Zákon č. 240/2013 Sb. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech

(1) Depozitářem zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát a do nějž jsou nabízeny investice v České republice, může být pouze

a) zahraniční osoba,

1. která má sídlo nebo pobočku v domovském státě tohoto fondu,

2. která dodržuje pravidla obezřetnosti podle práva státu, ve kterém má sídlo,

3. která podléhá dohledu ve státě, ve kterém má sídlo,

4. jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b) a § 320 odst. 2 písm. b),

5. jestliže se orgán dohledu státu, ve kterém má sídlo, a Česká národní banka dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona a

6. která se ve smlouvě srovnatelné s depozitářskou smlouvou zaváže, že bude vykonávat kontrolní činnost depozitáře alespoň tak, jak vyplývá z § 73, a odpovídat za újmu alespoň tak, jak vyplývá z § 80 až 82, nebo

b) osoba, která má sídlo nebo pobočku v členském státě, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, nebo který je referenčním státem obhospodařovatele tohoto fondu, a která může být podle práva tohoto členského státu depozitářem.

(2) Pro depozitáře zahraničního investičního fondu uvedeného v odstavci 1 písm. b), jehož obhospodařovatel má sídlo nebo pobočku v České republice, nebo pro jehož obhospodařovatele je Česká republika referenčním státem, se ustanovení tohoto zákona, která se dovolávají depozitáře speciálního fondu nebo depozitáře fondu kvalifikovaných investorů, použijí obdobně.

(3) V dalším náležitosti splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) bodů 2 a 3 vymezuje článek 84 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.