Daňové právo

Poradna: Daně z odškodnění po skončení pracovního poměru

Jaké daňové důsledky má odškodnění po ukončení pracovního poměru v České republice? Jak se s tímto odškodněním zachází z pohledu daně z příjmu jednotlivců? Existují nějaké specifické předpisy, které se na tuto situaci vztahují?

28. 11. 2025 298 zobrazení 10 rozhodnutí analyzováno

Riziko Střední

Síla precedentu Střední

Spolehlivost 74%

Analyzováno 17. 12. 2025 13:00

Krátká odpověď

Odškodnění vyplacené po skončení pracovního poměru (zejména odstupné) se v naprosté většině případů daní jako běžný příjem ze závislé činnosti, a proto podléhá dani z příjmu fyzických osob i odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Výjimky jsou velmi vzácné a týkají se převážně specifických náhrad škody.

Klíčové body

Odstupné při skončení pracovního poměru je stanoveno v §67 z. 262/2006 Sb.

Takové příjmy jsou dle §6 z. 586/1992 Sb. příjmy ze závislé činnosti a jsou zdanitelné

Sociální a zdravotní pojištění se řeší dle §6 z. 589/1992 Sb., §8 z. 589/1992 Sb. a §7 z. 48/1997 Sb.

O povaze plnění rozhoduje jeho skutečný právní titul, ne označení

Nesprávně určený právní titul plnění může znamenat další daňové povinnosti nebo sankce

Doporučení

Zkontrolujte, jak je odškodnění přesně označeno v pracovněprávních dokumentech

Ověřte, zda vám zaměstnavatel správně srazil a odvedl daň z příjmů a pojistné odvody

V případě pochybností konzultujte konkrétní situaci s daňovým poradcem

Pokud by šlo o náhradu škody nebo jiné nestandardní plnění, nechte si kvalifikaci potvrdit písemně

Uchovejte si doklady k prokázání povahy plnění (výpovědi, dohody, výplatní pásky)

Právní analýza

Shrnutí právní situace

Klient se ptá na daňové důsledky odškodnění, které obdrží po ukončení pracovního poměru v České republice. Zároveň chce vědět, jak se s takovým odškodněním, tedy například s odstupným nebo jinými souvisejícími plněními, zachází z pohledu daně z příjmu fyzických osob a zda existují specifické právní předpisy, které tuto situaci upravují.

Relevantní právní úprava

Pracovněprávní nároky na odstupné při skončení pracovního poměru stanoví zákoník práce v §67 ZP. Ten určuje, kdy a v jaké výši má zaměstnanec právo získat odstupné od zaměstnavatele. Z pohledu daní je zásadní zákon o daních z příjmů. Podle §6 ZDP jsou příjmy plynoucí v souvislosti s dřívějším pracovněprávním poměrem považovány za příjmy ze závislé činnosti – tedy za zdanitelný příjem fyzické osoby. V úvahu připadá i §10 ZDP, který upravuje tzv. ostatní příjmy, avšak pouze tehdy, pokud plnění nespadají do režimu příjmů ze závislé činnosti. Pro úplnost může zaměstnavatel řešit uznávací výdaje dle §24 ZDP. Co se týče pojistného na sociální zabezpečení, rozhodné jsou §6 z.č. 589/1992 Sb. a §8 z.č. 589/1992 Sb., pokud by vznikl povinný odvod z vyplacené částky. Ve vztahu ke zdravotnímu pojištění lze odkázat na §7 z.č. 48/1997 Sb..

Právní hodnocení

Většina typických plnění po skončení pracovního poměru – zejména odstupné dle §67 ZP – se kvalifikuje jako příjem ze závislé činnosti podle §6 ZDP. To znamená, že tento příjem podléhá dani z příjmů fyzických osob. Příjem je obvykle zdaněn již u zaměstnavatele (sražením zálohy na daň). U některých odškodnění, například náhrad škody (typicky za pracovní úraz), by mohl být daňový režim odlišný – nicméně v takových specifických případech je rozhodující konkrétní povaha plnění. Slabinou některých případů může být chybné označení plnění v dokumentaci (tj. záměna odstupného, náhrady škody nebo náhrady mzdy), což může ovlivnit posouzení daňové povinnosti.

Možné výsledky

Běžné odstupné a obdobná plnění: V naprosté většině případů proběhne zdanění jako příjmu ze závislé činnosti. Zaměstnanec obdrží částku sníženou o daň a odvody.
Spor o povahu plnění: Pokud by šlo o náhradu škody nebo jiné plnění nesouvisející se závislou činností, je možné, že příjem nebude zdaněn. O tom však rozhoduje konkrétní obsah plnění a dokumentace.
Možnost chybné kvalifikace: Pokud není jednoznačně prokázán titul plnění, může dojít k doměření daně či odvodů, případně i sankcím.

Další kroky

Identifikujte přesný druh odškodnění – odstupné, náhrada mzdy či náhrada škody
Pečlivě zkontrolujte výplatní pásky a doklady o zdanění či odvodech
V případě nejasností požadujte vysvětlení i doplnění od zaměstnavatele v písemné podobě
V situaci sporu nebo chybného zdanění kontaktujte daňového poradce
Uložte všechny podklady pro případ kontroly či budoucího dotazu správce daně

Hodnocení rizika

Střední

Faktory:
• Standardní odstupné je zdanitelné a již u něj bývá zajištěno zdanění zaměstnavatelem
• Pokud však dojde k doměření nebo přezkumu (např. záměna s náhradou škody), lze očekávat daňovou kontrolu
• Riziko penalizace vzniká hlavně při chybném označení plnění nebo neúplné dokumentaci

Možné scénáře

Postup ověření a řešení zdanění odškodnění po skončení pracovního poměru

Vyberte možnost pro zobrazení cesty

Situace Akce Výsledek

Připravené dokumenty

Na základě vaší situace jsme připravili vzorové dokumenty, které můžete použít:

Potvrzení zaměstnavatele o vyplacení odškodnění po ukončení pracovního poměru

Slouží k doložení povahy a výše odškodnění, jakož i jeho právního důvodu (např. odstupné, ušlá mzda nebo náhrada škody), což je zásadní pro správné da...

Potvrzení o vyplaceném odškodnění

Upravit a stáhnout

Žádost zaměstnavateli o vysvětlení postupu zdanění odškodnění

Slouží k formálnímu dožádání zaměstnavatele o informaci, podle jakých právních předpisů a v jaké výši byla odškodnění zdaněna/odvedena pojistná plnění...

Žádost o vysvětlení zdanění odškodnění

Upravit a stáhnout

Potvrzení o příjmech pro daňové účely (včetně odškodnění)

Slouží k účelům ročního zúčtování daně nebo přiznání k dani z příjmů fyzických osob a musí obsahovat i zvláštní plnění, jako je odškodnění, aby bylo v...

Potvrzení o zdanitelných příjmech fyzické osoby

Upravit a stáhnout

Dokumenty jsou vzorové a je třeba je upravit podle vaší konkrétní situace. Doporučujeme konzultaci s advokátem.

Klíčové skutečnosti

Dotaz na daňové důsledky odškodnění vyplaceného po ukončení pracovního poměru v ČR
Řeší se zacházení s odškodněním z pohledu daně z příjmu fyzických osob
Dotaz na existenci specifických předpisů upravujících zdanění takového odškodnění

Právní upozornění: Tato analýza má pouze informativní charakter a nenahrazuje odborné právní poradenství. Pro řešení konkrétního případu doporučujeme konzultaci s advokátem.

Právní předpisy

262/2006 Sb. Zákon zákoník práce

§67

(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
(2) Za dobu trvání pracovního poměru se pro účely odstavce 1 považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
(3) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) nebo dohodou z téhož důvodu, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
(4) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.
(5) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

§1

Tento zákon a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními, b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy a podporu vzájemných jednání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními, c) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a), e) upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění107) a některé sankce za jeho porušení. § 1a
(1) Smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, b) uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce, c) spravedlivé odměňování zaměstnance, d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
(2) Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek. § 11 Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu. § 16
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
(2) V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti ...

586/1992 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů

§6

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou a) plnění v podobě 1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, 2. funkčního požitku, b) příjmy za práci 1. člena družstva, 2. společníka společnosti s ručením omezeným, 3. komanditisty komanditní společnosti, c) odměny 1. člena orgánu právnické osoby, 2. likvidátora, d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává. a) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely, c) stanovená podle odstavce 18 v případě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona.
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, nebo b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

§10

(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, a jednotlivými druhy příjmu jsou a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, b) příjmy z úplatného převodu 1. nemovité věci, 2. cenného papíru a 3. jiné věci, c) příjmy z převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným nebo podílu komanditisty na komanditní společnosti, které nejsou představovány cenným papírem, nebo z převodu družstevního podílu, d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému, e) přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky, f) podíl 1. člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku, nebo 2. majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu, g) vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, podíl na majetku transformovaného družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění, h) výhry z 1. loterie a tomboly, 2. kursové sázky a totalizátorové hry, 3. technické hry, 4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry, 5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a 6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5,

§24

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u 1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení, 2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat; v případě vypořádání hmotného majetku při zániku práva stavby se postupuje obdobně, 3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle jiných právních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení. Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy jsou výdajem podle písmene v), c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v), d) členský příspěvek 1. právnické osobě, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštních právních předpisů, 2. právnické osobě, u níž členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti, 3. placený zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti zaměstnavatele, 4. organizaci zaměstnavatelů, nebo 5. Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, a dále pojistné hrazené zaměstnavatelem pojišťovně za pojištění rizika placení náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížení odměny) za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštního právního předpisu47a), g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů, h) plnění v podobě 1. nájemného podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za); u pachtu obchodního závodu je výdajem pouze část pachtovného, která převyšuje účetní odpisy,

589/1992 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§6

(1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí.

§8

(1) Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval.
(2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první.
(3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu58b) nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
(4) Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat pojistné, které je povinen odvádět.

48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

§7

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: a) nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;7) b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží; c) příjemce rodičovského příspěvku;7) d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění8); e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;9) f) osoby pobírající dávku státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, a členy jejich domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě, g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), h) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení; i) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;14) j) osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;15) l) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, m) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až l), n) manžele nebo registrované partnery státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manžele nebo registrované partnery vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí, o) osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 5 a 10, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, p) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území České republiky, cizince, jemuž bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky, a jeho dítě narozené na území České republiky16b), pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, q) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození, r) osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium, s) osoby poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, kterým je vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí70), pokud tyto osoby měly ke dni 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,

Judikatura

sp. zn. I. ÚS 191/06 Střední

Ústavní soud

"Obě otázky se týkají určení daňové povahy plnění souvisejícího s ukončením pracovního poměru a zda má povahu zdanitelnéh..."

sp. zn. 15 Co 219/2024-247 Střední

Krajský soud v Brně

""o zaplacení částky 768 960 Kč s příslušenstvím""

sp. zn. II. ÚS 3399/14 Střední

Ústavní soud

"Oba případy se dotýkají interpretace české legistivy týkající daní z příjmů a jejich aplikace na odškodnění po ukončení ..."

sp. zn. 11 Co 225/2025-78 Střední

Městský soud v Praze

""o 95 344 Kč s příslušenstvím.""

Relevantní právní ustanovení

262/2006 Sb. Zákon zákoník práce

§67

(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho...

§1

§ 1 Tento zákon a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními, b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy a podporu vzájemných jednání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními, c) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovně...

586/1992 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů

§6

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou a) plnění v podobě 1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, 2. funkčního požitku, b) příjmy za práci 1. člena družstva, 2. společníka společnosti s ručením omezeným, 3. komanditisty komanditní společnosti, c) odměny 1. člena orgánu právnické osoby, 2. likvidátora, d) příjmy plynoucí v souvislosti se současný...

§10

(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, a jednotlivými druhy příjmu jsou a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, b) příjmy z úplatného převodu 1. nemovité věci, 2. cenného papír...

§24

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovan...

589/1992 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§6

(1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví jinak. (2) U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí.

§8

(1) Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval. (2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, ...

48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

§7

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: a) nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;7) b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona ...

Relevantní judikatura

sp. zn. I. ÚS 191/06

Ústavní soud

Obě otázky se týkají určení daňové povahy plnění souvisejícího s ukončením pracovního poměru a zda má povahu zdanitelného příjmu; rozhodnutí Ústavního soudu nicméně zkoumá ústavní rámec a interpretaci daňových ustanovení, tedy širší kontext než standardní daňové posouzení.

sp. zn. 15 Co 219/2024-247 4. 2. 2025

Krajský soud v Brně

"o zaplacení částky 768 960 Kč s příslušenstvím"

sp. zn. II. ÚS 3399/14

Ústavní soud

Oba případy se dotýkají interpretace české legistivy týkající daní z příjmů a jejich aplikace na odškodnění po ukončení pracovního poměru; ústavněprávní povaha může poskytnout teoretické rámce pro posouzení souladu pravidel, která se na odškodnění vztahují.

sp. zn. 11 Co 225/2025-78 1. 10. 2025

Městský soud v Praze

"o 95 344 Kč s příslušenstvím."

Máte podobnou otázku?

Zeptejte se našeho AI právního asistenta a odpověď dostanete na e-mail.

Položit otázku

Poradna: Daně z odškodnění po skončení pracovního poměru

Klíčové body

Doporučení

Právní analýza

Shrnutí právní situace

Relevantní právní úprava

Právní hodnocení

Možné výsledky

Další kroky

Hodnocení rizika

Možné scénáře

Připravené dokumenty

Potvrzení zaměstnavatele o vyplacení odškodnění po ukončení pracovního poměru

Žádost zaměstnavateli o vysvětlení postupu zdanění odškodnění

Potvrzení o příjmech pro daňové účely (včetně odškodnění)

Klíčové skutečnosti

Relevantní právní ustanovení

Relevantní judikatura

Související otázky

A Czech sole proprietor, operating an e-shop, has recently started selling goods to customers in other EU member states. What are their VAT registration obligations in these other states, and what are the implications if they exceed certain thresholds under the One Stop Shop (OSS) scheme?

What is the 'solidarity surtax' in the Czech Republic, and which types of income and individuals are subject to it?

Máte podobnou otázku?