(1) Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.
(4) V písemné zprávě pro osvobození insolvenční správce uvede, zda dlužník řádně plnil všechny podstatné povinnosti podle tohoto zákona a zda doporučuje rozhodnout o osvobození podle § 414, prodloužit průběh oddlužení nebo zrušit schválené oddlužení a z jakých důvodů. Do uplynutí 2 měsíců od předložení zprávy pro osvobození lze navrhnout prodloužení průběhu oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení. K později podaným návrhům se nepřihlíží. Po uplynutí této lhůty insolvenční soud rozhodne o včas podaných návrzích bez zbytečného odkladu.
(5) Insolvenční správce zřizuje v každém insolvenčním řízení zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva za účelem odděleného vedení majetku náležícího do majetkové podstaty.
(7) Obsah požadavků na plnění povinností insolvenčního správce podle odstavců 1 a 2, § 31 odst. 6, § 136 odst. 6, § 246 odst. 1, § 313 odst. 2, § 371, § 373 odst. 2, § 383 odst. 1, § 385 odst. 2 a § 430a odst. 1 stanoví prováděcí právní předpis.