-li společenství za podmínek stanovených tímto zákonem distribuční soustavu, nepoužije se na něj § 25b.

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

Díl 1

Elektroenergetika

§ 22

Účastníci trhu s elektřinou

(1) Účastníky trhu s elektřinou jsou

a) výrobci elektřiny,

b) provozovatel přenosové soustavy,

c) provozovatelé distribučních soustav,

d) operátor trhu,

e) obchodníci s elektřinou,

f) zákazníci,

g) společenství,

h) datové centrum,

i) agregátoři,

j) provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny.

(2) Účastníci trhu s elektřinou

a) nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování odchylek, a

b) mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.

(3) Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit cenu za systémové služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie i v případě, kdy není uzavřena smlouva o zajištění služby distribuční soustavy, využívá-li k odběru elektřiny jím provozovanou distribuční soustavu.

§ 23

Výrobce elektřiny

(1) Výrobce elektřiny má právo

a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

b) dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, nebo přímým vedením,

c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,

d) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy nebo poskytovat flexibilitu pro jiné účely, a to přímo, nebo prostřednictvím agregace jednomu agregátorovi, je-li předávací místo vybaveno průběhovým měřením,

e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny,

f) nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny,

g) sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny do jiného předávacího místa výrobce elektřiny,

h) sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny bez využití distribuční nebo přenosové soustavy zákazníkům, jestliže mají tito účastníci trhu s elektřinou předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, nebo sdílet takto vyrobenou elektřinu s využitím distribuční nebo přenosové soustavy do předávacích míst zákazníků nebo do předávacího místa výrobny,

i) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu,

j) na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, od datového centra,

k) uzavřít smlouvu o agregaci i bez souhlasu dodavatele elektřiny.

(2) Výrobce elektřiny je povinen si zajistit vlastnické právo nebo zřídit věcné břemeno k cizí nemovitosti nebo její části umožňující zřízení nebo provozování výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a stavby související, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník nemovitosti není znám nebo určen nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), rozhodne příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného výrobce elektřiny o odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu^4e).

(3) Výrobce elektřiny je povinen

a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služeb,

e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování, údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,

g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností,

h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,

i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

j) podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že výrobna elektřiny nebyla připojena, případně hradit v plné výši oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením výrobny elektřiny,

k) informovat účastníky trhu s elektřinou na svých internetových stránkách

1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce,

2. o množství emisí CO₂ a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,

l) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity,

m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem trhu,

n) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,

o) vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně,

p) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný výkon nižší než 10 MW,

q) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,

r) splnit požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 100 kW připojených k distribuční soustavě, které nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona,

s) hradit provozovateli přenosové soustavy nebo distribuční soustavy cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacího místa zákazníka podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,

t) plnit a vykazovat plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle zákona o podporovaných zdrojích energie v případě elektřiny vyrobené z

1. pevných paliv z biomasy ve výrobně elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 7,5 MW nebo z plynných paliv z biomasy ve výrobně elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 2 MW, přičemž paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma paliv z biomasy vyrobených z tuhého komunálního odpadu, která nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů,

2. biokapalin, přičemž biokapaliny vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů, vyjma biokapalin vyrobených z tuhého komunálního odpadu, které nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů.

(4) Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.

(5) Provozuje-li výrobce elektřiny v předávacím místě výrobny elektřiny zařízení pro ukládání elektřiny, vztahují se na něj rovněž práva a povinnosti provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny. Dodává-li výrobce elektřiny jím vyrobenou elektřinu zákazníkům, vztahuje se na něj právo na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny podle § 30 odst. 1 písm. a) a povinnosti obchodníka s elektřinou podle § 30 odst. 2.

§ 23a

Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny

(1) Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny má právo

a) připojit své zařízení pro ukládání elektřiny k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

b) dodávat elektřinu z jím provozovaného zařízení pro ukládání elektřiny obchodníkovi s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy nebo na organizované trhy s elektřinou,

c) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy nebo poskytovat flexibilitu pro jiné účely, a to přímo, nebo prostřednictvím agregace jednomu agregátorovi, je-li předávací místo vybaveno průběhovým měřením,

d) nakupovat elektřinu pro její ukládání,

e) sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu uloženou v jím provozovaném zařízení pro ukládání elektřiny do jiného předávacího místa provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny,

f) sdílet elektřinu uloženou v jím provozovaném zařízení pro ukládání elektřiny bez využití distribuční nebo přenosové soustavy zákazníkům, jestliže mají tito účastníci trhu s elektřinou předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, nebo sdílet takto uloženou elektřinu s využitím distribuční nebo přenosové soustavy do předávacích míst zákazníků,

g) uzavřít smlouvu o agregaci i bez souhlasu dodavatele elektřiny.

(2) Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny je povinen

a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení pro ukládání elektřiny k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno,

c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno,

d) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno,

e) předávat operátorovi trhu údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,

f) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno, potřebné údaje a informace pro rozvoj, provoz a dispečerské řízení přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

g) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

h) podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že zařízení pro ukládání elektřiny nebylo připojeno, případně hradit v plné výši oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením zařízení pro ukládání elektřiny,

i) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na ukládání elektřiny u operátora trhu,

j) vybavit zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu,

k) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a každoročně jej upřesňovat a při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno; tato povinnost se nevztahuje na provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, jehož instalovaný výkon je nižší než 10 MW,

l) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad zařízení pro ukládání elektřiny tak, aby vyhovovalo těmto změnám.

(3) Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením zařízení pro ukládání elektřiny podle § 26 odst. 5.

§ 24

Provozovatel přenosové soustavy

(1) Provozovatel přenosové soustavy

a) se zřetelem k využití energeticky účinných technologií zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavy s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,

b) poskytuje službu přenosové soustavy,

c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě,

d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy,

e) účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s Nařízením o vnitřním trhu s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s elektřinou,

f) v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě jejich žádosti o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.

(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.

(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo

a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu, nabízet a prodávat elektřinu obstaranou na krytí ztrát elektřiny a nevyužitou na krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě na vnitrodenním trhu s elektřinou a; pro řízení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energii,

c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,

3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,

4. jestliže mu zákazník neumožní přístup k měřicímu zařízení,

5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,

6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo

10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli propojených přenosových soustav,

d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, dodávku elektřiny ze zařízení pro ukládání elektřiny, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,

3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,

4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle § 52,

5. jestliže mu výrobce nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny neumožní přístup k měřicímu zařízení,

6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, nebo periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny,

7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,

10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny nebo v důsledku jiných provozních stavů způsobených provozovateli propojených přenosových soustav, nebo

11. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,

e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,

f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,

g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

i) pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou nabývat vlastnické právo k elektřině,

j) omezit aktivaci flexibility v předávacích místech v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.

(4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přenosové soustavy.

(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem. V případě periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem a v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně však 3 pracovní dny předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přenosové soustavy.

(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen

a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit místo, způsob, včetně určení napěťové hladiny, termín a podmínky připojení v souladu se zásadou hospodárnosti rozvoje a provozu přenosové soustavy a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy; nedostatek kapacity zařízení pro přenos elektřiny nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy musí provozovatel přenosové soustavy žadateli písemně zdůvodnit a uvést předběžný termín a předběžné podmínky budoucího připojení,

b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,

c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou,

d) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,

e) zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,

f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,

g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí a spolupracovat s provozovateli distribučních soustav při zajišťování rozvoje trhu s nefrekvenčními podpůrnými službami,

h) informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení dovozu nebo vývozu elektřiny,

i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav přípravy provozu přenosové soustavy a roční přípravu provozu přenosové soustavy zveřejňovat,

j) každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a po jeho schválení jej zveřejňovat; pro předmět desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy se § 58k odst. 3 použije obdobně,

k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy,

l) provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska,

m) účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,

n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,

o) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,

p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavě,

r) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji na svých internetových stránkách,

s) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,

t) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřiny,

u) poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního trhu s elektřinou,

v) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,

w) poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající se provozování přenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s elektřinou; touto povinností není dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavy dodržovat mlčenlivost podle písmene o),

x) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,

y) registrovat u operátora trhu předávací místa výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k přenosové soustavě,

z) zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných služeb.

(11) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen

a) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přenosové soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině a

b) zajišťovat, aby chráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou nebo provozovateli distribuční soustavy; to neplatí pro chráněné informace, které jsou provozovatelem přenosové soustavy poskytovány podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,

c) bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny⁵¹), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel přenosové soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců,

d) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra,

e) stanovit po projednání s Energetickým regulačním úřadem normu spolehlivosti podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a zveřejnit ji na svých internetových stránkách,

f) spolupracovat s regionálním koordinačním centrem zřízeným podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, jehož je členem, při výkonu licencované činnosti zohledňovat doporučení vydávaná tímto regionálním koordinačním centrem a podílet se na úhradě nákladů na jeho činnost,

g) ve spolupráci s provozovatelem přepravní soustavy zpracovávat zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,

h) zpracovávat zprávu o odhadovaných potřebách flexibility podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.

(12) Nelze-li připojit výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny z důvodu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos, umožní provozovatel přenosové soustavy připojení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavě, neohrozí-li takové připojení bezpečný a spolehlivý provoz přenosové soustavy.

(13) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zpracovávat technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb a předložit je Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení. Před předložením návrhu technických požadavků a podmínek obstarávání podpůrných služeb Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení je provozovatel přenosové soustavy povinen jej projednat s účastníky trhu s elektřinou. Energetický regulační úřad technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb schválí, pokud umožňují neznevýhodňujícím způsobem nabízení těchto služeb výrobci elektřiny, provozovateli zařízení pro ukládání energie, zákazníky, společenstvími a agregátory při využití dostupných technických možností v souladu se zákonem o hospodaření energií. Provozovatel přenosové soustavy je povinen technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb po jejich schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejnit na svých internetových stránkách a při obstarávání podpůrných služeb se jimi řídit. Provozovatel přenosové soustavy může technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb zpracovat jako součást Pravidel provozování přenosové soustavy.

(14) Provozovatel přenosové soustavy je oprávněn obstarávat nefrekvenční podpůrné služby přímým nákupem od poskytovatele nefrekvenčních podpůrných služeb pouze s povolením Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad povolení udělí, jestliže provozovatel přenosové soustavy prokáže, že obstarání nefrekvenčních podpůrných služeb ve veřejné soutěži nebo jiným obdobným soutěžním postupem není technicky možné nebo by s přihlédnutím ke všem okolnostem vedlo k obstarání nefrekvenčních podpůrných služeb za vyšší náklady než při jejich přímém nákupu. Energetický regulační úřad v rozhodnutí o udělení povolení určuje rozsah a specifikaci nefrekvenčních podpůrných služeb, podmínky jejich obstarání a dobu, na kterou povolení uděluje. Provozovatel přenosové soustavy neobstarává nefrekvenční podpůrné služby, je-li potřeba takových služeb zajištěna plně integrovanými prvky přenosové soustavy.

(15) Provozovatel přenosové soustavy nesmí odmítnout připojení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny podle odstavce 10 písm. a) z důvodu možného nedostatku kapacity zařízení pro přenos elektřiny, který by teprve mohl vzniknout, nebo z důvodu vzniku dodatečných nákladů na nezbytné zvyšování kapacity zařízení pro přenos elektřiny.

(16) Provozovatel přenosové soustavy vykonává činnosti zpřístupňování údajů z měření podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, se kterými sjednal smlouvu o připojení k přenosové soustavě nebo smlouvu o zajištění služby přenosové soustavy, a to v rozsahu, v jakém provádí měření a zpracovává údaje z měření v předávacím místě účastníka trhu s elektřinou pro plnění povinností provozovatele přenosové soustavy stanovených tímto zákonem.

§ 24a

Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy

(1) Provozovatel přenosové soustavy musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo ukládání elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem. Právo vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie za podmínek podle § 25b tím není dotčeno.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavy musejí být splněny tyto podmínky nezávislosti:

a) provozovatel přenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavy,

b) nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad jeho obchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,

2. vyrábí elektřinu nebo plyn, ukládají elektřinu nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,

c) ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,

2. vyrábí elektřinu nebo plyn, ukládají elektřinu nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,

d) provozovatel přenosové soustavy

1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny nebo výrobcem plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jiné právo,

2. nevyrábí elektřinu nebo plyn, neukládá elektřinu nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynem,

e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,

2. vyrábí elektřinu nebo plyn, ukládají elektřinu nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,

f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami nesmí být osoba, která je členem dozorčí rady nebo správní rady, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.

(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny nebo výrobcem plynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo jiná osoba veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem, musí být nezávislá na státním orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy.

(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přenosové soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přenosových soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast, a přenechá takové osobě přenosovou soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přenosovými soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přenosových soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přenosových soustav nebo nezávislí provozovatelé přenosových soustav.

(5) Výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nabýt ani vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, správní rady nebo členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.

(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí zejména

a) právo vykonávat hlasovací právo,

b) vlastnické právo k podílům, u nichž souhrnná výše vkladů přesahuje 50 % základního kapitálu, nebo

c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit do funkce nebo z ní odvolat člena voleného orgánu nebo možnost toto ustanovení do funkce nebo odvolání z ní prosadit.

§ 25

Provozovatel distribuční soustavy

(1) Provozovatel distribuční soustavy

a) se zřetelem k využití energeticky účinných technologií zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,

b) poskytuje služby distribuční soustavy,

c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.

(2) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, ukládání elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem.

(3) Provozovatel distribuční soustavy má právo

a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b) nakupovat s nejnižšími náklady nefrekvenční podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě,

c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,

3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,

4. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51,

5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,

7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo

9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.

d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, dodávku elektřiny ze zařízení pro ukládání elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,

3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,

4. jestliže mu výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny neumožní přístup k měřicímu zařízení,

5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle § 52,

6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, nebo periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny,

7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,

8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,

10. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5, nebo

11. neumožnil-li výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup k měřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,

e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,

f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy,

g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra,

j) zrušit rezervaci výkonu nebo rezervaci příkonu, pokud žadatel o připojení prokazatelně neplní podmínky a termíny připojení podle odstavce 10 písm. a),

k) omezit aktivaci flexibility v předávacích místech v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.

(4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.

(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat je na svých internetových stránkách, nejméně však 15 dnů předem. V případě periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem a v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně však 3 pracovní dny předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.

(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.

(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.

(8) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(10) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit místo, způsob, včetně určení napěťové hladiny, termín a podmínky připojení v souladu se zásadou hospodárnosti rozvoje a provozu distribuční soustavy a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy; nedostatek kapacity zařízení pro distribuci elektřiny nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy musí provozovatel distribuční soustavy žadateli písemně zdůvodnit s uvedením předběžného termínu a předběžných podmínek budoucího připojení,

b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny,

c) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram dodávek,

d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou,

e) pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) zajistit zřízení technického dispečinku v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV, nebo řídicího a dohledového centra v případě, že provozuje pouze zařízení s napětím vyšším než 1 kV a nižším než 110 kV, a odpovídat za jeho činnost,

f) zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a datovému centru naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,

g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat na svých internetových stránkách Pravidla provozování distribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,

h) poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spolupráce,

i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy přípravy provozu distribuční soustavy a roční přípravu provozu distribuční soustavy zveřejňovat,

j) každé 2 roky zpracovávat a zveřejňovat plán rozvoje regionální distribuční soustavy, a to na období příštích 5 až 10 let, a předložit jej do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu společně s vyhodnocením plnění plánu rozvoje regionální distribuční soustavy za předchozí období,

k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavy,

l) provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického hlediska,

m) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za distribuci elektřiny,

n) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,

o) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,

p) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji na svých internetových stránkách,

r) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi distribučními soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že distribuční soustava nebyla připojena, případně hradit v plné výši oprávněné náklady provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením distribuční soustavy,

s) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi, jeho odběrném místě a jeho předávacích místech v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,

t) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi přenosovou a distribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že distribuční soustava nebyla připojena, případně hradit v plné výši oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy spojené s připojením distribuční soustavy,

u) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině,

v) bezplatně a prostřednictvím svých internetových stránek poskytovat na vyžádání zákazníka nebo jím určené osoby údaje z měření elektřiny⁵¹), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel distribuční soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců,

w) bezplatně umožnit zákazníkovi, který má instalované inteligentní měřicí zařízení, nebo jím určené osobě přístup k údajům z měření elektřiny v jeho předávacím místě nejpozději do 15 minut od naměření těchto údajů prostřednictvím jeho internetových stránek nebo komunikačního rozhraní měřicího zařízení,

x) spolupracovat v nezbytném rozsahu s osobami, které vlastní, vyvíjejí, provozují nebo spravují dobíjecí stanice pro elektrická vozidla,

y) umožnit poskytování flexibility a za podmínek dohodnutých s provozovatelem přenosové soustavy poskytování služeb výkonové rovnováhy z elektrických zařízení připojených k distribuční soustavě, neohrozí-li poskytování těchto služeb nebo flexibility bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy.

(11) Provozovatel distribuční soustavy je rovněž povinen

a) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,

b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření a další nezbytné údaje pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek a spolupracovat na jejich tvorbě s operátorem trhu a dále zpracovávat a předávat operátorovi trhu potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové služby, ceny za činnosti operátora trhu a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu a datovému centru potřebné údaje k uplatnění ceny za činnost datového centra,

c) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,

d) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,

e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo pokyny technického dispečinku nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy, ke které je jeho soustava připojena, při stavech nouze vyhlášeném tímto provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze oznámeném tímto provozovatelem,

f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny,

g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných stožárech venkovního vedení vysokého napětí a při výměně stávajících stožárů,

h) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

i) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,

j) zajistit si dodávku elektřiny na krytí ztrát v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu,

k) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,

l) registrovat u operátora trhu předávací místa výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k distribuční soustavě,

m) zveřejňovat a jednou za měsíc aktualizovat na svých internetových stránkách údaje o počtu přijatých a odmítnutých žádostí o připojení k distribuční soustavě a interaktivní mapu, která obsahuje následující informace pro všechna území vymezené licencí:

1. pro napěťovou hladinu velmi vysokého a vysokého napětí údaje o volné distribuční kapacitě v jím provozované distribuční soustavě,

2. pro napěťovou hladinu nízkého napětí údaje o volné kapacitě elektrických stanic v jím provozované distribuční soustavě,

n) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra, jedná-li se o provozovatele regionální distribuční soustavy,

o) nejméně jednou za 4 roky ve spolupráci s držiteli licence na výrobu tepelné energie vykonávajícími činnost v rámci jeho vymezeného území vyhodnotit a zveřejnit na základě údajů poskytnutých držiteli licence na výrobu tepelné energie celkový potenciál flexibility na straně výroby i na straně spotřeby v rámci celého vymezeného území a posoudit, zda by využití zjištěného potenciálu flexibility bylo zdrojově a nákladově efektivnější pro zajištění služby distribuční soustavy.

(12) Pokud provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavě, nemá schválena vlastní Pravidla provozování distribuční soustavy, použijí se Pravidla provozování distribuční soustavy provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.

(13) Nelze-li připojit výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny z důvodu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci, umožní provozovatel distribuční soustavy připojení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v distribuční soustavě, neohrozí-li takové připojení bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy.

(14) Provozovatel distribuční soustavy je povinen plán rozvoje regionální distribuční soustavy podle odstavce 10 písm. j) před jeho předložením Energetickému regulačnímu úřadu projednat s účastníky trhu s elektřinou. Energetický regulační úřad zveřejní plán rozvoje regionální distribuční soustavy společně se zprávou o jeho projednání na internetových stránkách. Pokud plán rozvoje regionální distribuční soustavy neobsahuje stanovené náležitosti, provozovatel distribuční soustavy řádně nevypořádal uplatněné připomínky nebo plán rozvoje regionální distribuční soustavy má jiné vady, uloží Energetický regulační úřad provozovateli distribuční soustavy rozhodnutím povinnost změny plánu rozvoje regionální distribuční soustavy nebo odstranění vad a určí mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nezahájí-li Energetický regulační úřad řízení o změně plánu rozvoje regionální distribuční soustavy nebo odstranění vad do 2 měsíců od předložení plánu rozvoje regionální distribuční soustavy Energetickému regulačnímu úřadu, platí, že plán rozvoje regionální distribuční soustavy je úplný a bez vad. Uloží-li Energetický regulační úřad povinnost změny plánu rozvoje regionální distribuční soustavy nebo odstranění vady, je provozovatel distribuční soustavy povinen zveřejnit upravený plán rozvoje distribuční soustavy neprodleně po uplynutí lhůty stanovené Energetickým regulačním úřadem pro odstranění vady nebo provedení změny plánu rozvoje distribuční soustavy.

(15) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zpracovávat ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli propojených distribučních soustav technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility pro řízení distribuční soustavy a předložit je Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení. Před předložením návrhu technických požadavků a podmínek obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení je provozovatel distribuční soustavy povinen jej projednat s účastníky trhu s elektřinou. Energetický regulační úřad technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility schválí, pokud umožňují neznevýhodňujícím způsobem nabízení těchto služeb výrobci elektřiny, provozovateli zařízení pro ukládání energie, zákazníky, společenstvími a agregátory při využití dostupných technických možností v souladu se zákonem o hospodaření energií. Provozovatel distribuční soustavy je povinen technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility po jejich schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejnit na svých internetových stránkách a při obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility se jimi řídit. Provozovatel distribuční soustavy může technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility zpracovat jako součást Pravidel provozování distribuční soustavy.

(16) Provozovatel distribuční soustavy je oprávněn obstarávat nefrekvenční podpůrné služby nebo flexibilitu přímým nákupem od poskytovatele těchto služeb pouze s povolením Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad povolení udělí, jestliže provozovatel distribuční soustavy prokáže, že obstarání nefrekvenčních podpůrných služeb nebo flexibility tržním postupem není technicky možné nebo by s přihlédnutím ke všem okolnostem vedlo k obstarání nefrekvenčních podpůrných služeb nebo flexibility za vyšší náklady než při jejich přímém nákupu. Energetický regulační úřad v rozhodnutí o udělení povolení určuje rozsah a specifikaci nefrekvenčních podpůrných služeb nebo flexibility, podmínky jejich obstarání a dobu, na kterou povolení uděluje. Provozovatel distribuční soustavy neobstarává nefrekvenční podpůrné služby, je-li potřeba takových služeb zajištěna plně integrovanými prvky distribuční soustavy.

(17) Provozovatel distribuční soustavy umožní požádat o připojení odběrného místa, výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo zařízení distribuční soustavy k distribuční soustavě a předložit příslušné dokumenty výhradně v elektronické podobě.

(18) Provozovatel distribuční soustavy vykonává činnosti zpřístupňování údajů z měření podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, se kterými sjednal smlouvu o připojení k distribuční soustavě nebo smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy, a to v rozsahu, v jakém provádí měření a zpracovává údaje z měření v předávacím místě účastníka trhu s elektřinou pro plnění povinností provozovatele distribuční soustavy stanovených tímto zákonem.

§ 25a

Oddělení provozovatelů distribuční soustavy

(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku. Právo vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie a dobíjecí stanici pro elektrická vozidla za podmínek podle § 25b tím není dotčeno.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:

a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby elektřiny, ukládání elektřiny, přenosu elektřiny a obchod s elektřinou nebo plynem; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárním orgánem nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu elektřiny, ukládání elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem, který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele,

b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu elektřiny, ukládání elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele,

c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně integrovaném podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.

(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení k vyloučení diskriminačního chování (dále jen „program rovného zacházení“), kterým stanoví

a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele s provozovatelem distribuční soustavy,

b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.

(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak obsazuje auditora programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.

(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok a zároveň ji zveřejňuje na svých internetových stránkách. Provozovatel distribuční soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a poskytnout jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady a všechny zaměstnance.

(6) Člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele, která je držitelem licence na výrobu elektřiny, ukládání elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem.

(7) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu elektřiny, ukládání elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.

(8) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jednotlivého majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.

(9) Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést vertikálně integrovaný podnikatel, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených odběrných míst zákazníků.

(10) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s elektřinou, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s elektřinou nebo s výrobcem elektřiny, který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele.

§ 25b

Vlastnictví zařízení pro ukládání energie a dobíjecích stanic pro elektrická vozidla

(1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy může vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie pouze na základě povolení Energetického regulačního úřadu, ledaže se jedná o zařízení pro ukládání energie pro jeho vlastní potřebu nesouvisející s řízením a provozováním přenosové soustavy nebo distribuční soustavy.

(2) Energetický regulační úřad rozhoduje o udělení povolení na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Energetický regulační úřad povolení udělí, jestliže provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy prokáže, že zařízení pro ukládání energie, pro které udělení povolení žádá, je plně integrovaným prvkem soustavy nebo má být jako plně integrovaný prvek soustavy používáno pro potřeby přenosové nebo distribuční soustavy. Energetický regulační úřad udělí povolení pro jedno nebo více zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro ukládání energie vymezené typem takového zařízení a případně počtem takových zařízení nebo velikostí instalovaného výkonu zařízení pro ukládání energie. Rozhodne-li Energetický regulační úřad o udělení povolení, může současně stanovit podmínky, za kterých povolení uděluje, které zahrnují zejména stanovení doby platnosti povolení nebo způsobu využití takových zařízení pro ukládání energie při provozu nebo řízení přenosové nebo distribuční soustavy.

(3) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nesmí dodávat elektřinu ze zařízení pro ukládání energie jinému účastníkovi trhu s elektřinou, ukládat elektřinu v zařízení pro ukládání energie pro jiného účastníka trhu s elektřinou, poskytovat podpůrné služby nebo flexibilitu ani využívat jím provozované zařízení pro ukládání energie jako náhradu služeb pro zajišťování výkonové rovnováhy nebo řízení přetížení podle čl. 13 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.

(4) Energetický regulační úřad informuje Komisi a Agenturu o udělení povolení podle odstavce 2 provozovateli přenosové soustavy a poskytne jim stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí.

(5) Provozovatel distribuční soustavy může vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat dobíjecí stanici pro elektrická vozidla, pouze pokud se nejedná o veřejně přístupnou dobíjecí stanici pro elektrická vozidla podle zákona o pohonných hmotách.

(6) Provozovatel jiné než regionální distribuční soustavy může vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie, které není plně integrovaným prvkem soustavy, nebo veřejně přístupnou dobíjecí stanici pro elektrická vozidla pouze s povolením Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad povolení udělí na žádost provozovatele distribuční soustavy, pokud provozovatel distribuční soustavy prokáže, že

a) distribuční soustava slouží k distribuci elektřiny pouze v rámci územně vymezené průmyslové či obchodní zóny,

b) distribuční soustava neslouží k distribuci elektřiny do žádného odběrného místa spotřebitele nebo se distribuce elektřiny do odběrných míst spotřebitelů uskutečňuje pouze v zanedbatelném rozsahu v porovnání s distribucí elektřiny zajišťované do odběrných míst ostatních zákazníků a

c) provozní nebo výrobní činnosti zákazníků, jejichž odběrná místa jsou připojena k distribuční soustavě, spolu navzájem provozně nebo výrobně souvisí nebo je hlavním účelem distribuční soustavy distribuce elektřiny vlastníkovi nebo provozovateli distribuční soustavy nebo členům stejného seskupení osob.

(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen bez zbytečného odkladu oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změnu skutečností, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení podle odstavce 2 nebo 6.

(8) Energetický regulační úřad povolení podle odstavce 2 nebo 6 zruší, pokud zjistí, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy přestal splňovat podmínky pro udělení povolení.

(9) Vlastní-li provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy zařízení pro ukládání energie v rozporu s tímto zákonem, je povinen jej zcizit nejpozději do 1 roku ode dne jejich nabytí.

§ 26

Technické dispečinky a řídicí a dohledová centra

(1) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy

a) provádí dispečerské řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě a dispečerské řízení výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny poskytujících podpůrné služby k zajištění systémových služeb v přenosové soustavě a v distribučních soustavách v součinnosti s provozovatelem distribuční soustavy,

b) zajišťuje dodržování pravidel propojení s elektrizačními soustavami ostatních států včetně rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí; při rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí musí technický dispečink provozovatele přenosové soustavy přihlížet k technickým omezením přenosové soustavy a propojených soustav v zahraničí,

c) spolupracuje při provádění dispečerského řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě s provozovateli propojených soustav v zahraničí.

(2) Technický dispečink a řídicí a dohledové centrum provozovatele distribuční soustavy provádí dispečerské řízení výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c).

(3) Technické dispečinky a řídicí a dohledová centra provozovatelů distribučních soustav a technický dispečink provozovatele přenosové soustavy jsou povinny spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.

(4) Při dispečerském řízení předávaných výkonů

a) mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavy povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy,

b) mezi distribučními soustavami v reálném čase jsou technický dispečink nebo řídicí a dohledové centrum provozovatele distribuční soustavy povinny uposlechnout pokynů technického dispečinku nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy, ke které je jím řízená distribuční soustava připojena,

c) mezi distribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve vztahu podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav povinny vzájemně spolupracovat.

(5) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické dispečinky a řídicí a dohledová centra provozovatelů distribučních soustav jsou v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a po využití sjednaných možností omezování využití rezervovaných výkonů výroben elektřiny a poté dostupných tržních mechanismů provozovatelem přenosové soustavy oprávněny za účelem odstraňování nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části, nebo za účelem řízení přetížení podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou při dispečerském řízení v nezbytné míře dočasně měnit výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny a dodávku elektřiny do nebo ze zařízení pro ukládání elektřiny. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla může být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky tepelné energie.

(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, jehož technický dispečink nebo řídicí a dohledové centrum změnily při dispečerském řízení, prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze, výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny a nejednalo-li se o změnu výroby elektřiny ve výrobně elektřiny, pro kterou bylo sjednané připojení s možností omezení rezervovaného výkonu bez náhrad, je povinen poskytnout

a) příslušnému výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je příjemcem podpory podle jiného právního předpisu²⁸), při omezení výroby elektřiny náhradu za neodebranou elektřinu ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby, nebo

b) příslušnému výrobci elektřiny náhradu za změnu výroby elektřiny z výrobny elektřiny, s výjimkou případů podle písmene a), ve výši sjednané ve smlouvě nebo stanovené podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.

V případě sporu o výši náhrady rozhoduje Energetický regulační úřad.

(7) Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, je povinen předávat technickému dispečinku nebo řídicímu a dohledovému centru nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení.

(8) Dispečerské řízení napětí a jalových výkonů výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny prováděné technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy nebo technickým dispečinkem nebo řídicím a dohledovým centrem provozovatele distribuční soustavy se nepovažuje za omezení výroby elektřiny nebo dodávky elektřiny do nebo ze zařízení pro ukládání elektřiny.

§ 26a

Národní výcvikový plán

(1) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zpracovat ve spolupráci s provozovateli regionálních distribučních soustav národní výcvikový plán a zveřejnit jej na svých internetových stránkách. Provozovatel regionální distribuční soustavy je povinen poskytnout provozovateli přenosové soustavy součinnost při zpracování národního výcvikového plánu.

(2) Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel regionální distribuční soustavy provádí v souladu s národním výcvikovým plánem společný výcvik osob podílejících se na dispečerském řízení.

(3) Účastník trhu s elektřinou, který je významným uživatelem sítě podle Nařízení, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav⁷⁰), poskytovatel podpůrných služeb a poskytovatel flexibility jsou povinni se v rozsahu národního výcvikového plánu účastnit společného výcviku osob podílejících se na dispečerském řízení.

§ 27

Datové centrum

(1) Datové centrum je akciová společnost s dualistickým systémem vnitřní struktury, která je držitelem licence na činnost datového centra a jejíž akcie smí vlastnit pouze

a) provozovatel přenosové soustavy,

b) provozovatelé regionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných míst zákazníků, nebo

c) Česká republika.

(2) Obchodní firma datového centra musí obsahovat označení „elektroenergetické datové centrum“. Ten, kdo není datovým centrem, nesmí používat označení „elektroenergetické datové centrum“.

(3) Akcionáři datového centra se při založení akciové společnosti podílí na základním kapitálu stejným rozsahem.

(4) Datové centrum smí vydat jen akcie na jméno stejného druhu.

(5) Akcie datového centra lze převést jen s jednomyslným souhlasem dozorčí rady datového centra. Dozorčí rada datového centra je povinna odmítnout souhlas, mají-li být akcie datového centra převedeny na jinou osobu než uvedenou v odstavci 1. Omezení převoditelnosti akcií datového centra se zapisuje do obchodního rejstříku.

(6) Zakazuje se

a) přenechat akcie datového centra k užívání nebo požívání jiné osobě než uvedené v odstavci 1,

b) převést práva spojená s akciemi datového centra na jinou osobu než uvedenou v odstavci 1,

c) přenechat výkon práv spojených s akciemi datového centra jiné osobě než uvedené v odstavci 1.

(7) Stanovy datového centra musí upravovat způsob ukončení účasti v datovém centru, pokud akcionář přestane být osobou podle odstavce 1.

§ 27a

Další požadavky na způsobilost k výkonu funkce člena představenstva, člena dozorčí rady a vedoucího zaměstnance datového centra

Členem představenstva, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem datového centra v řídící působnosti představenstva nebo jeho členů nesmí být osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo zaměstnancem jiného držitele licence podle tohoto zákona než toho, kdo je akcionářem datového centra.

§ 27b

Dozorčí rada datového centra

(1) Dozorčí rada datového centra musí mít nejméně tři členy.

(2) Česká republika jmenuje a odvolává třetinu členů dozorčí rady.

(3) Odstavec 2 se nepoužije, je-li jediným akcionářem datového centra Česká republika.

§ 27c

Práva a povinnosti datového centra

(1) Datové centrum má za podmínek stanovených tímto zákonem právo na

a) úhradu ceny za činnost datového centra od provozovatelů regionálních distribučních soustav a provozovatele přenosové soustavy,

b) údaje nezbytné pro plnění svých povinností od operátora trhu a účastníků trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového centra,

c) údaje nezbytné pro plnění svých povinností z licencí udělených podle tohoto zákona a registru společenství od Energetického regulačního úřadu, pokud nejsou osobními údaji, chráněnou informací nebo informací chráněnou jiným právním předpisem.

(2) Datové centrum je povinno

a) zpracovávat Řád datového centra a po schválení Energetickým regulačním úřadem jej zveřejňovat na svých internetových stránkách,

b) vykonávat činnost datového centra v souladu se schváleným Řádem datového centra,

c) zajistit ochranu chráněných informací,

d) uzavřít smlouvu o přístupu do informačního systému datového centra s každým, kdo o to požádá, splní podmínky přístupu do informačního systému datového centra stanovené Řádem datového centra a komu tento zákon vůči datovému centru zakládá práva nebo povinnosti nebo komu tento zákon ukládá povinnost zajistit předávání údajů mezi datovým centrem a jiným účastníkem trhu s elektřinou.

(3) Datové centrum umožní každému, komu tento zákon nebo jiný právní předpis ukládá povinnost předávat nebo poskytovat údaje datovému centru, činit tak elektronicky prostřednictvím informačního systému datového centra, a to přímo, nebo prostřednictvím účastníka trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového centra, se kterým uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo prostřednictvím jiné osoby s přístupem do informačního systému datového centra, kterou povinná osoba nebo členové skupiny sdílení k plnění povinnosti předávání nebo poskytování údajů datovému centru pověřili. Předává nebo poskytuje-li datové centrum údaje účastníkovi trhu s elektřinou, činí tak rovněž prostřednictvím informačního systému datového centra, a to přímo nebo prostřednictvím účastníka trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového centra, se kterým účastník trhu s elektřinou uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo prostřednictvím jiné osoby pověřené účastníkem trhu s elektřinou k výkonu svých oprávnění vůči datovému centru.

(4) Datové centrum je oprávněno vykonávat další činnosti odlišné od činností datového centra podle tohoto zákona nebo činností vykonávaných podle jiného právního předpisu pouze s předchozím souhlasem ministerstva. Řízení o udělení souhlasu se zahajuje na žádost datového centra. Ministerstvo souhlas udělí, jestliže se nejedná o činnosti vyhrazené tímto zákonem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a datové centrum v řízení prokáže, že výkon takových činností

a) neohrozí řádné plnění zákonných povinností datového centra nebo nepovede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s elektřinou a

b) nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s elektřinou ani takové soutěži nebrání.

§ 27ca

Datové centrum vykonává činnost poskytovatele přístupu k údajům podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, se kterými sjednal smlouvu o přístupu do informačního systému datového centra nebo za které takový účastník trhu s elektřinou vykonává oprávnění jiného účastníka trhu s elektřinou vůči datovému centru, a to v rozsahu, v jakém datové centrum zpracovává údaje o dodávkách a odběrech v předávacím místě evidovaném u datového centra pro plnění povinností datového centra stanovených tímto zákonem.

§ 27d

Práva a povinnosti datového centra při sdílení elektřiny

(1) Datové centrum má právo

a) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od provozovatele distribuční soustavy,

b) na informaci o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavy k předávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení od operátora trhu.

(2) Datové centrum je povinno

a) evidovat na žádost účastníka trhu s elektřinou registraci přiřazení předávacích míst do skupiny sdílení u datového centra a předávat informace o registraci přiřazení operátorovi trhu, provozovateli distribuční soustavy, obchodníkovi s elektřinou a zákazníkovi, výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož předávací místo je přiřazené do skupiny sdílení,

b) zpracovávat naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny pro zohlednění sdílené elektřiny v předávacím místě přiřazeném do skupiny sdílení,

c) poskytovat nebo zpřístupňovat operátorovi trhu, provozovateli distribuční soustavy, výrobci elektřiny, provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, obchodníkovi s elektřinou, zákazníkovi nebo společenství naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny,

d) poskytovat dodavateli elektřiny informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny, informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena.

(3) Nestanoví-li právní předpis jinak, registruje datové centrum přiřazení a ukončení přiřazení předávacích míst do skupiny sdílení, předává informace o registraci přiřazení a poskytuje nebo zpřístupňuje naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny členům skupiny sdílení na žádost nebo prostřednictvím jimi pověřené osoby s přístupem do informačního systému datového centra.

§ 27e

Sdílení elektřiny společenstvím nebo jeho členy ve společenství

(1) Při sdílení elektřiny mají společenství a jeho členové právo využívat distribuční a přenosovou soustavu. Člen společenství má právo sdílet elektřinu společenství nebo jinému členu společenství.

(2) Předpokladem pro sdílení elektřiny je registrace přiřazení předávacích míst společenství nebo členů společenství do skupiny sdílení u datového centra, včetně přiřazení způsobu alokace sdílené elektřiny. Sdílet elektřinu lze pouze z předávacích míst a do předávacích míst s průběhovým měřením. Registrace přiřazení a ukončení přiřazení předávacích míst jsou bezúplatné.

(3) O registraci přiřazení a ukončení přiřazení předávacích míst podle odstavce 1 žádá společenství u datového centra. Registrace přiřazení předávacího místa člena společenství do skupiny sdílení je přípustná jen se souhlasem člena společenství. Společenství je povinno na žádost člena ukončit přiřazení jeho předávacího místa.

(4) Ve společenství je možné vytvořit jednu nebo více skupin sdílení. Předávací místo společenství nebo členů společenství je možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení ve společenství nebo mimo společenství.

(5) Společenství má právo na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, od datového centra.

(6) Sdílí-li společenství elektřinu úplatně, je povinno vyúčtovávat sdílenou elektřinu a poskytovat členovi společenství vyúčtování a informace o vyúčtování sdílené elektřiny. Ustanovení § 11 odst. 7, 10, 14 a 15 se použijí obdobně. Sdílí-li společenství elektřinu bezúplatně, je povinno poskytovat členovi společenství údaje o množství sdílené elektřiny za vyhodnocované období, nejvýše však za období 12 měsíců po sobě následujících. Není-li délka vyhodnocovaného období sjednaná, stanoví ji společenství.

§ 27f

Sdílení elektřiny výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazníkem v jiném předávacím místě a sdílení elektřiny zákazníkovi mimo společenství

(1) Za sdílení elektřiny se považuje rovněž odběr elektřiny výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazníkem v jiném předávacím místě.

(2) Pro sdílení elektřiny výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazníkem v jiném předávacím místě a sdílení elektřiny zákazníkovi mimo společenství se ustanovení § 27e odst. 1 až 3 a 5 použijí přiměřeně. Výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník, který registroval přiřazení předávacího místa výrobce elektřiny, provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazníka do skupiny sdílení, je povinen na žádost výrobce elektřiny, provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazníka ukončit přiřazení předávacího místa.

(3) Předávací místa výrobce elektřiny, provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazníka je možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení mimo společenství nebo ve společenství. Nejedná-li se o předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, může skupina sdílení zahrnovat nejvýše 11 registračních čísel předávacích míst.

§ 28

Zákazník

(1) Zákazník má právo

a) na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,

b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu,

c) na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací,

d) na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu na životní prostředí,

e) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny nebo agregátora,

f) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy nebo poskytovat flexibilitu pro jiné účely, a to přímo, nebo prostřednictvím agregace jednomu agregátorovi, je-li odběrné místo vybaveno průběhovým měřením,

g) poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkem prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení o napětí do 52 kV včetně,

h) na bezplatné vyúčtování dodávky elektřiny a související služby v elektroenergetice a poskytnuté flexibility,

i) uzavřít smlouvu s

1. dynamickým určením ceny elektřiny pro dodávky elektřiny do odběrného místa, je-li odběrné místo vybaveno průběhovým měřením,

2. pevnou cenou dodávky elektřiny na dobu dodávky elektřiny alespoň jednoho roku,

j) uzavřít smlouvu o agregaci i bez souhlasu dodavatele elektřiny.

(2) Zákazník je povinen

a) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy,

c) umožnit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy,

d) udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,

e) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny, pokud je subjektem zúčtování,

f) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,

g) podílet se podle výše požadovaného příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že odběrné elektrické zařízení nebylo připojeno, případně hradit v plné výši oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením odběrného elektrického zařízení,

h) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,

i) zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou,

j) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky,

k) při stavebních úpravách distribuční soustavy anebo její části, včetně přípojek, umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně umístění měřicího zařízení, považuje se elektrické zařízení za ním za odběrné elektrické zařízení v majetku vlastníka nemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy,

l) při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm. e) dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.

(3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.

(4) Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

(5) Zákazník má právo provozovat v odběrném místě výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny propojené s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou pouze v případě, že ve stejném odběrném místě není připojena jiná výrobna elektřiny nebo jiné zařízení pro ukládání elektřiny, jedná se o výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 100 kW a pro jejich připojení byla uzavřena smlouva o připojení. Jedná-li se o výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 10,8 kW, má zákazník právo je připojit a provozovat na základě oznámení provozovateli distribuční soustavy, pokud záměr připojit výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny oznámí provozovateli distribuční soustavy na elektronický kontakt určený provozovatelem distribuční soustavy, při připojení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny splní technické podmínky připojení stanovené provozovatelem distribuční soustavy, splnění těchto podmínek provozovateli distribuční soustavy doloží a provozovatel distribuční soustavy do 30 dnů od oznámení připojení neodmítne z důvodů, pro které je oprávněn odmítnout připojení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny do distribuční soustavy podle § 25 odst. 10 písm. a). Splní-li zákazník podmínky pro připojení a provozování výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny podle věty druhé, platí, že marným uplynutím lhůty podle věty druhé se mění obsah závazku ze smlouvy o připojení odběrného místa zákazníka tak, že předmětem závazku ze smlouvy o připojení je také připojení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s rezervovaným výkonem ve výši uvedené v oznámení, nejvýše však do hodnoty instalovaného výkonu. Provozovatel distribuční soustavy změnu obsahu závazku ze smlouvy o připojení zákazníkovi bez zbytečného odkladu písemně potvrdí.

(6) Zákazník, který provozuje výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny podle odstavce 5, je povinen

a) zajistit, aby k výrobě elektřiny nebo ukládání elektřiny byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami,

b) zajistit, aby práce spojené s instalací a provozem výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,

c) vyrábět nebo ukládat elektřinu tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo zájmu na ochranu životního prostředí,

d) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojeno,

e) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, nejedná-li se o výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny, u kterého je připojení do distribuční soustavy podmíněno technickým zamezením dodávce elektřiny do distribuční soustavy,

f) podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že výrobna elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny nebyly připojeny, případně hradit v plné výši oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny.

(7) Zákazník je oprávněn sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny v odběrném místě nebo uloženou v jím provozovaném zařízení pro ukládání elektřiny do jeho odběrného místa nebo do odběrných míst jiných zákazníků.

(8) Zákazník je oprávněn dále sdílet bez využití distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny nebo uloženou v jím provozovaném zařízení pro ukládání elektřiny jinému zákazníkovi, jestliže mají tito zákazníci předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně.

(9) Zákazník podle odstavce 5 je oprávněn dodávat elektřinu z jím provozované výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny pouze obchodníkovi s elektřinou nebo na organizované trhy s elektřinou.

(10) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina podle smlouvy, je povinen

a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,

b) udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,

c) poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické instalaci držiteli licence na distribuci elektřiny,

d) umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k této společné domovní instalaci.

(11) Zákazník neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny podle § 26 odst. 5.

§ 29

Zranitelná osoba, zranitelný zákazník a určené odběrné místo

(1) Zranitelnou osobou je osoba využívající ve svém bydlišti některé určené zařízení, které nelze provozovat bez nepřetržité dodávky elektřiny, pokud je jeho využívání nezbytné pro zachování základních životních funkcí této osoby. Druhy určených zařízení podle věty první stanoví vláda nařízením jako stanovený prostředek pro terapii nebo stanovený prostředek pro kompenzaci onemocnění.

(2) Zranitelným zákazníkem je

a) zranitelná osoba, která uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo

b) zákazník, který uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a v odběrném místě, do kterého dodávku elektřiny sjednal, má bydliště zranitelná osoba.

(3) Určeným odběrným místem se rozumí odběrné místo zranitelného zákazníka, v němž se nachází bydliště zranitelné osoby a které je připojené na hladině nízkého napětí s hodnotou plánovaného ročního odběru elektřiny do 30 MWh včetně.

(4) Zranitelný zákazník uplatňuje svá práva vždy pouze ve vztahu k jednomu určenému odběrnému místu nebo samostatně k více určeným odběrným místům různých zranitelných osob, vždy však v bydlišti zranitelné osoby.

(5) Není-li zranitelná osoba ve vztahu k určenému odběrnému místu zároveň zákazníkem ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, vykonává svoje práva a povinnosti prostřednictvím zákazníka, jenž je k určenému odběrnému místu smluvní stranou smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, a to podle písemné dohody mezi těmito osobami. Zranitelná osoba nebo zranitelný zákazník doloží tuto dohodu dodavateli elektřiny spolu s potvrzením podle odstavce 6.

(6) Zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba je povinna pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka (dále jen „zvláštní práva zranitelného zákazníka“) doložit dodavateli elektřiny potvrzení o splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka (dále jen „potvrzení“). V potvrzení vydaném lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je zranitelná osoba v postavení pacienta registrována, nebo lékařem, který dotčený stanovený prostředek zranitelné osobě v postavení pacienta předepsal, lékař osvědčuje splnění podmínek podle odstavce 1. Potvrzení se vydává na dobu nejdéle 2 let.

(7) Potvrzení musí dále obsahovat kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníka a zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkem, určení prostředku pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění, registrační číslo určeného odběrného místa a bydliště zranitelné osoby, ve kterém se určené odběrné místo nachází, prohlášení, že zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba, která není zranitelným zákazníkem,

a) využívá některý z prostředků pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění a

b) má bydliště a zdržuje se v místě, ve kterém se určené odběrné místo nachází.

(8) Nařízení vlády stanoví

a) prostředky pro terapii a prostředky pro kompenzaci onemocnění,

b) další náležitosti potvrzení, jeho vzor a délku platnosti potvrzení,

c) vzor písemné dohody podle odstavce 5.

§ 29a

Ochrana a zvláštní práva zranitelného zákazníka nebo zranitelné osoby

(1) Zvláštními právy zranitelného zákazníka jsou právo na

a) bezplatné upozornění na neplnění platebních povinností ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, v písemné podobě nejpozději 15 dní před předpokládaným dnem ukončení smlouvy nebo před předpokládaným dnem ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru podle § 51 odst. 1 písm. b),

b) bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny z důvodu plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu nejpozději 15 dní předem,

c) bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny z důvodu poruchy podle § 25 odst. 3 písm. c) bodu 6,

d) uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny za podmínek podle § 29d odst. 1,

e) zajištění dodávky elektřiny po dobu 3 měsíců za podmínek podle § 29d odst. 3 a

f) bezplatné adresné upozornění na ukončení platnosti potvrzení podle § 29 odst. 6, a to nejméně 2 měsíce před uplynutím platnosti potvrzení.

(2) Dodavatel elektřiny je povinen ve vztahu k určenému odběrnému místu, do kterého dodává elektřinu,

a) plnit vůči zranitelnému zákazníkovi informační povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a f),

b) učinit podnět vůči orgánům pomoci v hmotné nouzi, nasvědčují-li jemu známé skutečnosti tomu, že je zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba ohrožena hmotnou nouzí v souvislosti s neplněním smluvených platebních povinností za dodávku elektřiny do určeného odběrného místa,

c) učinit podnět vůči Úřadu práce - krajské pobočce nebo pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) za účelem provedení šetření v místě nebo poskytnutí krizové pomoci zranitelné osobě v případě, kdy zranitelnému zákazníkovi hrozí přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny do určeného odběrného místa z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b),

d) zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného odběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny do doby, než obdrží informaci o vyřízení svého podnětu podle písmene c), nejdéle však do 30 dnů od učinění takového podnětu.

(3) Provozovatel distribuční soustavy je povinen vůči zranitelnému zákazníkovi plnit ve vztahu k určenému odběrnému místu, které je připojeno k jeho distribuční soustavě, informační povinnosti podle odstavce 1 písm. b) a c).

(4) Je-li zranitelnou osobou jiná osoba než zranitelný zákazník, plní dodavatel elektřiny povinnosti týkající se zranitelné osoby vůči zákazníkovi, se kterým má uzavřenu smlouvu na dodávku elektřiny do určeného odběrného místa, a provozovatel distribuční soustavy plní povinnosti týkající se zranitelné osoby vůči zákazníkovi, do jehož určeného odběrného místa poskytuje službu distribuční soustavy.

§ 29b

Povinnosti zranitelného zákazníka

(1) Zranitelný zákazník je povinen sdělit určené odběrné místo a potvrzením doložit splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka

a) dodavateli elektřiny, který dodává elektřinu do určeného odběrného místa,

b) dodavateli elektřiny při sjednávání smlouvy o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo

c) dodavateli elektřiny při zahájení dodávky podle § 29d odst. 3.

(2) Zranitelný zákazník je dále povinen bezodkladně sdělit dodavateli elektřiny, který dodává elektřinu do určeného odběrného místa, všechny okolnosti, které mají vliv na podmínky pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka.

§ 29c

Evidence a předávání údajů o zranitelném zákazníkovi nebo zranitelné osobě

(1) Dodavatel elektřiny vede pro účely plnění povinností na ochranu zranitelného zákazníka evidenci údajů o zranitelném zákazníkovi nebo zranitelné osobě, ve které eviduje

a) datum oznámení nebo zjištění splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka,

b) kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníka nebo zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkem,

c) obdržená potvrzení a dohody podle § 29 odst. 5 a 6,

d) určená odběrná místa, do kterých realizuje dodávku elektřiny,

e) datum, ke kterému zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba přestala splňovat podmínky pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka, a datum, kdy se dozvěděl o této skutečnosti.

(2) Dodavatel elektřiny předává provozovateli distribuční soustavy zprávu o tom, že došlo k určení odběrného místa nebo že odběrné místo přestalo být určeným odběrným místem. Tato zpráva dále obsahuje kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníka a zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkem, a dobu platnosti potvrzení.

(3) Provozovatel distribuční soustavy vede evidenci určených odběrných míst, která jsou připojena do jeho soustavy. Provozovatel distribuční soustavy dále v evidenci vede identifikační a kontaktní údaje zranitelných zákazníků a zranitelných osob.

(4) Provozovatel distribuční soustavy předává elektronicky operátorovi trhu identifikaci určených odběrných míst.

(5) Provozovatel distribuční soustavy a operátor trhu předávají v nezbytném rozsahu dodavateli elektřiny údaje o dodávce elektřiny v určeném odběrném místě pro účely ověřování splnění podmínky podle § 29 odst. 3.

§ 29d

Bezpečnost dodávky elektřiny zranitelnému zákazníkovi

(1) Pokud zranitelný zákazník, který nemá zajištěnu dodávku elektřiny do určeného odběrného místa, požádá obchodníka s elektřinou, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny podle § 12a odst. 1, ve kterém se toto určené odběrné místo nachází, o zajištění dodávek elektřiny a zároveň doloží splnění podmínek podle § 29, je tento obchodník s elektřinou povinen se zranitelným zákazníkem bez zbytečného odkladu sjednat smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do určeného odběrného místa za podmínek zveřejněných obchodníkem s elektřinou podle § 11a odst. 1 pro dodávky elektřiny na dobu neurčitou.

(2) Je-li zranitelný zákazník v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergetice nebo má-li se jednat o zajištění dodávky elektřiny do určeného odběrného místa, u kterého existuje dluh za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergetice, může obchodník s elektřinou před uzavřením smlouvy podle odstavce 1 požadovat poskytnutí přiměřené jistoty.

(3) Obchodník s elektřinou, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny podle § 12a odst. 1, je povinen dodávat po dobu 3 měsíců elektřinu zranitelnému zákazníkovi do určeného odběrného místa uvnitř dotčeného vymezeného území, pokud ve vztahu k určenému odběrnému místu došlo k ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s předchozím dodavatelem elektřiny a zranitelný zákazník nemá zajištěnu navazující dodávku elektřiny do určeného odběrného místa.

(4) Povinnost podle odstavce 3 vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí obchodníkovi s elektřinou s povinností dodávky elektřiny podle odstavce 3 registrační číslo určeného odběrného místa. Zranitelný zákazník doloží obchodníkovi s elektřinou splnění podmínek podle § 29 bez zbytečného odkladu po zahájení dodávky, nejpozději však do 30 dnů od zahájení dodávky elektřiny, jinak povinnost dodávky elektřiny do určeného odběrného místa podle odstavce 3 zaniká.

(5) Provozovatel distribuční soustavy je povinen předat bez zbytečného odkladu obchodníkovi s elektřinou s povinností dodávky elektřiny podle odstavce 3 kontaktní a identifikační údaje zákazníka a další údaje o určeném odběrném místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky elektřiny nebo převzetí odpovědnosti za odchylku, a to včetně identifikačních a kontaktních údajů zranitelné osoby, pokud se liší od osoby zákazníka. Dodávka elektřiny podle odstavce 3 zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice. To neplatí v případě, že zákazník uzavřel smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy podle § 50 odst. 7.

(6) Zranitelný zákazník je povinen obchodníkovi s elektřinou hradit zálohy a cenu za dodávku elektřiny a související službu v elektroenergetice podle odstavce 3, které obchodník s elektřinou spolu s cenou a dalšími podmínkami dodávky zákazníkovi oznámí bez zbytečného odkladu po zahájení této dodávky.

§ 30

Obchodník s elektřinou

(1) Obchodník s elektřinou má právo

a) na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny,

b) nakupovat elektřinu od účastníků trhu s elektřinou nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států,

c) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu,

d) ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny,

e) vykonávat činnost agregátora,

f) na poskytnutí dat a informací od datového centra pro jiného účastníka trhu s elektřinou, se kterým se dohodl na zajištění povinnosti předávání údajů datovému centru,

g) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny podle smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, od datového centra,

h) na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a hodnoty odběrů a dodávek elektřiny zákazníků a výrobců elektřiny s předávacími místy přiřazenými do stejné skupiny sdílení a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, od datového centra.

(2) Obchodník s elektřinou je povinen

a) řídit se Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribučních soustav,

b) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu v případě, že je subjektem zúčtování,

c) účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance,

d) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji na svých internetových stránkách,

e) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou u operátora trhu,

f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a až § 12c,

g) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

h) informovat neprodleně operátora trhu a zákazníka o tom, že pozbyl oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny,

i) poskytnout provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje o zákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,

j) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu,

k) strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze,

l) zveřejnit na svých internetových stránkách Kontrolní seznam evropského spotřebitele energie o právech spotřebitele vypracovaný Komisí a zveřejněný Energetickým regulačním úřadem a informovat své zákazníky o možnosti se s Kontrolním seznamem evropského spotřebitele energie seznámit,

m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi dobu trvání závazku ze smlouvy, případný postih a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle směřující k ukončení závazku ze smlouvy, včetně jednoznačně vymezeného data ukončení závazku ze smlouvy,

n) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému operátora trhu, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo jinak souvisí s plněním závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,

o) hradit provozovateli distribuční soustavy cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacích míst zákazníků podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,

p) uvádět ve vyúčtování dodávek elektřiny podíly jednotlivých zdrojů elektřiny v souladu se zbytkovým energetickým mixem zveřejněným operátorem trhu; podíl některého zdroje elektřiny může obchodník navýšit pouze o množství elektřiny podložené zárukami původu z odpovídajícího zdroje energie, uplatněnými ve prospěch svých zákazníků za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie,

q) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému datového centra, pokud jsou prováděny za jiného účastníka trhu s elektřinou, se kterým uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny,

r) zdržet se jednání, kterým by podmiňoval uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny zákazem sdílet elektřinu nebo omezením množství elektřiny, které je účastníkovi trhu s elektřinou povoleno sdílet,

s) stanovit hodnotu indexu zajištění obchodníka ke dni 31. března a 30. září kalendářního roku a poté do 5 pracovních dnů ji oznámit Energetickému regulačnímu úřadu a zveřejnit ji na svých internetových stránkách; je-li hodnota indexu zajištění obchodníka vyšší než 70 %, je obchodník s elektřinou oprávněn zveřejnit místo hodnoty indexu zajištění obchodníka pouze informaci, že hodnota indexu zajištění obchodníka je vyšší než 70 %,

t) zdržet se jednání, kterým by omezoval zákazníka v jeho právu na uzavření smlouvy o agregaci, znemožňoval zákazníkovi poskytovat flexibilitu agregátorovi nebo bez spravedlivého důvodu znevýhodňoval zákazníka poskytujícího flexibilitu agregátorovi cenovými nebo jinými podmínkami dodávky elektřiny oproti zákazníkům, kteří flexibilitu neposkytují nebo ji poskytují obchodníkovi s elektřinou,

u) zdržet se jednání, kterým by omezoval zákazníka, výrobce elektřiny nebo provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny v jeho právu sdílet elektřinu nebo ho bez spravedlivého důvodu znevýhodňoval cenovými nebo jinými podmínkami dodávky elektřiny oproti účastníkům trhu s elektřinou, kteří elektřinu nesdílejí.

(3) Obchodník s elektřinou, který dodává elektřinu do nejméně 200 000 odběrných míst zákazníků, je povinen nabízet dodávku elektřiny

a) s dynamickým určením ceny a uzavřít smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny s každým zákazníkem, který jej o to požádá a jehož odběrné místo je vybaveno průběhovým měřením; to neplatí, je-li zákazník v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergetice,

b) za pevnou cenu a uzavřít smlouvu s pevnou cenou dodávky elektřiny na dobu dodávky elektřiny alespoň jednoho roku s každým zákazníkem, který jej o to požádá; to neplatí, je-li zákazník v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergetice.

(4) Obchodník s elektřinou je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu informace o nabídkách dodávek elektřiny, které jsou předmětem porovnání srovnávacím nástrojem podle § 17j, a informace o jejich změnách.

§ 30a

Výstavba výrobny elektřiny

(1) Výstavba výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je možná pouze na základě udělené státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny (dále jen „autorizace“). Za celkový instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny se považuje součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě připojení do elektrizační soustavy.

(2) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti. Žadatel je jediným účastníkem řízení.

(3) Autorizaci ministerstvo neudělí, pokud předpokládaná výrobna elektřiny není v souladu

a) se státní energetickou koncepcí,

b) s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, pokud jde o výrobu elektřiny z výrobny, která je předmětem podpory podle zvláštních právních předpisů,

c) s územně plánovací dokumentací,

d) se surovinovou politikou státu,

e) s požadavky na energetickou účinnost, bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, bezpečnost osob a majetku, bezpečnost dodávek elektřiny, očekávanou budoucí poptávku po elektřině, zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny v České republice,

f) s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií, je-li pro danou výrobnu elektřiny energetický posudek podle zákona o hospodaření energií zpracováván.

(4) Autorizaci lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem ministerstva za předpokladu splnění ustanovení odstavce 3 a postupem podle § 30b.

(5) Autorizace není podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení záměru ani jiného rozhodnutí podle stavebního zákona nebo podle jiného právního předpisu.

§ 30b

Žádost o udělení autorizace

(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje

a) harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřiny obsahující předpokládané termíny vydání rozhodnutí o povolení záměru, připojení k přenosové soustavě nebo přepravní soustavě nebo distribuční soustavě elektřiny nebo distribuční soustavě plynu, případně zahájení zkušebního provozu a kolaudačního rozhodnutí,

b) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu, druhu výrobny a energetické účinnosti,

c) předpokládané umístění výrobny elektřiny,

d) údaje o palivu nebo o jiných použitých zdrojích energie,

e) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy o zajištění systémových služeb a o vlivu na bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavy včetně termínu a podmínek připojení,

f) údaje o charakteru provozu výrobny elektřiny a o předpokládaném ročním využití instalovaného výkonu,

g) energetický posudek podle zákona o hospodaření energií v případě výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou ročního provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren.

(2) Je-li předmětem žádosti o udělení autorizace výstavba jaderné elektrárny, může být údaj o instalovaném výkonu a údaj o energetické účinnosti podle odstavce 1 písm. b) uveden mezní hodnotou. Ministerstvo může vyhláškou stanovit, že v žádosti o udělení autorizace na výstavbu jaderné elektrárny mohou být mezní hodnotou uvedeny rovněž další údaje.

§ 30c

Rozhodnutí o udělení autorizace

(1) Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje

a) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu, druhu výrobny a energetické účinnosti,

b) údaj o umístění výrobny elektřiny,

c) údaje o palivu nebo jiných použitých zdrojích energie,

d) podmínky platnosti autorizace, zejména k zajištění podpůrných služeb včetně vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.

(2) Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů podle odstavce 1 písm. a) až c) uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace.

(3) Na základě oznámení podle odstavce 2 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.

(4) V případech podle § 30b odst. 2 obsahuje rozhodnutí o udělení autorizace mezní hodnotu údaje takto uvedeného v žádosti o udělení autorizace. V těchto případech držitel autorizace oznámí ministerstvu konkrétní hodnoty daných údajů před zahájením výstavby předmětné výrobny elektřiny. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení autorizace se v těchto případech nevydává, pokud upřesněná hodnota údaje nepřekračuje mezní hodnotu uvedenou v rozhodnutí o udělení autorizace.

(5) Ministerstvo vede evidenci vydaných autorizací.

§ 30d

Zánik autorizace

(1) Autorizace zaniká

a) v případě, že držitel autorizace nepožádá o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nejpozději

1. do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 100 MW, nebo

2. do 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více,

b) v případě zastavení řízení o povolení záměru nebo zamítnutí žádosti na vydání rozhodnutí o povolení záměru dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí,

c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého, pokud držitel autorizace dosud nepožádal o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona,

d) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení včetně vstupu držitele autorizace do likvidace, dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí, nebo

e) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace.

(2) Ministerstvo autorizaci zruší

a) pro závažné neplnění podmínek autorizace, nebo

b) na základě žádosti držitele autorizace.

(3) Pro účely odstavce 1 písm. a) je v případě podle § 30c odst. 4 rozhodující údaj o maximálním instalovaném výkonu stanovený v rozhodnutí o udělení autorizace. Odstavec 1 písm. a) se nepoužije v případě, že držitel autorizace požádal o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona již před nabytím právní moci rozhodnutí o udělení autorizace.

§ 30e

(1) Žádost o udělení autorizace výrobny elektřiny, která je energeticky strategickým celkem a k výrobě elektřiny využívá zemní plyn, obsahuje kromě náležitostí podle § 30b odst. 1 dále informace o předpokládaném průběhu výběru dodavatele takové výrobny elektřiny nebo její části.

(2) Rozhodnutí o udělení autorizace výrobny elektřiny, která je energeticky strategickým celkem a k výrobě elektřiny využívá zemní plyn, obsahuje kromě náležitostí podle § 30c odst. 1 dále podmínku platnosti autorizace spočívající v povinnosti žadatele zajistit po dobu do dokončení výstavby a údržby takové výrobny dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky, které stanoví ministerstvo, a poskytovat ministerstvu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit základní bezpečnostní zájmy České republiky.

§ 31

Bezpečnostní standard pro zásoby čerstvého jaderného paliva

(1) Provozovatel jaderné elektrárny je povinen udržovat zásobu čerstvého jaderného paliva, která umožní při výpadku plánované dodávky čerstvého jaderného paliva provoz každého jaderného reaktoru po dobu nejméně následujících 36 měsíců.

(2) Má-li provozovatel jaderné elektrárny prokazatelně zajištěnou možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, které odpovídá charakteristikám obvykle používaného čerstvého jaderného paliva v jaderné elektrárně a současně vyhovuje požadavkům na takové palivo stanoveným atomovým zákonem, s termínem dodávky do 15 měsíců, zkracuje se doba podle odstavce 1 na 18 měsíců.

(3) Provozovatel jaderné elektrárny není povinen postupovat podle odstavců 1 a 2, pokud stanovené požadavky nelze splnit z důvodů, které nejsou na straně provozovatele jaderné elektrárny nebo které provozovatel jaderné elektrárny nemohl odvrátit ani při vynaložení veškeré péče, která je rozumně proveditelná. Tyto důvody je provozovatel jaderné elektrárny povinen neprodleně oznámit ministerstvu. V takovém případě může ministerstvo rozhodnutím uložit opatření k zajištění náhradního plnění požadavků podle odstavců 1 a 2 a provozovatel jaderné elektrárny je povinen postupovat podle uloženého opatření.

(4) Provozovatel jaderné elektrárny oznamuje do 31. prosince ministerstvu plnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2.

(5) Oznámení podle odstavce 4 musí obsahovat

a) plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného zajištění na období nejméně 36 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení, jde-li o případ podle odstavce 1,

b) plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného zajištění na období nejméně 18 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení a doklad prokazující možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, pokud provozovatel splňuje podmínky podle odstavce 2.

§ 32

Agregátor

(1) Agregátor má právo

a) nabízet službu agregace flexibility účastníkům trhu s elektřinou, jejichž předávací místa jsou vybavena průběhovým měřením,

b) nabízet flexibilitu na trhu s elektřinou,

c) na poskytnutí údajů od operátora trhu nezbytných pro výkon jeho práv a povinností podle tohoto zákona.

(2) Agregátor je povinen

a) se registrovat před zahájením výkonu licencované činnosti u operátora trhu,

b) poskytovat operátorovi trhu údaje a informace nezbytné pro plnění jeho povinností podle tohoto zákona,

c) uvádět při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému operátora trhu pravdivé a úplné informace, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo změny agregátora nebo jinak souvisejí s plněním závazku ze smlouvy o agregaci.

§ 33

Evropské a vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti

(1) Provozovatel přenosové soustavy se podílí na vypracování evropského posouzení zdrojové přiměřenosti podle čl. 23 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou v rozsahu požadovaném Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny.

(2) Ministerstvo za podmínek a postupem stanoveným v čl. 20 a 24 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou vypracovává vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti.

(3) Provozovatel přenosové soustavy je povinen na žádost ministerstva připravit podklady potřebné pro vypracování vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti podle čl. 24 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a poskytnout je ministerstvu.

(4) Každý účastník trhu s elektřinou je povinen poskytnout na vyžádání provozovateli přenosové soustavy údaje potřebné pro přípravu podkladů pro vypracování vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti a údaje požadované Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy je povinen vyhodnocovat údaje poskytnuté účastníky trhu s elektřinou pro potřeby vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti.

§ 34

Povinnosti výrobce elektřiny při ukončení provozu výrobny elektřiny

(1) Výrobce elektřiny provozující výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více připojenou na napěťové hladině 110 kV a výše je povinen oznámit provozovateli přenosové soustavy ukončení provozu výrobny elektřiny alespoň 11 měsíců před ukončením provozu výrobny elektřiny.

(2) Provozovatel přenosové soustavy vyhodnotí do 60 dnů ode dne oznámení podle odstavce 1 dopady ukončení provozu výrobny elektřiny s ohledem na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy a předá vyhodnocení Energetickému regulačnímu úřadu, ministerstvu a příslušnému výrobci elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy zejména vyhodnotí skutečnosti podle odstavce 3 a může doporučit pokračování výrobny elektřiny v provozu. V takovém případě doporučí podmínky a rozsah provozu výrobny elektřiny tak, aby nebyl ohrožen bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, a podmínky a rozsah provozu předá výrobci elektřiny a Energetickému regulačnímu úřadu prostřednictvím návrhu smlouvy o službě poskytnutí výkonu. Výrobce elektřiny je povinen poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu bezodkladně součinnost při stanovení předběžných nákladů výroby elektřiny a odhadu ztráty výrobny elektřiny při plnění povinnosti nad rámec licence v podmínkách a rozsahu doporučeném provozovatelem přenosové soustavy.

(3) Provozovatel přenosové soustavy v rámci svého vyhodnocení doporučí pokračování provozu výrobny elektřiny,

a) ohrozilo-li by ukončení provozu výrobny elektřiny bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, nebo

b) nelze-li standardními prostředky, zejména podpůrnými službami provozovatele přenosové soustavy, udržovat frekvenci v elektrizační soustavě, napětí, zajišťovat disponibilitu zařízení pro ostrovní provoz, start ze tmy nebo poskytování setrvačnosti elektrizační soustavě a nelze-li za tuto výrobnu elektřiny zajistit náhradu.

§ 35

Kapacitní mechanismus

(1) Ministerstvo může za podmínek a postupem podle čl. 21 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou vydat opatření obecné povahy, kterým zavede kapacitní mechanismus a stanoví podmínky účasti v kapacitním mechanismu, dobu trvání a další podmínky kapacitního mechanismu podle čl. 22 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.

(2) Provozovatel přenosové soustavy je povinen poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost při stanovení podmínek kapacitního mechanismu.

(3) Rozsah potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení určuje za podmínek stanovených ministerstvem provozovatel přenosové soustavy.

(4) Provozovatel přenosové soustavy zpracuje návrh postupu a podmínek zajištění potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení a předloží ho ministerstvu ke schválení.

(5) Ministerstvo návrh podle odstavce 4 schválí, jestliže je v souladu s podmínkami kapacitního mechanismu stanovenými ministerstvem.

(6) Ministerstvo opatření obecné povahy změní nebo zruší, pokud se změní nebo zaniknou důvody pro zavedení kapacitního mechanismu.

§ 36

Zajištění provozu elektrizační soustavy v období transformace energetického sektoru

(1) Ministerstvo může na základě vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti podle § 33 nebo vyhodnocení vypracovaného provozovatelem přenosové soustavy podle § 34 vydat opatření obecné povahy, kterým zavede mechanismus a stanoví podmínky účasti v mechanismu, dobu trvání a další podmínky mechanismu pro

a) plnění klimaticko-energetických cílů České republiky podle Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu⁶⁶) a evropského právního rámce pro klima⁶⁷), nebo

b) poskytování podpory flexibility v elektrizační soustavě.

(2) Provozovatel přenosové soustavy je povinen poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost při stanovení podmínek mechanismu.

(3) Rozsah potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení určuje za podmínek stanovených ministerstvem provozovatel přenosové soustavy.

(4) Provozovatel přenosové soustavy zpracuje návrh postupu a podmínek zajištění potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení a předloží ho ministerstvu ke schválení.

(5) Ministerstvo návrh podle odstavce 4 schválí, jestliže je v souladu s podmínkami mechanismu stanovenými ministerstvem.

(6) Ministerstvo opatření obecné povahy změní nebo zruší, pokud se změní nebo zaniknou důvody pro zavedení mechanismu.

§ 43

Povinnosti vlastníka přímého vedení

Vlastník přímého vedení je v případě, že přímé vedení je elektricky propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, povinen

a) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,

b) umožnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití přímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy a řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy.

§ 45

Elektrická přípojka

(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.

(2) Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady

a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu^4d) provozovatel distribuční soustavy,

b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,

c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.

(3) Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.

(4) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(5) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.

(6) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

(7) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.

(8) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu zákazníka, na hranici nebo v blízkosti hranice jeho nemovitosti.

(9) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.

(10) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.

(11) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.

(12) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.

§ 46

Ochranná pásma

(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.

(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany

(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách krajního kabelu vedení, která činí od krajního kabelu vedení na obě jeho strany:

(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti

a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,

b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,

c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,

d) u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění.

(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti

a) 20 m vně oplocení výrobny elektřiny, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, nebo v případě zařízení pro ukládání elektřiny 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny, nejedná-li se o výrobnu elektřiny využívající energii slunečního záření, nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojených k přenosové soustavě, nebo distribuční soustavě s napětím větším než 52 kV,

b) 7 m vně oplocení výrobny elektřiny, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, nebo v případě zařízení pro ukládání elektřiny 7 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny, nejedná-li se o výrobnu elektřiny využívající energii slunečního záření, nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně,

c) 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,

d) v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, nebo v případě zařízení pro ukládání elektřiny 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW a připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,

e) 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které jsou výrobna elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny umístěny, u výroben elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 50 kW,

f) 1 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny, jedná-li se o výrobnu elektřiny využívající energii slunečního záření.

Pro výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 50 kW včetně se ochranné pásmo nestanovuje.

(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno

a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,

b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,

d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

(9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.

(10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a vedení bez ochranných prvků přejíždět mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy

a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,

b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

(12) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

(13) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

(14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být v případě, že

a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů, nejméně 150 m od krajního vodiče vedení na stranu směrem k větrné elektrárně,

b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů, nejméně 50 m od krajního vodiče vedení na stranu směrem k větrné elektrárně.

(15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od oplocení elektrické stanice musí být nejméně 50 m od oplocení elektrické stanice na stranu směrem k větrné elektrárně.

(16) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy zajišťuje na náklady toho, kdo požaduje umístění větrné elektrárny v kratší vzdálenosti od nadzemního vedení než podle odstavce 14 písm. a), instalaci opatření proti kmitání na nadzemním vedení, je-li instalace takových opatření možná.

(17) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby.

§ 47

Přeložky zařízení

(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy nebo zařízení distribuční soustavy zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, není-li dohodnuto jinak. V zastavěném území podle zvláštního právního předpisu^4d) nese náklady na provedení přeložky zařízení nízkého napětí provozovatel distribuční soustavy, pokud provedení přeložky vyplývá z rozhodnutí o odstranění stavby, na níž je zařízení distribuční soustavy umístěno, nebo technický stav zařízení distribuční soustavy nedovoluje jeho bezpečné provozování nebo poškozuje stavbu, pokud vlastník zařízení distribuční soustavy nezajistí nápravu.

(3) Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady po jednotlivých položkách na její provedení.

(4) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení přeložky se nemění.

§ 48

Styk zařízení

(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.

(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

§ 49

Měření

(1) Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek.

(2) Výrobci elektřiny, provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni na svůj náklad zajistit technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.

(3) Výrobci elektřiny, provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav, zákazníci a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno.

(4) Výrobci elektřiny, provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci.

(6) Výrobci elektřiny, provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav či zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení typu a kategorie stanovených prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Pokud zákazník požádá provozovatele distribuční soustavy o instalaci měřicího zařízení vyššího typu nebo jiné kategorie než měřicí zařízení stanoveného typu a kategorie a splňuje podmínky jeho instalace, provozovatel distribuční soustavy požadované měřicí zařízení instaluje do 4 měsíců od podání žádosti. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného měřicího zařízení oproti měřicímu zařízení stanoveného typu a kategorie.

(8) Každý, pro jehož předávací místo byla podána žádost o registraci přiřazení do skupiny sdílení u datového centra, má právo na instalaci průběhového měření provozovatelem distribuční soustavy ve lhůtě 3 měsíců ode dne podání žádosti. Provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci průběhového měření, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření, jestliže jde o odběrné místo bez výrobny elektřiny nebo odběrné místo s výrobnou elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně.

(9) Provozovatel distribuční soustavy je povinen informovat zákazníka v dostatečném předstihu před instalací inteligentního měřicího zařízení o funkcích a možnostech interoperability inteligentního měřicího zařízení, možnostech využití inteligentního měřicího zařízení zákazníkem, o získávání a rozsahu zpracování osobních údajů při využívání inteligentního měřicího zařízení, a jedná-li se o instalaci inteligentního měřicího zařízení na žádost zákazníka, dále o nákladech, které je zákazník v souvislosti s instalací inteligentního měřicího zařízení povinen uhradit.

(10) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření.

(11) Je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.

§ 49a

Podružné měření

(1) Zákazník je povinen instalovat a provozovat podružné měřicí zařízení, které měří

a) odběr elektřiny elektrického zařízení, pokud je k jím provozovanému elektrickému zařízení přiřazen výchozí diagram odběru elektřiny,

b) výrobu elektřiny, pokud je

1. k jím provozované výrobně elektřiny přiřazen výchozí diagram dodávky nebo odběru elektřiny, nebo

2. jeho předávací místo registrováno pro zohlednění ukládání elektřiny,

c) dodávku a odběr elektřiny zařízením pro ukládání elektřiny, pokud je

1. k jím provozovanému zařízení pro ukládání elektřiny přiřazen výchozí diagram dodávky nebo odběru elektřiny, nebo

2. jeho předávací místo registrováno pro zohlednění ukládání elektřiny.

(2) Výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny je povinen instalovat a provozovat podružné měřicí zařízení, které měří výrobu elektřiny nebo dodávku a odběr elektřiny zařízením pro ukládání elektřiny, pokud je

a) k jím provozované výrobně elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny přiřazen výchozí diagram dodávky nebo odběru elektřiny, nebo

b) jeho předávací místo registrováno pro zohlednění ukládání elektřiny.

(3) Provozuje-li zákazník, výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny podružné měřicí zařízení, které je stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, je povinen zajistit ověření podružného měřicího zařízení podle zákona o metrologii.

§ 50

Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou

(1) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje účastník trhu s elektřinou dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.

(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat údaje o rezervovaném příkonu nebo výkonu a typu měření. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny musí být ujednání o přenesení odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.

(3) Smlouva o dodávce elektřiny nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená se zákazníkem musí také obsahovat

a) název a sídlo dodavatele elektřiny,

b) úroveň kvality dodávky elektřiny nebo souvisejících služeb v elektroenergetice, pokud strany sjednaly vyšší úroveň kvality, než kterou stanovují právní předpisy,

c) výčet odběrných míst a jejich předávacích míst,

d) způsoby úhrady plateb za poskytnuté plnění,

e) délku výpovědní doby,

f) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele elektřiny,

g) služby údržby odběrného elektrického zařízení nebo elektrické přípojky nebo jiné obdobné poskytované služby, pokud dodavatel elektřiny nabízí poskytování takových služeb společně s dodávkou elektřiny,

h) způsoby získávání aktuálních informací o ceně za dodávku elektřiny nebo jiné plnění poskytované společně s dodávkou elektřiny,

i) dobu trvání závazku ze smlouvy, ujednání o tom, zda je možné závazek ze smlouvy prodloužit, obnovit nebo zrušit, a podmínky, za nichž je možné tak učinit,

j) informaci o právu na náhradu za nedodržení kvality dodávky elektřiny a související služby v elektroenergetice a o právu na pokutu v případě prodlení s poskytnutím vyúčtování dodávky elektřiny,

k) je-li zákazníkem spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba podle § 11a odst. 1, informaci o právu na mimosoudní řešení sporu u Energetického regulačního úřadu,

l) předpokládaný nejzazší den připojení k přenosové nebo distribuční soustavě, jestliže odběrné místo není připojeno a dodavatel elektřiny pro zákazníka, s nímž uzavírá smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, zajišťuje uzavření smlouvy o připojení.

(4) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, ukládání elektřiny, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon v místě připojení a žadatel se zavazuje uhradit paušální částku k úhradě podílu na nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, nebo oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením jeho zařízení. Smlouva o připojení musí obsahovat ujednání o nevratné části paušální částky podle věty první technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termín připojení, místo připojení zařízení, specifikaci místa připojení a rezervovaný příkon předávacího místa. Nejzazší termín připojení k distribuční soustavě je 5 let na hladině vysokého a velmi vysokého napětí a 3 roky na hladině nízkého napětí od podání úplné žádosti o připojení k distribuční soustavě, pokud se strany nedohodnou jinak. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny nebo jiného zařízení pro ukládání elektřiny musí smlouva o připojení také obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. V případě připojení distribuční soustavy k nadřazené distribuční soustavě musí smlouva o připojení také obsahovat druh a instalovaný výkon připojených výroben elektřiny a údaje o zařízení s významným vlivem na nadřazenou distribuční soustavu, které stanoví prováděcí právní předpis⁵⁵). Smlouva o připojení vyžaduje písemnou formu.

(5) Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výrobny elektřiny nebo předávacích míst mezi přenosovou soustavou a distribuční soustavou. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu.

(6) Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel přenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek. Smlouva o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu.

(7) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro dodávku elektřiny zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat termín zahájení poskytování služby distribuční soustavy, hodnotu rezervovaného příkonu nebo výkonu sjednanou ve smlouvě o připojení, způsob měření elektřiny a jejího průběhu a výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny nebo předávacích míst mezi distribučními soustavami. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí dále obsahovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze a ve stavu nouze.

(8) Smlouvou o zúčtování regulační energie se zavazuje operátor trhu finančně vypořádat dodávku regulační energie uskutečněnou v rozsahu určeném provozovatelem přenosové soustavy poskytovateli regulační energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky operátora trhu. Smlouva o zúčtování regulační energie vyžaduje písemnou formu.

(9) Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se zavazuje operátor trhu umožnit registrovanému účastníkovi trhu s elektřinou účast na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné obchody a registrovaný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou vyžaduje písemnou formu.

(10) Smlouvou o agregaci se zavazuje poskytovatel flexibility poskytnout agregátorovi flexibilitu v předávacím místě za účelem její agregace a nabídky na trhu s elektřinou a agregátor se zavazuje zaplatit cenu za poskytnutí flexibility. Smlouva o agregaci musí obsahovat výčet předávacích míst, ve kterých je flexibilita poskytována, technické údaje o energetických zařízeních s možností poskytování flexibility a rozsah poskytované flexibility. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.

(11) Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu. Smlouva o poskytování podpůrných služeb vyžaduje písemnou formu.

(12) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.

(13) Smlouvou o službě poskytnutí výkonu se zavazuje výrobce elektřiny s uloženou povinností výroby elektřiny nad rámec licence k poskytnutí výkonu výrobny elektřiny v čase, množství a za podmínek stanovených provozovatelem přenosové soustavy podle § 34 a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje uhradit cenu za službu poskytnutí výkonu. Smlouva o poskytnutí výkonu obsahuje dále závazek provozovat zařízení podle pokynů provozovatele přenosové soustavy.

(14) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 5 a 7 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.

(15) Závazek poskytovat služby údržby odběrných elektrických zařízení nebo elektrické přípojky nebo jiné obdobné služby zaniká se zánikem závazku dodávat elektřinu ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, ledaže se strany dohodnou jinak.

(16) Nedostatek písemné formy smlouvy podle odstavců 1, 2 a 10 může namítat jen spotřebitel.

§ 51

Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy

(1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je

a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,

b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,

c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,

d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

e) odběr měřený měřicím zařízením,

1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,

2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,

3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,

f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,

g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

(2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

(3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

(4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny. Dodávku elektřiny do tohoto odběrného místa zajišťuje budoucí dodavatel elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

§ 52

Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy

(1) Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavy je

a) dodávka bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,

b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení nebyla smluvně sjednána,

c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

d) dodávka měřená měřicím zařízením,

1. které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily,

2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,

3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,

e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy,

f) dodávka elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo bez přenesení odpovědnosti za odchylku na jiný subjekt zúčtování.

(2) Při neoprávněné dodávce je výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny povinen uhradit vzniklou škodu.

(3) Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy se zakazuje.

(4) Při neoprávněné dodávce nemá účastník trhu s elektřinou nárok na úhradu neoprávněně dodané elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy.

§ 53

Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny

(1) Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je

a) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy v rozporu s dispečerským řádem,

b) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny,

c) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

(2) Při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

(3) Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují.

§ 54

Stav nouze

(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavě v důsledku

a) živelních událostí,

b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu¹⁰),

c) havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny,

d) smogové situace podle zvláštních předpisů,

e) teroristického činu,

f) nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,

g) přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, nebo

h) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob

a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.

(2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

(3) Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy

a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

b) oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy

a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny.

(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.

(7) Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro výrobu elektřiny i výrobny elektřiny, které nesplňují limity podle zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší^10a).

Díl 2

Plynárenství

§ 56

Účastníci trhu s plynem

(1) Účastníky trhu s plynem jsou

a) výrobci plynu,

b) provozovatel přepravní soustavy,

c) provozovatelé distribučních soustav,

d) provozovatelé zásobníků plynu,

e) obchodníci s plynem,

f) zákazníci,

g) operátor trhu.

Účastníky trhu s plynem jsou rovněž provozovatelé přímých plynovodů a zahraniční fyzické či právnické osoby, které mají uzavřenou platnou smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynu nebo smlouvu o uskladňování plynu.

(2) Účastník trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě

a) odpovídá za odchylku a je subjektem zúčtování odchylek, nebo

b) může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.

(3) Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy a v mimořádném stavu nouze se zúčtování odchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v časovém období, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou soustavu a pro všechny subjekty zúčtování.

(4) Účastník trhu s plynem má právo rezervovat přepravní kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu pouze do výše rezervované skladovací kapacity, kterou disponuje, a dále má povinnost strpět odebrání rezervované přepravní kapacity ze strany provozovatele přepravní soustavy v případě, že disponuje nižší rezervovanou skladovací kapacitou než rezervovanou přepravní kapacitou. Povinnost účastníka trhu s plynem platit za rezervaci pevné přepravní kapacity provozovateli přepravní soustavy cenu v rozsahu kapacity nepřidělené jinému účastníku trhu s plynem tím není dotčena.

§ 57

Výrobce plynu

(1) Výrobce plynu má právo

a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,

b) prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním účastníkům trhu s plynem a do jiných států,

c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v nezbytném rozsahu v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,

4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,

d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností,

e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při neoprávněném odběru plynu,

f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě stavebních úprav a oprav,

g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

h) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu,

i) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.

(2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil výrobce plynu.

(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynu povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil výrobce plynu.

(8) Výrobce plynu je dále povinen

a) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu nebo jinému výrobci plynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,

b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodu,

c) poskytovat jinému výrobci plynu nebo provozovateli zásobníku plynu, provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

d) zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem,

e) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,

f) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,

g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynu,

h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů,

i) vést samostatné účty za výrobu plynu,

j) připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity; odmítnutí připojení k těžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu,

l) dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plyn zákazníkům,

m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu plynu u operátora trhu, zaregistrováním se výrobce plynu stává registrovaným účastníkem trhu,

n) poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, ke které je výrobna plynu připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníku plynu a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností, zejména hodnoty nezbytné pro vyúčtování plateb za služby operátora trhu,

o) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu a následně upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,

p) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity výroby plynu, a to na období nejméně 10 let,

q) plnit a vykazovat plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle zákona o podporovaných zdrojích energie v případě plynu vyrobeného z paliv z biomasy, přičemž paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví, obnovitelného plynu nebiologického původu a nízkoemisního plynu musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů; v případě plynu z obnovitelných zdrojů vyrobeného v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 předávat informace o splnění kritérií udržitelnosti a hodnotě úspor emisí skleníkových plynů do systému operátora trhu ve formátu uvedeném na internetových stránkách ministerstva.

(9) Výrobce plynu, který provozuje výrobnu plynu, je povinen provozovateli plynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna připojena, umožnit v prostoru výrobny plynu instalaci nezbytných zařízení pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu distribuční soustavy, a to včetně zařízení potřebných pro úpravu složení plynu.

§ 58

Provozovatel přepravní soustavy

(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo

a) na přístup do zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy a pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy a plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie,

b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností,

c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

d) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,

f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

g) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přepravuje plyn,

i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy,

4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,

5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,

6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu,

7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, nebo

8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli propojených přepravních soustav,

j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy a pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy; toto není považováno za obchod s plynem,

k) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.

(2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přepravní soustavy.

(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu⁵). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavy. Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se náhrada škody poskytuje podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen

a) se zřetelem k využití energeticky účinných technologií zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj přepravní soustavy,

b) poskytovat službu přepravy plynu na základě uzavřených smluv,

c) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené provozovatelem přepravní soustavy a stanovit mu termín připojení,

d) poskytnout službu přepravy plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu třetích stran k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity pro službu přepravy plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavy; odmítnutí přístupu třetích stran k přepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým poskytuje službu přepravy plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,

g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji na svých internetových stránkách,

i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro cenový výměr o cenách za přepravu plynu,

j) vést samostatné účty za službu přepravy plynu, a to pro účely regulace,

k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,

l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat,

m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity,

n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení přepravní soustavy,

o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,

p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých zdrojů,

q) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,

r) zajišťovat ochranu chráněných informací a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,

s) každoročně zpracovávat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,

t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavy,

u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav a zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu,

v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy,

w) budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavy,

y) nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy,

z) účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy.

(9) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen

a) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přepravu plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přepravní soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,

b) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu a následně upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,

c) hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem,

d) registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu,

e) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přepravní soustavě při prodeji nebo nákupu plynu realizovaným podnikem ve skupině,

f) zajišťovat, aby chráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci plynu, obchodníkovi s plynem, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy,

g) nabízet přepravní kapacitu, ke které zaniklo účastníkovi trhu s plynem právo na její využívání podle § 56 odst. 4, jako volnou přepravní kapacitu,

h) předávat operátorovi trhu údaje o přepravní soustavě a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,

i) ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy zpracovávat zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu.

(10) Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8 písm. x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program rovného zacházení, pokud se na založení nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel přepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i a 58j se použijí obdobně.

§ 58a

Oddělení provozovatele přepravní soustavy

(1) Na provozovatele přepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, se dále použijí ustanovení § 58b až 58m o nezávislém provozovateli přepravní soustavy. Tím není dotčeno právo provozovatele přepravní soustavy postupovat podle ustanovení § 58n upravující vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy.

(2) Vedle ustanovení § 58 se na provozovatele přepravní soustavy, na něhož se nevztahuje odstavec 1, použije ustanovení § 58n.

§ 58b

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy

(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít právní formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropské společnosti.

(2) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu akciové společnosti,

a) vydává akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papír,

b) jeho statutární orgán má nejméně tři členy, přičemž jednání jménem společnosti se uskutečňuje nejméně dvěma členy společně; to neplatí, má-li akciová společnost nebo evropská společnost monistický systém,

c) stanovy vedle obecných náležitostí stanovených zákonem o obchodních korporacích musí obsahovat rovněž úpravu základní organizační struktury, organizačního zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.

(3) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu společnosti s ručením omezeným,

a) je povinen zřídit dozorčí radu,

b) má nejméně 2 jednatele, přičemž k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti se vyžaduje souhlas většiny jmenovaných jednatelů a jednání jménem společnosti se uskutečňuje alespoň dvěma jednateli společně,

c) musí upravit základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.

§ 58c

Ustanovení členů statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání

(1) Členy statutárního orgánu jmenuje nebo volí a odvolává dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Dozorčí rada nebo správní rada dále schvaluje uzavření smluv o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiných smluv, kterými se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu.

(2) Funkční období člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy je 5 let. Stanovy nezávislého provozovatele přepravní soustavy mohou zkrátit délku funkčního období člena statutárního orgánu, nejvýše však o dva roky. Odvolat člena statutárního orgánu před uplynutím funkčního období je možné pouze z důvodu hrubého porušení povinností spojených s výkonem jeho funkce.

(3) Ke jmenování nebo volbě a odvolání člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu neschválí, taková osoba se členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla dozorčí rada nebo správní rada. Pokud Energetický regulační úřad neschválí odvolání člena statutárního orgánu, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká.

(4) Energetický regulační úřad rozhoduje o schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiné smlouvy, kterou se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu podle odstavce 1, a o schválení jejich změn.

(5) Ve smlouvě o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo v jiné smlouvě, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu, musí být sjednány podmínky výkonu funkce člena statutárního orgánu, a to včetně odměňování nebo poskytování jiného plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo podmínek výkonu funkce.

(6) Poskytování jiného plnění ve prospěch členů statutárních orgánů než sjednaného ve smlouvách podle odstavce 5 se zakazuje.

§ 58d

Nezávislost členů statutárních orgánů a zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy nemůže být osoba, která v posledních 3 letech přede dnem jejího jmenování

a) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož koncernu nebo pro takovou jinou osobu vykonávala jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu,

b) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy nebo se účastnila na podnikání osoby, která vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu,

c) vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či zprostředkovaně vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami odlišnými od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu,

d) zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné osoby odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.

(2) Omezení podle odstavce 1 se vztahují na nadpoloviční většinu všech členů statutárního orgánu a nadpoloviční většinu všech osob přímo podřízených vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy. Ostatními členy statutárního orgánu nebo osobami přímo podřízenými vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy nemohou být osoby, které v posledních 6 měsících přede dnem jmenování nebo jiného ustavení do funkce vykonávaly kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro takovou osobu vykonávaly jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu.

(3) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije pro člena statutárního orgánu nebo osobu přímo podřízenou vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy po dobu výkonu jejich funkčního období nebo trvání pracovněprávního vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy.

(4) Členové statutárního orgánu, osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy a zaměstnanci nezávislého provozovatele přepravní soustavy se dále nesmí účastnit na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo nabýt vůči takové osobě právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění. Plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy ani odměna za práci zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy nesmí jakýmkoli způsobem záviset na hospodářských výsledcích jiných osob než nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(5) Členové statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy, jsou povinni se po dobu 4 let ode dne odvolání z funkce nebo pracovního místa nebo jiného ukončení výkonu funkce zdržet

a) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo výkonu jiné práce pro takovou osobu v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu,

b) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v osobě, která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,

c) účasti jako společník nebo akcionář na podnikání osoby, která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,

d) výkonu podnikatelské činnosti, při které by jako podnikatel vstupoval přímo či zprostředkovaně do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,

e) zprostředkování nebo obstarávání jakýchkoliv obchodů pro jiné osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro osobu vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.

(6) Za obchodní vztah podle odstavců 1 a 5 se nepovažuje smluvní vztah uzavřený podle § 72.

§ 58e

Dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Do působnosti dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy vedle působnosti stanovené zákonem o obchodních korporacích náleží rozhodování o všech záležitostech společnosti, které mají podstatný dopad na hodnotu podílů společníků nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Dozorčí rada nebo správní rada zejména

a) schvaluje roční a dlouhodobé finanční plány,

b) stanoví možnou úroveň zadluženosti,

c) schvaluje návrh na rozdělení zisku určeného k výplatě společníkům předkládaný valné hromadě.

(2) Rozhodnutí přijatá dozorčí radou nebo správní radou v rozsahu její působnosti podle odstavce 1 jsou pro členy statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy závazná. Dozorčí rada nebo správní rada však nesmí udělovat členu statutárního orgánu pokyny ohledně obchodního vedení společnosti, provozu nebo údržby přepravní soustavy a v záležitostech týkajících se přípravy desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k. Ustanovení stanov, kterými se vyhrazuje rozhodování o těchto záležitostech společnosti do působnosti dozorčí rady nebo správní rady, jsou neplatná.

(3) K volbě takového počtu členů dozorčí rady nebo správní rady, který je o jeden nižší než polovina všech členů dozorčí rady nebo správní rady, a k uzavření smluv o výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiných smluv, které upravují podmínky při výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady, a k jejich změně je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Schválení Energetickým regulačním úřadem podléhá volba těch členů dozorčí rady nebo správní rady nebo v případě evropské společnosti členů správní rady, kteří jsou voleni valnou hromadou.

(4) Pokud Energetický regulační úřad volbu člena dozorčí rady nebo správní rady podle odstavce 3 za podmínek stanovených tímto zákonem neschválí, taková osoba se členem dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla valná hromada nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(5) Dozorčí rada se skládá z členů zastupujících vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele a z nezávislých odborníků z členů zastupujících podílníky třetích osob. Je-li složení členů dozorčí rady nebo správní rady v rozporu s odstavcem 3, má se za to, že dozorčí rada, správní rada není schopna plnit funkce dozorčí rady nebo správní rady.

(6) Pro délku funkčního období člena dozorčí rady nebo správní rady, možnost jejího zkrácení prostřednictvím stanov a odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím funkčního období platí ustanovení § 58c odst. 2 obdobně.

(7) Pro členy dozorčí rady nebo správní rady, k jejichž volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně.

(8) K odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady neschválí, jeho funkce rozhodnutím valné hromady nezaniká.

§ 58f

Řízení o schválení ustavení členů statutárního orgánu a členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání

(1) V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změny vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí do 3 týdnů od doručení úplné žádosti.

(2) Pokud Energetický regulační úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že uplynutím této lhůty Energetický regulační úřad jmenování, volbu nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil.

(3) Energetický regulační úřad neschválí jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, u kterého vzhledem k jeho dosavadní odborné činnosti a navrhovaným podmínkám výkonu funkce existují důvodné pochybnosti, zda by vykonával funkci řádně a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(4) Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změnu tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všem okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkonu funkce nebo jejich změny neumožní členovi statutárního orgánu nebo členovi dozorčí rady nebo správní rady, aby vykonával funkci řádně a nezávisle.

(5) Energetický regulační úřad odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím jejich funkčního období neschválí, existují-li důvodné pochybnosti o splnění podmínek pro odvolání z funkce podle tohoto zákona.

§ 58g

Nezávislost provozovatele přepravní soustavy

(1) Osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, je oprávněna sama nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v nezávislém provozovateli přepravní soustavy, jen pokud sama nevyrábí plyn ani neobchoduje s plynem.

(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn sám nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v dceřiné společnosti nebo vůči ní nabýt právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění, jen pokud tato dceřiná společnost nevyrábí plyn, neobchoduje s plynem a nevlastní zařízení na výrobu plynu.

(3) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhoduje nezávisle na jiných osobách, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, o majetku nezbytném k provozu, udržování a rozvoji přepravní soustavy, včetně financování. Provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit dostatečné finanční zdroje pro řádnou a efektivní přepravu plynu. Oprávnění dozorčí rady nebo správní rady podle § 58e tím není dotčeno.

(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen nastavit svoji strukturu a organizaci, pravomoci a povinnosti vedoucích členů statutárních orgánů, práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců, systém řízení a vnitřní kontroly tak, aby byla zajištěna nezávislost výkonu práv a povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy na ostatních osobách, které jsou součástí téhož koncernu. Vnitřní předpisy podle věty první je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu bez zbytečného odkladu po jejich přijetí.

(5) Osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož koncernu, jsou povinny ve vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy zdržet se jednání nebo udělování pokynů ohledně činností nezávislého provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy, kterým by

a) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly chování nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které má dopad na soutěž na trhu s plynem,

b) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly přípravu a zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy podle § 58k, nebo

c) jiným způsobem ohrozily nezávislost provozovatele přepravní soustavy anebo plnění jeho povinností.

(6) Uzavření jakékoli obchodní smlouvy mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavy a jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem. Energetický regulační úřad uzavření smlouvy schválí, pokud provozovatel přepravní soustavy prokáže, že smlouva byla sjednána za podmínek obvyklých v obchodním styku a sjednání smlouvy nemůže vést k porušení povinnosti podle § 58h odst. 9. Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy uzavře smlouvu s jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách, má se za to, že je smlouva sjednána za podmínek obvyklých v obchodním styku.

(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro smlouvy, jejichž předmětem jsou služby podle § 58h odst. 6 a činnosti podle § 58 odst. 1 písm. j).

(8) Provozovatel přepravní soustavy je povinen vést záznamy o obchodních smlouvách uzavřených s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, a průběhu jejich plnění, a na vyžádání je zpřístupnit nebo poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu.

§ 58h

Požadavky na zdroje nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jeho samostatnost

(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít dostatečné lidské, technické, materiální a finanční zdroje potřebné pro provádění přepravy plynu a plnění všech souvisejících povinností. Za tímto účelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen zejména:

a) vlastnit přepravní soustavu a další majetek nezbytný pro provádění přepravy plynu, s výjimkou zařízení, pro která byla udělena výjimka podle § 67a,

b) zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který umožňuje řádné provádění přepravy plynu,

c) mít v rozsahu schváleném dozorčí radou nebo správní radou přístup k finančním zdrojům osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, z nichž plánuje financovat rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a to v přiměřené lhůtě po podání příslušné žádosti.

(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy informuje Energetický regulační úřad o finančních zdrojích, které má k dispozici pro plánovaný rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a podmínkách jejich využití, a to vždy k 30. červnu kalendářního roku.

(3) Provádění přepravy plynu podle odstavce 1 dále zahrnuje:

a) zastupování nezávislého provozovatele přepravní soustavy navenek včetně jednání vůči Energetickému regulačnímu úřadu,

b) jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve všech věcech souvisejících s jeho účastí v Evropské síti provozovatelů přepravních soustav podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem,

c) výkon činností spojených s umožněním přístupu do přepravní soustavy,

d) vybírání plateb souvisejících s provozováním přepravní soustavy, včetně plateb za přístup do přepravní soustavy a za pomocné služby, zejména za vyrovnávání odchylek,

e) provoz, údržbu a rozvoj přepravní soustavy,

f) investiční plánování, zajišťující dlouhodobou bezpečnost a dlouhodobou schopnost přepravní soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku,

g) výkon činností spojených s případnou účastí provozovatele přepravní soustavy v právnické osobě založené společně s jinými provozovateli přepravních soustav, subjekty organizujícími burzy pro obchodování s plynem nebo jinými subjekty za účelem vytváření a rozvoje regionálních trhů nebo jiných činností podporujících liberalizaci trhu s plynem a

h) výkon vnitropodnikových činností včetně právních služeb, vedení účetnictví nebo provozu informačních systémů.

(4) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje vykonávat přepravu plynu s využitím služeb jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo jejích zaměstnanců, s výjimkou služeb sloužících k zajištění provozuschopnosti přepravní soustavy zadaných jako veřejná zakázka.

(5) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje přidělovat své zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

(6) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn poskytovat služby jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele pouze s předchozím souhlasem Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy doloží, že

a) poskytování takových služeb nevede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s plynem nebo jiných osob, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

b) využití služeb je za stejných podmínek dostupné i jiným účastníkům trhu s plynem nebo jiným osobám, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

c) poskytování takových služeb nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s plynem ani takové soutěži nebrání.

(7) K posouzení splnění předpokladu podle odstavce 6 písm. c) si Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(8) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí svou firmou, ve svých sděleních nebo v rámci uplatňování své ochranné známky jednat tak, aby docházelo k jeho záměně s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

(9) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí být informačně oddělen od jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

(10) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje sdílet s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolu přístupu a jiné informační systémy. Tento zákaz se nevztahuje na systémy, jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při provozu těchto systémů byla dodržována povinnost podle odstavce 9.

(11) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí využívat službu poskytovatele služeb souvisejících s provozem nebo správou bezpečnostních systémů, systémů pro kontrolu přístupu nebo jiných informačních systémů, jestliže tuto službu stejného poskytovatele užívá jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na služby, jejichž poskytovatel není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při poskytování těchto služeb byla dodržována povinnost podle odstavce 9.

(12) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit provedení povinného auditu pouze auditorem, který ve stejném účetním období neprovádí povinné audity jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

§ 58i

Program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy a dohled nad jeho prováděním

(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení a zveřejnit jej na svých internetových stránkách. Program rovného zacházení stanoví

a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem přepravní soustavy,

b) povinnosti a práva zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.

(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit řádné provádění programu rovného zacházení.

(3) Program rovného zacházení schvaluje Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad program rovného zacházení schválí, pokud na základě posouzení jeho obsahu má za to, že povede k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(4) Na provádění programu rovného zacházení a na dodržování právních povinností souvisejících s jeho prováděním dohlíží auditor programu.

§ 58j

Auditor programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Auditora programu jmenuje nebo jinak ustanoví a odvolává dozorčí rada nebo správní rada. O uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání z funkce, rozhoduje dozorčí rada nebo správní rada. Jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu do funkce a jeho odvolání z funkce a uzavření smlouvy podle předchozí věty podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem.

(2) Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu neschválí v případě, že auditor programu není odborně způsobilý k výkonu funkce nebo nezávislý na provozovateli přepravní soustavy a jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy; v případě jmenování nebo jiného ustanovení právnické osoby se má za to, že právnická osoba je odborně způsobilá, pokud podmínku odborné způsobilosti splňuje ustanovený odpovědný zástupce. Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, pokud navrhované podmínky výkonu funkce neumožní nezávislý výkon jeho funkce na provozovateli přepravní soustavy nebo na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(3) Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí, existují-li důvodné pochybnosti ohledně splnění podmínek pro odvolání z funkce podle schválené smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu.

(4) Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu neschválí, platí, že auditor programu nebyl ustaven. Pokud Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká.

(5) Pro auditora programu nebo odpovědného zástupce auditora programu, je-li auditor programu právnická osoba, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně. Auditor programu, jedná-li se o právnickou osobu, nesmí být součástí téhož koncernu jako provozovatel přepravní soustavy.

(6) Auditor programu je povinen

a) dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení,

b) dohlížet nad plněním povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy podle § 58 odst. 8 písm. r) a podle § 58h odst. 9,

c) vyhotovit a zveřejnit na svých internetových stránkách výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení a předložit ji Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu,

d) podávat Energetickému regulačnímu úřadu, nejméně jednou za půl roku, zprávy o provádění programu rovného zacházení a o plnění povinností auditora programu,

e) podávat dozorčí radě nebo správní radě zprávy a doporučení týkající se programu rovného zacházení a jeho provádění,

f) oznámit Energetickému regulačnímu úřadu závažná porušení právních předpisů a vnitřních předpisů upravujících program rovného zacházení a jeho provádění,

g) podávat Energetickému regulačnímu úřadu zprávy o obchodních a finančních vztazích mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

h) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu návrhy předkládané k rozhodnutí dozorčí radě nebo správní radě nezávislého provozovatele přepravní soustavy týkající se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a konkrétních investic do soustavy a rozhodnutí dozorčí rady nebo správní rady o těchto návrzích,

i) sledovat dodržování programu rovného zacházení právnické osoby podle § 58 odst. 10.

(7) Pokud ovládající osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, hlasováním na valné hromadě nebo prostřednictvím hlasování členů dozorčí rady nebo správní rady prosadí odmítnutí nebo odložení realizace investice do soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k realizována v období následujících 3 let, je auditor programu povinen takovou skutečnost oznámit Energetickému regulačnímu úřadu.

(8) Auditor programu má právo účastnit se jednání valné hromady, zasedání členů statutárního orgánu nebo schůze jednatelů, na nichž se rozhoduje o záležitostech náležejících do obchodního vedení, a zasedání dozorčí rady nebo správní rady, popřípadě jiných orgánů zřízených stanovami. Auditor programu je povinen účastnit se jednání a zasedání orgánů společnosti podle věty první, je-li předmětem jednání nebo zasedání orgánů společnosti projednávání a rozhodování o

a) podmínkách přístupu do soustavy podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem, zejména pokud jde o tarify, služby přístupu třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku kapacity, transparentnost, vyrovnávání a sekundární trhy,

b) opatřeních ohledně provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy, včetně investic do nových připojení k přepravní soustavě, rozšíření přepravní kapacity a efektivnějšího využití stávající přepravní kapacity přepravní soustavy,

c) pořízení nebo prodeji plynu k zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy.

(9) Auditor programu má právo nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy nezbytných k výkonu jeho funkce. Auditor programu má právo bez předchozího ohlášení vstupovat do všech obchodních prostor nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho funkce a jinou nezbytnou součinnost. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.

§ 58k

Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen každoročně do 31. října zpracovávat a předkládat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje soustavy.

(2) Při zpracování návrhu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy vychází nezávislý provozovatel přepravní soustavy z dosavadní a předvídatelné budoucí nabídky plynu a poptávky po něm. Za tímto účelem nezávislý provozovatel přepravní soustavy provede analýzu vývoje výroby, dodávek, dovozu a vývozu plynu, přičemž zohlední současný stav a plánovaný rozvoj přenosové soustavy, distribučních soustav připojených k přepravní soustavě, distribučních soustav v elektroenergetice, plánovaný rozvoj zásobníků plynu a plán rozvoje přepravní soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem. Provozovatel přepravní soustavy při zpracování návrhu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy vychází ze společných a vnitrostátních posouzení rizik.

(3) Předmětem desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy jsou opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přepravní soustavy, aby odpovídala požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy

a) uvádí, které části přepravní soustavy je třeba v následujících deseti letech vybudovat nebo rozšířit s přihlédnutím k požadavkům na zvýšení kapacity přepravní soustavy pro připojení výroben plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu včetně plynárenských zařízení umožňujících zpětné toky do přepravní soustavy,

b) vymezuje veškeré investice do přepravní soustavy, o jejichž realizaci nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhodl, a nové investice, které je nutno realizovat v následujících třech letech, opatření na straně poptávky, jež nevyžadují nové investice do zařízení přepravní soustavy a informace o zařízeních přepravní soustavy, u nichž může nebo má být provedena úprava na přepravu vodíku s vysokým stupněm čistoty,

c) stanoví termíny realizace investic podle písmene b),

d) obsahuje plán investic do zvyšování energetické účinnosti přepravní soustavy.

(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen konzultovat návrh desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy se stávajícími a případnými budoucími uživateli přepravní soustavy, jejichž oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje soustavy přímo dotčeny, a umožnit jim předkládat k návrhu připomínky. O konzultaci vede nezávislý provozovatel přepravní soustavy záznam.

(5) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy předkládá desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy zpracovaný podle odstavců 2 a 3 spolu se záznamem konzultace podle odstavce 4 Energetickému regulačnímu úřadu.

(6) Energetický regulační úřad konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy. Za tímto účelem jej bez zbytečného odkladu po jeho obdržení zveřejní na svých internetových stránkách, a to nejméně na 10 pracovních dnů. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, kde je možné se s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky.

(7) Stávající nebo případný budoucí uživatel přepravní soustavy, jehož oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy netýkají nebo které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách.

(8) Energetický regulační úřad posuzuje soulad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy s požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy uplatněnými v konzultačním procesu podle odstavců 6 a 7, soulad s výsledky společných a vnitrostátních posouzení rizik, soulad s předpisem Evropské unie upravujícím podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů a soulad s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii pro odvětví vodíku i pro odvětví jiných druhů plynu podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem. Při posuzování souladu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii může Energetický regulační úřad konzultovat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy s Agenturou.

(9) Nezahrnuje-li desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy opodstatněné požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy, je-li v rozporu s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii nebo trpí-li jinými vadami, může Energetický regulační úřad provozovateli přepravní soustavy nařídit, aby desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy změnil nebo odstranil vady, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Rozhodnutí o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných vad obsahuje odůvodnění a je prvním úkonem v řízení.

(10) Nerozhodne-li Energetický regulační úřad o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných vad do 2 měsíců ode dne jeho předložení Energetickému regulační úřadu, platí, že desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy je úplný a bez vad. Po dobu vedení konzultace s Agenturou podle odstavce 8 lhůta neběží.

§ 58l

Opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Energetický regulační úřad sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy.

(2) Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy neuskuteční investici do přepravní soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy uskutečněna ve stanoveném termínu podle § 58k odst. 3 písm. c) a je stále relevantní podle aktuálního plánu rozvoje přepravní soustavy, může Energetický regulační úřad rozhodnout o

a) nařízení uskutečnění této investice ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem,

b) provedení výběrového řízení na poskytnutí úvěru pro financování investice do přepravní soustavy a stanovení podmínek tohoto řízení nebo o provedení emise dluhopisů nezávislého provozovatele přepravní soustavy a stanovení podmínek takové emise,

c) nařízení navýšení základního kapitálu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a stanovení podmínek navýšení základního kapitálu; ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionáře na upsání nových akcií se nepoužijí.

(3) Energetický regulační úřad uloží taková opatření podle odstavce 2, která s přihlédnutím k okolnostem jsou přiměřená a nejlépe povedou k uskutečnění investice do přepravní soustavy. Podle povahy věci může Energetický regulační úřad rozhodnout o uložení jednoho opatření nebo uložení více opatření současně.

(4) Energetický regulační úřad opatření podle odstavce 2 neuloží, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy prokáže, že uskutečnění investice brání překážka, jež nastala nezávisle na vůli nezávislého provozovatele přepravní soustavy a nezávislý provozovatel přepravní soustavy vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby k uskutečnění investice došlo.

(5) Náklady vzniklé nezávislému provozovateli přepravní soustavy v souvislosti s uskutečněním investice podle odstavce 2 se považují za náklady na zajištění efektivního výkonu licencované činnosti podle tohoto zákona.

§ 58m

Připojení k přepravní soustavě nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen připojit k přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobník plynu nebo odběrné plynové zařízení, jestliže žadatel uplatnil požadavek na realizaci investice do přepravní soustavy při přípravě desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo konzultaci vedené Energetickým regulačním úřadem a investice vyvolaná připojením do přepravní soustavy je v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy zahrnuta. Ustanovení tohoto zákona o právu nezávislého provozovatele přepravní soustavy odmítnout připojení do přepravní soustavy se nepoužijí.

(2) Povinnost připojení podle odstavce 1 zaniká, pokud uskutečnění investice do přepravní soustavy brání překážka, pro kterou není Energetický regulační úřad oprávněn uložit nezávislému provozovateli přepravní soustavy opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zvyšování přepravní kapacity z důvodu zvýšení výkonu připojeného zařízení.

§ 58n

Vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy

(1) Provozovatel přepravní soustavy, který není součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavy musí být splněny tyto podmínky nezávislosti:

a) provozovatel přepravní soustavy je vlastníkem přepravní soustavy,

b) nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad jeho obchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jakékoliv jiné právo,

2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,

c) ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,

2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,

d) provozovatel přepravní soustavy

1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jakékoli jiné právo,

2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynem, ani není vlastníkem výrobny elektřiny nebo plynu,

e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, členy správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jakékoli jiné právo,

2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,

f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady, členem správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.

(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přepravní soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny či plynu nebo obchodníkem s elektřinou či s plynem, a které jsou vzájemně nezávislé.

(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přepravní soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přepravních soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast a přenechá takové osobě přepravní soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přepravními soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přepravních soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přepravních soustav, nezávislí provozovatelé soustav nebo nezávislí provozovatelé přepravních soustav.

(5) Výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.

(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí zejména

a) právo vykonávat hlasovací právo,

b) vlastnické právo k podílům, u nichž souhrnná výše vkladů přesahuje 50 % základního kapitálu, nebo

c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit do funkce nebo z ní odvolat člena voleného orgánu nebo možnost toto ustanovení do funkce nebo odvolání z ní prosadit.

§ 58o

Oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy

(1) Provozovatel vodíkové přepravní soustavy, který není součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem. Ustanovení § 58n se použije obdobně.

(2) Je-li provozovatel vodíkové přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, použijí se ustanovení o oddělení provozovatele přepravní soustavy podle § 58b až 58m obdobně.

§ 58p

Horizontální oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být provozovatel vodíkové přepravní soustavy z hlediska své právní formy nezávislý na činnostech přepravy plynu, přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny nebo plynu.

(2) Energetický regulační úřad může rozhodnout o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy. Řízení o udělení výjimky se zahajuje na žádost provozovatele vodíkové přepravní soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, pokud hodlá provozovat společně s přepravní soustavou rovněž vodíkovou přepravní soustavu.

(3) Součástí žádosti o udělení výjimky z horizontálního oddělení jsou kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem analýza nákladů a přínosů udělení výjimky z horizontálního oddělení a předpokládaný harmonogram a rozsah úprav zařízení přepravní soustavy na zařízení vodíkové přepravní soustavy pro období alespoň následujících 7 let.

(4) Energetický regulační úřad rozhodne o udělení výjimky z horizontálního oddělení, pokud předpokládané přínosy udělení výjimky z horizontálního oddělení převyšují možné nepříznivé dopady na trh s plynem nebo vodíkem a udělení výjimky neohrozí potřebu zajištění nediskriminačního přístupu k vodíkové přepravní soustavě, přeshraniční obchod s vodíkem ani nedojde k přenášení nákladů na výkon činnosti přepravy plynu do cen přepravy vodíku vysokého stupně čistoty a naopak. Energetický regulační úřad může v rozhodnutí o udělení výjimky podle věty první stanovit dobu platnosti výjimky, pokud je s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že důvody pro udělení výjimky jsou dočasné.

(5) Energetický regulační úřad zveřejní po nabytí právní moci písemné vyhotovení rozhodnutí o udělení výjimky společně s analýzou nákladů a přínosů udělení výjimky z horizontálního oddělení předloženou žadatelem na svých internetových stránkách. Pokud rozhodnutí o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení nebo předložená analýza nákladů a přínosů udělení výjimky z horizontálního oddělení obsahuje chráněné informace, zveřejní Energetický regulační úřad písemné vyhotovení rozhodnutí o udělení výjimky nebo analýzu nákladů a přínosů v podobě, ve které jsou chráněné informace znepřístupněny.

(6) Energetický regulační úřad nejméně jednou za 7 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení výjimky nebo z podnětu Komise vyhodnocuje dopady udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení v rozsahu podle odstavce 4 a posoudí, zda důvody pro udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení nadále trvají. Energetický regulační úřad rovněž vyhodnotí plnění harmonogramu a rozsahu úprav zařízení přepravní soustavy na zařízení vodíkové přepravní soustavy.

(7) Energetický regulační úřad může rozhodnout o zrušení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení, pokud pominou důvody, pro které byla výjimka z povinnosti horizontálního oddělení udělena.

§ 58q

Desetiletý plán rozvoje vodíkové přepravní soustavy

(1) Provozovatel vodíkové přepravní soustavy je povinen zpracovávat a předkládat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje vodíkové přepravní soustavy. Pro obsahové náležitosti desetiletého plánu rozvoje vodíkové přepravní soustavy, postup jeho zpracování a konzultace desetiletého plánu rozvoje vodíkové přepravní soustavy se § 58k použije přiměřeně.

(2) Rozhodnul-li Energetický regulační úřad o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy, zpracovává provozovatel přepravní soustavy desetiletý plán rozvoje vodíkové přepravní soustavy jako součást desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy. Při zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy zohledňuje provozovatel přepravní soustavy odlišné potřeby odvětví vodíku a uvede opatření podle § 58k odst. 3 zvlášť pro přepravní soustavu a pro vodíkovou přepravní soustavu.

§ 59

Provozovatel distribuční soustavy

(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo

a) na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě, pokud jsou splněny podmínky připojení,

b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro plnění svých povinností,

c) na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícího do distribuční soustavy a množstvím plynu vystupujícího z distribuční soustavy,

d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,

e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,

g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,

j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy,

4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,

5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,

6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu,

7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,

8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem přepravní soustavy,

9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení,

k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,

l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního ohrožení života,

m) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.

(2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷), pokud se strany nedohodnou jinak; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy nebo vlastník plynárenského zařízení.

(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy. Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se náhrada škody poskytuje podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

a) se zřetelem k využití energeticky účinných technologií zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,

b) poskytnout službu distribuční soustavy,

c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní nebo distribuční soustavě,

d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,

e) poskytnout službu distribuční soustavy každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele distribuční soustavy, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro distribuci plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přepravní soustavy; odmítnutí služby distribuční soustavy musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu dodržování úrovně kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji na svých internetových stránkách,

h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynu a výrobcům plynu informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který poskytuje službu distribuční soustavy, naměřené a vyhodnocené údaje,

j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro cenový výměr o cenách za distribuci plynu,

k) vést samostatné účty za službu distribuční soustavy pro účely regulace,

l) poskytnout službu distribuční soustavy pro provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě,

m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,

n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat,

o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity,

p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení distribuční soustavy,

q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy,

r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,

s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy,

t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let,

u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě,

v) zajišťovat ochranu chráněných informací včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,

w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele distribuční soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy,

x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,

y) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

z) na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynu.

(9) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

a) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,

b) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu a následně upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,

c) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity souborů předávacích míst mezi distribuční a přepravní soustavou v členění potřebném pro zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy,

d) hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem,

e) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek,

f) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavě při prodeji nebo nákupu plynu realizovaným podnikem ve skupině.

(10) V případě, že provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přepravní soustavě, nemá schválený vlastní Řád provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 8 písm. w), použije se Řád provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přepravní soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.

(11) Pokud o to výrobce plynu, který provozuje výrobnu plynu z obnovitelných zdrojů energie, požádá, je provozovatel distribuční soustavy, ke které je výrobna plynu z obnovitelných zdrojů energie připojena, povinen těžební plynovod a související technologické objekty od výrobce plynu odkoupit, a to za cenu odpovídající hodnotě zařízení zahrnované do ceny související služby v plynárenství. Povinnost odkupu těžebního plynovodu a souvisejících technologických objektů podle věty první nevzniká, pokud byl těžební plynovod nebo související technologické objekty zřízeny v rozporu s podmínkami připojení nebo technickými požadavky na výstavbu těžebního plynovodu stanovenými prováděcím právním předpisem.

§ 59a

Oddělení provozovatelů distribuční soustavy

(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce plynu, přepravy plynu a uskladňování plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:

a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.

(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví

a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem distribuční soustavy,

b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.

(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak ustanoví auditora programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.

(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní na svých internetových stránkách. Provozovatel distribuční soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.

(6) Provozovatel distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly v jiné právnické osobě, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou.

(7) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou.

(8) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.

(9) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jiného majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.

(10) Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených zákazníků.

(11) O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů vzniklých držiteli licence na distribuci plynu v souvislosti s plněním povinnosti oddělení provozovatele distribuční soustavy do regulovaných cen může rozhodnout Energetický regulační úřad.

(12) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s plynem, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s plynem nebo s výrobcem plynu, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

§ 60

Provozovatel zásobníku plynu

(1) Provozovatel zásobníku plynu má právo

a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zásobníku plynu,

d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu,

4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu,

5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu,

g) připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční soustavě za stanovených podmínek připojení,

h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku plynu, prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem a nakupovat a prodávat plyn pro účely poskytování služby uskladňování plynu v množství stanoveném prováděcím právním předpisem; toto není považováno za obchod s plynem,

i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem,

j) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.

(2) Provozovatel zásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele zásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel zásobníku plynu.

(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynu.

(8) Provozovatel zásobníku plynu je dále povinen

a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj zásobníku plynu,

b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,

c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této soustavě,

d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

e) vést samostatné účty za uskladňování plynu,

f) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit a výkonů zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,

g) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu havarijní plán zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně upřesňovat,

h) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,

i) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení zásobníku plynu,

j) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynu, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro uskladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu zásobníků plynu; případné odmítnutí připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynu k zásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

k) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen ze zásobníku plynu do zániku závazku podle smlouvy o uskladnění plynu; toto není považováno za obchod s plynem,

l) vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynu,

m) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let,

n) zajišťovat ochranu chráněných informací a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,

o) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele zásobníku plynu, po schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobníku plynu,

p) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynu,

q) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji na svých internetových stránkách,

r) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene n),

s) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na provozování zásobníku plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel zásobníku plynu stává registrovaným účastníkem trhu,

t) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zaslat je ministerstvu a následně je upřesňovat,

u) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji provozního objemu a maximálního vtláčecího a těžebního výkonu zásobníku plynu, a to na období nejméně 10 let,

v) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k zásobníku plynu při prodeji nebo nákupu zemního plynu realizovaným podnikem ve skupině,

w) vypracovávat denní, měsíční a roční bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje, a předávat ji operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,

x) vybrat od účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzické či právnické osoby cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu stanovenou podle § 19a odst. 3 a uhradit ji provozovateli přepravní soustavy, byla-li účastníkovi trhu s plynem nebo zahraniční fyzické či právnické osobě provozovatelem zásobníku plynu poskytnuta služba přeshraničního využití zásobníku plynu,

y) v případě zásobníku plynu umožňujícího službu přeshraničního využití zásobníku plynu zajišťovat měření plynu na vstupu a výstupu z tohoto zásobníku plynu, včetně vyhodnocování a předávání těchto dat spolu s agregovanými denními stavy účtů zásobníku plynu pro jednotlivé tržní zóny operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,

z) předávat provozovateli přepravní soustavy informace o velikosti a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem.

§ 60a

Oddělení provozovatele zásobníku plynu

(1) Provozovatel zásobníku plynu, pokud je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 se uplatní tato minimální kritéria:

a) osoby odpovědné za řízení provozovatele zásobníku plynu se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo elektřinou; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele zásobníku plynu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele zásobníku plynu bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele zásobníku plynu nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance provozovatele zásobníku plynu nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

c) provozovatel zásobníku plynu musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji zásobníku plynu, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli zásobníku plynu jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku plynu, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynu, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele zásobníku plynu a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.

(3) Provozovatel zásobníku plynu musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví

a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele zásobníku plynu ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem zásobníku plynu,

b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele zásobníku plynu za splnění programu rovného zacházení.

(4) Provozovatel zásobníku plynu jmenuje nebo jinak ustanoví auditora programu. Provozovatel zásobníku plynu je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.

(5) Auditor programu je povinen dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní na svých internetových stránkách. Provozovatel zásobníku plynu je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel zásobníku plynu je povinen seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady a všechny zaměstnance.

§ 60b

Vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy

(1) V případě, že je pro zajištění spolehlivého a bezpečného zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy nezbytné, aby výstupní kapacita přepravní soustavy byla doplněna těžbou ze zásobníku plynu, rozhodne ministerstvo na základě odůvodněné písemné žádosti podané společně provozovatelem přepravní soustavy a dotčeným provozovatelem zásobníku plynu o vyhrazení tohoto zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy. Žádost musí být podána nejpozději 2 měsíce před začátkem skladovacího roku, pro nějž je požadováno vyhrazení. Účastníky řízení jsou provozovatel přepravní soustavy a provozovatel zásobníku plynu.

(2) V rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy určí ministerstvo konkrétní zásobník plynu, který bude vyhrazen, stanoví dobu jeho vyhrazení, která bude nejvýše 3 skladovací roky, a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu stanoví cenu za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i způsob nákupu a prodeje plynu.

(3) Závazné stanovisko vydá Energetický regulační úřad ve lhůtě 20 dnů od doručení žádosti ministerstva. Závazné stanovisko musí obsahovat stanovení ceny za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i stanovení způsobu nákupu a prodeje plynu. Při jeho zpracování postupuje Energetický regulační úřad tak, aby cena za využívání vyhrazeného zásobníku plynu byla alespoň nákladová, přičemž se posuzují údaje ve vztahu k vyhrazenému zásobníku.

Povinnost využívání skladovací kapacity a postup v případě nevyužití skladovací kapacity v zásobníku plynu

§ 60c

(1) Účastník trhu s plynem, který sjednal smlouvu o uskladňování plynu v zásobníku plynu přímo připojeném do přepravní soustavy, jejímž předmětem je rezervace skladovací kapacity s pevným výkonem, je povinen využívat rezervovanou skladovací kapacitu a uskladňovat plyn v zásobníku plynu minimálně v množství stanoveném pro časové úseky v průběhu skladovacího roku.

(2) Neuskladnil-li účastník trhu s plynem požadované minimální množství plynu v některém ze stanovených časových úseků, zaniká mu do konce skladovacího roku právo využívat skladovací kapacitu společně s poměrnou částí těžebního a vtláčecího výkonu, a to v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi požadovaným minimálním množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu k časovému okamžiku, ke kterému nesplnil povinnost podle odstavce 1 (dále jen „nevyužitá skladovací kapacita“). Současně s nevyužitou skladovací kapacitou zaniká účastníkovi trhu s plynem právo využívat rezervovanou přepravní kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu v rozsahu odpovídajícím množství nevyužité skladovací kapacity. Povinnost účastníka trhu s plynem platit za rezervaci skladovací kapacity a s tím spojené rezervované přepravní kapacity sjednanou cenu tím není dotčena.

(3) Provozovatel přepravní soustavy je povinen nabídnout přepravní kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu, u níž zanikne právo na její využití podle odstavce 2, jako volnou přepravní kapacitu tomu účastníkovi trhu s plynem, který postupem podle § 60d rezervuje nevyužitou skladovací kapacitu.

(4) Provozovatel zásobníku plynu je povinen informovat provozovatele přepravní soustavy, ministerstvo a Energetický regulační úřad o množství uskladněného plynu podle smluv na uskladňování plynu a nevyužité skladovací kapacitě vždy nejpozději do 5 dnů po uplynutí stanoveného časového úseku.

§ 60d

(1) Provozovatel zásobníku plynu je povinen umožnit přístup do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě prostřednictvím aukce s nulovou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu.

(2) Nerezervoval-li žádný účastník trhu s plynem v aukci nevyužitou skladovací kapacitu nebo byla-li rezervovaná pouze její část, provozovatel zásobníku plynu o tom neprodleně informuje ministerstvo. Je-li důvodný předpoklad, že by opakování aukce podle odstavce 1 nevedlo k rezervaci zbývající části nevyužité skladovací kapacity, může ministerstvo uložit provozovateli zásobníku plynu povinnost umožnit účastníkům trhu s plynem přístup do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě prostřednictvím aukce za zápornou cenu za službu uskladňování plynu stanovenou ministerstvem v rozhodnutí. Ministerstvo může s výší záporné ceny za službu uskladňování plynu stanovit podmínky nezbytné pro splnění uložené povinnosti. Rozhodnutí podle věty druhé může být prvním úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Účastník trhu s plynem, který rezervoval nevyužitou skladovací kapacitu postupem podle odstavce 1 nebo 2, je povinen do konce skladovacího roku uskladnit v zásobníku plynu plyn minimálně v množství stanoveném pro časové úseky v průběhu skladovacího roku.

(4) Stát je povinen nahradit provozovateli zásobníku plynu škodu vzniklou z důvodu uložení povinnosti rezervace skladovací kapacity za zápornou cenu za uskladňování plynu. Nárok na náhradu škody uplatňuje provozovatel zásobníku plynu u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního měsíce, ve kterém škoda vznikla, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu škody, je třeba ji nahradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Pokud o to provozovatel zásobníku plynu požádá, je ministerstvo povinno poskytovat provozovateli zásobníku plynu zálohy v rozsahu předpokládané škody za kalendářní měsíc, a to do 15 dnů od doložení výše předpokládané škody. Uplatnění nároku na náhradu škody je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

§ 60e

Pokud vláda schválí nákup plynu nebo uskladnění plynu v zásobníku plynu do hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv, je provozovatel zásobníku plynu povinen Správě státních hmotných rezerv nebo obchodníkovi s plynem, který pro Správu státních hmotných rezerv plyn pořídí, nabídnout pro období do konce skladovacího roku nevyužitou skladovací kapacitu nerezervovanou podle § 60d za nulovou cenu za službu uskladňování plynu. V případě nabídky nevyužité skladovací kapacity podle věty první se postup podle § 60c nepoužije.

§ 61

Obchodník s plynem

(1) Obchodník s plynem má právo

a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem,

b) nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států,

c) na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních soustav, zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,

d) ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném odběru plynu,

e) na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování dodávek plynu zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě,

f) na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem,

g) na využití služby přepravy plynu nebo služby uskladňování nebo služby distribuční soustavy pro dodávku sjednaného množství plynu zákazníkovi,

h) uvádět ve vyúčtování dodávek plynu podíl plynu vyrobeného v daném období z obnovitelných zdrojů energie pouze v případě, že obchodník s plynem uplatnil záruky původu biometanu za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie.

(2) Obchodník s plynem je povinen

a) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci, a to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do České republiky s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat společně s měsíčními údaji o počtech svých zákazníků s roční spotřebou nižší než 4 200 MWh, kteří změnili dodavatele plynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,

b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných provozovatelů,

c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy odebírá,

d) zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu,

e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění provozu a rozvoje plynárenské soustavy,

f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a až § 12c,

g) účtovat odděleně za dodávku plynu poslední instance,

h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji na svých internetových stránkách,

i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu podle § 20a,

j) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynem stává registrovaným účastníkem trhu,

k) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

l) zajistit svým zákazníkům informaci, na svých internetových stránkách, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitele energie vypracovaném Komisí a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem,

m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi dobu trvání závazku ze smlouvy, případný postih a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle směřující k ukončení závazku ze smlouvy včetně jednoznačně vymezeného data ukončení závazku ze smlouvy,

n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynem podklady pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze a zaslat je ministerstvu a následně je upřesňovat,

o) hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem,

p) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému operátora trhu, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele plynu nebo jinak souvisí s plněním závazku ze smlouvy o dodávce plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky plynu,

q) stanovit hodnotu indexu zajištění obchodníka ke dni 31. března a 30. září kalendářního roku a poté do 5 pracovních dnů ji oznámit Energetickému regulačnímu úřadu a zveřejnit ji na svých internetových stránkách; je-li hodnota indexu zajištění obchodníka vyšší než 70 %, je obchodník s plynem oprávněn zveřejnit místo hodnoty indexu zajištění obchodníka pouze informaci, že hodnota indexu zajištění obchodníka je vyšší než 70 %,

r) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu bezpečnostního standardu dodávky plynu a o způsobu jeho zajištění.

(3) Obchodník s plynem je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu informace o nabídkách dodávek plynu, které jsou předmětem porovnání srovnávacím nástrojem podle § 17j, a informace o jejich změnách.

§ 61a

Dočasné pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran

(1) Mohou-li obchodníkovi s plynem v důsledku použití ustanovení tohoto zákona, které se týkají povinnosti držitele licence na výrobu plynu, přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, umožnit přístup třetích stran k zařízením, na kterých vykonává licencovanou činnost, vzniknout závažné ekonomické problémy, jež mají původ v jím uzavřené smlouvě, ve které se obchodník s plynem zavazuje uhradit nasmlouvané množství plynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen „smlouva odeber nebo plať“), má právo podat Energetickému regulačnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce umožnit přístup třetích stran do přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo do těžebního plynovodu (dále jen „dočasné pozastavení“).

(2) Písemná žádost o dočasné pozastavení musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení, nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,

b) označení zařízení nebo určení vymezeného území, pro něž je vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno, rozsah, v jakém je pro označené zařízení nebo vymezené území vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno a požadovanou dobu platnosti rozhodnutí o dočasném pozastavení,

c) úředně ověřenou kopii příslušné smlouvy odeber nebo plať,

d) specifikaci ekonomických a finančních problémů, které pro žadatele o dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať,

e) popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení učinil před podáním žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí ekonomických a finančních problémů, které pro něj vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať.

(3) Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu písemnou žádost podle odstavce 2 nejpozději 4 měsíce před požadovaným termínem uplatnění dočasného pozastavení. U každé smlouvy odeber nebo plať může Energetický regulační úřad po posouzení žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou. Vzniknou-li však nebo mohou-li vzniknout závažné ekonomické nebo finanční problémy jiného charakteru, jež mají původ v téže smlouvě odeber nebo plať, pro kterou bylo dočasné pozastavení již uděleno, může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném pozastavení pro jednu smlouvu odeber nebo plať i vícekrát.

(4) Na udělení dočasného pozastavení není právní nárok. Energetický regulační úřad při posuzování žádosti přihlíží vždy k těmto kritériím:

a) souladu se státní energetickou koncepcí,

b) závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým žadatel o dočasné pozastavení čelí,

c) cíli dosáhnout konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České republice, skutečnému stavu hospodářské soutěže na tomto trhu a vlivu, který by případné rozhodnutí o dočasném pozastavení mělo na otevírání trhu s plynem v České republice,

d) postavení žadatele o dočasné pozastavení na plynárenském trhu,

e) datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo plať, včetně rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na možné změny na trhu s plynem v České republice,

f) krokům žadatele o dočasné pozastavení vedoucím k odvrácení nebezpečí ekonomických a finančních problémů, vyplývajících ze smlouvy odeber nebo plať,

g) rozsahu, v němž v době uzavírání smlouvy odeber nebo plať mohl žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik závažných ekonomických nebo finančních problémů z ní vyplývajících,

h) stupni technického a funkčního propojení dotčené soustavy nebo zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu s ostatními částmi plynárenské soustavy České republiky,

i) stanoviskům ministerstva, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a provozovatelů dotčených soustav, zásobníků plynu a těžebních plynovodů, kteří jsou neopomenutelnými účastníky správního řízení ve věci dočasného pozastavení.

(5) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména:

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,

b) dobu platnosti dočasného pozastavení,

c) rozsah uplatnění dočasného pozastavení,

d) odůvodnění dočasného pozastavení.

(6) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení oznamuje Energetický regulační úřad účastníkům řízení a Komisi.

(7) Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení o jeho změnu nebo zrušení, Energetický regulační úřad takové rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení zruší nebo změní. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá Energetický regulační úřad na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.

§ 62

Zákazník

(1) Zákazník má právo na

a) připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo distribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,

b) volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu,

c) využití služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy ve svém odběrném místě za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud to technické podmínky přepravní nebo distribuční soustavy umožňují,

d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) poskytovat jiné osobě odebraný plyn, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného plynového zařízení; náklady na nákup plynu na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem,

g) na bezplatné vyúčtování dodávky plynu a související služby v plynárenství.

(2) Zákazník je povinen

a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení,

b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je připojen,

c) zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen,

d) řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo výrobce plynu, k jehož zařízení je plynové zařízení zákazníka připojeno, a Řádem provozovatele přepravní soustavy nebo Řádem provozovatele distribuční soustavy,

e) předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu, kterou si zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynu,

f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,

g) v případě, že si zajišťuje dodávku plynu sám a nejedná se o domácnost, poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy,

h) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky,

i) při uplatnění práva na volbu dodavatele dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.

(3) Zákazník, který si obstarává plyn sám, je povinen

a) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, které si do plynárenské soustavy dodává, a množstvím plynu, které z plynárenské soustavy odebírá,

b) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu podle § 20a.

(4) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn podle smlouvy, je povinen

a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,

b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,

c) umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k odběrnému zařízení nacházejícímu se v nemovitosti vlastníka, kterým prochází neměřený plyn,

d) při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně přípojek umožnit změnu místa připojení, změnu tlakové hladiny části distribuční soustavy včetně instalace regulátoru tlaku plynu za hlavní uzávěr plynu, změnu umístění hlavního uzávěru plynu a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; po provedených změnách se plynové zařízení za hlavním uzávěrem plynu považuje za odběrné plynové zařízení v majetku vlastníka nemovitosti; náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy.

(5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

(6) Vlastník odběrného plynového zařízení připojeného k těžebnímu plynovodu, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě je v případě ukončení provozu tohoto odběrného plynového zařízení povinen uhradit příslušnému provozovateli těžebního plynovodu, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy veškeré náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením odběrného plynového zařízení od těžebního plynovodu, přepravní soustavy nebo distribuční soustavy.

§ 64

Technické plynárenské dispečinky

(1) Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují dispečinky plynárenských podnikatelů.

(2) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně spolupracovat a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení.

(3) Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů zásobníků a dispečinků výrobců plynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné distribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníků, jsou nadřazeny pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustav, pokynům dispečinku provozovatelů zásobníků plynu a pokynům dispečinku výrobců plynu na tuto soustavu připojených.

§ 65

Přímý plynovod

(1) Zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodem.

(2) Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud mu byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.

(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen

a) umožnit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy instalovat měřicí zařízení a uhradit náklady na tuto instalaci,

b) řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků,

c) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

§ 66

Plynovodní přípojka

(1) Plynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení.

(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy buď držitelem licence na distribuci plynu nebo oprávněnou osobou²⁹) podle zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. Splnění této povinnosti musí vlastník na vyžádání prokázat provozovateli distribuční soustavy, k jehož zařízení je přípojka připojena; vlastník ani jím zmocněná osoba na plynovodní přípojce nesmí provádět žádné zásahy bez vědomí tohoto provozovatele a musí zajistit splnění povinností vyplývajících z § 68 odst. 4 a § 69 odst. 3 tohoto zákona a ze zvláštního právního předpisu.

(4) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož distribuční soustavě je plynovodní přípojka připojena, je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.

§ 67

Výstavba vybraných plynových zařízení

(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložku vybraného plynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází ke změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje.

(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou

a) přímé plynovody,

b) zásobníky plynu,

c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami,

d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,

e) výrobny plynu.

(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů¹¹) a význam projektu pro vnitřní trh s plynem¹¹).

(5) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,

b) požadovanou dobu platnosti autorizace,

c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,

d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,

e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, zákonu o posuzování vlivů na ochranu životního prostředí,⁸)

f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,

g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,

h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízení,

i) u plynovodů spojujících plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami doklady prokazující zajištění obousměrné kapacity nebo odůvodněnou žádost o udělení výjimky z tohoto požadavku.

(6) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(7) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(8) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.

(9) Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.

(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,

b) dobu platnosti autorizace,

c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,

d) základní údaje o vybraném plynovém zařízení,

e) umístění vybraného plynového zařízení.

(11) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.

(12) Autorizace zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,

c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,

e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

§ 67a

Výjimky z povinností přístupu pro nová plynová zařízení

(1) V případě výstavby části přepravní soustavy, která má sloužit výhradně k propojení přepravní soustavy se zahraniční přepravní soustavou nebo propojení zahraničních přepravních soustav mezi sebou (dále jen „propojovací plynovod“), výstavby zásobníku plynu nebo v případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již provozovaného propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném omezení povinnosti umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu k soustavě za regulované ceny, plnění povinností provozovatele přepravní soustavy podle § 58a až 58n tohoto zákona nebo omezení povinnosti umožnění přístupu do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen „dočasné omezení“). Dočasné omezení se může vztahovat k celé kapacitě nebo pouze části kapacity plynového zařízení, které je předmětem posuzování. Energetický regulační úřad informuje Komisi o podání žádosti o výjimku a předá kopii žádosti o výjimku pořízenou neprodleně poté, co žádost o výjimku Energetickému regulačnímu úřadu došla.

(2) Součástí žádosti o dočasné omezení je návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení.

(3) Návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení lze podat Energetickému regulačnímu úřadu též samostatně před podáním žádosti o dočasné omezení. Pokud Energetický regulační úřad schválí návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení a žadatel uskuteční nabídku plynového zařízení v souladu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu nejpozději 3 měsíce před podáním návrhu na dočasné omezení, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. V takovém případě je součástí žádosti o dočasné omezení vyhodnocení výsledků nabídky kapacity plynového zařízení. Při rozhodování o schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení se ustanovení odstavce 4 použije přiměřeně.

(4) Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že

a) výstavba propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo podstatné zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství a ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu,

b) riziko spojené s investicí je takové, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo, zejména existuje-li důvodná obava, že by bez dočasného omezení nemohlo být v přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti investice,

c) vlastníkem propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude fyzická nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem některé z propojovaných soustav nebo provozovatelem soustavy, do které má být zásobník plynu připojen,

d) užívání propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude za úhradu,

e) dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství nebo řádného fungování a rozvoje vnitřního trhu s plynem a rovněž nedojde k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování soustavy nebo soustav, ke kterým má být propojovací plynovod nebo zásobník plynu připojen.

(5) Energetický regulační úřad návrh podle odstavce 2 rozhodnutím v části věci schválí, jestliže navržená pravidla pro přidělování a správu kapacity a pro řízení překročení kapacity plynového zařízení neznevýhodňujícím způsobem umožní

a) zájemcům o kapacitu plynového zařízení o tuto kapacitu žádat a rezervovat ji, a to včetně kapacity plynového zařízení pro vlastní potřebu,

b) nabízet nevyužitou kapacitu plynového zařízení na trhu s kapacitou a

c) uživatelům plynového zařízení obchodovat s kapacitami na sekundárním trhu s kapacitou.

(6) Na žádost žadatele Energetický regulační úřad řízení o dočasném omezení přeruší na dobu nezbytně nutnou k uskutečnění nabídky kapacity plynového zařízení zájemcům a vyhodnocení jejího výsledku podle pravidel schválených podle odstavce 5.

(7) Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě posouzení splnění předpokladů podle odstavce 4, posouzení potřeby výstavby propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu pro rozvoj plynárenské soustavy, výsledků nabídky kapacity plynového zařízení podle odstavce 6, a v případě propojovacích plynovodů rovněž na základě výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně příslušnými orgány členských států, k jejichž přepravní soustavě má být propojovací plynovod připojen nebo jejichž přepravní soustavy má propojovací plynovod propojit. Přitom může zohlednit stanovisko Agentury. Podmínkou pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický regulační úřad žádosti o dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko ministerstva ohledně bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu v České republice. Ministerstvo vydá stanovisko do 20 dnů ode dne obdržení žádosti.

(8) Nachází-li se příslušný propojovací plynovod, který je předmětem jednoho stavebního projektu, na území více než jednoho členského státu, Energetický regulační úřad konzultuje žádost o dočasné omezení se všemi dotčenými regulačními orgány, a

a) pokud regulační orgány dosáhly shody ohledně posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, Energetický regulační úřad rozhodne o žádosti a o rozhodnutí informuje Agenturu,

b) pokud regulační orgány dotčených států dosáhly dohody ohledně posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, nebo pokud regulační orgány dotčených států požádají Agenturu o rozhodnutí ve věci, Energetický regulační úřad žádost o dočasné omezení postoupí Agentuře.

(9) Po dobu konzultací s dotčenými regulačními orgány lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. Energetický regulační úřad může společně s ostatními regulačními orgány dotčených států požádat Agenturu o prodloužení lhůty podle odstavce 8 písm. a), nejvýše však o 3 měsíce.

(10) Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví dobu trvání dočasného omezení a výši kapacity, na niž se dočasné omezení nevztahuje. Je-li to důvodné s ohledem na velikost dodatečné kapacity, která má být vybudována, nebo změnu velikosti stávající kapacity, časový horizont projektu a podmínky na trhu s plynem v České republice, stanoví Energetický regulační úřad rovněž podmínky přístupu k propojovacímu plynovodu.

(11) Pokud Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je povinen neprodleně předat Komisi stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí včetně shrnutí případu. Vyžádá-li si Komise doplňující informace nebo podklady a Energetický regulační úřad takové informace nebo podklady ve lhůtě stanovené Komisí neposkytne, má se za to, že Energetický regulační úřad stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o dočasné omezení Komisi nepředal, ledaže před uplynutím takové lhůty došlo k jejímu prodloužení na základě dohody Komise a Energetického regulačního úřadu nebo Energetický regulační úřad před uplynutím lhůty Komisi sdělí, že se stejnopisem písemného vyhotovení rozhodnutí předal všechny informace a podklady nezbytné pro rozhodnutí Komise, a tuto skutečnost doloží.

(12) Rozhodne-li Komise ve lhůtě 2 měsíců od obdržení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí nebo ve lhůtě prodloužené podle odstavce 11, že má být rozhodnutí o dočasném omezení změněno, Energetický regulační úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci. Rozhodne-li Komise ve lhůtě podle věty první o tom, že má být rozhodnutí o dočasném omezení zrušeno, Energetický regulační úřad rozhodnutí o dočasném omezení zruší. Lhůta pro vydání nového rozhodnutí ve věci nebo zrušení rozhodnutí o dočasném omezení je 1 měsíc od doručení rozhodnutí Komise.

(13) Rozhodnutí o dočasném omezení pozbývá platnosti, jestliže stavba propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo zvýšení jejich kapacity nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení. Byla-li stavba zahájena v době podle věty první, pozbývá rozhodnutí o dočasném omezení platnosti, jestliže do 5 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení, nebyl propojovací plynovod nebo zásobník plynu nebo jejich změna uvedeny do provozu. To neplatí, pokud Komise rozhodne o prodloužení doby platnosti souhlasu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu s dočasným omezením.

(14) Energetický regulační úřad může zrušit rozhodnutí o dočasném omezení, pokud žadatel o dočasné omezení neplní podmínky, které Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanovil. Řízení o zrušení rozhodnutí o dočasném omezení může Energetický regulační úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností podle věty první, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.

§ 68

Ochranná pásma

(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.

(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:

a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany,

b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany,

c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany,

d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu,

e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí,

f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení,

g) u zařízení katodické protikorozní ochrany 1 m na obě strany,

h) u vlastní telekomunikační sítě držitele licence umístěné v zastavěném území obce 0,5 m na obě strany a umístěné mimo zastavěné území obce 1 m na obě strany.

(3) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

(4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod, plynovodní přípojku nebo zásobník plynu

a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,

b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

(5) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit; provozovatel zásobníku plynu dále na vlastní náklad udržuje volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu.

(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu, vlastní telekomunikační sítě nebo plynovodní přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.

(7) Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.

§ 69

Bezpečnostní pásma

(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu.

(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu

a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení,

b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona. Rozsah bezpečnostních pásem uvedený v příloze tohoto zákona se nevztahuje na plynová zařízení sloužící pro zkapalněný zemní plyn nebo zkapalněný biometan, pro které se provádí na posouzení rizik podle technických norem.

(5) Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby.

§ 70

Přeložky plynárenských zařízení

(1) Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.

(2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. Vlastník plynárenského zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.

§ 71

Měření

(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.

(2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa zásobníků plynu. Výrobce plynu je povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa mezi výrobnou plynu a přepravní soustavou, distribuční soustavou nebo zásobníkem plynu, těžebním plynovodem jiného výrobce a odběrná místa zákazníků připojená k jím provozovanému těžebnímu plynovodu.

(3) Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je plynové zařízení připojeno, s výjimkou předávacích míst zásobníků plynu, kde je určuje provozovatel přepravní soustavy, předávacích míst výrobny plynu připojené k zásobníku plynu, kde je určuje provozovatel zásobníku plynu, a odběrných míst zákazníků připojených k těžebnímu plynovodu, kde je určuje výrobce plynu.

(4) Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy nebo v Řádu provozovatele distribuční soustavy. V odůvodněných případech při změně měřicího zařízení jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci nového měřicího zařízení v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo výrobcem plynu.

(5) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, se zakazuje.

(6) Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.

(7) Ten, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník, výrobce plynu, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit tomu, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení.

(8) Ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

(9) Má-li zákazník, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Stejné právo má provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojena výrobna plynu. Ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, je povinen na základě jejich písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(10) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření podle odstavce 8 ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo o ověření správnosti měření požádal.

(11) Na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením nebo na těžebním plynovodu za měřicím zařízením nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je odběrné plynové zařízení nebo těžební plynovod připojen.

(12) U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě nepřesáhne 2 100 MWh, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.

§ 72

Smlouvy mezi účastníky trhu s plynem

(1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

a) výčet odběrných míst,

b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu,

c) délku výpovědní doby,

d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,

f) dobu trvání závazku,

g) je-li zákazníkem spotřebitel, ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné; smlouva musí být uzavřena písemně.

(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.

(3) Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu, distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.

(4) Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo zákazníka sjednané množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem nebo zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání závazku, velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.

(5) Smlouvou o poskytnutí služby přepravy plynu se zavazuje provozovatel přepravní soustavy poskytovat službu přepravy plynu pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu a tento účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za službu přepravy plynu regulovanou cenu nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání závazku, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

a) výčet odběrných míst,

b) způsob úhrady plateb za službu přepravy plynu,

c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.

(6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajišťovat zákazníkovi, obchodníkovi s plynem, výrobci plynu nebo provozovateli distribuční soustavy služby distribuční soustavy a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavu poskytnout službu distribuční soustavy, ke které je distribuční soustava připojena, a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za služby distribuční soustavy. Výrobce plynu nebo obchodník s plynem zajišťuje služby distribuční soustavy zákazníkovi nebo výrobci s plynem, se kterým má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, vlastním jménem a na vlastní účet. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání závazku, termín zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity, výčet předávacích nebo odběrných míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy se zákazníkem musí dále obsahovat

a) způsob úhrady plateb za služby distribuční soustavy,

b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.

(7) Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel zásobníku plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem, zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu, Správu státních hmotných rezerv, banku nebo zahraniční banku dohodnuté množství plynu a účastník trhu s plynem, zahraniční fyzická nebo právnická osoba, Správa státních hmotných rezerv, banka nebo zahraniční banka se zavazuje zaplatit za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynu, době trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

a) způsob úhrady plateb za uskladnění plynu,

b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele zásobníku plynu nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.

(8) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením závazku o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.

(9) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.

(10) Nedostatek písemné formy smlouvy podle odstavců 1 a 2 může namítat jen spotřebitel.

§ 72a

Převod práva na přepravní kapacitu

(1) Osoba, s níž provozovatel přepravní soustavy uzavřel smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynu, má právo převést zcela nebo částečně právo na přepravní kapacitu na část nebo celou dobu trvání závazku ze smlouvy o poskytnutí služby přepravy, nejméně však v trvání 1 měsíce, na jiného, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a Řádem provozovatele přepravní soustavy.

(2) Účinky převodu práva na přepravní kapacitu vůči provozovateli přepravní soustavy nastávají k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém mu převodce převod práva na přepravní kapacitu oznámil způsobem stanoveným v Řádu provozovatele přepravní soustavy a doložil splnění podmínek podle zákona a Řádu provozovatele přepravní soustavy.

(3) Od nabytí účinnosti převodu práva na přepravní kapacitu vůči provozovateli přepravní soustavy je provozovatel přepravní soustavy povinen nabyvateli práva na přepravní kapacitu poskytovat službu přepravy plynu v rozsahu převedeného práva na přepravní kapacitu a nabyvatel práva na přepravní kapacitu je povinen platit za službu přepravy plynu cenu, a to za podmínek podle smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynu uzavřené mezi převodcem a provozovatelem přepravní soustavy.

(4) K převodu práva na přepravní kapacitu se vyžaduje souhlas provozovatele přepravní soustavy, je-li převodce vůči provozovateli přepravní soustavy v prodlení se zaplacením dluhu ze smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynu. Souhlas provozovatele přepravní soustavy s převodem přepravní kapacity se také vyžaduje, má-li být převedeno právo na menší než 70% část přepravní kapacity, jestliže převodce sjednal s provozovatelem přepravní soustavy podle všech smluv o poskytnutí služby přepravy plynu závazných pro dobu, ohledně níž se přepravní kapacita převádí, přepravní kapacitu představující celkem alespoň 40 % celkové přepravní kapacity na daném vstupním bodě do přepravní soustavy nebo výstupním bodě z přepravní soustavy. Převod přepravní kapacity nenabude účinnosti dříve, než provozovatel přepravní kapacity udělí souhlas s převodem práva na přepravní kapacitu.

(5) Je-li osoba, s níž provozovatel přepravní soustavy uzavřel smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynu, vůči provozovateli přepravní soustavy v prodlení se zaplacením jakéhokoliv dluhu ze smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynu po dobu delší než 120 dnů, nabídne provozovatel přepravní soustavy nejméně 50 % přepravní kapacity rezervované podle této smlouvy nebo jiné smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynu pro stejný vstupní či výstupní hraniční bod přepravní soustavy jako volnou kapacitu pro období do 30. září následujícího kalendářního roku. V rozsahu a za období, v jakém není přepravní kapacita rezervována jinému účastníkovi trhu s plynem, trvá osobě podle věty první nadále povinnost hradit za rezervovanou přepravní kapacitu sjednanou cenu. Provozovatel přepravní soustavy rezervuje přepravní kapacitu podle tohoto odstavce jinému účastníkovi trhu s plynem v rozsahu poptávky překračující ostatní volnou přepravní kapacitu; v rozsahu rezervace přepravní kapacity jinému účastníkovi trhu s plynem zaniká osobě podle věty první právo využívat rezervovanou přepravní kapacitu a povinnost hrazení sjednané ceny za přepravní kapacitu. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužijí na přepravní kapacitu rezervovanou podle smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynu sjednané za podmínek stanovených rozhodnutím o dočasném omezení podle § 67a.

§ 73

Stav nouze

(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě v důsledku

a) živelních událostí,

b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu¹⁰),

c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu,

d) nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,

e) teroristického činu,

f) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,

a způsobuje významný nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.

(2) Stav nouze nastává také v případě, oznámí-li písemně ministerstvo provozovateli přepravní soustavy, že sousední členský stát Evropské unie přijal nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, ale poskytnutí pomoci není možné zajistit na základě tržních opatření.

(3) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze, k jehož vyhlášení je provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy oprávněn. Skládá se ze dvou fází, a to z včasného varování, kdy existují takové informace, že může nastat stav nouze, a z výstrahy, kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníků dochází, avšak není ještě nutné přistoupit k plošnému omezení spotřeby.

(4) Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy

a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 3 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

(5) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy

a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 3 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

(6) Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek, a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynem.

(7) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.

(8) Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní soustavy a v případě vyhlášení stavu nouze pro část území státu provozovatel distribuční soustavy.

(9) Při vyhlášení stavu nouze provozovatelem přepravní soustavy pro celé území státu nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytném rozsahu

a) uloží povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu nebo určí skupinu zákazníků, kterým je možné dodávat plyn, odlišně od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství,

b) omezí přepravu plynu do sousedních plynárenských soustav; to neplatí pro mezinárodní přepravu plynu a přepravu plynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, nebo

c) omezí nebo zakáže vtláčení plynu do zásobníku plynu nebo těžbu plynu ze zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavě.

(10) Pokud vláda schválí uvolnění plynu pořízeného do státních hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv a nerozhodne současně o způsobu uvolnění plynu, může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytně nutném rozsahu uloží Správě státních hmotných rezerv povinnost prodeje plynu ze státních hmotných rezerv na vnitrodenním organizovaném trhu s plynem. V takovém případě je provozovatel zásobníku plynu povinen poskytnout Správě státních hmotných rezerv nebo osobě, která pro ni uskladnění plynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý těžební výkon jiných účastníků trhu s plynem.

(11) Na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy rozhodne ministerstvo o výjimce z omezení nebo přerušení spotřeby nebo změny dodávky plynu stanovených provozovatelem přepravní soustavy pro výrobu elektřiny za podmínek stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Účastníkem řízení je pouze žadatel. Pokud ministerstvo žádosti podle věty první vyhoví a je-li to potřebné pro splnění účelu udělené výjimky, ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky a podmínky odběru plynu podle udělené výjimky.

§ 73a

Bezpečnostní standard

(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při dodávce chráněným zákazníkům podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a chráněným zákazníkům podle tohoto zákona, a to v rozsahu odpovídajícím souhrnnému množství plynu stanoveného pro případy vymezené Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie. Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem.

(2) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce 1, prokazuje bezpečnostní standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho zajištění vždy do patnáctého dne daného měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována.

(3) Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména:

a) využitím zásobníků plynu,

b) diverzifikací zdrojů dodávek plynu,

c) prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynu,

d) prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu,

e) využíváním alternativních paliv.

(4) Povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu se neuplatní pro případ zajišťování dodávky poslední instance a zajišťování dodávky plynu v mimořádné tržní situaci podle § 19g odst. 1.

(5) Určení rozsahu bezpečnostního standardu dodávky plynu pro obchodníka s plynem nebo výrobce plynu vychází z údajů evidovaných v systému operátora trhu. Operátor trhu tyto údaje do patnáctého dne daného měsíce předává Energetickému regulačnímu úřadu a poskytne obchodníkovi s plynem nebo výrobci plynu.

§ 73b

Přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství

(1) Ministerstvo žádá po předchozím stanovisku provozovatele přepravní soustavy sousední členské státy Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a následně na základě rozhodnutí vlády sděluje sousedním členským státům Evropské unie, zda jejich nabídku přijímá nebo odmítá.

(2) Žádat o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství je možné pouze ve výjimečných případech, které stanoví Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(3) O poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství lze požádat pouze na dobu 24 hodin; o poskytnutí této pomoci lze žádat opakovaně.

(4) Plyn poskytnutý sousedními členskými státy Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství přijímá a hradí Česká republika, která jej za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet dále poskytuje subjektům zúčtování, které ke dni vyhlášení krizové situace mají v systému operátora trhu registrováno alespoň 1 odběrné místo, za které převzaly odpovědnost za odchylku, pro dodávky plynu zákazníkům podle odstavce 7; toto není považováno za obchod s plynem.

(5) V rámci úplaty, za níž je přejímán plyn od sousedních členských států Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, hradí ministerstvo i kompenzaci podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(6) Neprodleně po rozhodnutí vlády o přijetí nabídky podle odstavce 1 ministerstvo zveřejní cenu za jednotku dodávané energie na svých internetových stránkách.

(7) Plynem poskytnutým v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství je možné zásobovat pouze zákazníky chráněné v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

§ 73c

Poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství

(1) Ministerstvo přijímá žádosti sousedních členských států Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a po projednání vládou zasílá na tyto žádosti odpověď, ve které je uveden rozsah a cena možného poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství ze strany České republiky, včetně kompenzace tuzemským zákazníkům, jejichž odběr plynu by byl omezen kvůli vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, a dotčeným držitelům licence.

(2) Mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství lze poskytnout pouze na dobu 24 hodin. Tuto pomoc lze poskytnout opakovaně.

(3) V případě, že sousední členský stát Evropské unie přijme buď v plném, nebo v částečném rozsahu nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, jsou, pokud plnění této nabídky nebude možné zajistit od subjektů zúčtování na základě tržních opatření, všichni účastníci trhu s plynem s výjimkou zákazníků chráněných v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství a provozovatelem přenosové soustavy určených kriticky důležitých výroben elektřiny povinni podřídit se omezení spotřeby plynu na základě vyhlášení stavu nouze.

(4) Česká republika poskytuje za úplatu plyn sousedním členským státům Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Tento plyn přejímá od subjektů zúčtování za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet; toto není považováno za obchod s plynem.

(5) Úplata, za níž je poskytován sousedním členským státům Evropské unie plyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, zahrnuje i kompenzaci podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(6) Ministerstvo bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, a zároveň uhradí náklady vynaložené v souvislosti s poskytováním mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství dotčeným držitelům licence.

(7) Obchodníci s plynem jsou povinni plyn pořízený za účelem zásobování těch svých zákazníků, kteří se podle odstavce 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynu, poskytnout za úplatu ministerstvu.

§ 73d

Mimořádný stav nouze

(1) Mimořádným stavem nouze je stav krizové úrovně, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, ve kterém je ještě plyn dodáván určené skupině zákazníků, a nastalou situaci nelze řešit postupy pro řešení stavu nouze podle § 73.

(2) O vyhlášení mimořádného stavu nouze rozhoduje ministerstvo po předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavy. Ministerstvo vyhlášení mimořádného stavu nouze zveřejňuje na úřední desce ministerstva a o vyhlášení mimořádného stavu nouze informuje v hromadných sdělovacích prostředcích. Vyhlášení mimořádného stavu nouze nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce ministerstva nebo pozdějším okamžikem stanoveným ministerstvem ve vyhlášení mimořádného stavu nouze.

(3) Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, zůstává zachovaný odběrový stupeň vyhlášený provozovatelem přepravní soustavy, pokud při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v jeho průběhu ministerstvo nestanoví jiné opatření k omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu. Stav nouze vyhlášený provozovatelem přepravní soustavy se tím neruší.

(4) Po dobu trvání mimořádného stavu nouze

a) jsou provozovatelé zásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavě povinni těžit plyn uložený účastníky trhu s plynem, a to minimálně ve výši určené provozovatelem přepravní soustavy, maximálně však ve výši technicky dostupného těžebního výkonu,

b) je účastník trhu s plynem, který uzavřel smlouvu o uskladňování plynu v zásobníku plynu přímo připojeném k přepravní soustavě, povinen strpět navýšení těžby plynu ve výši stanovené provozovatelem zásobníku plynu podle odstavce 5,

c) je provozovatel přepravní soustavy povinen zajišťovat službu přepravy pro vytěžený plyn ze zásobníku plynu bez ohledu na sjednané rezervace přepravních kapacit a odchylku účastníka trhu s plynem,

d) je vtláčení plynu do zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavě zakázáno,

e) jsou výrobci plynu povinni vyrábět plyn v nejvyšším možném množství, které výrobna plynu nebo těžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční soustavy.

(5) Při těžbě plynu podle odstavce 4 písm. a) provozovatel zásobníku plynu navýší údaj v oznámení o těžbě plynu účastníků trhu s plynem poměrně o množství plynu stanovené jako součin minimálního procenta těžby plynu a objemu plynu uskladněného účastníkem trhu s plynem, od kterého se odečte množství plynu uvedené v oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem. Minimální procento těžby plynu provozovatel zásobníku stanoví jako rozdíl mezi minimální výší těžby plynu určené provozovatelem přepravní soustavy a sumou oznámení o těžbě plynu účastníků trhu s plynem, vydělený rozdílem celkového objemu plynu uskladněného v zásobníku plynu účastníky trhu s plynem v rozhodný plynárenský den a sumou oznámení o těžbě plynu účastníků trhu s plynem v rozhodný plynárenský den. Pokud účastník trhu s plynem nepodal v rozhodný plynárenský den oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem, má se za to, že oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem bylo podáno s nulovou hodnotou. Při těžbě plynu podle odstavce 4 písm. a) se do skončení skladovacího roku, v jehož průběhu byl mimořádný stav nouze vyhlášen, ustanovení § 60c a § 60d odst. 3 nepoužijí.

(6) Při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterými v odůvodněných případech udělí výjimku z povinností či zákazů podle odstavce 4. Ministerstvo může dále v nezbytném rozsahu určit skupinu zákazníků, kterým je možné dodávat plyn, nebo stanovit povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu, odlišně od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, nebo omezit nebo zakázat přepravu plynu do sousedních plynárenských soustav s výjimkou mezinárodní přepravy plynu a přepravy plynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky a podmínky odběru plynu podle udělené výjimky podle věty první.

(7) Ministerstvo mimořádný stav nouze zruší, pokud pominuly důvody, pro které jej vyhlásilo. Pro zrušení mimořádného stavu nouze se § 73d použije obdobně.

§ 73e

Postup vydání, změny a zrušení opatření ministerstva ve stavu nouze a v mimořádném stavu nouze a pozbytí účinků opatření provozovatele přepravní soustavy

(1) Opatření podle § 73 odst. 9 a 10 a § 73d odst. 6 ukládá ministerstvo opatřením obecné povahy, a to bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Je-li takovým opatřením ukládána povinnost nebo přiznáno právo konkrétní osobě nebo osobám, ministerstvo ukládá opatření rozhodnutím. V takovém případě může být rozhodnutí prvním úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutí podle věty druhé se doručuje vyvěšením na úřední desce ministerstva a považuje se za doručené následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva.

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva, nestanoví-li ministerstvo v opatření pozdější den nabytí účinnosti. Opatření se vyvěšuje po celou dobu jeho trvání. Pokud pominuly nebo se změnily důvody k uložení opatření, ministerstvo opatření změní nebo zruší postupem obdobným jako při ukládání opatření.

(3) Pokud Komise postupem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu požádá ministerstvo o zrušení nebo změnu opatření uložených ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, ministerstvo přezkoumá uložená opatření v přezkumném řízení a vydá rozhodnutí ve lhůtě podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(4) V rozsahu, ve kterém jsou omezení nebo přerušení dodávek plynu nebo změna dodávky plynu vyhlášené provozovatelem přepravní soustavy v rozporu s opatřením ministerstva vydaným ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, pozbývají účinků.

(5) Zrušením mimořádného stavu nouze pozbývají účinků opatření uložená za jeho trvání ministerstvem.

§ 73f

Omezení nebo přerušení spotřeby, změna dodávky plynu a vyloučení práva na náhradu škody

(1) Při stavu nouze, předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s plynem povinni podřídit se ve stanoveném rozsahu omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu.

(2) Je-li účastník trhu s plynem podle odstavce 1 povinen podřídit se přerušení spotřeby plynu, zaniká po dobu takového přerušení spotřeby plynu povinnost úhrady ceny související služby v plynárenství.

(3) Při stavu nouze, při předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno, s výjimkou vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Právo na náhradu za omezení vlastnického práva podle § 73g tím není dotčeno.

§ 73g

Náhrada za omezení vlastnického práva, náhrada při mimořádném stavu nouze a náhrada příjmů z poskytování související služby v plynárenství

(1) Bylo-li oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem postupem podle § 73d odst. 4 písm. b) navýšeno na minimální výši těžby, má účastník trhu s plynem, který je povinný takové navýšení těžby strpět, v rozsahu tohoto navýšení, nejvýše však v úrovni kladné odchylky tohoto účastníka trhu s plynem, právo na náhradu za omezení vlastnického práva ve výši odpovídající kladnému rozdílu mezi pořizovací cenou plynu a cenou plynu pro zúčtování kladné odchylky.

(2) Nárok na náhradu za omezení vlastnického práva podle odstavce 1 musí být uplatněn u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od okamžiku, kdy bylo vlastnické právo omezeno, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu podle věty první, je třeba ji uhradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Uplatnění nároku na náhradu za omezení vlastnického práva podle věty první je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu u soudu.

(3) Pokud stanovená cena plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze nepokrývá náklady na pořízení vyrovnávacího plynu provozovatelem přepravní soustavy, má provozovatel přepravní soustavy právo na náhradu ve výši rozsahu nákladů vynaložených na pořízení vyrovnávacího plynu a příjmů z plateb za zúčtování záporné odchylky účastníků trhu s plynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně.

(4) Pokud stanovená cena plynu za zúčtování záporné odchylky v mimořádném stavu nouze nepokrývá náklady dodavatele plynu na pořízení plynu pro zákazníka, má dodavatel plynu právo na náhradu ve výši rozdílu mezi pořizovací cenou plynu a cenou plynu za zúčtování záporné odchylky. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně.

(5) Provozovatel zásobníku plynu má právo na náhradu nákladů spojených s navýšením těžby podle § 73d, odst. 4 písm. a) nad rámec sjednaných těžebních výkonů s účastníky trhu s plynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně.

(6) Je-li při stavu nouze nebo při mimořádném stavu nouze účastník trhu s plynem povinen podřídit se přerušení spotřeby plynu, má provozovatel přepravní soustavy a provozovatel distribuční soustavy právo na náhradu ve výši neuhrazených příjmů za kapacitní složku ceny za poskytování související služby v plynárenství. Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Náhradu ze státního rozpočtu poskytne na žádost provozovatele přepravní či distribuční soustavy ministerstvo. Ministerstvo vyplatí náhradu v oprávněné výši provozovateli přepravní či distribuční soustavy do 30 dnů od uplatnění nároku. Ministerstvo může po konzultaci s Energetickým regulačním úřadem rozhodnout o vrácení poskytnuté náhrady nebo její části provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavy. Tuto skutečnost oznámí nejpozději do 6 měsíců po skončení stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu. Energetický regulační úřad rozhodne o způsobu a postupu zahrnutí vratné části náhrady do ceny za související službu v plynárenství v regulovaných letech následujících po roce skončení stavu nouze. Provozovatel přepravní či distribuční soustavy odvádí do státního rozpočtu příslušný měsíční podíl vratné části náhrady vždy do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce regulovaného roku, ve kterém byla vratka náhrady zahrnuta do ceny za související službu v plynárenství.

§ 73h

Cena dodávky plynu při stavu nouze, mimořádném stavu nouze a po jejich ukončení

(1) Při stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavu je dodavatel plynu oprávněn zvýšit, a to i opakovaně, na dobu trvání stavu nouze cenu za dodávku plynu sjednanou se zákazníkem tak, aby zvýšení ceny dodávky plynu zohledňovalo nejvýše změnu nákladů dodavatele plynu na pořízení plynu v době trvání stavu nouze.

(2) Zvýšení ceny za dodávku plynu je dodavatel plynu povinen uveřejnit na svých internetových stránkách. Součástí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu a jeho oznámení je poučení o právu zákazníka vypovědět závazek podle odstavce 4. Zvýšení ceny za dodávku plynu je účinné následující den po uveřejnění změny ceny dodávky plynu podle věty první. Platí, že zveřejněním zvýšení ceny za dodávku plynu podle věty první je zvýšení ceny za dodávku plynu oznámeno zákazníkovi.

(3) Dodavatel plynu je povinen oznámit uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 2 a doložit způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynu v době trvání stavu nouze ve zvýšených cenách za dodávku plynu Energetickému regulačnímu úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu.

(4) Zákazník je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy do 10 pracovních dnů ode dne uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 2 s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zákazníka dodavateli plynu. Lhůta pro výpověď je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy dodavateli plynu.

(5) Při mimořádném stavu nouze se po dobu jeho trvání ujednání o ceně dodávky plynu ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu zákazníkům, nepoužijí. Zákazník je povinen za dodávku plynu zaplatit cenu za zúčtování záporné odchylky navýšenou o stálý měsíční plat a marži stanovené Energetickým regulačním úřadem. Dodavatel plynu má právo na dobu trvání mimořádného stavu nouze stanovit nebo změnit sjednanou nebo jím stanovenou výši záloh na platby za dodávku plynu v míře odpovídající ceně za dodávku plynu při mimořádném stavu nouze; ustanovení § 11 odst. 6 se použije přiměřeně. Zákazník je povinen po dobu trvání mimořádného stavu nouze hradit zálohy na platby za dodávku plynu stanovené dodavatelem plynu. Při mimořádném stavu nouze je zákazník oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zákazníka dodavateli plynu.

(6) V případě, že po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze, není-li současně vyhlášen stav nouze, dojde ke zvýšení nákladů dodavatele plynu na pořízení plynu ve srovnání se stavem před vyhlášením stavu nouze nebo mimořádného stavu nouze, je dodavatel plynu povinen vyvinout maximální úsilí k zajištění plynu a učinit i další kroky tak, aby mohl i nadále dodávat svým zákazníkům plyn za ceny se zákazníky sjednané. Není-li takový postup objektivně možný, je dodavatel plynu oprávněn do jednoho měsíce po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze, není-li současně vyhlášen stav nouze, oznámit zvýšení ceny za dodávku plynu sjednanou se zákazníkem tak, aby zvýšení ceny dodávky plynu zohledňovalo nejvýše zvýšení nákladů dodavatele plynu na pořízení plynu.

(7) Zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 6 je dodavatel plynu povinen oznámit zákazníkovi nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 9. Dodavatel plynu je dále povinen doložit zvýšení nákladů dodavatele plynu na pořízení plynu a způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynu ve zvýšených cenách za dodávku plynu Energetickému regulačnímu úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od oznámení zvýšení ceny za dodávku plynu prvnímu zákazníkovi.

(8) Nebude-li zvýšení ceny plynu oznámeno podle odstavce 7, nevyvolá právní účinky.

(9) Nesouhlasí-li zákazník se zvýšením ceny podle odstavce 6, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu dni účinnosti zvýšení ceny. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.

§ 74

Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu

(1) Neoprávněným odběrem plynu je

a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,

b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění,

c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,

d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn,

e) odběr měřený měřicím zařízením,

1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,

2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno,

3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,

f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu,

g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

(2) V případě, že při změně dodavatele plynu probíhá odběr plynu v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynu. Dodávku plynu do tohoto odběrného místa zajišťuje budoucí dodavatel plynu a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

(3) Neoprávněnou přepravou plynu je

a) využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,

b) využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,

c) využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy.

(4) Neoprávněnou distribucí plynu je

a) využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,

b) využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,

c) využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavy,

d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(5) Neoprávněným uskladněním plynu je

a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,

b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.

(6) Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

(7) Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

(8) Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

Díl 3

Teplárenství

§ 76

Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie

(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen, pokud mu odběratel tepelné energie poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie, každému, kdo

a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí¹¹),

b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.

(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie, je povinen poskytovat vyúčtování dodávky tepelné energie; pro poskytnutí vyúčtování dodávky tepelné energie se ustanovení § 11 odst. 11 až 15 použijí obdobně.

(3) Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místo

a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,

b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak,

c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,

d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,

e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,

f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.

(4) Dodavatel tepelné energie má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

c) při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,

d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,

e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli tepelné energie,

f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,

g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,

h) jestliže odběratel tepelné energie používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů tepelné energie,

i) při neoprávněném odběru.

(5) Držitel licence na rozvod tepelné energie má právo

a) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,

b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných tepelných zařízení,

c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných tepelných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené nemovitosti,

d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,

f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b),

g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.

(6) V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li dodavatel tepelné energie oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 4 písm. c) nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie.

(7) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷), pokud se strany nedohodnou jinak; to neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízení; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil držitel licence na rozvod tepelné energie nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení.

(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen

a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,

b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu,

c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,

e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,

g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence,

h) zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o podílu tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepelné energie za předchozí kalendářní rok,

i) poskytnout provozovateli distribuční soustavy, na jehož vymezeném území vyrábí tepelnou energii, údaje vyžádané provozovatelem distribuční soustavy nezbytné pro vyhodnocení potenciálu tepelných zařízení pro poskytování flexibility pro zajištění služby distribuční soustavy,

j) plnit a vykazovat plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle zákona o podporovaných zdrojích energie v případě tepelné energie vyrobené z

1. pevných paliv z biomasy ve výrobně tepelné energie s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 7,5 MW nebo z plynných paliv z biomasy ve výrobně tepelné energie s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 2 MW, přičemž paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů, vyjma paliv z biomasy vyrobených z tuhého komunálního odpadu, která nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů,

2. biokapalin, přičemž biokapaliny vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů, vyjma biokapalin vyrobených z tuhého komunálního odpadu, která nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů.

(10) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv držitele licence na rozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele licence na rozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

§ 77

Odběratel tepelné energie

(1) Odběratel tepelné energie má právo na připojení ke zdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že

a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti,

b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a

d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.¹¹)

(2) Odběratel tepelné energie má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie. Právo na náhradu škody je vyloučeno v případech podle § 76 odst. 4.

(3) Oznámí-li dodavatel tepelné energie odběrateli tepelné energie změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, má odběratel tepelné energie právo od smlouvy o dodávkách tepelné energie odstoupit s účinky k oznámenému termínu změn. Změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení je povinen dodavatel tepelné energie oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem. Neodstoupí-li odběratel tepelné energie od smlouvy o dodávce tepelné energie, je povinen upravit na svůj náklad odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo oznámeným změnám. Odběratel tepelné energie je dále povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie.

(4) Odběratel tepelné energie může zřídit a provozovat náhradní nebo jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit jeho provoz, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.

(5) Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení změny způsobu dodávky nebo změny způsobu vytápění a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení zahrnují rovněž zůstatkovou cenu tepelné přípojky a předávací stanice evidovanou v účetnictví dodavatele tepelné energie ke dni odpojení od rozvodného tepelného zařízení, pokud slouží k dodávce tepelné energie výhradně tomu, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

(6) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.

(7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená tepelná energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. Odběratel tepelné energie je na žádost dodavatele tepelné energie povinen umožnit přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie.

(8) Zákazník má právo poskytovat jiné osobě odebranou tepelnou energii, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného tepelného zařízení; náklady na nákup tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.

(9) Zákazník má právo na bezplatné vyúčtování dodávky tepelné energie.

§ 78

Měření

(1) Povinností dodavatele tepelné energie je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat odběrateli tepelné energie podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem¹²). Odběratel tepelné energie má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot. V případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt, lze instalovat měření¹²) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této předávací stanice.

(2) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je dodavatel tepelné energie povinen na základě písemné žádosti zákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí zařízení vyměnit. Zákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízení, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady zákazník. Toto ustanovení se použije obdobně též na dodávky tepelné energie distributorům tepelné energie, pokud smlouva o dodávce tepelné energie nestanoví jinak.

(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie se zakazuje.

(4) Dodavatel tepelné energie má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel tepelné energie je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel tepelné energie porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli tepelné energie.

(5) Odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody.

(6) Instalované měřicí zařízení musí umožňovat provedení odečtu naměřených hodnot bez nutnosti přístupu k měřicímu zařízení (dále jen „měřicí zařízení s dálkovým přenosem údajů“).

§ 79

Tepelná přípojka a předávací stanice

(1) Předávací stanici určenou pro odběr tepelné energie pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku zřizuje na vlastní náklady odběratel tepelné energie, není-li dohodnuto jinak.

(2) Vlastníkem tepelné přípojky nebo předávací stanice je ten, kdo ji zřídil, není-li dohodnuto jinak.

(3) Opravy a údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice zajišťuje na své náklady její vlastník.

(4) Dodavatel tepelné energie je povinen za úhradu předávací stanici určenou pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

§ 86

Přeložky rozvodných tepelných zařízení

(1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.

(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě. Vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění.

§ 87

Ochranná pásma

(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu.

(2) Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.

(3) U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.

(4) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k žádosti na vydání rozhodnutí o povolení záměru; orgán, který je příslušný k vydání rozhodnutí o povolení záměru, podmínky nepřezkoumává.

(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.

(7) Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zaniká trvalým odstraněním stavby.

§ 88

Stav nouze

(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě zásobování tepelnou energií v důsledku

a) živelní události,

b) opatření státního orgánu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu¹⁰),

c) havárie na zařízení soustavy zásobování tepelnou energií,

d) smogové situace podle zvláštních předpisů^10a),

e) teroristického činu,

f) nevyrovnané bilance v soustavě zásobování tepelnou energií, nebo

g) ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob,

h) a způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu.

(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

(3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou držitelé licence na rozvod tepelné energie a odběratelé tepelné energie povinni se podřídit omezení spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé licence na rozvod tepelné energie mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů tepelné energie.

(4) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie. Ministerstvo může pro celé území státu vyhlásit předcházení stavu nouze na období nejvýše 12 kalendářních měsíců. Předcházení stavu nouze může ministerstvo prodloužit o nejvýše 12 kalendářních měsíců, pokud trvají důvody pro jeho vyhlášení, a to i opakovaně.

(5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50 % z jednoho zdroje je držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.

(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.

(7) Při předcházení stavu nouze nebo stavu nouze, který ministerstvo vyhlásilo, může přijímat opatření a ukládat povinnosti držitelům licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie pro snížení rizika vzniku stavu nouze, řešení vzniklého stavu v soustavách zásobování tepelnou energií podle odstavce 1, omezení jeho následků nebo obnovení dodávek tepelné energie.

(8) Držitelé licence na výrobu tepelné energie nebo na rozvod tepelné energie jsou povinni plnit povinnosti uložené ministerstvem podle odstavce 7 a případné omezení dodávky tepelné energie nebo využívání zařízení odběratelů tepelné energie provádět pouze na základě povinnosti uložené ministerstvem. To neplatí, pokud je předcházení stavu nouze v dané soustavě zásobování tepelnou energií nezbytné z jiných důvodů, než pro které bylo vyhlášeno ministerstvem nebo pokud byl pro soustavu zásobování tepelnou energií vyhlášen stav nouze krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy.

§ 89

Neoprávněný odběr tepelné energie a neoprávněná dodávka tepelné energie

(1) Neoprávněným odběrem tepelné energie je

a) odběr tepelné energie bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,

b) odběr tepelné energie při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem tepelné energie, které nejsou splněny ani po upozornění,

c) připojení nebo odběr tepelné energie z té části odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, kterou prochází neměřená tepelná energie,

d) odběr tepelné energie měřený měřicím zařízením, které

1. nezaznamenalo odběr tepelné energie nebo zaznamenalo odběr tepelné energie nesprávně ke škodě dodavatele tepelné energie v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo jeho součástí či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě tepelné energie změnily,

2. nebylo osazeno dodavatelem tepelné energie, nebo jehož osazení jím nebylo schváleno,

3. vykazuje chyby měření ve prospěch odběratele tepelné energie a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,

e) odběr tepelné energie v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na rozvodném tepelném zařízení,

f) odběr tepelné energie bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel tepelné energie k umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně vyzván.

(2) Neoprávněnou dodávkou tepelné energie je dodávka tepelné energie do rozvodného tepelného zařízení provozovaného držitelem licence na rozvod tepelné energie bez smlouvy o dodávce tepelné energie nebo v rozporu s ní nebo bez písemného souhlasu tohoto držitele licence.

(3) Neoprávněný odběr a neoprávněná dodávka tepelné energie se zakazuje.

(4) Při neoprávněném odběru tepelné energie je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá tepelnou energii, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu spotřebičů tepla a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru tepelné energie.

HLAVA TŘETÍ

PŘESTUPKY

§ 90

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a,

b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě v rozporu s § 3 odst. 3 nebo poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 6,

c) jako vlastník energetického zařízení neposkytne určenému držiteli licence energetické zařízení nebo mu neumožní výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1,

d) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 7 nebo se neúčastní společného výcviku podle § 26a odst. 3,

e) poruší některou z povinností stanovených v § 22 odst. 3, § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j) nebo k) nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i) nebo v § 62 odst. 4,

f) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,

g) provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 4 nebo provozuje výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny v rozporu s § 28 odst. 5 nebo poruší některou z povinností podle § 28 odst. 6,

h) jako provozovatel přímého vedení nebo přímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3,

i) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice podle § 79 odst. 3,

j) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,

k) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo v § 68 odst. 3 nebo 5,

l) nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,

m) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst. 6,

n) nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 71 odst. 4,

o) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo podle § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,

p) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3,

q) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízení nebo přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7,

r) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73f odst. 1 nebo uloženým opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,

s) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6,

t) neupraví odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3,

u) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením, nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4,

v) jako vlastník nemovitosti poruší povinnost podle § 28 odst. 10 nebo nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,

w) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,

x) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4,

y) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5,

z) jako člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnanec přímo podřízený vedoucímu zaměstnanci v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy se účastní na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo nabude vůči takové osobě právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58d odst. 4 nebo poruší povinnost uvedenou v § 58d odst. 5,

aa) jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58d odst. 4 nebo 5, § 58i odst. 4, § 58j odst. 6 až 8, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5,

ab) jako účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu v určeném období, nezpracoval zprávu podle § 96e odst. 3 nebo ji nepodal ministerstvu podle § 96e odst. 3, nebo

ac) v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení.

(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody v rozporu s § 78 odst. 5,

b) poruší některou z povinností uvedenou v § 66 odst. 3,

c) jako člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 7,

d) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené přiměřené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,

e) manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

f) použije důvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

g) nezajistí zveřejnění důvěrné informace podle čl. 4 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

h) nestanoví nebo nedodržuje účinná opatření a postupy pro zjišťování porušení čl. 3, 4 nebo 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií nebo neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

i) znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu,

j) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen,

k) vykoná zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích v rozporu s § 3 odst. 7,

l) jako zákazník v domě s byty nepředá pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku podle § 11u odst. 1 nebo § 11w odst. 1 nebo poruší některou z povinností uvedenou v § 11u odst. 2 nebo 3 nebo v § 11x odst. 6,

m) jako zákazník poruší povinnost uvedenou v § 11w odst. 1,

n) neposkytne údaje podle § 33 odst. 4, nebo

o) jako zákazník poruší některou z povinností podle § 49a odst. 1 nebo 4.

(3) Fyzická osoba se jako zaměstnanec Energetického regulačního úřadu nebo po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.

(4) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až y), ab) nebo ac) nebo odstavci 2 písm. c), k), n) nebo o) nebo odstavci 3 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. z) nebo aa) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b) a d) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. i), j), l) nebo m) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(5) Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. e) nebo f) lze uložit pokutu až do výše ekvivalentu 5 000 000 EUR. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. g) nebo h) lze uložit pokutu až do výše ekvivalentu 1 000 000 EUR. Výše pokuty podle tohoto odstavce nesmí přesáhnout 20 % ročního příjmu dotčené fyzické osoby v předchozím kalendářním roce. Pokuta za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. e) až h) se uloží alespoň ve výši neoprávněného prospěchu získaného fyzickou osobou spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.

§ 91

Přestupky držitele licence

(1) Držitel licence se dopustí přestupku tím, že

a) nenavrhne nového odpovědného zástupce ve stanovené lhůtě podle § 6 odst. 6,

b) neoznámí neprodleně změny podmínek pro udělení licence nebo změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence, nepředloží o nich doklady nebo neoznámí nejpozději do 30. dubna Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny svých energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných nebo získaných energetických zařízení na svých vymezených územích nebo nepožádá o změnu rozhodnutí o udělení licence podle § 9 odst. 1,

c) nesplní některou z povinností podle § 11 odst. 1 až 4 nebo 9 nebo § 11a odst. 8 a 10,

d) neuveřejní stanoveným způsobem uplatňované podmínky dodávek plynu nebo elektřiny nebo ceny za dodávku plynu nebo elektřiny podle § 11a odst. 1 nebo znevýhodní některý ze způsobů platby za dodanou elektřinu nebo plyn v rozporu s § 11 odst. 5,

e) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1 nebo neposkytne Komisi ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 3,

f) poruší některou z povinností podle § 20 odst. 1 až 3 nebo podle § 20 odst. 6 nebo 7,

g) poruší některý ze zákazů uvedených v § 53 odst. 3 nebo v § 74 odst. 6,

h) zahájí výkon licencované činnosti v rozporu s § 9 odst. 5,

i) nevede samostatné účty vztahující se k povinnosti nad rámec licence nebo neuchovává doklady vztahující se k povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence a službě poskytnutí výkonu podle § 12 odst. 12,

j) nepředloží regulační výkazy podle § 20 odst. 6 ve struktuře, obsahu a termínech stanovených prováděcím právním předpisem,

k) nesplní povinnost podle § 22 odst. 3,

l) při uplatňování záloh za dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období podle § 11 odst. 6,

m) poruší některou z povinností, omezení nebo zákazů stanovených vládou při mimořádné tržní situaci podle § 19d odst. 2,

n) nevypořádá rozdíl nebo nevrátí ve stanoveném termínu poskytnuté zálohové platby podle § 19f odst. 3,

o) neuvede v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné nebo pravdivé údaje podle § 19f odst. 4,

p) neposkytne vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu nebo související služby v elektroenergetice nebo plynárenství v termínu podle § 11 odst. 10, neposkytne vyúčtování dodávky tepelné energie v termínu podle § 11 odst. 11 nebo nenabízí zákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě podle § 11 odst. 12 nebo nevyřídí reklamaci vyúčtování ve lhůtě podle § 11 odst. 14,

q) neposkytne spotřebiteli informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynu nebo jej nepoučí podle § 11ca odst. 1,

r) dodává elektřinu nebo plyn před nabytím účinnosti smlouvy v rozporu s § 11ca odst. 3, nebo

s) nepředá kopie uzavřených smluv nebo nezajišťuje povinnosti nad rámec licence ve vztahu k místům ostatní spotřeby podle § 12 odst. 13.

(2) Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí přestupku tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny v rozporu s § 23 odst. 1 písm. e),

c) poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 3 písm. a) až i) nebo k) až r),

d) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,

e) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 7 nebo se neúčastní společného výcviku podle § 26a odst. 3,

f) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 30c odst. 2,

g) nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2,

h) neoznámí provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,

i) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6,

j) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny podle § 54 odst. 5,

k) nehradí cenu za činnost nesíťové infrastruktury podle § 23 odst. 3 písm. s) nebo neplní nebo nevykazuje plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle § 23 odst. 3 písm. t),

l) v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení,

m) nesplní povinnost podle § 29a odst. 2 písm. a),

n) neučiní podnět podle § 29a odst. 2 písm. b) nebo c),

o) nezdrží se ukončení smlouvy podle § 29a odst. 2 písm. d),

p) poruší některou z povinností podle § 49a odst. 2 nebo 4,

q) neoznámí ukončení výroby elektřiny podle § 34 odst. 1,

r) neuhradí rozdíl mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 12 odst. 10, nebo

s) ukončí výrobu elektřiny v rozporu s § 34 odst. 1.

(3) Držitel licence na přenos elektřiny se dopustí přestupku tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) provozuje přenosovou soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu nezávislosti, podle § 10a nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo 3,

c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny podle § 24 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 24 odst. 6,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 1 písm. a), c), d), e) nebo f) nebo odst. 10 písm. a) až d), f) až l), o), s), t) nebo w) až z) nebo v § 24 odst. 11 písm. a), b) nebo e) až h) nebo odst. 12 nebo odst. 13,

e) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10 písm. e), m), n), p), r), u) nebo v),

f) poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2,

g) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy uvedených v § 26 odst. 1, 3 nebo 5 nebo nezpracuje nebo nezveřejní národní výcvikový plán podle § 26a odst. 1,

h) neseznámí toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 3,

i) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,

j) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 49 odst. 10,

k) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst. 3,

l) překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3 písm. c) nebo d),

m) nesplní některou z povinností provozovatele přenosové soustavy podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení,

n) nehradí cenu za činnost datového centra podle § 24 odst. 11 písm. d),

o) obstarává nefrekvenční podpůrné služby v rozporu s § 24 odst. 14,

p) neumožní připojení podle § 24 odst. 12 nebo odmítne připojení v rozporu s § 24 odst. 15,

q) poruší některý ze zákazů podle § 25b odst. 3,

r) vlastní, vyvíjí, spravuje nebo provozuje zařízení pro ukládání energie v rozporu s § 25b odst. 1 nebo poruší oznamovací povinnost podle § 25b odst. 7,

s) nezcizí zařízení podle § 25b odst. 9, nebo

t) poruší některou z povinností správce bodu měření, správce naměřených údajů, poskytovatele přístupu k údajům nebo správce povolení podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě.

(4) Držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí přestupku tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) neinformuje operátora trhu podle § 12c odst. 3, nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11s odst. 1, neuchovává údaje podle § 11s odst. 1 nebo nepředá dodavateli poslední instance některý z údajů podle § 12c odst. 3,

c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny podle § 25 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 25 odst. 6,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) nebo c), 10, 11, 13, 14 nebo 15,

e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 2,

f) poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 25a odst. 5,

g) jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozporu s § 25a odst. 8,

h) jedná v rozporu s § 25a odst. 10,

i) při výkonu činností technického dispečinku nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy uvedených v § 26 odst. 2 až 5 nebo poruší některou z povinností uvedených v § 26a odst. 1 nebo 3,

j) poruší povinnost vůči vlastníku elektrické přípojky uvedenou v § 45 odst. 6,

k) neseznámí toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 3,

l) nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2,

m) neoznámí provozovateli přenosové soustavy nebo jinému provozovateli distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo jiného provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,

n) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6,

o) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,

p) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 49 odst. 10,

q) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst. 4,

r) překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 3 písm. b) až d),

s) nesplní povinnost podle § 29a odst. 3,

t) nepředá údaje podle § 29d odst. 5,

u) obstarává nefrekvenční podpůrné služby v rozporu s § 25 odst. 16,

v) neumožní připojení podle § 25 odst. 13,

w) poruší některý ze zákazů uvedených v § 25b odst. 3,

x) vlastní, vyvíjí, spravuje nebo provozuje zařízení pro ukládání energie v rozporu s § 25b odst. 1, dobíjecí stanici pro elektrická vozidla v rozporu s § 25b odst. 5 nebo poruší oznamovací povinnost podle § 25b odst. 7,

y) nezcizí zařízení ve lhůtě podle § 25b odst. 9,

z) neinformuje zákazníka podle § 49 odst. 9, nebo

za) poruší některou z povinností správce bodu měření, správce naměřených údajů, poskytovatele přístupu k údajům nebo správce povolení podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě.

(5) Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí přestupku tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) jako dodavatel poslední instance nedodá elektřinu podle § 12a odst. 2 nebo 4 nebo § 19g odst. 3 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo jiné podmínky dodávky podle § 12c odst. 4,

c) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 12c odst. 2 nebo § 30 odst. 2,

e) přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny zákazníkovi v rozporu se závazkem dodávky elektřiny, s výjimkou případu podle § 30 odst. 1 písm. d), anebo ukončí dodávku zákazníkovi z důvodu pozbytí možnosti dodávat elektřinu podle § 12a odst. 2 písm. a), ačkoliv je povinen tuto dodávku zajistit,

f) vyúčtuje zákazníkovi dodávku elektřiny vyšší než sjednanou nebo změněnou podle § 11a odst. 4,

g) použije příspěvek v rozporu s § 11r odst. 1,

h) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11t odst. 1,

i) neuveřejní informaci o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků podle § 11t odst. 3,

j) nevypořádá rozdíl podle § 11t odst. 4,

k) poruší některou z povinností uvedených v § 19e odst. 5,

l) nesjedná se zákazníkem smlouvu podle § 19g odst. 1,

m) nesplní povinnost podle § 29a odst. 2 písm. a),

n) neučiní podnět podle § 29a odst. 2 písm. b) nebo c),

o) nezdrží se ukončení smlouvy podle § 29a odst. 2 písm. d),

p) nesdělí všechny rozhodné údaje podle § 29c odst. 6,

q) nesjedná smlouvu podle § 29d odst. 1,

r) jako dodavatel poslední instance nedodává elektřinu zranitelnému zákazníkovi podle § 29d odst. 3,

s) nenabízí dodávku elektřiny nebo neuzavře smlouvu podle § 30 odst. 3,

t) neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu informace podle § 30 odst. 4,

u) poruší některou z povinností podle § 32 odst. 2, nebo

v) nezveřejní nebo neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu hodnotu indexu zajištění obchodníka podle § 30 odst. 2 písm. s) nebo ji stanoví v nesprávné výši.

(6) Držitel licence na výrobu plynu se dopustí přestupku tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku plynu v rozporu s § 57 odst. 1 písm. e),

c) omezí nebo přeruší provoz výrobny plynu nebo těžebních plynovodů v rozporu s § 57 odst. 1 písm. c),

d) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu podle § 57 odst. 5 nebo neobnoví dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 57 odst. 6,

e) poruší některou z povinností uvedených v § 57 odst. 8 písm. b) až p),

f) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,

g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,

h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,

i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,

j) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,

k) neumožní provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,

l) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle § 73f odst. 1 nebo uloženým opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6.

m) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,

n) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2, nebo

o) nesplní některou z povinností výrobce plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

p) neumožní jako provozovatel výrobny biometanu provozovateli plynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna biometanu připojena, umožnit instalaci nezbytných zařízení podle § 57 odst. 9,

q) neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3,

r) poruší povinnost vyrábět plyn v nejvyšším možném množství, které výrobna plynu nebo těžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční soustavy, podle § 73d odst. 4 písm. e), nebo

s) neplní nebo nevykazuje plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle § 57 odst. 8 písm. q).

(7) Držitel licence na přepravu plynu se dopustí přestupku tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3 nebo § 73 odst. 9 písm. b) nebo § 73d odst. 6,

b) provozuje přepravní soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu nezávislosti podle § 10a odst. 1, nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo 3,

c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu podle § 58 odst. 5 nebo podle § 58 odst. 6 neobnoví přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. a) až e), g), m) nebo n), r) až t), v), w) nebo v § 58 odst. 9,

e) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. f), h) až l), o) až q), u), x), y) nebo z),

f) poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 58n odst. 2,

g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,

h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 9,

i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,

j) nevybaví zákazníka, jehož odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní soustavě, měřicím zařízením podle § 71 odst. 2,

k) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,

l) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 71 odst. 9,

m) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst. 4,

n) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,

o) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeného pro celé území státu podle § 73 odst. 10,

p) překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1 písm. h) nebo i),

q) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení,

r) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, nebo

s) neplní rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy podle § 60b odst. 2,

t) poruší povinnost zajistit službu přepravy pro vytěžený plyn ze zásobníku plynu podle § 73d odst. 4 písm. c).

(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, dopustí se držitel licence na přepravu plynu dále přestupku tím, že

a) nemá právní formu společnosti podle § 58b odst. 1,

b) nevydá akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papír podle § 58b odst. 2 písm. a), nezřídí statutární orgán podle § 58b odst. 2 písm. b) nebo nevydá stanovy podle § 58b odst. 2 písm. c),

c) nezřídí dozorčí radu podle § 58b odst. 3 písm. a), nejmenuje stanovený počet jednatelů podle § 58b odst. 3 písm. b) nebo neupraví základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídícího a kontrolního systému podle § 58b odst. 3 písm. c),

d) nejmenuje nebo nezvolí členy statutárního orgánu podle § 58b odst. 4,

e) poskytne plnění ve prospěch člena statutárního orgánu v rozporu s § 58c odst. 6,

f) jmenuje nebo zvolí členem statutárního orgánu osobu v rozporu s § 58d odst. 1 nebo 2,

g) zvolí členem dozorčí rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnává v pracovněprávním vztahu na pozici přímo podřízené vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy, osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1 až 3,

h) poskytne ve prospěch člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo správní rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení provozovatele přepravní soustavy v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy plnění v rozporu s § 58d odst. 4,

i) poruší zákaz uvedený v § 58e odst. 2,

j) sám nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v dceřiné společnosti, která vyrábí plyn, obchoduje s plynem nebo vlastní zařízení na výrobu plynu, nebo vůči takové dceřiné společnosti nabude právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58g odst. 2,

k) poruší některou z povinností uvedených v § 58g odst. 3 nebo 4,

l) poruší některou z povinností uvedených v § 58h odst. 1 nebo 2,

m) poruší některý ze zákazů uvedených v § 58h odst. 4, 5, 10 nebo 11 nebo některou z povinností uvedených v § 58h odst. 9 nebo 12,

n) poskytne službu jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 6,

o) jedná v rozporu s § 58h odst. 8 nebo vykonává činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 8,

p) nepřijme program rovného zacházení nebo jej nezveřejní podle § 58i odst. 1 nebo nezajistí řádné provádění programu rovného zacházení podle § 58i odst. 2,

q) nejmenuje nebo jinak neustanoví do funkce auditora programu podle § 58j odst. 1 nebo jmenuje nebo jinak ustanoví do funkce auditora programu osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1,

r) neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance podle § 58j odst. 8 nebo 9,

s) nezpracuje nebo nepředloží ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy podle § 58k odst. 1, nebo

t) nepřipojí k přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo odběrné plynové zařízení podle § 58m odst. 1,

u) poruší některou z povinností uvedenou v § 58g odst. 8.

(9) Držitel licence na distribuci plynu se dopustí přestupku tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) neinformuje operátora trhu podle § 12c odst. 3, nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11s odst. 1, neuchovává údaje podle § 11s odst. 1 nebo nepředá dodavateli poslední instance některý z údajů podle § 12c odst. 3,

c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu podle § 59 odst. 5 nebo neobnoví distribuci plynu bezprostředně po odstranění příčin podle § 59 odst. 6,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8 písm. a), b), d) až z) nebo v § 59 odst. 9,

e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 2,

f) poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 59a odst. 5,

g) jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozporu s § 59a odst. 9,

h) jedná v rozporu s § 59a odst. 12,

i) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,

j) neprovozuje, neudržuje nebo neopraví plynovodní přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 66 odst. 4,

k) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,

l) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,

m) nevybaví všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k jím provozované soustavě, měřicím zařízením podle § 71 odst. 2,

n) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,

o) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 71 odst. 9,

p) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst. 5,

q) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,

r) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeného pro část území státu podle § 73 odst. 10,

s) překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1 písm. i), j) nebo l), nebo

t) nesplní některou z povinností provozovatele distribuční soustavy podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

u) poruší povinnost uvedenou v § 59a odst. 6 nebo v § 59a odst. 8.

(10) Držitel licence na uskladňování plynu se dopustí přestupku tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3 nebo § 73 odst. 9 písm. c) nebo § 73d odst. 6,

b) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu podle § 60 odst. 5 nebo neobnoví činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 60 odst. 6,

c) poruší některou z povinností uvedených v § 60 odst. 8 písm. a), b) nebo d) až z),

d) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 2,

e) poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 60a odst. 5,

f) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,

g) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,

h) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,

i) neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,

j) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle § 73f odst. 1 nebo uložené opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6.

k) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,

l) omezí nebo přeruší činnosti spojené s uskladňováním plynu v rozporu s § 60 odst. 1 písm. f),

m) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení,

n) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, nebo

o) neplní rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy podle § 60b odst. 2,

p) neinformuje provozovatele přepravní soustavy, ministerstvo nebo Energetický regulační úřad o množství uskladněného plynu podle smluv o uskladnění plynu v rozporu s § 60c odst. 4 nebo neinformuje ministerstvo o neprovedení rezervace skladovací kapacity nebo o zarezervování pouze části skladovací kapacity v rozporu s § 60d odst. 2,

q) neumožní účastníkům trhu s plynem přístup do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě v rozporu s § 60d odst. 1,

r) nenabídne nevyužitou skladovací kapacitu podle § 60e,

s) v rozporu s § 73 odst. 10 neposkytne Správě státních hmotných rezerv nebo osobě, která pro ni uskladnění plynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý těžební výkon jiných účastníků trhu s plynem,

t) poruší povinnost těžit plyn ze zásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavě v nezbytné výši určené provozovatelem přepravní soustavy podle § 73d odst. 4 písm. a),

u) poruší zákaz vtláčení plynu do zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavě stanovený v § 73d odst. 4 písm. d),

v) stanoví minimální výši těžby účastníka trhu s plynem v rozporu s § 73 odst. 5.

(11) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí přestupku tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) jako dodavatel poslední instance nedodává plyn podle § 12a odst. 2 nebo 4 nebo § 19g odst. 3 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo ostatní podmínky dodávky podle § 12c odst. 4,

c) poruší některý ze zákazů stanovených v § 24a odst. 5 nebo § 58n odst. 5,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 12c odst. 2 nebo § 61 odst. 2,

e) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2,

f) omezí nebo přeruší dodávku plynu zákazníkovi v rozporu se závazkem dodávky plynu, s výjimkou případu podle § 61 odst. 1 písm. d), anebo ukončí dodávku zákazníkovi z důvodu pozbytí možnosti dodávat plyn podle § 12a odst. 2 písm. a), ačkoliv je povinen tuto dodávku zajistit,

g) nesplní některou z povinností obchodníka s plynem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

h) v rozporu s § 73c odst. 7 neposkytne ministerstvu plyn pořízený za účelem zásobování zákazníků, kteří se podle § 73c odst. 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynu.

h) neuvedl ve vyúčtování dodávek plynu podíl plynu vyrobeného v daném období z obnovitelných zdrojů energie podle § 61 odst. 1 písm. h),

i) zvýší cenu za dodávku plynu sjednanou se zákazníkem v rozporu s § 73h odst. 1,

j) neoznámí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu nebo nedoloží způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynu v době trvání stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu podle § 73h odst. 3,

k) poruší některou z povinností uvedených v § 19e odst. 5,

l) nesjedná se zákazníkem smlouvu podle § 19g odst. 1,

m) vyúčtuje zákazníkovi dodávku plynu za cenu vyšší než sjednanou nebo změněnou podle § 11a odst. 4, nebo

n) nezveřejní nebo neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu hodnotu indexu zajištění obchodníka podle § 61 odst. 2 písm. q) nebo ji stanoví v nesprávné výši.

(12) Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie se dopustí přestupku tím, že

a) neuzavře smlouvu o dodávce tepelné energie, ačkoli mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje, nebo nezajistí dodávku tepelné energie podle § 76 odst. 1,

b) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76 odst. 4,

c) poruší některou z povinností uvedených v § 76 odst. 9,

d) neměří, nevyhodnocuje nebo neúčtuje dodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1 a 6,

e) neověří správnost měření nebo nevymění měřicí zařízení podle § 78 odst. 2,

f) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal se způsobem jejího provedení nebo náklady na její provedení, podle § 86 odst. 2,

g) neinformuje vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu nebo době trvání provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,

h) nepodřídí se omezení spotřeby tepelné energie při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze podle § 88 odst. 3, nebo

i) nepřezkoumal účinky výpadku zdroje nebo nezřídil vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů podle § 88 odst. 5,

j) nezveřejní na svých internetových stránkách informace o podílu tepla z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla za předchozí kalendářní rok podle § 76 odst. 9 písm. h),

l) použije příspěvek v rozporu s § 11v odst. 1,

m) nezaregistruje se u operátora trhu nebo nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11w odst. 2,

n) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11x odst. 1,

o) nevypořádá rozdíl podle § 11x odst. 3 nebo nevrátí přeplatek podle § 11x odst. 3, nebo

p) neplní nebo nevykazuje plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle § 76 odst. 9 písm. j).

(13) Držitel licence na činnosti operátora trhu se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 11s odst. 2 nebo 3, § 11t odst. 5, § 11w odst. 3, § 11x odst. 3 nebo 5, § 19f odst. 2 nebo 3 nebo § 20a odst. 4 nebo poruší některou z povinností při výkonu činnosti poskytovatele přístupu k údajům registrovaným účastníkům trhu s elektřinou podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě, a to v rozsahu, v jakém používá předané naměřené a vyhodnocené údaje z měření pro plnění povinností operátora trhu podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.

(14) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí přestupku tím, že

a) neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3,

b) použije příspěvek v rozporu s § 11r odst. 1,

c) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11t odst. 1,

d) neuveřejní informaci o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků podle § 11t odst. 3,

e) nevypořádá rozdíl podle § 11t odst. 4, nebo

f) neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu informace podle § 61 odst. 3.

(15) Držitel licence na činnost datového centra se dopustí přestupku tím, že

a) se v rozporu s § 27a vedoucím zaměstnancem v řídící působnosti představenstva nebo jeho členů stane osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo zaměstnancem jiného držitele licence podle tohoto zákona než toho, kdo je akcionářem datového centra,

b) poruší povinnost podle § 27c odst. 2, nebo

c) poruší povinnost podle § 27d odst. 2.

(16) Držitel licence na ukládání elektřiny nebo držitel licence na výrobu elektřiny provozující zařízení pro ukládání elektřiny podle § 3 odst. 5 se dopustí přestupku tím, že

a) poruší opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) poruší některou z povinností podle § 23a odst. 2 písm. a) až g) nebo i) až l),

c) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,

d) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 7 nebo se neúčastní společného výcviku podle § 26a odst. 3,

e) nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2,

f) neoznámí provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,

g) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6,

h) poruší některou z povinností podle § 49a odst. 2 nebo 4, nebo

i) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny podle § 54 odst. 5.

(17) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 3 písm. b), d) nebo m), odstavci 7 písm. b), d), q), r) nebo t) nebo odstavci 8,

b) 50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého držitelem licence za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. o), odstavci 2, odstavci 3 písm. a), c), e) až l) nebo n) až s), odstavci 4 až 6, odstavci 7 písm. a), c), e) až p) nebo s) nebo odstavci 9 až 11, 14 nebo 16,

c) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až n), p) až r) nebo odstavci 12,

d) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 3 písm. t), odstavci 4 písm. zc), odstavci 13 nebo 15.

§ 91a

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a nebo neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu zánik oprávnění podle § 7a odst. 3,

b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné osobě v rozporu s § 3 odst. 3,

c) poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 6,

d) jako vlastník energetického zařízení neposkytne určenému držiteli licence energetické zařízení nebo mu neumožní výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1,

e) neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1,

f) jako vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení nevede v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu energetického zařízení podle § 20 odst. 5,

g) neposkytne operátorovi trhu údaje nezbytné pro plnění jeho povinností nebo neposkytne informace o změnách dodavatele plynu podle § 20a odst. 6 písm. a) nebo f), nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 7 nebo se neúčastní společného výcviku podle § 26a odst. 3,

h) poruší povinnost podle § 22 odst. 3,

i) poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j) nebo k) nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i), v § 62 odst. 3 nebo 4,

j) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,

k) provozuje výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6,

l) jako vlastník přímého vedení nebo provozovatel přímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3 nebo jako vlastník příslušné části elektrizační soustavy nebo osoba provozující plynárenské zařízení bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 11 nebo § 68 odst. 4,

m) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice podle § 79 odst. 3,

n) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,

o) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo § 68 odst. 3 nebo 5,

p) nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,

q) nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo § 71 odst. 4,

r) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,

s) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3,

t) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízení a přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7,

u) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst. 6,

v) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73f odst. 1 nebo uložené opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6 nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,

w) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6,

x) neupraví odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3,

y) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4,

z) jako vlastník nemovitosti poruší povinnost podle § 28 odst. 10 nebo nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,

aa) v rozporu s § 27 odst. 2 použije označení „elektroenergetické datové centrum“ nebo v rozporu s § 20b odst. 4 použije označení „energetické společenství“ nebo „společenství pro obnovitelné zdroje“,

ab) jako účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu v určeném období, nezpracoval zprávu podle § 96e odst. 3 nebo ji nepodal ministerstvu podle § 96e odst. 3, nebo

ac) v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že

a) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,

b) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4,

c) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5,

d) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje podle § 78 odst. 5,

e) jako člen statutárního orgánu provozovatele distribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 6,

f) znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu,

g) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen,

h) vykoná zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích v rozporu s § 3 odst. 7,

i) jako zákazník v domě s byty nepředá pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku podle § 11u odst. 1 nebo § 11w odst. 1 nebo poruší některou z povinností uvedenou v § 11u odst. 2 nebo 3, § 11w odst. 1 nebo v § 11x odst. 6,

j) poskytne neúplné, nesprávné nebo nepravdivé informace v rozporu s § 19d odst. 5,

k) nabude účinnou míru kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo účinnou míru kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva v rozporu s § 3a odst. 1 nebo nenabídne České republice převod podle § 3e odst. 1 nebo 2,

l) neposkytne údaje podle § 33 odst. 4, nebo

m) jako zákazník poruší některou z povinností podle § 49a odst. 1 nebo 4.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58i odst. 8 až 10, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie, dopustí přestupku tím, že

a) omezí nebo přeruší dodávku tepelné energie v rozporu s § 76 odst. 4 písm. i),

b) neprovozuje, neudržuje nebo neopravuje tepelnou přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 79 odst. 4,

c) nedodává tepelnou energii na základě smlouvy nebo neposkytne vyúčtování dodávky tepelné energie v termínu podle § 76 odst. 2,

d) v rozporu s § 11 odst. 6 při uplatňování záloh za dodávky tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby tepelné energie v následujícím zúčtovacím období,

e) neměří, nevyhodnocuje nebo nevyúčtuje dodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1 a 6.

(5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu vysvětlení, nepředloží požadované doklady nebo se neúčastní jednání nebo neumožní Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů podle § 96a, je-li účastníkem sporu rozhodovaného Energetickým regulačním úřadem.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,

b) poruší povinnost uloženou opatřením obecné povahy podle § 18a odst. 4,

c) manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

d) použije důvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

e) nezveřejní nebo neposkytne důvěrné informace podle čl. 4 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

f) neposkytne záznamy nebo informace podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií ve lhůtě stanovené Nařízením o oznamování údajů⁶⁵),

g) provádí transakce bez registrace nebo neoznámí určeného zástupce podle čl. 9 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

h) nestanoví nebo nedodržuje účinná opatření a postupy pro zjišťování porušení čl. 3, 4 nebo 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií nebo neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

i) nesplní povinnost podle § 15b, nebo

j) neposkytne Agentuře údaje podle čl. 7c Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3.

(8) Právnická osoba, která je energetickým společenstvím nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje, se dopustí přestupku tím, že

a) nevede seznam podle § 20b odst. 7,

b) rozdělí zisk nebo jiné vlastní zdroje v rozporu s § 20b odst. 8 nebo 9,

c) poruší některou z oznamovacích povinností podle § 20e, nebo

d) v rozporu s § 27e odst. 3 neukončí přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení, nebo

e) v rozporu s § 27e odst. 6 neposkytne členovi společenství vyúčtování nebo informace o vyúčtování sdílené elektřiny nebo údaje o množství sdílené elektřiny nebo nevyřídí reklamaci vyúčtování ve stanovené lhůtě.

(9) Za přestupek uvedený v odstavcích 1 až 4, 7 nebo 8 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč s výjimkou přestupku podle odstavce 1 písm. v) a odstavce 2 písm. k), kdy lze uložit pokutu až do 50 000 000 Kč s výjimkou přestupku podle odstavce 2 písm. f) nebo g), kdy lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 5 nebo odstavci 6 písm. j) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 6 písm. a), b) nebo i) lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč.

(10) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) ekvivalentu 5 000 000 EUR nebo 15 % z čistého obratu dosaženého pachatelem přestupku za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c) nebo d),

b) ekvivalentu 1 000 000 EUR nebo 2 % z čistého obratu dosaženého pachatelem přestupku za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. e) nebo h),

c) ekvivalentu 500 000 EUR nebo 1 % z čistého obratu dosaženého pachatelem přestupku za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. f) nebo g).

(11) Výše pokuty uložené podle odstavce 10 nesmí přesáhnout 20 % z čistého obratu dosaženého pachatelem přestupku za poslední ukončené účetní období. Pokuta podle odstavce 10 se uloží alespoň ve výši neoprávněného prospěchu získaného pachatelem přestupku spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.

§ 91b

Přestupky osoby, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu

(1) Osoba, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu, se dopustí přestupku tím, že

a) sama nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v provozovateli přepravní soustavy a současně vyrábí plyn nebo obchoduje s plynem v rozporu s § 58g odst. 1,

b) nezdrží se jednání nebo udělování pokynů ohledně každodenních činností provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy v rozporu s § 58g odst. 5,

c) jako mateřská společnost udělí provozovateli distribuční soustavy pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy v rozporu s § 25a odst. 2 písm. c) nebo § 59a odst. 2 písm. c), nebo

d) jako mateřská společnost v rozporu s § 60a odst. 2 písm. c) udělí provozovateli zásobníku plynu pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku plynu nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynu.

(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu až do výše 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem přepravní soustavy, za poslední ukončené účetní období. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem distribuční soustavy nebo zásobníku plynu, za poslední ukončené účetní období.

§ 91c

Přestupky držitele oprávnění k činnosti zprostředkovatele

(1) Zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že

a) poruší mlčenlivost o skutečnostech podle § 11 odst. 1 písm. g),

b) neuvede pravdivé a úplné informace podle § 11 odst. 1 písm. j),

c) poruší povinnost zdržet se všech činností podle § 11 odst. 1 písm. k),

d) bezodkladně neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu skutečnosti podle § 11i,

e) poruší povinnost informovat spotřebitele podle § 11l odst. 1 písm. a),

f) poruší povinnost provozovat činnost poctivě a s odbornou péčí podle § 11l odst. 1 písm. b),

g) poruší povinnost zohledňovat práva a oprávněné zájmy spotřebitele podle § 11l odst. 1 písm. c),

h) nepředá spotřebiteli vyhotovení smlouvy podle § 11m odst. 2, nebo

i) bezodkladně nepředá spotřebiteli písemné vyhotovení smlouvy podle § 11m odst. 6,

j) neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu potřebnou součinnost nebo neposkytne vyjádření ve lhůtě podle § 11p odst. 3.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. d) nebo j), nebo

b) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i).

§ 91ca

Přestupky regionálního koordinačního centra

(1) Regionální koordinační centrum se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 5,

b) poruší některou z povinností regionálního koordinačního centra podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení nebo povinnost vyplývající z rozhodnutí Agentury vydaného na jejich základě,

c) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 15 000 000 Kč.

§ 91d

Společná ustanovení k přestupkům

Přestupky podle tohoto zákona projednává Energetický regulační úřad.

HLAVA IV

ODVOD Z NADMĚRNÝCH PŘÍJMŮ

Díl 1

Odvod

§ 92

Poplatník odvodu

(1) Poplatníkem odvodu z nadměrných příjmů je osoba nebo jednotka bez právní osobnosti podle čl. 6 odst. 2 Nařízení o intervenci v mimořádné situaci.

(2) Poplatníkem odvodu je dále osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které

a) jsou přímo nebo nepřímo propojené podle čl. 6 odst. 3 Nařízení o intervenci v mimořádné situaci s jiným poplatníkem odvodu a

b) dodávají elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou.

§ 93

Předmět odvodu

(1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů je nadměrný příjem.

(2) Nadměrným příjmem se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí kladný rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu za odvodové období.

(3) Tržním příjmem z prodeje elektřiny se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí tržní příjem podle Nařízení o intervenci v mimořádné situaci, pokud jde o elektřinu vyrobenou na území České republiky dodanou do elektrizační soustavy s výjimkou dodané regulační energie.

(4) Vláda stanoví nařízením způsob, jakým se určí výše nadměrného příjmu na základě čistých tržeb z prodeje vyrobené elektřiny včetně vlivu zajišťovacích obchodů předmětných příjmů z prodeje elektřiny.

(5) Při určení, zda tržní příjem spadá do odvodového období, se zohlední také veškeré tržní příjmy z prodeje elektřiny dodané v tomto období, a to bez ohledu na to, kdy má dojít k úhradě za toto dodání.

§ 94

Vyloučení z předmětu odvodu

(1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny vyrobené

a) ve výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem do 1 MW včetně,

b) z podporovaného zdroje energie s registrovanou podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie formou

1. výkupní ceny,

2. aukčního bonusu, nebo

3. zeleného bonusu na elektřinu v hodinovém režimu u zdroje uvedeného do provozu nebo modernizovaného ode dne 1. ledna 2022,

c) v přečerpávací vodní elektrárně nebo ve výrobně elektřiny využívající energii vody s registrovanou podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie, kterým je stanoven špičkový nebo pološpičkový provoz v povolení k nakládání s vodami nebo jiném rozhodnutí, nebo

d) z biometanu.

(2) Předmětem odvodu dále není nadměrný příjem za redispečink podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a náhrady za neodebranou elektřinu.

§ 95

Zvláštní ustanovení o propojených poplatnících odvodu

(1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny dosažený poplatníkem odvodu, pokud tuto elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodal jiný poplatník odvodu, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, a to v rozsahu odvodové povinnosti vzniklé v souvislosti s touto elektřinou tomuto jinému poplatníkovi.

(2) Poplatník odvodu, jímž vyrobená elektřina byla na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodána jiným poplatníkem odvodu, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, ručí za odvod z nadměrných příjmů nebo zálohu k tomuto odvodu hrazené tímto jiným poplatníkem.

(3) Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů je v případě poplatníka odvodu také částka odpovídající výši odvodu z nadměrných příjmů, který by vznikl z nadměrného příjmu podle odstavce 1, pokud by nebyl vyňat z předmětu odvodu z nadměrných příjmů, a to v rozsahu, v jakém tuto částku hradí jinému poplatníkovi odvodu, kterému dodal elektřinu a který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený.

§ 95a

Výše odvodu

Odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu vyčísleného v české měně.

§ 95b

Strop tržního příjmu

(1) Strop tržního příjmu činí v případě tržního příjmu získaného z prodeje 1 MWh elektřiny vyrobené

a) využitím energie větru 180 eur,

b) využitím energie slunečního záření 180 eur,

c) využitím geotermální energie 180 eur,

d) využitím energie vody bez využití přehradní nádrže 180 eur,

e) z plynného paliva z biomasy 240 eur,

f) z pevného paliva z biomasy 210 eur,

g) energetickým využitím odpadu s výjimkou biomasy 100 eur,

h) z jaderné energie 70 eur,

i) z hnědého uhlí v případě elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem největšího výrobního zdroje ve výrobně elektřiny

1. do 140 MW včetně 230 eur,

2. nad 140 MW 170 eur,

j) z minerálních olejů 180 eur,

k) z rašeliny 180 eur.

(2) V případě, kdy je elektřina vyráběna ve výrobně elektřiny využitím více druhů paliv podle odstavce 1, použije se strop tržního příjmu stanovený pro převažující druh paliva. Pokud poplatník odvodu vyrábí elektřinu ve více výrobnách elektřiny, použije se vážený průměr stropů tržního příjmu jednotlivých výroben, kde váhami jsou množství elektřiny vyrobené v jednotlivých výrobnách elektřiny za odvodové období. Pokud pro některou výrobnu elektřiny strop tržního příjmu stanoven není, použije se pro výpočet váženého průměru průměrná prodejní cena elektřiny v odvodovém období a vahou je množství vyrobené elektřiny v této výrobně.

(3) Dojde-li ke zvýšení ceny povolenky na emise skleníkových plynů nad 90 eur za 1 povolenku, může vláda pro zdroje uvedené v odstavci 1 písm. i) nařízením stanovit odpovídající vyšší strop tržního příjmu.

§ 95c

Odvodové období

(1) Prvním odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je prosinec 2022.

(2) Druhým odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je kalendářní rok 2023.

(3) Ustanovení Nařízení o intervenci v mimořádné situaci týkající se odvodu z nadměrných příjmů se obdobně použijí i po 30. červnu 2023.

§ 95d

Přepočet měny

(1) Pro účely odvodu z nadměrných příjmů se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů.

(2) Pro přepočet české nebo cizí měny na euro se pro účely odvodu z nadměrných příjmů použije obdobně způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů. Při tom se použijí kurzy vyhlášené Evropskou centrální bankou.

§ 95e

Rozpočtové určení odvodu

(1) Odvod z nadměrných příjmů je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.

(2) Pro účely povinnosti organizační složky státu vázat prostředky státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla se na odvod z nadměrných příjmů hledí jako na daňový příjem.

§ 95f

Stanovení rozhodného instalovaného elektrického výkonu

V případě výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem 8. října 2022 je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon k tomuto dni. V ostatních případech je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon ke dni uvedení výrobny elektřiny do provozu.

Díl 2

Správa odvodu

§ 95g

Obecná ustanovení

(1) Správu odvodu z nadměrných příjmů vykonává Energetický regulační úřad.

(2) Správce odvodu může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky. Spory mezi správci odvodu o provedení dožádaných úkonů rozhoduje Ministerstvo financí.

(3) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.

§ 95h

Zálohy

(1) Odvod z nadměrných příjmů za druhé odvodové období se platí prostřednictvím záloh na odvod.

(2) Záloha na odvod se vypočte za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc.

(3) Při stanovení zálohy na odvod se postupuje obdobně jako při stanovení odvodu.

§ 95i

Hlášení

(1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat hlášení zálohy na odvod do 25 dnů po uplynutí zálohového období a ve stejné lhůtě ji zaplatit.

(2) Před uplynutím lhůty pro podání hlášení může poplatník odvodu nahradit již podané hlášení opravným hlášením; k předchozímu hlášení se dále nepřihlíží.

§ 95j

Vyúčtování

(1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za

a) první odvodové období do 2 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období,

b) druhé odvodové období do 6 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období.

(2) Poplatník odvodu, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných ve vyúčtování odvodu za druhé odvodové období. Vláda stanoví nařízením okruh těchto údajů a minimální rozsah jejich ověření.

§ 95k

Společná ustanovení o hlášení a vyúčtování

(1) Hlášení nebo vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů není povinen podat poplatník odvodu, kterému nevznikla v zálohovém nebo odvodovém období povinnost k úhradě zálohy nebo odvodu.

(2) Na hlášení zálohy a vyúčtování odvodu se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení a vyúčtování plátce daně.

(3) Hlášení zálohy a vyúčtování odvodu lze podat pouze elektronicky.

(4) Vláda pro účely odvodu z nadměrných příjmů stanoví nařízením formát a vzor formulářového podání.

(5) Nevznikla-li poplatníku odvodu z nadměrných příjmů ve druhém odvodovém období povinnost k úhradě odvodu, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů.

HLAVA PÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Společná ustanovení

§ 96

(1) Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 7 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením odloží.

(2) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se nepoužije ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu. Při vedení sporných správních řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o stanovení řádu ve smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu o připojení nebo přístup výrobny elektřiny k přenosové soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě činí 3 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 120 dnů.

(3) Rozhoduje-li Energetický regulační úřad spor o uzavření nebo změnu smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě, těžebnímu plynovodu nebo zásobníku plynu nebo o uzavření jiné smlouvy podle § 17 odst. 7, rozhodne Energetický regulační úřad o úpravě vzájemných práv a povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.

(4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem jsou při nahlížení do spisu zákonem vyloučeny chráněné informace. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové skutečnosti i listiny, ze kterých byly chráněné informace odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který chráněné informace neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který takové skutečnosti neobsahuje. V řízení o vydání cenového výměru jsou chráněné informace uchovávány mimo spis.

(5) Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.

(6) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.

(7) Povinnost vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2 přechází na právního nástupce. Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2, 3 nebo 4 přechází podle povahy na právního nástupce nebo na nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vázáno. Je-li právních nástupců nebo nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za splnění povinnosti společně a nerozdílně.

(8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v objektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra, v objektech Ministerstva spravedlnosti provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18 tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.

(9) Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitostem vzniklo.

(10) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují.

(11) Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.

(12) Pokud se pro stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle tohoto zákona zpracovává znalecký posudek, určí se náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷).

(13) Při zřizování věcného břemene umožňujícího využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v tomto zákoně se nepřihlíží k rozsahu ochranného pásma a bezpečnostního pásma zřizované stavby.

§ 96a

V průběhu řízení o rozhodnutí sporu je Energetický regulační úřad oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Účastník řízení je povinen na výzvu a ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem

a) poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady vztahující se k předmětu sporu a účastnit se jednání,

b) umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů, které se týkají vedeného sporu.

§ 96b

(1) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) má podání návrhu na rozhodnutí sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.

(2) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) je návrh nepřípustný, jestliže

a) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, nebo

b) spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení.

§ 96ba

Výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě

(1) Energetický regulační úřad rozhoduje za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím kodex sítě pro požadavky na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě⁵⁸) (dále jen „Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny“) o žádosti výrobce elektřiny, provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy o udělení výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny.

(2) Energetický regulační úřad může stanovit výjimku z požadavků na připojení výroben elektřiny stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny a dobu její platnosti opatřením obecné povahy. Stanoví-li Energetický regulační úřad výjimku z požadavků na připojení výroben elektřiny podle věty první a je-li to účelné, může rovněž stanovit, jaké požadavky na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě se použijí místo požadavků, pro které stanovil výjimku z požadavků na připojení výroben elektřiny stanovených Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny.

(3) Současně s návrhem opatření obecné povahy podle odstavce 2 zveřejní Energetický regulační úřad analýzu nákladů a přínosů zpracovanou podle článku 39 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny.

(4) Vede-li Energetický regulační úřad řízení o žádosti o udělení výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny podle odstavce 1 a v téže věci stanovil Energetický regulační úřad výjimku opatřením obecné povahy, řízení o žádosti zastaví.

(5) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro stanovení výjimek opatřením obecné povahy podle odstavce 2, Energetický regulační úřad opatření obecné povahy změní nebo zruší.

(6) Povolovací postup pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s elektrickým výkonem nižším než 150 kW jakož i jejich připojení k soustavě nesmí překročit 12 měsíců. Povolovací postup pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s výkonem 150 kW a vyšším jakož i jejich připojení k soustavě nesmí překročit 24 měsíců. V případě solárních zařízení na umělých stavbách s výkonem 100 kW nebo nižším nesmí proces udělování povolení přesáhnout jeden měsíc.

§ 96bb

Rozšíření požadavků na připojení výroben elektřiny podle Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny

(1) Energetický regulační úřad může za podmínek stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny stanovit, že se požadavky na připojení výroben elektřiny podle Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny vztahují i připojení stávajících výroben elektřiny ve smyslu čl. 4 odst. 2 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny.

(2) Energetický regulační úřad stanoví rozsah požadavků na připojení výroben elektřiny stanovené Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny, které se mají vztahovat i na stávající výrobny elektřiny, kategorie stávajících výroben elektřiny, na které se mají požadavky na připojení vztahovat, a dobu platnosti stanovení požadavků na připojení opatřením obecné povahy. Neohrozí-li to účel, pro který Energetický regulační úřad požadavky na připojení stávajících výroben elektřiny stanoví, může Energetický regulační úřad dále stanovit lhůty, od kdy se požadavky na připojení stávajících výroben elektřiny uplatní.

(3) Energetický regulační úřad je příslušným správním orgánem k vydávání souhlasu se zpracováním kvantitativní analýzy nákladů a přínosů podle čl. 4 odst. 4 písm. b) Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny; souhlas není správním rozhodnutím. Současně s návrhem opatření obecné povahy podle odstavce 2 zveřejní Energetický regulační úřad kvantitativní analýzu nákladů a přínosů zpracovanou podle čl. 3 odst. 4 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny a zprávu o veřejné konzultaci analýzy nákladů a přínosů a stanoviska provozovatele přenosové soustavy podle čl. 38 odst. 4 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny.

(4) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 2, Energetický regulační úřad opatření obecné povahy změní nebo zruší.

§ 96c

Přezkum souladu rozhodnutí Energetického regulačního úřadu s předpisem Evropské unie

(1) Rozhodne-li Komise o tom, že rozhodnutí vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě nebo k provedení předpisů Evropské unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem²²), provede Energetický regulační úřad přezkumné řízení a vydá rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy Komise takové rozhodnutí vydala. Energetický regulační úřad o vydání rozhodnutí informuje bez zbytečného odkladu Komisi.

(2) Pro přezkoumání souladu rozhodnutí vydaného Energetickým regulačním úřadem s předpisem Evropské unie platí obdobně ustanovení správního řádu o přezkumném řízení s tím, že Energetický regulační úřad není vázán lhůtami pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení a pro vydání rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně v případech, kdy Komise rozhodla o tom, že opatření obecné povahy vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie nebo kdy Komise nebo Agentura vydala v případech stanovených předpisem Evropské unie doporučení ke zrušení nebo změně rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané Energetickým regulačním úřadem.

§ 96d

Donucovací pokuty

(1) Energetický regulační úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění

a) povinnosti držitele licence podle § 10 odst. 4,

b) povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence pro výkon povinnosti nad rámec licence a umožnit výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2, 3 nebo 4,

c) povinnosti poskytovat dodávky tepelné energie nad rámec licence, zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence nebo výroby elektřiny nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2, 3 nebo 4,

d) povinnosti vyplývající z opatření k nápravě nebo podmínek stanovených k zajištění splnění opatření k nápravě uložených rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18 odst. 3,

e) povinnosti vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2,

f) povinnosti vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, Komise nebo Agentury vydaného podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o velkoobchodním trhu s energií nebo Nařízení o vnitřním trhu s plynem nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jejich základě nebo k jejich provedení nebo splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí ministerstva vydaného podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

g) povinnosti držitele licence uzavřít smlouvu v souladu s pravomocným rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 17 odst. 7 písm. a).

(2) Ministerstvo vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinnosti provozovatele zásobníku plynu umožnit přístup účastníkům trhu s plynem do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě za cenu nebo jiných podmínek stanovených rozhodnutím ministerstva podle § 60d odst. 2. Ministerstvo dále vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinností nebo zákazů vyplývajících z opatření uloženého rozhodnutím ministerstva podle § 73 odst. 9 nebo § 73d odst. 6.

(3) Ustanovení § 105 odst. 2 správního řádu není dotčeno.

(4) Donucovací pokutu lze ukládat opakovaně. Výše jednotlivé donucovací pokuty ukládané

a) fyzické osobě nesmí přesahovat 100 000 Kč, s výjimkou porušení povinnosti podle odstavce 1 písm. c), kdy nesmí přesahovat 1 000 000 Kč,

b) právnické nebo podnikající fyzické osobě nesmí přesahovat 5 000 000 Kč, s výjimkou porušení povinnosti podle odstavce 1 písm. b), kdy nesmí přesahovat 10 000 000 Kč,

c) držiteli licence nesmí přesahovat 10 000 000 Kč.

§ 96e

Odvod neoprávněného majetkového prospěchu nebo nadměrného majetkového prospěchu

(1) Majetkovým prospěchem se rozumí prospěch získaný dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za cenu stanovenou vládou oproti ceně za dodávku nebo odběr elektřiny nebo plynu, za kterou by účastník trhu s elektřinou nebo plynem podle smlouvy s dodavatelem elektřiny nebo plynu odebíral elektřinu nebo plyn, pokud by za ujednanou cenu neplatila cena stanovená vládou.

(2) Stanovila-li vláda nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem získal dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu majetkový prospěch, který přesahuje nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu stanoveného vládou (dále jen „nadměrný majetkový prospěch“), je takový účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen nadměrný majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu.

(3) Povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu vzniká uplynutím období, na které vláda stanovila ceny elektřiny nebo plynu, nebo uplynutím jiného období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví-li tak nařízením vláda. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu, je povinen po uplynutí období podle věty první zpracovat zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu a ve lhůtě stanovené nařízením vlády ji podat ministerstvu. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který získal nadměrný majetkový prospěch, je povinen odvést nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu postupem sděleným ministerstvem. Odvod nadměrného majetkového prospěchu je splatný poslední den šestého měsíce od vzniku povinnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo v jiné lhůtě, stanoví-li tak nařízením vláda.

(4) Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynem neodvedl nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne ministerstvo o tom, že došlo ke vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu.

(5) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který získal majetkový prospěch v důsledku nesplnění věcných podmínek pro uplatnění stanovených cen elektřiny nebo plynu (dále jen „neoprávněný majetkový prospěch“), je povinen takový majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu ve lhůtě a postupem sděleným Energetickým regulačním úřadem. Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynem neodvedl neoprávněný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že došlo ke vzniku neoprávněného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu. Neoprávněný majetkový prospěch, o jehož odvodu rozhodl Energetický regulační úřad nebo který odvedl účastník trhu s elektřinou nebo plynem podle věty první, je příjmem státního rozpočtu.

(6) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, kterému vznikla povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo neoprávněného majetkového prospěchu, je povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z odvodu od splatnosti odvodu podle odstavce 3 nebo uložení povinnosti odvodu podle odstavce 5 až do doby úhrady odvodu do státního rozpočtu.

(7) Povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu přechází na právní nástupce. Je-li právních nástupců více, jsou povinni společně a nerozdílně.

(8) Správu placení odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu vykonává celní úřad.

(9) Odvedl-li účastník trhu s elektřinou nebo plynem do státního rozpočtu více, než kolik činí jeho nadměrný majetkový prospěch, rozhodne ministerstvo na žádost účastníka trhu s elektřinou nebo plynem o stanovení výše přeplatku. Žádost o stanovení výše přeplatku je možné podat nejpozději do jednoho roku od uplynutí lhůty splatnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu. Ministerstvo může o stanovení výše přeplatku rozhodnout rovněž z moci úřední, jestliže je ze zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zjevné, že došlo k většímu odvodu do státního rozpočtu, než kolik činí nadměrný majetkový prospěch, a není třeba provádět dokazování; v takovém případě je rozhodnutí ministerstva prvním úkonem v řízení. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí s vyznačením právní moci zašle ministerstvo celnímu úřadu.

§ 97

Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk poskytnuté v nesprávné výši

(1) Došlo-li k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její části v nesprávné výši, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který ji obdržel, povinen vrátit takovou platbu nebo její část operátorovi trhu. Operátor trhu je oprávněn započítat platbu poskytnutou v nesprávné výši na úhradu jakékoliv další platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.

(2) Pokud nedošlo k vrácení platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její části poskytnuté v nesprávné výši nebo započtení podle odstavce 1, rozhodne Energetický regulační úřad z moci úřední o tom, že došlo k úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši, stanoví rozsah, v jakém byly prokazatelná ztráta a přiměřený zisk nesprávně uhrazeny, a uloží povinnost platbu nebo její část ve stanovené lhůtě vrátit do státního rozpočtu.

(3) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, kterému byla platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její část v nesprávné výši poskytnuta, je povinen takovou platbu nebo její část odvést ve lhůtě určené v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu do státního rozpočtu. Platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši nebo její část, o které tak rozhodl Energetický regulační úřad, je příjmem státního rozpočtu.

(4) Došlo-li k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši v důsledku nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů uvedených v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo v podkladech poskytovaných se žádostí, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který takovou platbu obdržel, povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z částky rovnající se rozsahu, v jakém byly prokazatelná ztráta a přiměřený zisk podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nesprávně uhrazeny, a to až do doby úhrady této platby do státního rozpočtu. O tom, zda k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši došlo v důsledku nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů, rozhodne Energetický regulační úřad v rozhodnutí podle odstavce 2.

(5) Správu odvodů z plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a penále vykonává Energetický regulační úřad podle zákona upravujícího správu daní. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, kterému byla platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši poskytnuta, má při správě odvodů podle věty první postavení daňového subjektu. Odvod z plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a penále lze vyměřit do 10 let od počátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž k úhradě platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku došlo.

(6) Podle odstavců 1 až 5 se postupuje obdobně v případě, kdy účastník trhu s elektřinou nebo plynem neuhradí operátorovi trhu platbu vyplývající z vypořádání rozdílů mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období nebo neuhradí operátorovi trhu všechny poskytnuté zálohové platby, pokud mu vznikla povinnost vrátit poskytnuté zálohové platby.

§ 97a

Schvalovací řízení a řízení o stanovení řádu

(1) Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu, Řádu datového centra nebo jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen „řád“) se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu se zahajuje z moci úřední.

(2) Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem řízení.

(3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od nabytí účinnosti takového právního předpisu Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu, kterým se rozpor s právním předpisem odstraní. V ostatních případech je držitel licence povinen návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu předložit nejméně 3 měsíce přede dnem navrhované účinnosti nového řádu nebo změny schváleného řádu. To neplatí v případech podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 10.

(4) Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě podle odstavce 3 a nejde-li o případy podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 10, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení řádu.

(5) Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s dotčenými osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky doložit současně s návrhem řádu na jeho schválení. Pokud držitel licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, postupuje Energetický regulační úřad podle odstavce 6.

(6) Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu na svých internetových stránkách, a to nejméně na 10 pracovních dnů, není-li právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, že držitel licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty první, jestliže Energetický regulační úřad není povinen návrh řádu konzultovat podle § 17e odst. 2.

(7) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad před vydáním rozhodnutí na jeho internetových stránkách. Energetický regulační úřad může návrh řádu upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.

(8) Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a uplatňování připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu řádu na jeho internetových stránkách neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního řádu nepoužije.

(9) Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu upravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním předpisem a pokud schválením návrhu řádu nedojde k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen, může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení zahájeném z moci úřední.

(10) V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.

§ 97aa

Projednání návrhu řádu

(1) Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s dotčenými osobami a neupravuje-li způsob projednání, je držitel licence povinný návrh řádu zveřejnit na svých internetových stránkách a umožnit účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem uplatnit k němu připomínky. Držitel licence je povinen v dostatečném předstihu oznámit Energetickému regulačnímu úřadu záměr zveřejnit návrh řádu na svých internetových stránkách s uvedením dne zveřejnění. Energetický regulační úřad informaci o zveřejnění návrhu řádu na internetových stránkách držitele licence zveřejní na svých internetových stránkách ke dni zveřejnění návrhu řádu na internetových stránkách držitele licence.

(2) Držitel licence zveřejní na svých internetových stránkách lhůtu a postup pro uplatnění připomínek. Není-li lhůta pro uplatnění připomínek stanovena tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, určí držitel licence lhůtu v trvání alespoň 30 dní.

(3) Držitel licence zveřejní uplatněné připomínky a způsob jejich vypořádání společně s odůvodněním na svých internetových stránkách. Pokud na základě projednání návrhu řádu návrh řádu upraví, je držitel licence povinný bez zbytečného odkladu zveřejnit upravený návrh řádu.

(4) O projednání návrhu řádu zpracuje držitel licence zprávu, ve které uvede, kdy projednávání probíhalo, jaké připomínky byly uplatněny a jak byly vypořádány. Schvaluje-li Energetický regulační úřad návrh řádu nebo má-li pravomoc ukládat povinnost změny řádu, předloží držitel licence řád Energetickému regulačnímu úřadu společně se zprávou o projednání.

(5) Postup podle odstavců 1 až 4 se uplatní i pro projednání návrhu plánu rozvoje distribuční soustavy nebo jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž projednání ukládá právní předpis. Rozhodne-li se držitel licence projednat návrh řádu s dotčenými osobami, ačkoliv k tomu není povinen, je povinný postupovat podle odstavců 1 až 4.

§ 97b

Věcná břemena k nemovitostem ve vlastnictví státu, státní příspěvkové organizace, státního fondu a státního podniku

(1) Držiteli licence provozujícímu příslušnou soustavu v elektroenergetice zřizovanou a provozovanou ve veřejném zájmu a držiteli licence na výrobu elektřiny provozujícímu výrobnu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zřizovanou a provozovanou ve veřejném zájmu vzniká právní mocí rozhodnutí o povolení záměru umožňujícího umístit stavbu a zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny na nemovitostech ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace, státního fondu, státní organizace nebo státního podniku věcné břemeno v rozsahu nezbytném pro výkon věcného břemene opravňujícího zřizovat a provozovat na nemovitostech stavbu nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny a s nimi související stavby a zařízení.

(2) V případě, že jsou nemovitosti podle odstavce 1 evidované v katastru nemovitostí, podá oprávněný z věcného břemene bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru návrh na zápis upozornění k těmto nemovitostem do katastru nemovitostí o tom, že bylo vydáno rozhodnutí o povolení záměru. Návrh na vklad věcného břemene do katastru nemovitostí podá oprávněný z věcného břemene bez zbytečného odkladu po právní moci kolaudačního rozhodnutí pro stavbu nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny, nevyžaduje-li předmětná stavba nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny vydání kolaudačního rozhodnutí, pak bez zbytečného odkladu po dokončení stavby nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny; společně s podáním návrhu na výmaz upozornění podle předchozí věty.

(3) Za zřízení věcného břemene uhradí oprávněný z věcného břemene vlastníkovi nemovitosti podle odstavce 1 jednorázovou náhradu až ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu⁴⁷), pokud jej o to vlastník nemovitosti podle odstavce 1 požádá.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí, jinak nárok zaniká. Oprávněný z věcného břemene zajistí odhad, který stanoví výši náhrady za věcné břemeno, kterou oprávněný z věcného břemene uhradí vlastníkovi nemovitosti podle odstavce 1 do 6 měsíců od podání žádosti podle odstavce 3.

(5) Věcné břemeno zaniká uplynutím 5 let od jeho vzniku, pokud nedojde k zahájení stavby nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny na nemovitosti podle odstavce 1, a dále v případě trvalého odstranění stavby nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny z nemovitosti podle odstavce 1. Oprávněný z věcného břemene zajistí bez zbytečného odkladu výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí.

(6) Oprávněným z věcného břemene podle odstavce 1 je i stavebník, jemuž bylo vydáno pravomocné povolení záměru umožňujícího umístit stavbu nebo zařízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zřizované a provozované ve veřejném zájmu na nemovitostech podle odstavce 1.

(7) Věcná břemena podle odstavce 1 vznikají i na stavbách ve vlastnictví osob uvedených v odstavci 1, které nejsou součástí pozemku.

(8) Ustanovení tohoto zákona týkající se práv a povinností z věcných břemen se použijí na věcná břemena podle tohoto ustanovení obdobně.

§ 98

Přechodná ustanovení

(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.

(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

(5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(9) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinností tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(10) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která podá žádost na vydání rozhodnutí o povolení záměru na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(11) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.

(12) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

§ 98a

Zmocňovací ustanovení

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) druhy měřicích zařízení, a typy průběhového měření při sdílení elektřiny, poskytování flexibility a ukládání elektřiny, umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, případy, kdy lze podružně měřit pouze stanoveným měřidlem, požadavky na podružná měřicí zařízení a podmínky jejich instalace, způsoby a typy měření, podmínky odběru bez měřicího zařízení, údaje z měření a rozsah a podmínky přístupu k údajům z měření, předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání, technické a další podmínky měření, minimální funkční a technické požadavky na měřicí zařízení, postup a podmínky instalace inteligentního měřicího zařízení a rozsah informací poskytovaných před instalací inteligentního měřicího zařízení, požadavky na kybernetickou bezpečnost měřicích zařízení, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení výše náhrady skutečně vzniklé škody a způsob určení výše náhrady škody, nelze-li zjistit skutečně vzniklou škodu při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností a hodnoty fyzikálních a chemických parametrů určujících kvalitu plynu,

b) v souvislosti s dispečerským řízením

1. způsoby dispečerského řízení,

2. rozsah a postup provádění periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny a způsob a termíny oznámení započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny v těchto případech,

3. rozsah a postup při dispečerském řízení výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny,

4. pravidla spolupráce technických dispečinků a řídicích a dohledových center,

5. pravidla pro provedení společného výcviku osob podílejících se na dispečerském řízení a obsahové náležitosti národního výcvikového plánu,

6. termíny a rozsah údajů nebo informací předávaných datovému centru, provozovateli přenosové soustavy, přepravní soustavy, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy pro dispečerské řízení, koordinaci zpracování přípravy provozu přenosové nebo distribuční soustavy, přípravu a vyhodnocování provozu přenosové nebo přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavy,

7. rozsah a postup při přípravě provozu přenosové nebo distribuční soustavy,

8. rozsah a postup při vyhodnocování provozu elektrizační a plynárenské soustavy,

9. způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb,

10. způsob a postup stanovení náhrady za změnu výroby elektřiny a dodávky elektřiny do nebo ze zařízení pro ukládání elektřiny při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 a

11. požadavky na technické vybavení výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny pro účely dispečerského řízení,

c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů včetně technicko-provozních údajů předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu a ministerstvu pro tvorbu bilancí, strategií a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,

d) náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí,

e) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, ukládání elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob zajištění a prokazování bezpečnostních standardů plynu, obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a termíny pro jejich zaslání ministerstvu, rozsah chráněných zákazníků včetně způsobu určení jejich spotřeby plynu, jejichž dodavatelé mají povinnost plnit bezpečnostní standard dodávky plynu, a opatření a postupy vykonávané při přijímání a poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, minimální požadovaná množství uskladněného plynu pro časové úseky v průběhu skladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu v zásobníku plynu,

f) způsob a postup registrace technických pravidel v plynárenství u Hospodářské komory České republiky, včetně postupu jejich tvorby a způsobu jejich projednávání a schvalování,

g) rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energie dodavateli tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody a způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných míst nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů,

h) vzory žádostí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny a postup ministerstva při jejich posuzování,

i) pravidla pro sestavení zbytkového energetického mixu,

j) požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 100 kW,

k) vzor žádosti o souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(2) Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou

a) způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie,

b) obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu, Řádu datového centra a plánu rozvoje regionální distribuční soustavy,

c) požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro uplatnění nároku na náhradu, postupy a lhůty pro zveřejňování a vykazování dodržování kvality dodávek a služeb,

d) postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,

e) náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání,

f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro cenový výměr, stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

g) v souvislosti s připojováním zařízení

1. v elektroenergetice způsob podání žádosti a podmínky připojení výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, distribučních soustav a odběrných elektrických zařízení k elektrizační soustavě včetně podmínek sjednávání připojení výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení, způsob stanovení paušální částky k úhradě podílu na nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě a způsob stanovení její nevratné části, případy, kdy žadatel hradí oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením zařízení žadatele v plné výši, a způsob jejich stanovení, postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě a pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení,

2. v plynárenství způsob podání žádosti a podmínky připojení výroben plynu, distribučních soustav, zásobníků plynu a odběrných míst zákazníků k plynárenské soustavě, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadované kapacity, případy, kdy žadatel hradí oprávněné náklady provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce plynu spojené s připojením zařízení žadatele a se zajištěním požadované kapacity v plné výši, a způsob jejich stanovení, pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení, technické požadavky na výstavbu těžebního plynovodu odkupovaného provozovatelem distribuční soustavy a podmínky instalace zařízení ve výrobnách plynu podle § 57 odst. 9,

h) Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví

1. podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační soustavě,

2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora trhu,

3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,

4. rozsah a termíny předávání údajů pro zohlednění sdílené elektřiny, aktivace flexibility a ukládání elektřiny, vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny nebo poskytnuté flexibility, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze a postupy pro zohlednění sdílené elektřiny, aktivace flexibility a ukládání elektřiny,

5. postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování regulační energie,

6. pravidla organizace krátkodobého trhu s elektřinou,

7. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny,

8. termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny a agregátora,

9. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,

10. postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance,

11. skladbu ceny služby přenosové soustavy, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s elektřinou,

12. technické požadavky na provoz pro ověření technologie,

13. rozsah, termíny a postup zveřejňování, poskytování a zpřístupňování údajů a informací operátorem trhu a datovým centrem,

14. postup pro stanovení zálohových plateb,

15. termíny a postup registrace odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výroben elektřiny, přenosové soustavy a distribučních soustav,

16. podmínky, termíny a postup registrace přiřazení a ukončení přiřazení registračních čísel předávacích míst do skupiny sdílení, postup vytváření skupiny sdílení a počet předávacích míst ve skupině sdílení nebo územní vymezení skupiny sdílení,

17. způsoby alokace sdílené elektřiny,

18. rozsah, termíny a postup předávání údajů o zranitelném zákazníkovi, zranitelné osobě a dále údajů pro vyhodnocení splnění podmínky hodnoty odběru elektřiny pro stanovení určeného odběrného místa zranitelného zákazníka,

19. rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny,

20. podmínky, termíny a postup zpracování výchozích diagramů dodávek a odběrů elektřiny,

21. podmínky, termíny a postup registrace předávacích míst pro zohlednění ukládání elektřiny a aktivace flexibility, technických údajů elektrických zařízení s možností poskytování flexibility, výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, podružných měřicích zařízení, přiřazení plánované aktivace flexibility a přiřazení výchozího diagramu dodávky nebo odběru elektřiny,

i) Pravidla trhu s plynem, která stanoví

1. pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k zásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavě, distribuční soustavě a zásobníku plynu a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě,

2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a termíny uzavírání smluv,

3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,

4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynu ve stavu nouze, v mimořádném stavu nouze a při předcházení stavu nouze,

5. postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací,

6. postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji neoprávněně uskladněného plynu,

7. pravidla organizace krátkodobých trhů a způsoby jejich vypořádání,

8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu,

9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele plynu včetně registrace odběrných a předávacích míst,

10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě,

11. postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance,

12. skladbu ceny služby přepravy plynu, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v plynárenství a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s plynem pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynem,

13. technické požadavky na provoz pro ověření technologie,

14. postup pro stanovení zálohových plateb,

15. pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu,

16. množství plynu, které je provozovatel zásobníku oprávněn koupit nebo prodat pro účely poskytování služby uskladňování plynu,

17. pravidla aukce na rezervaci nevyužité skladovací kapacity,

18. rozsah, způsob a termíny předávání informací o velikosti a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem mezi provozovatelem zásobníku plynu a provozovatelem přepravní soustavy,

19. rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny plynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny,

j) rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství a poskytnuté flexibility a rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny, plynu a souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství a dodávek tepelné energie, a termíny poskytování informací o vyúčtování,

k) rozsah uchovávaných údajů o plnění podle smluv na dodávky elektřiny nebo plynu nebo jejich derivátů,

l) náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání členů statutárního orgánu nebo členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy, náležitosti žádosti o schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce a odvolání z funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a způsoby prokazování odborné způsobilosti auditora programu,

m) náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů a způsob a postup vykazování,

n) náležitosti zpráv o kvalitě a úrovni údržby zařízení v elektroenergetice a v plynárenství, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování zpráv,

o) vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele,

p) podmínky pro zřizování a provozování zařízení na úpravu složení plynu,

q) náležitosti, rozsah a členění informací nezbytných pro monitorování stavu hospodářské soutěže na maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem, úrovně maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňovaných smluvních podmínek, včetně uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství, nabídek smluv s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, jejich rizik a vlivu na vývoj cen dodávek elektřiny a plynu a termíny a způsob předkládání těchto informací,

r) způsob stanovení predikce množství elektřiny nebo plynu pro stanovení indexu zajištění obchodníka a způsob stanovení hodnoty indexu zajištění obchodníka,

s) termíny, rozsah a způsob poskytování informací o nabídkách dodávek elektřiny nebo plynu porovnávaných srovnávacím nástrojem a jejich změnách.

§ 99

Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 100

V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/2000 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 11, který zní:

„11. Energetický regulační úřad.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna živnostenského zákona

§ 102

V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor živnosti takto:

Text ve sloupci 1 zní:

„Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy“,

text ve sloupci 2 zní:

„úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru“.

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 104

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.

Bezpečnostní pásma plynových zařízení

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a zrušení směrnice 2009/73/ES (přepracované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění), v platném znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění).

¹) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.
Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.
Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění), v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1162 ze dne 6. června 2023 o požadavcích na interoperabilitu a nediskriminačních a transparentních postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1366 ze dne 11. března 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 zavedením kodexu sítě pro odvětvová pravidla pro aspekty kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (přepracované znění).

^1c) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

^1d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

^1d) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^1e) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.
Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

^4c) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

^4d) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

^4e) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

^5a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

^6a) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

^9a) § 25 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

^9b) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

^10a) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

¹²) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

^12a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

¹³) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
§ 13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

¹⁷) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

¹⁸) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

²⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.

²¹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938.

²²) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění), v platném znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a zrušení směrnice 2009/73/ES (přepracované znění).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (přepracované znění).

²⁴) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

²⁵) Zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 208/2011 Sb.
Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici (ADR) v platném znění.
ČSN EN 1439.

²⁶) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.

²⁹) § 6c zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

³⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013.

⁴⁶) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁷) § 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění zákona č. 303/2013 Sb.

⁴⁸) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941.

⁴⁹) Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.

⁵⁰) § 70 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

⁵¹) Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.

⁵³) § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁴) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, v platném znění.

⁵⁵) Vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.

⁵⁶) Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁷) Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie.

⁵⁷) Bod I písm. A, B a D přílohy k nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.

⁵⁸) Nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě.

⁵⁹) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1162 ze dne 6. června 2023 o požadavcích na interoperabilitu a nediskriminačních a transparentních postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě.

⁶⁰) Sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu č. 7/2023 Sb., o vyhlášení českého znění doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků.

⁶¹) Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech.

⁶⁴) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění), v platném znění.

⁶⁵) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.

⁶⁶) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, v platném znění.

⁶⁷) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), v platném znění.

⁶⁸) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě.

⁶⁹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (přepracované znění).

⁷⁰) Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav, v platném znění.

⁷¹) § 13 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

⁷²) § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

⁷³) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1366 ze dne 11. března 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 zavedením kodexu sítě pro odvětvová pravidla pro aspekty kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny.