Ostatní

Poradna: Jak získat sociální dávky při bezprácnosti?

Jednoho dne jsem se ocitl v situaci, kdy jsem sdílel bydlení s A, kdo měl na starosti nájemní smlouvu pod našimi jmény. Ačkoli nájemné platila výhradně ona, já se podílel na jeho úhradě. Vzhledem k tomu, že jsem momentálně bez práce a podpora v nezaměstnanosti se mi brzy vyčerpá, začínám mít obavy o svou budoucnost. Můžete mi poradit, jaké kroky podniknout, abych mohl požádat o sociální dávky, když nebude mít žádný příjem?

12. 11. 2025 140 zobrazení 7 rozhodnutí analyzováno

Riziko Střední

Síla precedentu Střední

Spolehlivost 78%

Analyzováno 16. 12. 2025 05:01

Krátká odpověď

Pokud po skončení podpory nebudete mít žádný příjem, můžete za určitých podmínek žádat o sociální dávky v hmotné nouzi – klíčové je být veden v evidenci Úřadu práce a doložit Vaši účast na platbě nájmu (nebo jeho části).

Klíčové body

Musíte být veden v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Vaše nárok na dávky závisí na výši příjmu všech společně posuzovaných osob a doložení nákladů na bydlení.

Je důležité doložit, že se podílíte na úhradě nájmu alespoň zčásti (nejlépe písemně nebo převodem).

Majetkové poměry (například vyšší úspory) mohou ovlivnit posouzení nároku na dávky.

Nástupem do evidence ÚP a podáním žádosti o dávku včas minimalizujete prodlevy.

Doporučení

Co nejdříve se znovu zaregistrujte jako uchazeč o zaměstnání u Úřadu práce, pokud v evidenci nejste.

Připravte a uchovávejte důkazy o svém přispívání na nájem – ideálně bankovní převody, případně čestná prohlášení.

Ověřte, zda jste na nájemní smlouvě veden jako spolunájemce, případně mezi Vámi a A sepište alespoň jednoduchou dohodu o spolubydlení a úhradě nákladů.

Při podání žádosti o dávky pravdivě vyplňte údaje o svých i společných příjmech a majetku.

Pokud úřad žádá doplnění informací, vždy včas spolupracujte, abyste neohrozil vyřízení Vaší žádosti.

Právní analýza

Shrnutí právní situace

Vaše situace spočívá v tom, že sdílíte bydlení s osobou A, na jejíž jméno je vedena nájemní smlouva, a zatímco A dosud hradila nájemné (na kterém jste se podílel), nyní jste bez zaměstnání a podpora v nezaměstnanosti brzy skončí. Zajímají Vás možnosti získání sociálních dávek, zejména v případě, že Vám již nebude plynout žádný příjem. Hlavní právní otázky se týkají určení, zda splňujete podmínky hmotné nouze, budete-li moci žádat příspěvek na živobytí či další pomoc, a jak správně doložit své poměry v související dávkové agendě.

Relevantní právní úprava

K posouzení Vaší situace je klíčový zákon o pomoci v hmotné nouzi. Podle §2 z.č. 111/2006 Sb. se při posuzování nároku na dávku zjišťují nejen Vaše příjmy a majetkové poměry, ale i poměry dalších osob, které s Vámi žijí a jsou posuzovány společně dle zákona o životním a existenčním minimu. Hmotná nouze nastává tehdy, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení Váš příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí (či existenčního minima), nebo příjem nestačí zabezpečit odůvodněné náklady na bydlení a nemůžete si ho navýšit vlastním přičiněním.

Zásadní je ustanovení §3 z.č. 111/2006 Sb., podle kterého osobou v hmotné nouzi není zejména ten, kdo není veden v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, pokud není splněna některá ze zákonem vyjmenovaných výjimek. K žádosti se posuzuje aktuální a rozhodné období třech měsíců, případně období odpovídající výraznému poklesu příjmů (§10 z.č. 111/2006 Sb.).

Vaše postavení nájemce či spolunájemce se odvíjí od občanského zákoníku, jehož obecná pravidla (§1 OZ, §2214 OZ) definují i aspekty soužití a dokládání plateb na bydlení.

Právní hodnocení

Silné stránky: Po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti je možné, že splníte podmínky pro uznání hmotné nouze a získání sociálních dávek (typicky příspěvku na živobytí, případně doplatku na bydlení). Za předpokladu, že budete veden v evidenci Úřadu práce a doložíte, že skutečně přispíváte na bydlení (například bankovním převodem nebo prohlášením), lze reálně nárok uplatnit.

Slabé stránky: Problém může nastat při prokazování společného posuzování osob (zejména pokud není jasné, zda jste formálně spolunájemce nebo pouze spolubydlící), případně pokud budete vše platit hotově bez dokladů. Úřad práce potřebuje jasné důkazy o Vaší účasti na úhradě nákladů na bydlení. Také pokud máte jmění či úspory, může to nárok na dávky ovlivnit.

Možné výsledky

Scénáře vývoje:

Nárok na dávky uznán: Pokud budete veden v evidenci ÚP a prokážete nedostatek příjmů i svou spoluúčast na úhradě nákladů bydlení, s velkou pravděpodobností Vám vznikne nárok na některou z dávek hmotné nouze.
Nárok zamítnut: Pokud neprokážete účast na úhradě nájmu nebo nebudete v evidenci ÚP, může být žádost zamítnuta.
Doplnění žádosti: Často se stává, že budete muset dokládat dodatečné podklady k prokázání skutečného postavení v domácnosti, příjmů a nákladů.

Soudy běžně posuzují, zda žadatel skutečně splňuje podmínky hmotné nouze jak po příjmové, tak i po majetkové stránce, s důrazem na transparentnost ohledně nákladů na bydlení a společně posuzované osoby.

Další kroky

Zaregistrujte se (nebo zůstaňte) v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce.
Shromažďujte a archivujte veškeré důkazy o příspěvcích na nájem či platby spojené s bydlením.
Připravte si doklady o trvalém pobytu a případně dohodu se spolubydlící, která upřesňuje podíl na nákladech.
Přehledně zdokumentujte své příjmy, majetek a předložte je při žádosti o dávku.
Požádejte o konkrétní sociální dávky (žádost lze podat na ÚP, formuláře jsou dostupné online).

Hodnocení rizika

Střední

Faktory:
• Riziko zamítnutí žádosti při nedoložení úhrady nákladů nebo absence evidence u ÚP.
• Možnost zpochybnění okruhu společně posuzovaných osob (není-li vztah zřejmý z nájemní smlouvy).
• Potenciální problém při prokazování příjmů a majetku, pokud informace nejsou úplné.
• Komplikace může způsobit výše úspor nebo dalších příjmů.

Možné scénáře

Postup při žádosti o sociální dávky po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti

Vyberte možnost pro zobrazení cesty

Situace Akce Výsledek

Připravené dokumenty

Na základě vaší situace jsme připravili vzorové dokumenty, které můžete použít:

Dohoda o spolubydlení a podílu na úhradě nájmu a služeb

Jednoduchá písemná dohoda mezi spolubydlícími, která jasně vymezuje podíl jednotlivce na nákladech spojených s bydlením; může sloužit jako důkaz pro Ú...

Dohoda o spolubydlení a úhradě nákladů

Upravit a stáhnout

Žádost o poskytnutí příspěvku na bydlení (formulář Úřadu práce)

Oficiální formulář k podání žádosti o sociální dávky na zajištění úhrady nákladů spojených s bydlením při nízkých příjmech; slouží k posouzení nároku ...

Žádost o příspěvek na bydlení

Upravit a stáhnout

Čestné prohlášení o úhradě části nájemného a služeb

Čestné prohlášení o pravidelných příspěvcích na nájem a služby spojené s bydlením, vhodné k doložení skutečných nákladů v případech, kdy není formální...

Čestné prohlášení o příspěvku na nájem

Upravit a stáhnout

Dokumenty jsou vzorové a je třeba je upravit podle vaší konkrétní situace. Doporučujeme konzultaci s advokátem.

Klíčové skutečnosti

Tazatel sdílí bydlení s osobou A, která má na starosti nájemní smlouvu vedenou na jejich jména
Nájemné platí výhradně A, tazatel se na úhradě podílí
Tazatel je aktuálně bez práce
Podpora v nezaměstnanosti se brzy vyčerpá
Tazatel chce vědět, jak požádat o sociální dávky při absenci příjmu

Právní upozornění: Tato analýza má pouze informativní charakter a nenahrazuje odborné právní poradenství. Pro řešení konkrétního případu doporučujeme konzultaci s advokátem.

Právní předpisy

111/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi

§2

(1) Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu2), pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí (§ 24), nebo b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1 písm. a) částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení (§ 34) a služeb s bydlením bezprostředně spojených (dále jen „odůvodněné náklady na bydlení“), přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo.
(3) Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví.
(4) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se pro účely tohoto zákona rozumí zejména a) živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie, b) jiná událost, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb.
(5) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, nebo c) na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí59).
(6) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména a) je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

§3

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné nouzi není osoba, která a) není v pracovním nebo obdobném vztahu, popřípadě nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, s výjimkou osoby, která je 1. starší 68 let, 2. poživatelem starobního důchodu, 3. invalidní ve třetím stupni, 4. osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení, 5. osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc17a); je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec, 6. poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), 7. nezaopatřeným dítětem, 8. uznána dočasně práce neschopnou, 9. práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, 10. zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti70), b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání3) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti4), a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí, c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (§ 11), d) je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle zákona o důchodovém pojištění60), e) je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložen správní trest podle zákona upravujícího přestupky, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu, f) nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá, g) je osobou, které podle zvláštního právního předpisu5c) nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši, h) je osobou, které byla dávka odejmuta podle § 45 odst. 2 nebo § 49 odst. 5, nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmuta.
(2) Je-li osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až e), g) nebo h) osobou společně posuzovanou podle § 2 odst. 1, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně; k této osobě se přihlíží též při stanovení výše dávky, s výjimkou stanovení výše příspěvku na živobytí podle § 23 písm. b). Za společně posuzovanou osobu podle věty první se pro účely zjištění nároku na dávku považuje též osoba, která není oprávněnou osobou.

§10

(1) Aktuálním kalendářním měsícem se rozumí v případě podání žádosti o dávku kalendářní měsíc, ve kterém byla podána žádost o dávku, a v průběhu poskytování dávky kalendářní měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky.
(3) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, je období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci.
(4) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje, zda občan členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník není neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi, je aktuální kalendářní měsíc.
(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťují příjem, sociální a majetkové poměry v případě podání žádosti o jednorázovou dávku, je období aktuálního měsíce a 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud by nebylo s ohledem na účel, pro který má být jednorázová dávka poskytnuta, spravedlivé požadovat zjišťování a hodnocení příjmů, sociálních a majetkových poměrů za období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci, může krajská pobočka Úřadu práce určit, že bude příjem, sociální a majetkové poměry zjišťovat a hodnotit za období aktuálního kalendářního měsíce.
(6) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek a) v případě podání žádosti o opakující se dávku, je aktuální kalendářní měsíc, b) v průběhu poskytování opakující se dávky, je kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu kalendářnímu měsíci, s výjimkou zjišťování odůvodněných nákladů na bydlení, kdy je rozhodným obdobím aktuální kalendářní měsíc, c) v případě podání žádosti o jednorázovou dávku, je aktuální kalendářní měsíc.
(7) Pokud v případě podání žádosti o dávku dochází k podstatnému poklesu příjmů alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob, má se za to, že se jedná o podstatný pokles příjmů všech společně posuzovaných osob.

89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník

§1

(1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.
(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

§2214

435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti

§2

Státní politika zaměstnanosti
(1) Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména a) zabezpečování práva na zaměstnání, b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí.
(2) Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů.
(3) Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), b) Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“)75). § 20
(1) Fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání a) které zakládá povinnost ...

§33

Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání
(1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Krajská pobočka Úřadu práce přistupuje k uchazečům o zaměstnání individuálně, přičemž komplexně posuzuje jejich schopnosti a možnosti uplatnění na trhu práce, a to zejména ve vztahu k jejich kvalifikaci, dosavadní délce doby zaměstnání, dovednostem, motivaci a výsledkům vyplývajícím z poskytnutého poradenství.
(2) Zvýšená péče se věnuje fyzickým osobám, které ji vzhledem ke svým specifickým potřebám a situaci, v níž se nacházejí, potřebují, a to s ohledem na stupeň jejich profilace na trhu práce. Osobu se specifickými potřebami zařadí do stupně profilace krajská pobočka Úřadu práce. § 33a
(1) Osobou se specifickými potřebami, která se zařazuje do prvního stupně profilace osob na trhu práce, je fyzická osoba, která je a) osobou pečující o dítě mladší než 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí podle § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře, b) osobou osobně pečující o fyzickou osobu, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s touto osobou trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, c) osobou, která nedosáhla žádného ze stupňů středního vzdělání, d) osobou, která dosáhla alespoň 55 let, e) osobou do 2 let po ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání [§ 5 písm. d)], f) vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, g) osobou mladší 26 let, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 3 měsíce, nebo h) osobou, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana.
(2) Osobou se specifickými potřebami, která se zařazuje do druhého stupně profilace osob na trhu práce, je fyzická osoba, a) která je osobou se zdravotním postižením podle § 67, b) která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 24 měsíců, c) která byla v posledních 24 měsících vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v součtu alespoň 12 měsíců a která současně 1. pečuje o dítě mladší než 10 ...

§34

Zaměstnavatel získává zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci krajské pobočky Úřadu práce, od které může vyžadovat informace o situaci na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při výběru vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání nebo za pomoci agentury práce.

117/1995 Sb. Zákon o státní sociální podpoře

§2

Dávky státní sociální podpory jsou a) rodičovský příspěvek, b) porodné a c) pohřebné. § 2a Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou a) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), b) Ministerstvo práce a sociálních věcí. § 2b
(1) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností: a) přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce, b) poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona.
(2) K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.
(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách.
(4) Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů80) obdobně.

Judikatura

sp. zn. I. ÚS 625/03 Střední

Ústavní soud

"Oba případy se dotýkají sociálního zabezpečení a práva na sociální dávky, a vyžadují porozumnění tomu, jak zákonné a úst..."

sp. zn. 9 C 138/2025-21 Střední

Okresní soud v Táboře

"Oba případy se dotýkají posuzování a případné změny finančních závazků mezi osobami v rámci soužití/rodiny, a to prostře..."

sp. zn. 24 C 181/2020-362 Střední

Obvodní soud pro Prahu 8

""o zaplacení 366 131 Kč s přísl.""

Relevantní právní ustanovení

111/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi

§2

(1) Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu2), pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst...

§3

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné nouzi není osoba, která a) není v pracovním nebo obdobném vztahu, popřípadě nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, s výjimkou osoby, která je 1. starší 68 let, 2. poživatelem starobního důchodu, 3. invalidní ve třetím stup...

§10

(1) Aktuálním kalendářním měsícem se rozumí v případě podání žádosti o dávku kalendářní měsíc, ve kterém byla podána žádost o dávku, a v průběhu poskytování dávky kalendářní měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky. (3) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, je období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci. (4) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje, zda občan členského...

89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník

§1

(1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. (2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

§2214

§ 2214

435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti

§2

§ 2 Státní politika zaměstnanosti (1) Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména a) zabezpečování práva na zaměstnání, b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro...

§33

§ 33 Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Krajská pobočka Úřadu práce přistupuje k uchazečům o zaměstnání individuálně, přičemž komplexně posuzuje jejich schopnosti a možnosti uplatnění na trhu práce, a to zejména ve vztahu k jejich kvalifikaci, dosavadní délce doby zaměstnání, dovednostem, motivaci a výsledkům vyplýva...

§34

§ 34 Zaměstnavatel získává zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci krajské pobočky Úřadu práce, od které může vyžadovat informace o situaci na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při výběru vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání nebo za pomoci agentury práce.

117/1995 Sb. Zákon o státní sociální podpoře

§2

§ 2 Dávky státní sociální podpory jsou a) rodičovský příspěvek, b) porodné a c) pohřebné. § 2a Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou a) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), b) Ministerstvo práce a sociálních věcí. § 2b (1) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí veřejnoprávní s...

Relevantní judikatura

sp. zn. I. ÚS 625/03

Ústavní soud

Oba případy se dotýkají sociálního zabezpečení a práva na sociální dávky, a vyžadují porozumnění tomu, jak zákonné a ústavní rámce určují oprávněnost a postupy při poskytování podpory osobám s nízkými či žádnými příjmy.

sp. zn. 9 C 138/2025-21 9. 9. 2025

Okresní soud v Táboře

Oba případy se dotýkají posuzování a případné změny finančních závazků mezi osobami v rámci soužití/rodiny, a to prostřednictvím právních mechanismů (soudní úprava či nároky na sociální dávky).

sp. zn. 24 C 181/2020-362 30. 7. 2024

Obvodní soud pro Prahu 8

"o zaplacení 366 131 Kč s přísl."

Máte podobnou otázku?

Zeptejte se našeho AI právního asistenta a odpověď dostanete na e-mail.

Položit otázku

Poradna: Jak získat sociální dávky při bezprácnosti?

Klíčové body

Doporučení

Právní analýza

Shrnutí právní situace

Relevantní právní úprava

Právní hodnocení

Možné výsledky

Další kroky

Hodnocení rizika

Možné scénáře

Připravené dokumenty

Dohoda o spolubydlení a podílu na úhradě nájmu a služeb

Žádost o poskytnutí příspěvku na bydlení (formulář Úřadu práce)

Čestné prohlášení o úhradě části nájemného a služeb

Klíčové skutečnosti

Relevantní právní ustanovení

Relevantní judikatura

Související otázky

Bydlím společně v bytě s osobou A, na kterou je napsaná nájemní smlouva. Budu mít nárok na sociální dávky, když jsem nezaměstnaný a končí mi podpora v nezaměstnanosti?

Mám nájemní smlouvu na dobu určitou, která brzy skončí. Majitel mi řekl, že chce smlouvu ukončit a byt prodat. Mám nárok na prodloužení smlouvy nebo nějakou kompenzaci?

I am considering fostering a child in the Czech Republic. What are the legal requirements and the general process for becoming a foster parent?

Máte podobnou otázku?