Zákon č. 65/2022 Sb. Zákon o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

65

ZÁKON

ze dne 17. března 2022

o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹) a v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace dne 24. února 2022 upravuje

a) podmínky udělování dočasné ochrany cizinců uvedených v § 3 v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana, a v návaznosti na rozhodnutí Rady Evropské unie o prodloužení dočasné ochrany nebo o jejím novém zavedení podmínky jejího prodlužování nebo udělování,

b) poskytování ubytování a souvisejících služeb osobám s udělenou dočasnou ochranou,

c) asistovaný dobrovolný návrat,

d) zvláštní pravidla pro poskytování zdravotních služeb,

e) evidenci vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny (dále jen „evidence ukrajinských vozidel“),

f) dlouhodobý pobyt v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „zvláštní dlouhodobý pobyt“) a

g) zvláštní pravidla nabývání státního občanství České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „zvláštní pravidla nabývání státního občanství“).

(2) Ustanovení tohoto zákona se použijí přednostně před ustanoveními jiných právních předpisů upravujících právní vztahy podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak.

Dočasná ochrana

§ 2

Dočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky v návaznosti na rozhodnutí Rady Evropské unie podle § 1 odst. 1 písm. a).

§ 3

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky uděluje dočasnou ochranu cizincům, na které se povinně vztahuje rozhodnutí Rady Evropské unie podle § 1 odst. 1 písm. a).

(2) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky dále, je-li účinné rozhodnutí Rady Evropské unie podle § 1 odst. 1 písm. a), uděluje dočasnou ochranu cizinci, který doloží, že

a) byl ke dni uvedenému v rozhodnutí Rady Evropské unie podle § 1 odst. 1 písm. a) držitelem platného povolení k trvalému pobytu na území Ukrajiny a

b) jeho vycestování do státu, jehož je státním občanem, nebo části jeho území, anebo v případě osoby bez státního občanství do státu nebo části jeho území jeho posledního trvalého bydliště před vstupem na území Ukrajiny, není možné z důvodu hrozby skutečného nebezpečí podle § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(3) Ministerstvo vnitra zašle Evropské komisi oznámení o riziku vyčerpání kapacit pro zvládání následků plynoucích z hromadného přílivu vysídlených osob a potřebě přijetí opatření k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob. Oznámení podle věty první zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách.

Řízení ve věcech dočasné ochrany

§ 4

(1) Na řízení o udělení dočasné ochrany se obdobně použijí ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky o udělování víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky.

(2) Ve věci dočasné ochrany podle tohoto zákona se nepoužijí ustanovení

a) § 1 odst. 3, § 2 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 2, § 4 odst. 3, § 6 a 8, § 12 písm. a), b), d) a g), § 13 až 15, § 16 v části udělení, § 21 odst. 1 písm. b), § 21 odst. 2, § 24 až 26, 28, 29, 31, 34 až 38, § 40 odst. 2, § 41 až 48, § 49 odst. 2 až 8, § 50, § 51 odst. 2 písm. d), § 55, 57 a 58 zákona o dočasné ochraně cizinců a

b) § 43, § 56 odst. 1 písm. c) a k), § 62 odst. 4 věty první, § 123a odst. 2 a § 154 odst. 4 písm. b) zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na udělování dočasné ochrany podle tohoto zákona zákon o dočasné ochraně cizinců. Ve věcech, které zákon o dočasné ochraně cizinců neupravuje, se použije zákon o pobytu cizinců na území České republiky.

(4) Pro účely zákona o pobytu cizinců na území České republiky se osoba s udělenou dočasnou ochranou podle tohoto zákona považuje za držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(5) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky může cizinci stanovit místo, kde lze podat žádost o udělení dočasné ochrany podle tohoto zákona. Ministerstvo vnitra provozuje zázemí pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany. Provoz zázemí zahrnuje vytváření kapacit pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany, zajišťování kapacit pro přístřeší určené pro osoby vysídlené z Ukrajiny čekající na podání žádosti o udělení dočasné ochrany a žadatele o udělení dočasné ochrany a zajišťování kapacit pro přidělování ubytování.

§ 5

(1) Žádost o udělení dočasné ochrany je nepřijatelná, jestliže

a) není podána osobně,

b) je podána cizincem, který není uveden v § 3,

c) je podána cizincem, který o dočasnou nebo mezinárodní ochranu požádal v jiném členském státě Evropské unie,

d) je podána cizincem, kterému byla udělena dočasná nebo mezinárodní ochrana v jiném členském státě Evropské unie,

e) je podána cizincem, který je občanem Evropské unie, státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií²), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru³), nebo

f) je podána cizincem, který je nebo byl držitelem dočasné ochrany v jiném členském státě Evropské unie nebo státě uplatňujícím Schengenský hraniční kodex⁵) v plném rozsahu, poté, co Ministerstvo vnitra Evropské komisi zaslalo oznámení podle § 3 odst. 3.

(2) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky nepřijatelnou žádost cizinci vrátí a sdělí mu důvod nepřijatelnosti; soudní přezkum je vyloučen.

(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky může od povinnosti osobního podání žádosti upustit z důvodů hodných zvláštního zřetele.

(4) Udělení dočasné ochrany se vyznačuje cizinci do cestovního dokladu vízovým štítkem s dobou platnosti do 31. března následujícího kalendářního roku. Nelze-li s ohledem na místní podmínky udělení dočasné ochrany vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení dočasné ochrany do cestovního dokladu nebo mimo něj.

(5) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky vydá žadateli o udělení dočasné ochrany, nelze-li udělit dočasnou ochranu na místě, osvědčení o podání žádosti o udělení dočasné ochrany. Rozhodnutí o dočasné ochraně Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky vydá bez zbytečného odkladu, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o udělení dočasné ochrany.

(6) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky cizince požívajícího dočasné ochrany písemně poučí v jazyce, v němž je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech souvisejících s poskytnutím dočasné ochrany a o sdílení informací o cizinci ve věci dočasné ochrany s příslušnými orgány členských států Evropské unie.

(7) Ve věci neudělení nebo odnětí dočasné ochrany se použije zákon o dočasné ochraně cizinců.

(8) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany dále zaniká

a) podáním žádosti o udělení dočasné ochrany v jiném členském státě Evropské unie,

b) udělením dočasné ochrany jiným členským státem Evropské unie,

c) podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie vázaném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013⁴),

d) udělením víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území České republiky nebo v jiném státě, nebo

e) po uplynutí 90 dní, kdy bylo místem pobytu cizince sídlo správního orgánu podle § 6 odst. 4.

§ 5a

(1) Žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podávaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná. Při zjišťování nepřijatelnosti žádosti se postupuje podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky obdobně.

(2) Žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podaná na zastupitelském úřadu cizincem, kterému byla zajištěna úhrada nákladů spojených s asistovaným dobrovolným návratem podle § 6 odst. 11, je nepřijatelná, neuhradil-li cizinec polovinu vynaložených nákladů, nejdéle však po dobu jednoho roku ode dne podání žádosti podle § 6 odst. 12 nebo ode dne, kdy se v souladu s § 6 odst. 13 na žádost cizince použije ustanovení § 6 odst. 11. Ministerstvo vnitra předává Ministerstvu zahraničních věcí seznam cizinců, kterým byla úhrada podle věty první poskytnuta.

(3) Vláda může nařízením stanovit výjimky z nepřijatelnosti žádosti podle odstavce 1 nebo 2.

§ 6

(1) Žadatel o udělení dočasné ochrany je povinen k žádosti předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a na vyžádání fotografii. Žadatel, kterému nebylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení při plnění úkolu uloženého podle krizového zákona v době vyhlášeného krizového stavu nebo kterému nebylo poskytnuto ubytování podle § 6b, je dále k žádosti povinen předložit doklad o ubytování podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Na výzvu je cizinec povinen předložit doklad o ubytování s úředně ověřeným podpisem osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu; povinnost předložit písemné potvrzení souhlasu s ubytováním s úředně ověřeným podpisem oprávněné osoby podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky není dotčena.

(2) Pobývá-li cizinec požívající dočasné ochrany na území České republiky bez platného cestovního dokladu a prokáže, že nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých získat cestovní doklad u příslušných orgánů země původu, vydá mu Ministerstvo vnitra na žádost cestovní průkaz totožnosti podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. To neplatí, jestliže místní podmínky vydání cestovního průkazu totožnosti neumožňují. Cizinec je povinen předložit fotografii.

(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky jsou oprávněny pořídit obrazový záznam cizince pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2.

(4) Ministerstvo vnitra a Policie České republiky vedou evidenci žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany; při tom postupují podle ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky týkajících se evidence dlouhodobých víz. Ministerstvo vnitra a Policie České republiky mohou předávat údaje z této evidence státním orgánům jiných členských států, je-li to potřebné k plnění jejich úkolů.

(5) Podá-li cizinec, kterému je nebo byla udělena dočasná ochrana Českou republikou, nebo jde-li o cizince uvedeného v § 5 odst. 1 písm. c) nebo d), o státního příslušníka Ukrajiny, který je držitelem platného oprávnění k pobytu anebo o držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky uděleného v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo je-li v době podání žádosti o dočasnou ochranu vedeno řízení ve věci mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, řízení ve věci mezinárodní ochrany se přerušuje po dobu zavedení dočasné ochrany; o tom se učiní záznam do spisu ve věci mezinárodní ochrany. Cizinec není v postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany, a to ani během soudního řízení.

(6) Okamžikem přiznání oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany je zastaveno řízení o žádosti o vydání nebo o prodloužení doby platnosti oprávnění k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Ustanovení § 169r odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky se použije obdobně.

(7) Jestliže bylo cizinci uvedenému v § 3 v období od 24. února 2022 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, správní orgán řízení o jeho žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti pobytového oprávnění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky zastaví. To neplatí, jestliže byl před udělením víza vydán zastupitelskému úřadu pokyn k udělení dlouhodobého víza nebo dlouhodobého víza podle § 30 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky a cizinec ve lhůtě dvou měsíců od udělení víza povolení k pobytu nebo vízum převezme. O zastavení řízení o udělení dlouhodobého víza se učiní záznam do spisu.

(8) Jestliže bylo cizinci v období od 24. února 2022 uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, se ustanovení § 43 a § 62 odst. 4 věty první zákona o pobytu cizinců na území České republiky nepoužijí. K žádosti o udělení víza podle věty první z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky je cizinec dále povinen předložit doklad o zajištění ubytování podle odstavce 1. Doklad o zajištění ubytování podle odstavce 1 je cizinec dále povinen předložit před udělením dlouhodobého víza podle věty první z důvodu podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, jinak se vízum neudělí.

(9) Udělení víza podle odstavce 8 se osvědčuje vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu nebo mimo něj. Pokud není možné s ohledem na místní podmínky udělení víza osvědčit vízovým štítkem, lze do cestovního dokladu nebo mimo něj učinit záznam o udělení víza.

(10) Na hlášení změny místa pobytu na území České republiky se použijí přiměřeně ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území České republiky Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů ode dne změny, a to doložením dokladu o ubytování podle odstavce 1. Pokud doložený doklad nesplňuje podmínky podle odstavce 1, k oznámení změny místa pobytu se nepřihlíží a použije se § 6a odst. 4. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu na území České republiky bude delší než 15 dnů. Změnu místa hlášeného pobytu je možné učinit také prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře v rozsahu údajů uvedených v přihlašovacím tiskopise společně s doložením dokladu o ubytování podle odstavce 1. Elektronický formulář Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem uvedeným v § 182 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Povinnost hlásit další změny podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se na osobu požívající dočasné ochrany vztahuje obdobně.

(11) Stanoví-li tak vláda, Ministerstvo vnitra zajistí cizincům asistovaný dobrovolný návrat, kterým se rozumí úhrada některých nákladů spojených s jejich návratem, zpravidla na území Ukrajiny, a k tomu potřebná asistence. Vláda současně stanoví druhy způsobilých nákladů hrazených v rámci úhrady nákladů spojených s návratem cizince a maximální výši prostředků vynaložených na asistovaný dobrovolný návrat. Asistovaný dobrovolný návrat lze cizinci zajistit pouze jednou.

(12) O zajištění asistovaného dobrovolného návratu je ode dne stanoveného vládou oprávněn požádat cizinec nejpozději do 3 měsíců ode dne zániku nebo ukončení

a) oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany uděleného mu Českou republikou, nebo

b) mezinárodní ochrany udělené mu Českou republikou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

(13) V době, kdy Ministerstvo vnitra zajišťuje asistovaný dobrovolný návrat cizinců podle tohoto zákona, se odstavec 11 použije i na žádosti o dobrovolný návrat podle § 54a zákona o azylu podané státními příslušníky Ukrajiny, cizinci žádajícími o dobrovolný návrat na území Ukrajiny nebo žádajícími o dobrovolný návrat, pokud se na území České republiky nacházejí v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

(14) Ustanovení zákona o evidenci obyvatel upravující přidělování rodných čísel cizincům se nepoužijí v případě cizince, kterému

a) byla udělena dočasná ochrana, nebo

b) bylo uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(15) Údaje týkající se řízení o udělení dočasné ochrany jsou evidovány v listinné nebo elektronické podobě anebo způsobem kombinujícím obě podoby. Evidované údaje se uchovávají v listinné podobě po dobu 5 let od zániku nebo neudělení dočasné ochrany.

(16) Jestliže cizinec, kterému bylo v období od 24. února 2022 uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, pobývá na území bez platného cestovního dokladu a prokáže, že nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých získat cestovní doklad u příslušných orgánů země původu, vydá mu na žádost Ministerstvo vnitra cestovní průkaz totožnosti podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. To neplatí, jestliže místní podmínky vydání cestovního průkazu totožnosti neumožňují. Cizinec je povinen předložit fotografii.

§ 6a

(1) Ministerstvo vnitra zruší cizinci, kterému byla udělena dočasná ochrana, v informačním systému cizinců údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, jestliže

a) byl zápis tohoto údaje proveden na základě nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,

b) byl objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území České republiky, odstraněn nebo zanikl, nebo

c) zaniklo právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území České republiky, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část.

(2) Ministerstvo vnitra zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. c) na základě prohlášení vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části.

(3) Ministerstvo vnitra dále zruší údaj o místě hlášeného pobytu, jestliže se cizinec na místě hlášeného pobytu nezdržuje déle než 15 dnů, a to na základě informace

a) Policie České republiky,

b) organizační složky státu nebo státního podniku, v jejichž objektu byl cizinec ubytován, nebo

c) obce, kde má cizinec místo hlášeného pobytu na území České republiky.

(4) Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místě hlášeného pobytu na území České republiky je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil; v informačním systému cizinců je tento údaj označen jako adresa úřadu.

(5) Ustanovení částí druhé a třetí správního řádu se na postup podle odstavců 1 až 3 nepoužijí.

§ 6b

Ubytování

(1) Poskytování ubytování podle tohoto zákona je veřejnou službou. Ubytování se poskytuje v objektech zařazených v informačním systému evidence ubytování (dále jen „evidence“). Objekty, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt, se nepovažují za objekty určené k ubytování podle tohoto zákona. Rozsah poskytovaných souvisejících služeb a rozložení kapacit ubytování v území stanoví vláda nařízením.

(2) Ubytování se poskytuje bezplatně pouze jednou a nejvýše po dobu 90 dnů po sobě jdoucích ode dne prvního udělení dočasné ochrany podle tohoto zákona (dále jen „maximální doba“), a to zejména v objektech, které slouží jako ubytovací zařízení. Doba ubytování téže osoby v jednotlivých objektech zařazených v evidenci se sčítá.

(3) Hejtman kraje a primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) na základě rozhodnutí vlády zajišťuje na území kraje nebo hlavního města Prahy (dále jen „kraj“) kapacity ubytování podle tohoto zákona. Starostové obcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů spolupracují s hejtmanem na zajišťování kapacity ubytování podle věty první.

(4) Přidělení ubytování, změnu ubytování a vyřazení osoby z ubytování zabezpečuje Ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor České republiky nebo Policie České republiky (dále jen „přidělující orgán“), a to prostřednictvím evidence. Krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) při změně ubytování poskytuje přidělujícímu orgánu nezbytnou součinnost. Po přidělení ubytování obdrží osoba s udělenou dočasnou ochranou písemnou informaci obsahující její identifikační údaje, adresu přiděleného ubytování, adresu a identifikační údaje provozovatele ubytovacího zařízení (dále jen „provozovatel“) a poučení o důsledcích odmítnutí přiděleného ubytování a opuštění ubytování.

(5) Pokud osoba bez vážného důvodu odmítne přidělené ubytování nebo ubytování opustí, pohlíží se na ni tak, že vyčerpala maximální dobu ubytování. Pokud osoba není v místě ubytování přítomna déle než 10 dnů po sobě jdoucích bez informování provozovatele, platí, že ubytování opustila. Dobu své nepřítomnosti v místě ubytování je osoba povinna před odchodem písemně sdělit provozovateli. Osoba je během své nepřítomnosti provozovateli povinna sdělit i změnu délky doby nepřítomnosti.

(6) Provozovatel je povinen po dobu zařazení v evidenci

a) umožnit v objektu zařazeném v evidenci poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity,

b) zapisovat každý třetí den do evidence údaj o aktuálně volné kapacitě ubytování,

c) zapisovat do evidence údaj o opuštění ubytování, a to neprodleně poté, kdy osoba poskytnuté ubytování opustila, nebo od okamžiku, kdy se uplatňuje fikce, že ubytování opustila,

d) zapisovat dobu nepřítomnosti osoby v místě ubytování, a to neprodleně po jejím odchodu, a

e) u objektu uvádět, zda jde o stavbu ubytovacího zařízení.

§ 6c

Zajištění dalších kapacit pro ubytování

Ministerstva a jiné ústřední správní úřady jsou v rozsahu a za podmínek stanovených rozhodnutím vlády povinny vyčlenit u organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a státních podniků ve své působnosti kapacity pro ubytování a zajistit podmínky pro jejich využití.

§ 6d

Evidence

(1) Správcem evidence je Ministerstvo vnitra. Evidence obsahuje

a) údaje o umístění, druhu, celkové kapacitě ubytování a aktuálně volné kapacitě ubytování,

b) identifikační údaje provozovatele a

c) identifikační údaje osob využívajících ubytování, včetně údajů o začátku a ukončení využívání ubytování, celkové době ubytování, odmítnutí ubytování a opuštění ubytování.

(2) Ubytování, jehož kapacity jsou zajišťovány hejtmanem podle § 6b odst. 3, zařazuje do evidence krajský úřad na základě písemné dohody hejtmana s provozovatelem, popřípadě na základě písemné dohody provozovatele a starosty obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu, pokud ho uzavřením dohody hejtman pověřil. Výmaz ubytování z evidence před uplynutím doby, na kterou bylo ubytování do evidence zařazeno, popřípadě snížení kapacity, provede krajský úřad na základě písemného požadavku provozovatele s účinností k patnáctému dni po doručení tohoto požadavku.

(3) Ubytování, jehož kapacity zajišťují ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady, zařazuje do evidence a z evidence vyřazuje Ministerstvo vnitra na základě podnětu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu.

(4) Krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad městského obvodu a úřad městské části je oprávněn při plnění svých úkolů stanovených zákonem

a) vyžadovat údaje od provozovatele a dále je zpracovávat, a to i před uzavřením dohody podle odstavce 2, a

b) využívat údaje z evidence, včetně osobních údajů.

§ 6e

Paušální náhrada nákladů

(1) Provozovatel zařazený do evidence podle § 6d odst. 2 má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za osobu, které poskytuje ubytování bezplatně, a noc, a to podle údajů vedených v evidenci. Tyto peněžní prostředky poskytuje kraj a orgánem kraje příslušným k jejich poskytnutí je krajský úřad.

(2) Výši paušální náhrady poskytované podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením podle druhu ubytování a druhu provozovatele, a to v rozmezí od 200 do 350 Kč za ubytovanou osobu a noc.

(3) Peněžní prostředky ve výši výdajů kraje podle odstavce 1 poskytuje Ministerstvo financí kraji na základě jeho žádosti formou dotace zpětně za kalendářní měsíc nejpozději do 2 měsíců od podání žádosti, a to z prostředků účelové rezervy finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa. Ustanovení rozpočtových pravidel o výzvě k podání žádosti o poskytnutí dotace se nepoužije.

(4) V případě provozovatele, který je příspěvkovou organizací zřízenou krajem, může peněžní prostředky podle odstavce 2 poskytnout krajský úřad v rámci příspěvku na provoz.

§ 6f

Zvláštní pravidla pro zajišťování ubytování

(1) Hejtman koordinuje zajišťování kapacit pro ubytování na území kraje. Krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad městského obvodu a úřad městské části je oprávněn provádět u provozovatele kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona a podmínek pro poskytování paušální náhrady podle § 6e.

(2) Na postupy podle § 6b až 6e se nevztahuje správní řád. Uzavření dohody podle § 6d odst. 2 není zadáním veřejné zakázky.

(3) Plnění úkolů podle § 6b, 6d a 6e orgány kraje a orgány obcí je výkonem přenesené působnosti.

(4) Provozovatel, který je příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo státní příspěvkovou organizací, je oprávněn poskytovat ubytování v rámci své hlavní činnosti na základě samotného zařazení do evidence, a to bez předchozí úpravy zřizovací listiny.

§ 7

Zvláštní pravidla pro poskytování zdravotních služeb

(1) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky a kterému byla následně udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky v období 60 dnů přede dnem udělení dočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.

(2) Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne udělení dočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Osoba, která dovršila 18 let věku a současně nedovršila 65 let věku, se po uplynutí 90 dnů ode dne udělení dočasné ochrany pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za osobu s trvalým pobytem na území České republiky. Za osobu s trvalým pobytem na území České republiky podle věty druhé se nepovažuje osoba, jejíž závažný zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje výkon práce a tuto skutečnost doloží zdravotní pojišťovně výpisem ze zdravotnické dokumentace, a dále 1 osoba pečující o tuto osobu.

(3) Dítě, které se narodilo na území České republiky cizinci uvedenému v odstavci 1 nebo cizinci, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne narození považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.

(4) Za nezaopatřené dítě se u osob, kterým byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje také osoba, která dovršila 18 let věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání v rámci studia na středních a vysokých školách na Ukrajině, a to nejdéle do 26 let věku.

§ 7aa

Poskytování ambulantní péče mimo zdravotnické zařízení

(1) Vláda v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a z něho plynoucí migrační situace může vyhlásit stav zdravotního ohrožení, jehož účelem je umožnit poskytování ambulantní péče i mimo zdravotnické zařízení osobám, které z důvodu trvání ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace přicestovaly do České republiky a které se přechodně zdržují na území České republiky, zejména v objektech zařazených v evidenci.

(2) Poskytování zdravotní péče podle odstavce 1 je možné pouze formou ambulantní péče, a to na základě povolení uděleného krajským úřadem. Ustanovení § 11a odst. 2 až 7 a § 11b zákona o zdravotních službách se použijí přiměřeně s tím, že povolení zaniká nejpozději ke dni skončení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1. Ustanovení § 11a odst. 8 zákona o zdravotních službách se nepoužije.

(3) Dojde-li k vyhlášení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1, Ministerstvo zdravotnictví stanoví opatřením obecné povahy obory péče, pro které lze povolení podle odstavce 2 udělit, a podrobnosti paušální platby podle odstavce 4. Při vydávání opatření obecné povahy podle věty první se § 172 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy podle věty první nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a pozbývá účinků ke dni skončení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1.

(4) Zdravotní pojišťovna uzavře s poskytovatelem zdravotních služeb, který je držitelem povolení podle odstavce 2 a má s touto zdravotní pojišťovnou uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, dodatek k této smlouvě, a to za účelem stanovení rozsahu zdravotních služeb poskytnutých v místech podle odstavce 1. Zdravotní služby, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a potraviny pro zvláštní lékařské účely v místech podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovny paušální platbou za jeden den poskytování zdravotních služeb. Podrobnosti paušální platby si dohodne zdravotní pojišťovna s poskytovatelem zdravotních služeb v dodatku ke smlouvě podle věty první. Nebudou-li podrobnosti paušální platby dohodnuty v dodatku ke smlouvě podle věty první, použijí se podrobnosti paušálních plateb stanovené Ministerstvem zdravotnictví v opatření obecné povahy podle odstavce 3. Ustanovení § 46 odst. 2 věty první zákona o veřejném zdravotním pojištění o výběrovém řízení se nepoužije.

§ 7b

Prodloužení dočasné ochrany

(1) Nebyla-li dočasná ochrana na úrovni Evropské unie ukončena a zároveň byla prodloužena nebo bylo Radou Evropské unie rozhodnuto o jejím prodloužení, pobyt cizince, kterému byla v předcházejícím kalendářním roce udělena nebo prodloužena dočasná ochrana na území České republiky, se ode dne 1. dubna aktuálního kalendářního roku do dne 30. září aktuálního kalendářního roku považuje za pobyt za účelem dočasné ochrany, jestliže se cizinec zaregistroval k jejímu prodloužení do 15. března aktuálního kalendářního roku způsobem podle odstavce 4.

(2) V případě vydání nového rozhodnutí Rady Evropské unie o zavedení dočasné ochrany, pokud cizinec ke dni nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí pobýval na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou a toto rozhodnutí se na něj vztahuje, se odstavec 1 použije obdobně.

(3) Dostaví-li se cizinec do 30. září aktuálního kalendářního roku postupem podle tohoto ustanovení k vyznačení vízového štítku, považuje se pobyt takového cizince na území České republiky za dočasnou ochranu až do 31. března následujícího kalendářního roku.

(4) K prodloužení dočasné ochrany je cizinec povinen provést registraci prostřednictvím elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra (dále jen „registrace“). K jinému postupu se nepřihlíží. Za dítě mladší 15 let provádí registraci jeho zákonný zástupce nebo osoba, která je oprávněna za toto dítě jednat. Registrace je dokončena zasláním potvrzení o registraci na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvede v registračním formuláři. Potvrzení o registraci obsahuje termín a adresu pracoviště Ministerstva vnitra, kam se má cizinec dostavit pro prodloužení dočasné ochrany formou vyznačení vízového štítku.

(5) Při registraci je cizinec povinen uvést místo hlášeného pobytu na území České republiky a název a adresu školy, kde je dítě přihlášeno k plnění povinné školní docházky, popřípadě k povinnému předškolnímu vzdělávání, pokud již tato povinnost vznikla a trvá.

(6) Došlo-li ode dne posledního vyznačení vízového štítku u cizince ke změně místa pobytu na území České republiky, kterou neohlásil postupem podle § 6 odst. 10, nebo je-li jeho místo pobytu stanoveno podle § 6a odst. 4, je cizinec při dostavení se k vyznačení vízového štítku povinen doložit doklad o ubytování podle § 6 odst. 1; pokud cizinec doklad o ubytování podle § 6 odst. 1 nepředloží, vízový štítek se nevyznačí.

(7) Za dítě mladší 15 let převezme vízový štítek pouze osoba, která doloží, že je zákonným zástupcem tohoto dítěte nebo osobou, která je oprávněna za toto dítě jednat.

(8) Cizinec, který se nedostaví k vyznačení vízového štítku v určeném termínu nebo na adresu určeného pracoviště Ministerstva vnitra, je povinen provést prostřednictvím elektronického formuláře novou rezervaci termínu.

(9) Cizinci, který se do 15. března aktuálního kalendářního roku nezaregistruje k prodloužení dočasné ochrany podle tohoto zákona, dočasná ochrana uplynutím dne 31. března aktuálního kalendářního roku zaniká. Cizinci, který se po provedení registrace do 30. září aktuálního kalendářního roku nedostaví k vyznačení vízového štítku nebo mu vízový štítek nebyl vyznačen z důvodu nedoložení dokladu podle odstavce 6 nebo 7, dočasná ochrana uplynutím tohoto dne zaniká.

§ 7c

Vízový štítek

(1) Doba platnosti se ve vízovém štítku osvědčujícím prodloužení dočasné ochrany vyznačí nejpozději od 1. dubna aktuálního kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku.

(2) Nelze-li s ohledem na místní podmínky prodloužení dočasné ochrany vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o prodloužení dočasné ochrany do cestovního dokladu nebo mimo něj.

§ 7d

Nová žádost o udělení dočasné ochrany

(1) Podá-li cizinec, kterému byla dočasná ochrana podle tohoto zákona Českou republikou udělena a oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany již nepožívá, novou žádost o udělení dočasné ochrany a dočasná ochrana mu je udělena, má právní postavení podle tohoto zákona, které měl k evidovanému poslednímu dni jejího požívání. Doba, po kterou cizinec udělenou dočasnou ochranu nepožíval, není považována za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochrany.

(2) Vízový štítek nebo záznam o udělení dočasné ochrany se vyznačí od doby nového udělení dočasné ochrany.

(3) Cizinec, který požíval dočasnou ochranu v jiném členském státě Evropské unie, nebo cizinec, který před udělením dočasné ochrany pobýval na území Evropské unie na základě pobytového oprávnění vydaného Českou republikou nebo jiným členským státem Evropské unie na dobu delší než 90 dnů, má ke dni udělení dočasné ochrany Českou republikou pro účely tohoto zákona, zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a ve věcech pobytu na území České republiky právní postavení jako cizinec, kterému byla dočasná ochrana udělena před 6 měsíci. Doba, po kterou cizinec požíval dočasnou ochranu udělenou jiným členským státem Evropské unie, není považována za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochrany.

§ 7e

Prodloužení víza za účelem strpění

(1) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, udělené státnímu příslušníkovi Ukrajiny nebo jeho rodinnému příslušníkovi v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace od 24. února 2022, se považuje za platné do 31. března každého následujícího kalendářního roku, je-li účinné rozhodnutí Rady Evropské unie podle § 1 odst. 1 písm. a).

(2) Cizinec, který je držitelem víza podle odstavce 1, se může dostavit na Ministerstvo vnitra k vyznačení vízového štítku s prodlouženou dobou platnosti; k tomuto úkonu je cizinec povinen sjednat si předem termín, jinak štítek nebude vyznačen. Doba platnosti víza se ve vízovém štítku vyznačí do 31. března následujícího kalendářního roku.

(3) Nelze-li s ohledem na místní podmínky vízum podle odstavce 1 vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení tohoto víza do cestovního dokladu nebo mimo něj.

§ 7f

(1) Je-li účinné rozhodnutí Rady Evropské unie podle § 1 odst. 1 písm. a), uděluje se vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky cizinci v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace s platností do 31. března následujícího kalendářního roku.

(2) Nelze-li s ohledem na místní podmínky vízum podle odstavce 1 vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení tohoto víza do cestovního dokladu nebo mimo něj.

§ 7g

Prodloužení dočasné ochrany a víza za účelem strpění v mimořádné situaci

(1) Vláda může v případě mimořádné situace nařízením stanovit, že dočasná ochrana udělená cizinci, který se do 15. března aktuálního kalendářního roku zaregistruje k prodloužení dočasné ochrany podle § 7b odst. 1, se považuje za prodlouženou až do 31. března následujícího kalendářního roku.

(2) Prodloužení dočasné ochrany podle odstavce 1 a opakované udělení dočasné ochrany podle § 7d odst. 1 se do cestovního dokladu nebo mimo něj nevyznačuje a povinnost dostavit se k vyznačení vízového štítku zaniká. Ustanovení § 7b odst. 4 věta poslední se nepoužije.

(3) Prodloužení víza podle § 7e odst. 1 se do cestovního dokladu cizince nebo mimo něj nevyznačuje.

Evidence ukrajinských vozidel

§ 7h

(1) Řidič smí řídit motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, pouze pokud je v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele.

(2) Podmínka podle odstavce 1 se nevyžaduje, je-li motorové vozidlo v mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu, a řídí-li jej osoba neuvedená v § 7i.

(3) Podmínka podle odstavce 1 se dále nevyžaduje, jde-li o osobu, které byla podle tohoto zákona udělena dočasná ochrana nebo uděleno vízum za účelem strpění v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a od udělení dočasné ochrany nebo tohoto víza neuplynulo více než 7 dní.

§ 7i

Za provozovatele může být považována pouze osoba, která je

a) občanem České republiky,

b) cizincem, který má na území České republiky oprávnění k pobytu nad 90 dní nebo kterému byla Českou republikou udělena mezinárodní ochrana,

c) cizincem, kterému byla podle tohoto zákona udělena dočasná ochrana nebo vízum za účelem strpění v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nebo

d) osobou, která má na území České republiky sídlo nebo odštěpný závod.

§ 7j

(1) Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně zapíše do evidence ukrajinských vozidel na základě oznámení motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny a osobu, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele.

(2) Oznámení smí být učiněno pouze osobou, která má být považována za provozovatele vozidla, nebo s jejím souhlasem; nebyl-li souhlas touto osobou podepsán před pracovníkem obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, musí obsahovat její úředně ověřený podpis. Oznámení obsahuje její

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu jejího pobytu a její rodné číslo nebo datum jejího narození, pokud jí rodné číslo nebylo přiděleno, číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu, jde-li o fyzickou osobu,

b) obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresu jejího sídla a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo

c) obchodní firmu nebo název, adresu jejího sídla a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o právnickou osobu.

(3) Oznámení dále obsahuje údaje o vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a identifikační číslo vozidla (VIN).

(4) K oznámení se přikládá osvědčení o registraci vozidla.

(5) Požádá-li o to osoba, která učinila oznámení, obecní úřad obce s rozšířenou působností jí vydá potvrzení o provedení zápisu osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, do evidence ukrajinských vozidel.

§ 7k

(1) Evidence ukrajinských vozidel je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy.

(2) V evidenci ukrajinských vozidel se u vozidla se státní poznávací značkou Ukrajiny vedou údaje obsažené v oznámení o osobě, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele, a o tomto vozidle.

(3) Ministerstvo dopravy zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci ukrajinských vozidel obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a Policii České republiky.

(4) Pro účely zákona o silničním provozu platí, že osoba, která je ve vztahu k vozidlu se státní poznávací značkou Ukrajiny zapsaná v evidenci ukrajinských vozidel, je jeho provozovatelem.

§ 7l

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší zápis osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, v evidenci ukrajinských vozidel, pokud

a) tato osoba pozbyla pobyt, sídlo nebo odštěpný závod na území České republiky,

b) tato osoba zemřela nebo zanikla,

c) tato osoba o zrušení zápisu požádala, nebo

d) byla na základě později podaného oznámení v této evidenci u vozidla zapsána jiná osoba.

(2) Ke zrušení zápisu je příslušný

a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provedl zápis této osoby do evidence ukrajinských vozidel, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. a) nebo b),

b) kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. c), nebo

c) obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provedl zápis jiné osoby do evidence ukrajinských vozidel, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. d).

§ 7m

(1) Řidič se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7h řídí motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, aniž by byla v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Policie České republiky může přestupek podle odstavce 1 projednat příkazem na místě.

§ 7n

(1) Působnost stanovená obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

(2) Zápis do evidence ukrajinských vozidel a zrušení tohoto zápisu jsou úkony podle části čtvrté správního řádu.

§ 7o

Zvláštní dlouhodobý pobyt

(1) Zvláštní dlouhodobý pobyt je povolením k dlouhodobému pobytu podle § 17 písm. c) zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(2) Zvláštní dlouhodobý pobyt cizinec nabývá převzetím průkazu o povolení k pobytu. Zvláštní dlouhodobý pobyt opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu 5 let.

(3) Na zvláštní dlouhodobý pobyt není právní nárok.

(4) Ve věcech zvláštního dlouhodobého pobytu, které tento zákon neupravuje, se postupuje podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(5) Na postup získání zvláštního dlouhodobého pobytu se nevztahují části druhá a třetí správního řádu.

§ 7p

Vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt

(1) Cizinec starší 18 let, který pobývá na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou a má zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt, je povinen tento zájem vůči Ministerstvu vnitra vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře zveřejněného na internetových stránkách Ministerstva vnitra. Vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt (dále jen „vyjádření zájmu“) se provádí s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace; k jinému postupu se nepřihlíží. Za dítě mladší 18 let provádí vyjádření zájmu jeho zákonný zástupce nebo jiná osoba, která je oprávněna za toto dítě jednat. Vyjádření zájmu je dokončeno zasláním potvrzení Ministerstva vnitra o přijetí vyjádření zájmu na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvedl v elektronickém formuláři. Vyjádření zájmu může být součástí registrace k prodloužení dočasné ochrany. Vyjádření zájmu je platné po dobu 1 roku ode dne zaslání potvrzení o přijetí vyjádření zájmu. Cizinec může vyjádření zájmu během doby k vyjádření zájmu zrušit.

(2) Vyjádření zájmu jsou povinni provést oba manželé žijící ve společné domácnosti, přičemž každý z nich je povinen v elektronickém formuláři uvést druhého z manželů. Cizinec nebo 1 z manželů provádějící vyjádření zájmu je povinen zároveň vyjádřit zájem i za děti mladší 18 let žijící s ním ve společné domácnosti a pobývající na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou. Dále je cizinec oprávněn v elektronickém formuláři uvést i nezaopatřené zletilé dítě podle zákona o státní sociální podpoře nebo rodinného příslušníka podle § 42a odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky; podmínka osamělosti se neuplatní. Nezaopatřené zletilé dítě podle zákona o státní sociální podpoře a rodinný příslušník podle § 42a odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky mohou v elektronickém formuláři uvést rodinného příslušníka, se kterým budou společně posuzováni; je-li v elektronickém formuláři uveden rodinný příslušník, se kterým budou společně posuzováni, je vyjádření zájmu nezaopatřeného zletilého dítěte podle zákona o státní sociální podpoře nebo rodinného příslušníka podle § 42a odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky platné pouze v případě, že rodinný příslušník, se kterým budou společně posuzováni, tyto osoby také v elektronickém formuláři uvedl. Je-li vedle cizince uvedena alespoň 1 další osoba, jde o společné vyjádření zájmu a tyto osoby budou posuzovány společně.

(3) Nesplnil-li cizinec povinnost společného vyjádření zájmu, registrace zájmu zaniká, a to i zpětně, následující den po ukončení doby k vyjádření zájmu stanovené podle odstavce 6.

(4) Vyjádřením zájmu cizinec souhlasí s tím, aby Ministerstvo vnitra shromáždilo údaje uvedené v § 7r k jeho osobě a osobám mladším 18 let, za které vyjadřuje zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt.

(5) Ministerstvo vnitra vede neveřejný seznam osob, které vyjádřily zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt (dále jen „seznam zájemců“) s vyznačením možnosti provést registraci ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu (dále jen „registrace k pobytu“).

(6) Vláda stanoví nařízením dobu k vyjádření zájmu.

§ 7q

Vyznačení osob

(1) Ministerstvo vnitra v seznamu zájemců vyznačí cizince, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona a který k datu rozhodnému pro splnění podmínek k registraci k pobytu (dále jen „rozhodné datum“)

a) je držitelem platného cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky,

b) pobývá na území České republiky nepřetržitě na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou po dobu nejméně 2 let; podmínka 2 let neplatí, jde-li o osoby uvedené ve společném vyjádření zájmu (dále jen „společně registrované osoby“) mladší 18 let,

c) je podle údajů předaných Ministerstvu vnitra podle § 7r nepřetržitě nejméně po dobu 2 let přihlášen k veřejnému zdravotnímu pojištění a nemá nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění; podmínka 2 let neplatí, jde-li o společně registrovanou osobu mladší 18 let,

d) má podle údajů předaných Ministerstvu vnitra podle § 7r roční úhrnný příjem za období stanovené nařízením vlády nejméně ve výši stanovené nařízením vlády,

e) po dobu stanovenou nařízením vlády nebyl podle údajů předaných Ministerstvu vnitra podle § 7r příjemcem humanitární dávky,

f) je podle údajů předaných Ministerstvu vnitra podle § 7r poplatníkem daně z příjmů fyzických osob s příjmy

1. ze závislé činnosti, samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu nebo s ostatními příjmy a jeho základ daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období stanovené nařízením vlády je nejméně ve výši stanovené nařízením vlády,

2. ze samostatné činnosti v paušálním režimu v pásmu stanoveném nařízením vlády, jeho daň z příjmů fyzických osob za toto zdaňovací období je rovna paušální dani a částka, která se považuje za příjem, je ve výši stanovené nařízením vlády; při stanovení částky, která se považuje za příjem, vláda vychází ze stanoveného pásma paušálního režimu,

g) má nahlášeno místo pobytu na území České republiky a nejde o místo pobytu podle § 6a odst. 4 a

h) v případě, že je osobou, která v bezprostředně předcházejícím školním roce dosáhla šestého až čtrnáctého roku věku, je podle údajů předaných Ministerstvu vnitra Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 5b zákona č. 67/2022 Sb.

1. žákem školy zapsané v rejstříku škol a školských zařízení, ve které plní povinnou školní docházku, nebo

2. vzděláván podle § 42 školského zákona, jde-li o osobu s hlubokým mentálním postižením.

(2) U společně registrovaných osob se roční úhrnný příjem podle odstavce 1 písm. d) a částky podle odstavce 1 písm. f) počítají společně pro všechny společně registrované osoby.

(3) Nesplňuje-li některá ze společně registrovaných osob podmínky registrace k pobytu podle odstavce 1, platí, že podmínky registrace k pobytu nesplnila žádná ze společně registrovaných osob.

(4) Vláda stanoví nařízením dobu registrace k pobytu a rozhodné datum pro splnění podmínek k registraci k pobytu podle odstavce 1.

§ 7r

Zdroje údajů

(1) Ministerstvo vnitra za účelem vyznačení údajů podle § 7q odst. 1 zašle Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu financí a správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění údaje o cizincích, kteří k rozhodnému datu splňují podmínku podle § 7q odst. 1 písm. b), a o společně registrovaných osobách mladších 18 let pobývajících na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou.

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí zasílá Ministerstvu vnitra na jeho žádost údaj o tom, zda cizinec byl k rozhodnému datu po dobu stanovenou nařízením vlády příjemcem humanitární dávky, a údaj o jeho ročním úhrnném příjmu, pokud se nejedná o příjem ze samostatné činnosti; ročním úhrnným příjmem cizince se rozumí úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok podle evidence České správy sociálního zabezpečení.

(3) Generální finanční ředitelství zasílá Ministerstvu vnitra na jeho žádost údaj o základu daně z příjmů fyzických osob k rozhodnému datu, jde-li o poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří pobývají na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou, s příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu nebo s ostatními příjmy; dále zasílá údaj o tom, zda daň poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti je rovna paušální dani, a označení poplatníkem zvoleného pásma paušálního režimu.

(4) Správce registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění vyhodnotí splnění podmínky nepřetržitého přihlášení k veřejnému zdravotnímu pojištění po dobu nejméně 2 let podle § 7q odst. 1 písm. c) k rozhodnému datu a údaje o cizinci předá zdravotní pojišťovně, u které je cizinec pojištěn (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“).

(5) Příslušná zdravotní pojišťovna ověří splnění podmínky nepřetržitého veřejného zdravotního pojištění po dobu nejméně 2 let podle § 7q odst. 1 písm. c) a doplní údaje o tom, zda cizinec k rozhodnému datu má, nebo nemá nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(6) Příslušné zdravotní pojišťovny zasílají doplněné údaje o cizincích podle odstavce 5 Ministerstvu vnitra.

§ 7s

Registrace k pobytu

(1) Registraci k pobytu provádí cizinec starší 18 let, který pobývá na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou a je vyznačen v seznamu zájemců podle § 7q odst. 1, prostřednictvím elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra. Registraci k pobytu provádí cizinec s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace; k jinému postupu se nepřihlíží. Cizinec je povinen uvést údaje podle § 54 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(2) Cizinec provádějící registraci k pobytu je povinen společně se svou registrací k pobytu provést i registraci k pobytu společně registrovaných osob. Provádí-li cizinec společnou registraci k pobytu s nezaopatřeným zletilým dítětem, přiloží k elektronickému formuláři podle odstavce 1 elektronickou kopii dokladu o nezaopatřenosti zletilého dítěte a dokladu prokazujícího rodinné vazby mezi společně registrovanými osobami.

(3) Součástí registrace k pobytu je zaslání potvrzení o registraci k pobytu na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvedl v elektronickém formuláři. Potvrzení o registraci k pobytu obsahuje termín a adresu pracoviště Ministerstva vnitra, kam se mají cizinec a společně registrované osoby dostavit k pořízení biometrických údajů.

(4) Údaje obsažené v seznamu zájemců se podle zákona o svobodném přístupu k informacím neposkytují. Ministerstvo vnitra cizinci zpřístupní údaje o tom, zda jednotlivé podmínky k registraci k pobytu podle § 7q odst. 1 podle údajů, které byly k jeho osobě a ke společně registrovaným osobám mladším 18 let Ministerstvem vnitra shromážděny podle § 7q a 7r, splnil nebo nesplnil. Cizinci, který nesplnil podmínku podle § 7q odst. 1 písm. b), Ministerstvo vnitra zpřístupní pouze tento údaj. V případě, že cizinec má za to, že údaje v seznamu zájemců jsou nesprávné, obrací se pouze na toho, kdo údaje do seznamu zájemců předal.

§ 7t

Převzetí průkazu o povolení k pobytu

(1) Pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen strpět pořízení aktuálních biometrických údajů.

(2) Před pořízením biometrických údajů jsou cizinec a společně registrované osoby osobně povinni

a) předložit cestovní doklad,

b) předložit doklad o nezaopatřenosti zletilého dítěte, je-li mezi společně registrovanými osobami nezaopatřené zletilé dítě,

c) předložit doklady o rodinných vazbách mezi společně registrovanými osobami a

d) zaplatit správní poplatek ve výši odpovídající správnímu poplatku za přijetí žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu.

(3) Je-li mezi společně registrovanými osobami cizinec podle § 7q odst. 1 písm. h) a nezískalo-li Ministerstvo vnitra údaje o jeho školní docházce od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle § 5b zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je cizinec povinen na žádost Ministerstva vnitra doložit plnění nebo splnění povinné školní docházky anebo rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky.

(4) Doklady podle odstavců 2 a 3 cizinec předkládá v podobě podle § 55 zákona o pobytu cizinců na území České republiky; úředně ověřený překlad do jazyka českého se nevyžaduje.

(5) Nejpozději před převzetím průkazu o povolení k pobytu cizincem Ministerstvo vnitra ověří, zda byla provedena registrace k pobytu za všechny společně registrované osoby a zda cizinec a společně registrované osoby

a) pobývají od rozhodného data na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou,

b) nejsou vedeni v schengenském informačním systému jako osoby, kterým má být odepřen vstup nebo pobyt, nebo v evidenci nežádoucích osob,

c) splňují podmínku trestní zachovalosti podle § 174 zákona o pobytu cizinců na území České republiky; to neplatí, jde-li o cizince mladšího 15 let, a

d) na základě informace nebo stanoviska Policie České republiky nebo zpravodajské služby České republiky nejsou nebezpečím pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu.

(6) Je-li zjištěna překážka podle odstavce 5 před pořízením biometrických údajů, Ministerstvo vnitra cizinci a společně registrovaným osobám zruší termín pro pořízení biometrických údajů; o zrušení termínu a o tom, která překážka podle odstavce 5 byla zjištěna, Ministerstvo vnitra cizince vyrozumí na adresu jeho elektronické pošty. Zrušením termínu pro pořízení biometrických údajů registrace k pobytu cizinci a společně registrovaným osobám zaniká.

(7) Je-li na místě zjištěno nesplnění některé z povinností podle odstavců 2 a 3, Ministerstvo vnitra cizinci a společně registrovaným osobám stanoví 1 náhradní společný termín pro pořízení biometrických údajů.

(8) Předložil-li cizinec v průběhu registrace k pobytu padělané nebo pozměněné dokumenty, nesplnil-li po stanovení náhradního termínu některou z povinností podle odstavců 2 a 3 nebo byla-li zjištěna překážka podle odstavce 5 až na místě při pořízení biometrických údajů nebo před převzetím průkazu o povolení k pobytu, Ministerstvo vnitra o tom cizince na místě vyrozumí a biometrické údaje cizince ani žádné ze společně registrovaných osob nepořídí nebo průkaz o povolení k pobytu nepředá. Registrace k pobytu tímto dnem zaniká.

(9) K převzetí průkazu o povolení k pobytu Ministerstvo vnitra stanoví cizinci a společně registrovaným osobám společný termín; průkaz o povolení k pobytu se předá cizinci a společně registrovaným osobám najednou.

Zvláštní ustanovení

§ 7u

(1) Žádost o udělení dočasné ochrany cizince, který je nebo byl držitelem průkazu o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, je nepřijatelná; pro postup Ministerstva vnitra nebo Policie České republiky se § 5 odst. 2 použije obdobně. Věta první neplatí, byl-li cizinci zvláštní dlouhodobý pobyt zrušen.

(2) Pokud společně registrovaná osoba pobývala na území České republiky k rozhodnému datu na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou, ale poté již tuto podmínku nesplňovala, považuje se její opakovaná žádost o udělení dočasné ochrany za registraci k pobytu, pokud ostatní společně registrované osoby jsou držiteli průkazu o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Nesplňuje-li osoba podle věty první podmínky pro registraci k pobytu nebo pro pořízení biometrických údajů podle tohoto zákona, pokračuje Ministerstvo vnitra v řízení o udělení dočasné ochrany. Doklady podle § 7t odst. 2 písm. b) a d) a § 7t odst. 3 je cizinec povinen předložit na vyžádání.

(3) Zemřel-li cizinec před převzetím průkazu o povolení k pobytu, vyjádření zájmu nebo registrace k pobytu dnem jeho úmrtí zaniká.

(4) Zemřela-li společně registrovaná osoba před převzetím průkazu o povolení k pobytu, Ministerstvo vnitra odstraní ze společné registrace k pobytu údaje uvedené v § 7q odst. 1 k této osobě a znovu vyznačí, zda ostatní společně registrované osoby splňují podmínky podle § 7q odst. 1 písm. d) a f). Nesplňují-li nadále společně registrované osoby podmínky podle § 7q odst. 1 písm. d) a f), registrace k pobytu zaniká.

(5) Narodí-li se cizinci před převzetím průkazu o povolení k pobytu dítě, Ministerstvo vnitra narozené dítě přidá do společné registrace k pobytu a znovu vyznačí, zda společně registrované osoby splňují podmínky podle § 7q odst. 1 písm. d) a f). Nesplňují-li nadále společně registrované osoby podmínky podle § 7q odst. 1 písm. d) a f), registrace k pobytu zaniká.

§ 7v

Ustanovení zákona o evidenci obyvatel upravující přidělování rodných čísel cizincům se v případě držitele průkazu o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu nepoužijí.

§ 7w

(1) Ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky o účelu pobytu se nepoužijí.

(2) Držitel průkazu o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu není oprávněn žádat o jiný typ oprávnění k dlouhodobému pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky; to neplatí, jde-li o žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území České republiky, studia na území České republiky, vědeckého výzkumu nebo o žádost o vydání modré karty.

(3) Vydáním jiného oprávnění k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky zaniká platnost zvláštního dlouhodobého pobytu.

(4) Držitel průkazu o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu není povinen absolvovat adaptačně-integrační kurz.

(5) Ministerstvo vnitra platnost zvláštního dlouhodobého pobytu neprodlouží, pobýval-li držitel průkazu o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců a tento jeho pobyt nebyl odůvodněn závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí.

(6) Pro účely trvalého pobytu podle § 68 zákona o pobytu cizinců na území České republiky se doba pobytu na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou do doby pobytu započítává jednou polovinou podle § 68 odst. 2 písm. d) bodu 1 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

Zvláštní pravidla nabývání státního občanství

§ 7x

(1) Z důvodu ochrany bezpečnostních a zahraničně politických zájmů České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace lze státní občanství České republiky udělit fyzické osobě, která byla ke dni podání žádosti o udělení státního občanství České republiky státním občanem Ruské federace, pokud předloží doklad o pozbytí státního občanství Ruské federace.

(2) Ustanovení odstavce 1 se neuplatní

a) je-li osoba, které má být státní občanství České republiky uděleno, azylantem,

b) v případě žádosti podle § 16 zákona o státním občanství České republiky,

c) případě žádosti podle § 28 zákona o státním občanství České republiky.

(3) Ministerstvo vnitra v řízení o žádosti v případě splnění podmínek podle § 13 a 14 zákona o státním občanství České republiky před vydáním rozhodnutí vystaví žadateli podle odstavce 1 příslib udělení státního občanství České republiky, vyzve žadatele k doložení dokladu o pozbytí státního občanství Ruské federace a řízení přeruší. Pokud žadatel ve stanovené lhůtě doklad nedoloží, Ministerstvo vnitra řízení zastaví.

(4) Státní občanství České republiky nabyde na základě prohlášení osoba, která byla ke dni učinění prohlášení o nabytí státního občanství České republiky státním občanem Ruské federace, pokud předloží doklad o pozbytí státního občanství Ruské federace. Správní orgány postupují při ověřování splnění podmínek pro nabytí státního občanství České republiky prohlášením obdobně podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a) a odstavce 3.

§ 7y

(1) Řízení o žádosti o udělení státního občanství České republiky, kterou podá státní občan Ruské federace nebo která je podána za státního občana Ruské federace staršího 15 let, se přeruší dnem následujícím po dni, kdy je žádost doručena Ministerstvu vnitra postupem podle § 21 odst. 1 zákona o státním občanství České republiky.

(2) V řízení přerušeném podle odstavce 1 se pokračuje dnem následujícím po dni pozbytí účinnosti ustanovení § 2 tohoto zákona.

(3) V řízení o společné žádosti podle § 18 zákona o státním občanství České republiky přerušeném podle odstavce 1, ve kterém je účastníkem řízení i osoba, která není státním občanem Ruské federace, Ministerstvo vnitra usnesením vyloučí žádost týkající se této osoby ze společného řízení a rozhodne o ní samostatně.

(4) Ustanovení odstavce 1 se neuplatní

a) je-li osoba, které má být státní občanství České republiky uděleno, azylantem,

b) v případě žádosti podle § 16 zákona o státním občanství České republiky,

c) v případě zvláštní žádosti podle § 28 zákona o státním občanství České republiky.

(5) V řízení o prohlášení o nabytí státního občanství České republiky učiněném státním občanem Ruské federace nebo za občana Ruské federace staršího 15 let se ustanovení odstavců 1, 2 a odstavce 4 písm. a) použijí obdobně.

§ 8

Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na cizince, kterému bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které je vydáváno od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Tento cizinec se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za cizince, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona.

(2) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejdříve dne 24. února 2022, a kterému bylo následně uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které je vydáváno od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nebo jemuž byla následně udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne prvního poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky, nejdříve však ode dne 24. února 2022, do dne udělení tohoto víza nebo dočasné ochrany podle tohoto zákona považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.

(3) Dítě, které se narodilo na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejdříve dne 24. února 2022, cizinci s uděleným vízem podle odstavce 2 nebo vízem za účelem dočasné ochrany, se ode dne narození považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.

§ 9

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Pekarová Adamová v. r.

Zeman v. r.

Fiala v. r.

¹) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.

²) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob.

³) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v platném znění.

⁴) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).

⁵) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), v platném znění.