§ 335 - Zákon č. 283/2021 Sb.

§ 335 Zákon č. 283/2021 Sb. Zákon stavební zákon
§ 335
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení
a) § 36, 319, § 322 odst. 1 a 3, § 324 a § 326 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,
b) § 15 až 18, § 312 odst. 1 a 7, § 313 odst. 1 a 2 a § 315 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022,
c) § 312 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příloha č. 1 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Drobné stavby
(1) Drobnými stavbami jsou
a) stavby nebo zařízení a jejich údržba, a to
2. skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,
4. stavba, včetně základové konstrukce, do 55 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,
5. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
6. dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, která slouží ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení anebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů,
7. reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2; plocha oboustranných panelů se započítává pouze jednou,
8. oplocení lesních školek a obor59), oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
9. stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení,
10. doplnění vlastní telekomunikační sítě60) k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů a doplnění nezbytných systémů ochrany, řízení a zabezpečení sítě, to vše ke stávající energetické síti technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
11. výměna nebo navýšení kapacity sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
13. povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
14. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky,
15. podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích, nejde-li o portálové konstrukce,
16. sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovité věci61),
17. nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy a přejezdy přes chodníky,
18. propustky na neveřejných účelových komunikacích,
19. stavby mostních vah,
20. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely a body seismické monitorovací sítě,
21. stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
22. antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 8 m, umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,
23. běžný dobíjecí bod62),
24. zařízení sloužící k odběru povrchových nebo podzemních vod v případech ohrožujících život, zdraví nebo majetek těmito vodami,
25. stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a stavby pro ukládání energie s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, s výjimkou stavby vodního díla, stavby pro výrobu elektřiny využívající větrnou energii, stavby ve zvláště chráněném území, nebo v území vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra stanoveném v nařízení vlády,
26. přípolože63) k existující stavbě dopravní či technické infrastruktury,
27. zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy o celkové zastavěné ploše všech staveb do 55 m2, s výjimkou hygienického zařízení, bez podsklepení, s nejvýše jedním nadzemním podlažím,
28. připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení a zařízení stávající distribuční soustavy, zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní,
29. plynovodní přípojky o tlakové úrovni do 4 bar v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy, s níž vyslovil provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, souhlas, včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní,
30. vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 m od stávajícího vodovodního řadu nebo stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní,
31. stání pro obytné automobily a obytné přívěsy,
32. výrobky plnící funkci stavby veřejné technické infrastruktury o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jsou-li umisťovány v zastavěném území mimo veřejná prostranství v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m,
33. přístřešky o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné nebo pobytové místnosti nebo hygienická zařízení, a které neslouží k ustájení nebo chovu zvířat a neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů, a jsou-li umisťovány v zastavěném území mimo veřejná prostranství,
b) součásti a příslušenství drobných staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v písmenu a), a stavby zařízení staveniště potřebné pro provedení nebo odstranění drobné stavby,
c) změny drobných staveb uvedených v písmenu a), při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů,
d) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
e) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,
f) stavební úpravy pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny,
g) udržovací práce nebo stavební úpravy pozemních komunikací, a to
1. zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů na dálnici nebo silnici I. třídy,
2. výměna mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech,
3. technická zařízení a jejich součásti určené k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace mimo portálové konstrukce,
4. zřízení obrub k vozovce,
5. zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub,
6. zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu,
7. stavební úpravy dálnice, silnice a místní komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná vedení nebo 10 cm u ostatních komunikací anebo 6 cm v případě krátkých příčných prahů prováděných formou stavební úpravy,
8. stavební úpravy vozovek a krajnic v rozsahu běžné a souvislé údržby64),
h) udržovací práce nebo stavební úpravy staveb dráhy, a to
1. odvodnění nástupišť, přejezdů nebo tunelů,
2. stavební úpravy svršku železničních a tramvajových tratí,
3. výměna kolejí, kolejových polí, pražců a výhybek a jejich součástí,
4. výměna nenosných částí mostů,
5. zařízení pro ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím,
6. zařízení pro ochranu před účinky bludných proudů elektrické trakce,
7. zařízení dálkového ovládání elektroenergetických zařízení,
8. zařízení protikorozní ochrany, zařízení ochrany proti rušení telekomunikačních systémů a zařízení zamezující vlivu vysokého napětí,
9. zařízení dálkového ovládání, regulace a měření,
10. sdělovací a informační zařízení drah,
11. zařízení elektrické požární signalizace,
i) stavby, terénní úpravy, stavební úpravy a udržovací práce na území vojenských újezdů nebo ve vojenských objektech, a to
1. mostní provizoria a nájezdové rampy k nim,
2. terénní úpravy do 2,5 m hloubky a do 5,0 m výšky nebo o výměře do 1 km2,
3. stavby odstavných, manipulačních a skladových ploch o výměře do 1 km2,
4. účelové komunikace,
5. výrobky plnící funkci stavby včetně základových konstrukcí pro ně.
(2) Za drobné stavby se nepovažují
a) stavby pro bydlení,
b) stavby pro rodinnou rekreaci s výjimkou stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 4,
c) stavby garáží,
d) trafostanice, pokud nejsou výrobkem plnícím funkci stavby,
e) stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,
f) stavby pro civilní obranu a požární ochranu,
g) stavby uranového průmyslu a stavby jaderného zařízení s výjimkou staveb podle odstavce 1 písm. d) až f),
h) sklady a skládky nebezpečných odpadů,
i) stavby vodních děl s výjimkou staveb podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12 a odstavce 1 písm. d) až f),
j) výměna nebo navýšení kapacity sítí technické infrastruktury, nejde-li o výměnu nebo navýšení kapacity sítí technické infrastruktury podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12,
k) důlní díla a důlní stavby pod povrchem, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
l) záměry EIA.
Příloha č. 2 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Jednoduché stavby
(1) Jednoduchými stavbami jsou stavby nebo zařízení a terénní úpravy, a to
a) stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží,
b) podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury,
c) stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
d) reklamní zařízení a stavby pro reklamu,
e) opěrné zdi nebo oplocení, pokud nejde o drobnou stavbu,
f) stavby pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,
g) stavby pro zemědělství nad 60 m2 zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,
h) stavby pro hospodářská zvířata do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
i) přípojky sítí technické infrastruktury, pokud nejde o drobnou stavbu,
j) výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu,
k) zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze,
l) dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu,
m) stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a stavby pro ukládání energie s celkovým instalovaným výkonem do 250 kW,
n) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch do 1000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
o) stavby, terénní úpravy, stavební úpravy a udržovací práce na území vojenských újezdů nebo ve vojenských objektech, pokud nejde o drobnou stavbu,
p) stavby zařízení staveniště, pokud nejde o drobnou stavbu,
r) studny k odběru vody, jenž nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku,
s) čistírny odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel,
t) zemní kabelové vedení na hladině nízkého a vysokého napětí, pokud nejde o drobnou stavbu,
u) elektrické stanice nejvýše o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, do rozlohy 40 m2 a 5 metrů výšky,
v) podzemní vedení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině do 4 bar, pokud nejde o drobnou stavbu.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona jednoduchými stavbami rozumí
a) součásti a příslušenství jednoduchých staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v odstavci 1,
b) změny jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů,
c) udržovací práce neuvedené v příloze č. 1,
d) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled,
e) větší změny dokončené budovy podle jiného právního předpisu s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2,
f) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
g) terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací,
h) změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 m2,
i) drobné stavby, které nesplní požadavek na odstupové vzdálenosti od hranic pozemku.
(3) Za jednoduché stavby se nepovažují
a) stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,
b) stavby pro civilní obranu a požární ochranu,
c) stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení,
d) stavby důležité pro obranu a bezpečnost státu, pokud nejde o drobnou stavbu podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. i) nebo jednoduchou stavbu podle odstavce 1 písm. o) této přílohy,
e) stavby vodních děl neuvedené v odstavci 1 a 2 nebo v příloze č. 1,
f) záměry EIA.
Příloha č. 3 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Vyhrazené stavby
Vyhrazenými stavbami jsou
a) stavby dálnic,
b) stavby drah,
c) civilní letecké stavby,
d) strategické investiční stavby podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury,
e) stavby a zařízení přenosové soustavy a stavby a zařízení pro ukládání energie připojené do přenosové soustavy,
f) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více,
g) stavby a zařízení přepravní soustavy,
h) výrobny plynu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů a zásobníky plynu,
i) stavby a zařízení produktovodů65), včetně skladovacích zařízení, která jsou součástí technické infrastruktury produktovodů,
j) stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely,
k) stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy,
l) stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení,
m) stavby určené k nakládání s výbušninami,
n) stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a úložná místa pro těžební odpad,
o) výrobna z obnovitelných zdrojů energie s výjimkou vodních děl, a to
1. výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření s celkovým instalovaným elektrickým výkonem výrobny elektřiny nad 5 MW,
2. výrobna elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 1 MW, nejde-li o výrobnu elektřiny podle bodu 1,
3. výrobna tepla z obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným tepelným příkonem výrobny tepla nad 10 MW,
4. zařízení na energetické využívání odpadů,
p) stavby a zařízení rozvodného tepelného zařízení o dimenzi potrubí DN 300 a více,
q) stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.
Příloha č. 4 k zákonu č. 283/2021 Sb.
I. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území
Hodnotí se vlivy, které lze rozumně předpokládat, a to v rozsahu, podrobnosti a míře konkrétnosti, jakou má pořizovaná politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. Vlivy se stanoví odborným odhadem.
1. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu nebo zásad územního rozvoje na životní prostředí, zpracované podle části II. této přílohy, nebo pokud příslušný úřad uplatnil u změny politiky územního rozvoje nebo změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje nebo u územního plánu nebo jeho změny požadavek na toto vyhodnocení.
2. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací dokumentace na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody nevyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí66).
3. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací dokumentace na hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území.
4. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území, které spočívá v posouzení vztahu a zlepšování podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území a posouzení naplnění priorit územního plánování.
5. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska vyváženosti vlivů na životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území (udržitelný rozvoj území).
II. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí
1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.
2. Zhodnocení vztahu posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní, unijní a vnitrostátní úrovni.
3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna posuzovaná politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.
4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.
5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace nebo jejího invariantního návrhu, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví, včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu, včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení nebo podle invariantního řešení ve srovnání se současným stavem a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení, včetně jejich omezení.
8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných významných záporných vlivů na životní prostředí.
9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní, unijní nebo národní úrovni do posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru řešení, včetně případného výběru nejvhodnější varianty.
10. Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace na životní prostředí.
11. Souhrnné vypořádání požadavků uplatněných ve stanovisku příslušného úřadu k návrhu zadání nebo k návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace nebo stanovisku podle § 71a odst. 2, § 71d odst. 4 písm. c) nebo § 71e odst. 5 písm. e).
12. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace na životní prostředí.
13. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.
14. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
Příloha č. 5 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura politiky územního rozvoje
(1) Politika územního rozvoje obsahuje
a) celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území,
b) koncepci sídelní struktury České republiky,
c) vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os,
d) vymezení specifických oblastí,
e) vymezení záměrů dopravní infrastruktury,
f) vymezení záměrů technické infrastruktury,
g) další úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady, a
h) úkoly pro územní plánování.
(2) Politika územního rozvoje je doplněna schématy, zejména schématem
a) sídelní struktury České republiky,
b) rozvojových oblastí a rozvojových os,
c) specifických oblastí,
d) záměrů dopravní infrastruktury,
e) záměrů technické infrastruktury a
f) vztahu sídelní struktury, rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí.
(3) Je-li to účelné, lze schéma záměrů dopravní infrastruktury a schéma záměrů technické infrastruktury členit na samostatná schémata.
(4) Spolu s návrhem politiky územního rozvoje se zpracuje
a) zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující vyhodnocení připomínek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, krajů, obcí a veřejnosti, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování,
b) výsledek vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a
d) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.
Příloha č. 6 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura územního rozvojového plánu
I. Územní rozvojový plán
(1) Textová část územního rozvojového plánu obsahuje
a) vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch a koridorů a stanovení účelu a požadavků na jejich využití, popřípadě podmínek pro rozhodování v nich,
b) vymezení akceleračních oblastí celostátního významu, včetně určení druhu primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,
c) vymezení ploch a koridorů nadregionálního územního systému ekologické stability,
d) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci,
e) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.
(2) Je-li to účelné, textová část územního rozvojového plánu dále obsahuje
a) vymezení územních rezerv,
b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií,
c) stanovení pořadí provádění změn v území a
d) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.
(3) Grafická část územního rozvojového plánu obsahuje
a) výkres ploch a koridorů, včetně akceleračních oblastí celostátního významu a územního systému ekologické stability nadregionálního významu,
b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,
c) je-li to účelné, výkres vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií, a
d) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.
(4) Výkresy grafické části se vydávají v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy. Je-li to účelné, lze výkres ploch a koridorů dále členit na samostatné výkresy.
II. Odůvodnění územního rozvojového plánu
(1) Textová část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení územního rozvojového plánu,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje,
d) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny nebo požadavku podle § 71 odst. 1 písm. h),
f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,
j) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované zastavitelné plochy a koridory a
k) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního rozvojového plánu s jednotným standardem.
(3) V případě změny územního rozvojového plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.
(4) Grafická část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a
b) je-li to účelné, schéma širších vztahů dokumentující vazby na území sousedních států.
Příloha č. 7 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura zásad územního rozvoje
I. Zásady územního rozvoje
(1) Textová část zásad územního rozvoje obsahuje
a) koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury,
b) zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v politice územního rozvoje a vymezení nadmístních rozvojových oblastí a nadmístních rozvojových os,
c) zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení specifických oblastí nadmístního významu,
d) přebíraná věcná řešení územního rozvojového plánu, zejména zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory a akcelerační oblasti a, je-li to účelné, jejich zpřesnění,
e) vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch a koridorů nadmístního významu, včetně stanovení jejich účelu a požadavků na jejich využití,
f) vymezení akceleračních oblastí nadmístního významu, včetně určení druhu primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,
g) vymezení ploch a koridorů regionálního územního systému ekologické stability a, je-li to účelné, zpřesnění vymezení ploch a koridorů nadregionálního územního systému ekologické stability,
h) vymezení ploch pro těžbu nerostů,
i) stanovení cílových kvalit krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení,
j) přebírané vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace z územního rozvojového plánu a, je-li to účelné, jejich zpřesnění,
k) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace,
l) stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře, a
m) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.
(2) Je-li to účelné, textová část zásad územního rozvoje dále obsahuje
a) vymezení ploch a koridorů územních rezerv,
b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií,
c) je-li to účelné, stanovení pořadí provádění změn v území a
d) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.
(3) Grafická část zásad územního rozvoje obsahuje
a) výkres uspořádání území kraje obsahující zejména rozvojové oblasti a rozvojové osy, specifické oblasti a sídelní strukturu,
b) výkres ploch a koridorů, včetně akceleračních oblastí celostátního a nadmístního významu a územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu,
c) výkres krajin, pro které se stanovují cílové kvality,
d) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,
e) je-li to účelné, výkres oblastí, ploch a koridorů, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií a
f) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.
(4) Výkresy se vydávají v měřítku 1 : 50 000 nebo v odůvodněných případech 1 : 100 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území. V případě potřeby lze výkresy uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) dále členit na samostatné výkresy nebo vybranou problematiku řešit samostatným výkresem v měřítku 1 : 25 000. Grafická část může být doplněna schématy.
II. Odůvodnění zásad územního rozvoje
(1) Textová část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení zásad územního rozvoje,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem,
e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,
f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,
j) výčet záležitostí týkajících se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,
k) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a
l) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu zásad územního rozvoje s jednotným standardem.
(3) V případě změny zásad územního rozvoje je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.
(4) Grafická část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a
b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 500 000.
Příloha č. 8 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura územního plánu
I. Územní plán
(1) Textová část územního plánu obsahuje
a) vymezení zastavěného území,
b) základní koncepci rozvoje území obce,
c) urbanistickou koncepci,
d) koncepci veřejné infrastruktury,
e) koncepci uspořádání krajiny,
f) podmínky pro využití a prostorové uspořádání vymezených ploch s rozdílným způsobem využití,
g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci,
h) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena a
i) v případě územního plánu pro část území hlavního města Prahy vymezení řešeného území.
(2) Je-li to účelné, textová část územního plánu dále obsahuje
a) členění území podle převažujícího charakteru na lokality,
b) vymezení zastavitelného území,
c) vymezení ploch a koridorů územních rezerv,
d) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno plánovací smlouvou,
e) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie,
f) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu,
g) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování v území podmíněno realizací architektonické nebo urbanistické soutěže,
h) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků,
i) stanovení pořadí provádění změn v území,
j) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu u části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu, a
k) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.
(3) Grafická část územního plánu obsahuje
a) výkres základního členění území, který obsahuje vyznačení
1. hranice řešeného území,
2. hranice zastavěného území,
3. zastavitelných ploch, transformačních ploch a ploch změn v krajině,
4. koridorů dopravní a technické infrastruktury,
5. ploch a koridorů územních rezerv,
6. ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy, zpracováním územní studie vydáním regulačního plánu nebo realizací architektonické nebo urbanistické soutěže,
7. části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu,
b) hlavní výkres, který obsahuje
1. vyznačení hranice zastavěného území,
2. základní koncepci rozvoje území obce,
3. urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch a transformačních ploch,
4. koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení zelené infrastruktury a územního systému ekologické stability a vymezení ploch změn v krajině,
5. koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu a akceleračních oblastí,
6. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití,
7. je-li to účelné, vymezení ploch a koridorů pro územní rezervy,
8. je-li to účelné, hranici lokalit a hranici zastavitelného území a
9. je-li to účelné, vyznačení lokalit a zastavitelného území,
c) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,
d) je-li to účelné, samostatný výkres územního plánu s prvky regulačního plánu a
e) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.
(4) Je-li to účelné, lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech.
(5) Výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánu, se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 5 000 a vydávají se v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000. Pro zvlášť rozsáhlá území lze výkres základního členění území a samostatné výkresy koncepce uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury vydat v měřítku 1 : 25 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy.
(6) Je-li územní plán s prvky regulačního plánu zpracován pro vymezenou část území obce, lze tuto část územního plánu vydat jako samostatný výkres v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 500.
(7) Výkresy územního plánu vojenského újezdu se zpracovávají nad Státní mapou v měřítku 1 : 5 000 a vydávají v měřítku, které stanoví Ministerstvo obrany v zadání územního plánu.
II. Odůvodnění územního plánu
(1) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení územního plánu,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,
e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,
f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty a vyloučení záměrů podle § 122 odst. 3,
j) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,
k) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch,
l) výčet prvků regulačního plánu, případně s odchylně stanovenými požadavky na výstavbu s odůvodněním jejich vymezení,
m) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa a
n) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního plánu s jednotným standardem.
(3) V případě změny územního plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.
(4) Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000,
b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a
c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000.
Příloha č. 9 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura regulačního plánu
I. Regulační plán
(1) Textová část regulačního plánu obsahuje
a) vymezení řešeného území,
b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků,
c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb,
d) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,
e) podrobné podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu.
(2) Je-li to účelné, textová část regulačního plánu dále obsahuje
a) podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability,
b) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit,
c) stanovení pořadí změn v území (etapizaci),
d) podmínky pro požární ochranu,
e) podmínky pro ochranu veřejného zdraví,
f) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,
g) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků,
h) vymezení záměrů, pro které je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování,
i) vymezení záměrů, pro které je realizace architektonické nebo urbanistické soutěže podmínka pro rozhodování,
j) vymezení staveb domů pro dostupné nájemní bydlení, a
k) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.
(3) Grafická část regulačního plánu obsahuje
a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání staveb,
b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a
c) je-li to účelné, výkres pořadí změn v území (etapizace).
(4) Je-li to účelné, lze graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, zpracovat v samostatných výkresech.
(5) Výkresy, které jsou součástí grafické části regulačního plánu, se zpracovávají a vydávají zpravidla v měřítku 1 : 1 000, popřípadě 1 : 2 000 nebo 1 : 500, s výjimkou výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, který se zpracovává a vydává v měřítku katastrální mapy. Výkres širších vztahů se zpracovává a vydává v měřítku hlavního výkresu územního plánu. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy.
II. Odůvodnění regulačního plánu
(1) Textová část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení regulačního plánu,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,
e) vyhodnocení souladu se zadáním nebo zadáním změny,
f) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty,
g) odůvodnění stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,
h) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a
i) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu regulačního plánu s jednotným standardem.
(3) V případě změny regulačního plánuje součástí odůvodnění text s vyznačením změn.
(4) Grafická část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000,
b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000 a
c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000.
1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 
 § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
3) Čl. 15 a 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, v platném znění.
5) § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 34 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb.
9) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 3 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 2 písm. e) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 4b až 4d zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
15) Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 4b odst. 7 a 8 zákona č. 200/1994 Sb.
17) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
18) Evropská úmluva o krajině, vyhlášená pod č. 12/2017 Sb. m. s.
19) § 17 písm. d) a § 18 písm. a) a b) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
20) § 3 písm. f) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
21) § 10i zákona č. 100/2001 Sb.
22) Zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 261/2021 Sb.
 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
 Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů.
28) Například zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
 Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.
30) Zákon č. 541/2020 Sb.
 Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
31) § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 128/2000 Sb.
33) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění.
34) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
 Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 406/2000 Sb.
38) Například zákon č. 200/1994 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
39) Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb.
40) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.
41) § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
42) § 7 zákona č. 100/2001 Sb.
 § 45h až 45i zákona č. 114/1992 Sb.
48) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
49) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
50) § 4b zákona č. 200/1994 Sb.
51) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
52) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
54) § 31 zákona č. 128/2000 Sb.
55) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
56) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů.
57) § 4d zákona č. 200/1994 Sb.
58) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb.
59) § 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
60) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
61) § 10 zákona č. 13/1997 Sb.
62) § 2 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.
63) § 1 odst. 6 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon).
64) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
65) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.
66) Vyhláška č. 142/2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny.
67) § 6a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
67) Vyhláška č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání.
Zobrazit celý zákon
Zákon č. 283/2021 Sb. Zákon stavební zákon

Zařazeno v právních oblastech
