(1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu končí
a) uzavřením dohody stran sporu,
b) jednostranným prohlášením
c) smrtí, prohlášením za mrtvého, prohlášením za nezvěstného nebo zánikem jedné ze stran sporu bez právního nástupce,
d) marným uplynutím lhůty podle § 20t,
e) odmítnutím návrhu podle § 20q.
(2) O ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informuje Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt bez zbytečného odkladu druhou stranu sporu. Dojde-li k ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle odstavce 1 písm. d), informuje bez zbytečného odkladu obě strany sporu.
(3) Dohoda podle odstavce 1 písm. a) musí mít písemnou formu.