Daňové právo

Poradna: Paušální daň pro OSVČ: co potřebujete vědět

Osoba pracující jako nezávislý grafický designer, zaregistrovaná jako OSVČ v České republice, uvažuje o uplatnění paušální daně pro zjednodušení daňových povinností. Jaké podmínky a hlavní charakteristiky se vztahují k paušální dani?

29. 11. 2025 449 zobrazení 10 rozhodnutí analyzováno

Riziko Střední

Síla precedentu Střední

Spolehlivost 76%

Analyzováno 17. 12. 2025 11:00

Krátká odpověď

Pokud splňujete limity příjmů a nemáte neslučitelné příjmy nebo registraci k DPH, můžete si jako OSVČ (grafický designer) paušální daň zvolit. Jedná se o jednoduchý režim s pevně stanovenou platbou měsíčně.

Klíčové body

Paušální daň je určena pro OSVČ s příjmy ze samostatné činnosti (například grafický design).

Podmínkou je splnění příjmových limitů a absence neslučitelných příjmů nebo plátcovství DPH.

Paušální daň výrazně zjednodušuje daňovou a odvodovou administrativu.

Výhodnost režimu závisí na výši nákladů a dalších individuálních okolnostech.

Některé právní situace mohou nadále vyžadovat prokazování reálných příjmů a nákladů.

Doporučení

Ověřte, zda vaše celkové příjmy odpovídají aktuálnímu limitu paušálního režimu dle [[§7a|586/1992]].

Prověřte, zda nejste, nebo nebudete povinně registrováni k DPH.

Před volbou režimu zvažte strukturu vašich příjmů – další příjmy z kapitálu, nájmu či zaměstnání mohou mít vliv.

Promyslete, zda v budoucnu nebudete potřebovat prokazovat skutečné náklady – paušální daň tuto možnost omezuje.

Sdělte svoji volbu správci daně v zákonné lhůtě a sledujte administrativní postupy.

Právní analýza

Shrnutí právní situace

Klient, který působí jako nezávislý grafický designer a je registrovaný jako OSVČ v České republice, zvažuje přechod na paušální daňový režim kvůli zjednodušení daňových povinností. Klíčovou otázkou je, zda splňuje zákonné podmínky pro vstup do tohoto režimu a jaké jsou hlavní charakteristiky tohoto typu zdanění.

Relevantní právní úprava

Příjmy klienta z grafického designu spadají mezi příjmy ze samostatné činnosti, a to podle §7 ZDP. Klient si u těchto příjmů může zvolit uplatnění paušálních výdajů, nebo přejít na zvláštní režim paušální daně. Institut paušální daně upravuje §7a ZDP. Podle tohoto ustanovení je daň poplatníka v paušálním režimu rovna paušální dani, pokud splní předepsané limity příjmů, nemá jiné neslučitelné příjmy nad předepsané limity, není plátcem DPH ani společníkem veřejné obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti. Dále je při správě paušální daně zásadní dodržovat ohlašovací povinnost správci daně, jak stanoví §38 z.č. 280/2009 Sb., a v případě opravy údajů postupovat podle §142 z.č. 280/2009 Sb.. Klienta se týkají také povinnosti k pojistnému na sociální a zdravotní pojištění dle §6 z.č. 589/1992 Sb. a §5 z.č. 48/1997 Sb..

Právní hodnocení

Silnou stránkou přechodu na paušální daň je výrazné zjednodušení daňové administrativy – klient odvádí jednu pevnou částku, která zahrnuje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. To znamená omezení nutnosti vést podrobné účetnictví či řešit složité výpočty. Pro vstup však musí být splněny přesné podmínky, zejména hranice příjmů a omezení týkající se dalších druhů příjmů a plátcovství DPH. Slabou stránkou může být nižší flexibilita: pokud má klient vyšší reálné náklady než uznávaný paušál, nemusí být tento režim výhodný. Také pro účely prokazování skutečných příjmů nebo výdajů (např. u úvěru, v soudním sporu apod.) nemusí paušální částky odpovídat ekonomické realitě.

Možné výsledky

Pravděpodobné scénáře jsou dva. V případě splnění všech zákonných podmínek klient bez problémů vstoupí do paušálního režimu a jeho daňová administrativa se zjednoduší, což mu ušetří čas i peníze. Pokud by však byl například povinen k registraci k DPH, překročil by příjmové limity nebo měl další neslučitelné příjmy, správce daně jeho žádost odmítne a klient musí zůstat u klasického způsobu stanovení daně. Soudy v obdobných případech většinou akceptují použití paušální daně, pokud byly splněny formální zákonné podmínky, ale upozorňují, že paušální režim má význam zejména pro daňovou administrativu, nikoli např. pro prokazování výše zisku v jiných právních vztazích.

Další kroky

Zkontrolujte výši svých rozhodných příjmů za předchozí rok.
Získejte informace o případné registraci k DPH – pokud ji zvažujete nebo již překračujete limit, paušální režim nebude možný.
Seznamte se s podáním oznámení vůči správci daně v souladu s [[§38|280/2009]].
Porovnejte, zda by pro vás nebylo výhodnější zůstat u paušálních výdajů dle [[§7|586/1992]], pokud máte vyšší náklady.
Důsledně uschovejte doklady potvrzující vstup do režimu a případně evidujte reálné příjmy pro jiné než daňové účely.

Hodnocení rizika

Střední

Faktory:
• Překročení příjmového limitu (ztráta nároku na režim)
• Neplnění oznamovací povinnosti správci daně
• Nesprávný výpočet pojistného při zvláštních situacích
• Riziko potřeby prokázat skutečné příjmy v jiném právním vztahu (např. úvěr, spor)

Možné scénáře

Vstup OSVČ do režimu paušální daně

Vyberte možnost pro zobrazení cesty

Situace Akce Výsledek

Připravené dokumenty

Na základě vaší situace jsme připravili vzorové dokumenty, které můžete použít:

Oznámení správci daně o vstupu do paušálního režimu OSVČ

Slouží k oznámení finančnímu úřadu, že OSVČ uplatňuje od následujícího roku režim paušální daně podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. ...

Oznámení o vstupu do paušálního režimu

Upravit a stáhnout

Čestné prohlášení OSVČ o splnění podmínek pro režim paušální daně

Zjednodušený dokument pro interní účely, kterým OSVČ deklaruje, že splňuje zákonné podmínky pro vstup do paušálního režimu, například limity příjmů či...

Čestné prohlášení ke splnění podmínek paušální daně

Upravit a stáhnout

Dokumenty jsou vzorové a je třeba je upravit podle vaší konkrétní situace. Doporučujeme konzultaci s advokátem.

Klíčové skutečnosti

OSVČ v České republice
Nezávislý grafický designer
Zvažuje uplatnění paušální daně pro zjednodušení daňových povinností
Dotaz na podmínky a hlavní charakteristiky paušální daně

Právní upozornění: Tato analýza má pouze informativní charakter a nenahrazuje odborné právní poradenství. Pro řešení konkrétního případu doporučujeme konzultaci s advokátem.

Právní předpisy

586/1992 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů

§7

(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjem ze živnostenského podnikání, c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
(2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále a) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, c) příjem z výkonu nezávislého povolání.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33.
(4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.
(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
(6) Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).
(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč, b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč, c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč, d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

§7a

(1) Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období a) rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu 1. nepřesáhl, nebo 2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu, b) vedle rozhodných příjmů má pouze 1. příjmy od daně osvobozené, 2. příjmy, které nejsou předmětem daně, 3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a 4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč, c) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a d) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.
(2) Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník a) splňuje podmínky podle odstavce 1, b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a c) do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období 1. zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo 2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu.
(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na poplatníka, který v posledním kalendářním měsíci zdaňovacího období zemřel nebo ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, hledí jako na poplatníka, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem tohoto zdaňovacího období.
(4) Pro účely odstavců 1 a 2 se za příjem ze samostatné činnosti považuje také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmů, zařazen v obchodním majetku.
(5) Daň se nerovná paušální dani, pokud poplatník podle odstavce 1 nebo 2, který je daňovým rezidentem České republiky, vyloučí dvojí zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí v daňovém přiznání.

§38

Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů
(1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, 1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna, 2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje, b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, 1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo 2. jednotným kurzem.
(2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36, se použije pro přepočet na českou měnu kurz pro přepočet daně pro den připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.
(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy plynoucí v cizí měně, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně pro přepočet na českou měnu kurz použitý v účetnictví nebo kurz pro přepočet daně, není-li kurz použitý v účetnictví uplatnitelný pro přepočet toho příjmu na českou měnu. Obdobně se postupuje při přepočtu příjmu plynoucího v cizí měně, ze kterého se sráží zajištění daně, na českou měnu.
(4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a pro účely ročního zúčtování se použije kurz pro přepočet daně pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.
(5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.
(6) Není-li k cizí měně Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, za kurz pro přepočet daně se považuje kurz a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k cizí měně, nebo b) vyhlášený k euru nebo americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro cizí měnu, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru.
(7) Jednotným kurzem se pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášený...

280/2009 Sb. Zákon daňový řád

§38

(1) Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna dát podnět nejblíže nadřízenému správci daně v případě, že správce daně nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože a) marně uplynula zákonem stanovená lhůta, v níž měl správce daně provést úkon, b) neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu při správě daní obvyklá, nebo c) nevydal rozhodnutí bezodkladně poté, co došlo k shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí.
(2) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, lze podnět dát, jestliže správce daně nevydal rozhodnutí, ačkoli uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy byl učiněn vůči osobě, která podala podnět, nebo touto osobou poslední úkon v řízení, kterého se předpokládaná nečinnost týká.
(3) Nejblíže nadřízený správce daně podnět prověří, a pokud je důvodný, přikáže nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení správci daně, aby zjednal nápravu. Nezjedná-li správce daně nápravu do 30 dnů od přijetí tohoto příkazu, bezodkladně zjedná nápravu nejblíže nadřízený správce daně a o provedených opatřeních vyrozumí osobu, která podala podnět.
(4) Neshledá-li nejblíže nadřízený správce daně podnět důvodným, odloží jej a osobu, která podala podnět, o tom vyrozumí do 30 dnů s uvedením důvodů. Je-li důvodem odložení podnětu to, že správce daně dosud neshromáždil podklady potřebné k rozhodnutí, uvede ve vyrozumění i informaci o tom, které podklady dosud chybí.

§142

(1) Do uplynutí lhůty pro podání vyúčtování nebo do doby, než správce daně pravomocně stanoví za určitá období daň plátci daně k přímé úhradě, je plátce daně povinen podat k již podanému hlášení následné hlášení, pokud zjistí, že dosud ohlášené údaje nebyly správné; v tomto hlášení plátce daně vyznačí změny a rozdíly oproti již podanému hlášení a uvede původní den splatnosti opravovaných částek.
(2) Jsou-li dány důvody pro podání následného hlášení, je plátce daně povinen podat toto následné hlášení ve lhůtách podle § 141 odst. 1. Pokud je s následným hlášením spojena i povinnost odvést daň, je plátce daně povinen uhradit tuto daň ve stejných lhůtách.
(3) Pokud má podané následné hlášení za následek snížení odvedené daně, správce daně rozhodnutím potvrdí toto snížení a současně je předepíše do evidence daní.

589/1992 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§6

(1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí.

48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

§5

§39

Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva Hrazenou službou je i prohlídka zemřelého pojištěnce, pitva, přeprava k pitvě k nejbližšímu smluvnímu poskytovateli, který je schopen určený druh pitvy podle Listu o prohlídce zemřelého provést, a přeprava z pitvy do místa, kde ke smrti došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li toto místo stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazenou službou není anatomická pitva a soudní pitva a přeprava k takovýmto pitvám a z nich. § 39a Stanovení maximálních cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely
(1) O maximálních cenách hromadně vyráběných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, o nichž je podle cenového výměru stanoven tento způsob regulace cen, rozhoduje Ústav.
(2) Ústav stanoví maximální cenu výrobce, s výjimkou postupů podle odstavců 4 až 6, ve výši a) průměru cen výrobce posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ze 3 členských států Evropské unie, s výjimkou Bulharska, České republiky, Estonska, Lucemburska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Kypru a Malty (dále jen „země referenčního koše“), které mají nejnižší cenu posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, je-li posuzovaný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely na trhu nejméně ve 3 zemích referenčního koše, b) ceny výrobce léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 zdravotní pojišťovnou s držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozcem nebo tuzemským výrobcem potraviny pro zvláštní lékařské účely, dovozcem nebo předkladatelem specifického léčebného programu, je-li ujednání uzavřeno na dobu alespoň 1 roku s výpovědní lhůtou nejméně 3 měsíce pro všechny dodávky léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh České republiky, a nelze-li postupovat podle písmene a), c) ceny výrobce nejbližšího terapeuticky porovnatelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zjištěné v zemích referenčního koše nebo v České republice, nelze-li postupovat podle písmen a) a b). Je-li nejbližší terapeuticky porovnatelný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely dostupná v České republice, pak se použije nejnižší cena výrobce nejbližší velikosti balení zjištěná v České republice; pokud u takového terapeuticky porovnatelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ...

Judikatura

sp. zn. I. ÚS 1829/23 Střední

Ústavní soud

"Oba případy se dotýkají právních rámců daně z příjmů OSVČ a zvažují dopady volby daňového režimu na práva a povinnosti j..."

sp. zn. 26 C 42/2025-38 Střední

Obvodní soud pro Prahu 2

""o zaplacení 27 189,50 EUR s příslušenstvím.""

Relevantní právní ustanovení

586/1992 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů

§7

(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjem ze živnostenského podnikání, c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. (2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále a) příjem z užití nebo po...

§7a

(1) Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období a) rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu 1. nepřesáhl, nebo 2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu, b) vedle rozhodných příjmů má pouze 1. příjmy od daně osvobozené, 2. příjmy,...

§38

§ 38 Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů (1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, 1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna, 2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná...

280/2009 Sb. Zákon daňový řád

§38

(1) Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna dát podnět nejblíže nadřízenému správci daně v případě, že správce daně nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože a) marně uplynula zákonem stanovená lhůta, v níž měl správce daně provést úkon, b) neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu při správě daní obvyklá, nebo c) nevydal rozhodnutí bezodkladně poté, co došlo k shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí. (2) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, lz...

§142

(1) Do uplynutí lhůty pro podání vyúčtování nebo do doby, než správce daně pravomocně stanoví za určitá období daň plátci daně k přímé úhradě, je plátce daně povinen podat k již podanému hlášení následné hlášení, pokud zjistí, že dosud ohlášené údaje nebyly správné; v tomto hlášení plátce daně vyznačí změny a rozdíly oproti již podanému hlášení a uvede původní den splatnosti opravovaných částek. (2) Jsou-li dány důvody pro podání následného hlášení, je plátce daně povinen podat toto následné hlá...

589/1992 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§6

(1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví jinak. (2) U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí.

48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

§5

§ 5

§39

§ 39 Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva Hrazenou službou je i prohlídka zemřelého pojištěnce, pitva, přeprava k pitvě k nejbližšímu smluvnímu poskytovateli, který je schopen určený druh pitvy podle Listu o prohlídce zemřelého provést, a přeprava z pitvy do místa, kde ke smrti došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li toto místo stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazenou službou není anatomická pitva a soudní pitva a přeprava k takovýmto pitvám a z nich. § 39a Stanovení ...

Relevantní judikatura

sp. zn. I. ÚS 1829/23

Ústavní soud

Oba případy se dotýkají právních rámců daně z příjmů OSVČ a zvažují dopady volby daňového režimu na práva a povinnosti jednotlivců; oba vyžadují úvahu nad tím, jak zákon a jeho výklad ovlivňují praxi podnikání a daňovou compliance.

sp. zn. 26 C 42/2025-38 8. 7. 2025