(1) Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 180 dnů. Stejná lhůta platí i pro vydání rozhodnutí o rozkladu. Tato lhůta počíná běžet prvním dnem následujícím po dni podání rozkladu.
(2) Návrh osoby vykonávající komunikační činnost na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně.
(5) Pro doručování v řízení podle odstavců 1 až 4 se obdobně použijí ustanovení zvláštního zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58).
(5) K řešení sporu podle odstavce 2, s výjimkou sporů ze smluv se spotřebitelem, lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
(7) V rámci oznámení o zahájení řízení o sporu podle odstavce 1 zahajovaného na návrh spotřebitele Úřad informuje strany sporu vhodným způsobem o právu na právní pomoc a o tom, že nemají povinnost právního zastoupení. Podáním návrhu spotřebitel souhlasí s právními účinky výsledku řešení sporu v rozsahu informace zveřejněné nebo jemu poskytnuté Úřadem podle jiného právního předpisu66).
(8) Úřad nerozhoduje spory podle odstavců 1 a 3 zahájené na návrh účastníka, popřípadě uživatele, v případě, že se jedná o spor týkající se koncového zařízení v balíčku podle § 63c nebo spor ze spotřebitelského úvěru, nejde-li o spory podle § 129a.