Bytové právo

Právní otázka týkající se omezujících opatření: Pokud nájemník obývá byt bez právního základu, co může pronajímatel učinit? Je možné zastavit dodávky služeb, pokud je smlouva na energie uzavřena na pronajímatele, přičemž pronajímatel má povinnost jednat legálně, například při výskytu dluhů. Dále, pokud nájemník neplatí za vybavení bytu, má pronajímatel právo odebrat nábytek nebo spotřebiče, které mu patří. Tyto kroky může pronajímatel podniknout v situaci, kdy nájemník dluží nájemné a služby, nájemní smlouva je neplatná a probíhá soudní řízení o vyklizení, i když rozsudek zatím není pravomocný kvůli odvolání.

27. 11. 2025 279 zobrazení 6 rozhodnutí analyzováno

Riziko Vysoké

Síla precedentu Střední

Spolehlivost 66%

Analyzováno 17. 12. 2025 19:00

Krátká odpověď

Pokud bývalý nájemník stále bydlí v bytě bez platné smlouvy, žádné svévolné odpojování energií nebo odebírání vybavení nedělejte, dokud nebude pravomocný rozsudek a exekutor nebude moci konat.

Klíčové body

Pronajímatel má nárok na úhradu dlužného nájemného a služeb.

Svépomocné omezení dodávek energií je právně velmi problematické.

Odebrání vybavení lze legálně až po vystěhování nájemníka nebo exekuci.

Pravomocné rozhodnutí soudu je nutné pro realizaci vyklizení bytu.

Zás-adnější zásahy bez souhlasu soudu mohou vést ke škodám a odpovědnosti pronajímatele.

Doporučení

Vydržte do nabytí právní moci rozsudku a pak podnikněte kroky s exekutorem.

Energetické služby nechte zapnuté, jestliže smlouva je na vás – předejdete riziku protiprávního jednání.

Veškerou komunikaci a výzvy směrem k uživateli bytu směřujte písemně a dokumentujte.

Před odebráním jakéhokoli vybavení vyčkejte na vyklizení bytu a zapojte exekutora, pokud bude třeba.

Poradte se s advokátem ohledně možnosti započtení zajištěné kauce na dlužné částky.

Právní analýza

Shrnutí právní situace

Klient, jako pronajímatel, řeší situaci, kdy bývalý nájemník užívá byt bez právního důvodu, jelikož nájemní smlouva nebyla platná. Nájemník neplatí nájemné, ani za služby a vybavení bytu, přesto v bytě zůstává. Probíhá soudní řízení o vyklizení, avšak rozsudek ještě není pravomocný kvůli odvolání. Klient zvažuje, zda je možné omezit, případně ukončit dodávky energií a služeb, a zda lze odebrat vybavení bytu, pokud je stále v jeho vlastnictví.

Relevantní právní úprava

Z hlediska práv a povinností mezi pronajímatelem a uživatelem bytu je relevantní zvláště:

Podle §1721 OZ, má věřitel právo na určité plnění, dlužník má povinnost toto plnění uspokojit.
Nájemní vztah je upraven v §2201 OZ, kde se stanoví, že nájemce je povinen platit pronajímateli nájemné za užívání věci.
Možnost vypovězení nájmu, pokud není plněno, je obsažena v §2228 OZ, kde se například řeší neplacení nájemného.
O povinnosti odevzdat byt po skončení nájmu pojednává §2292 OZ.
V otázce služeb a energií zde figuruje i energetický zákon – např. §56 z.č. 458/2000 Sb. a §69 z.č. 458/2000 Sb., které upravují vztahy mezi konečnými odběrateli a provozovateli sítí, a podmínky omezení dodávek.
Pravidla výkonu rozhodnutí (tedy i pro budoucí vyklizení či odebrání věcí) stanoví mj. §76 z.č. 120/2001 Sb..

Právní hodnocení

Silné stránky: Vy, jako pronajímatel, máte jasný nárok na úhradu dlužných částek za užívání bytu a služeb (§1721 OZ, §2201 OZ). Pokud nájemce neuhradí dluhy či neodevzdá byt po skončení (neplatné) smlouvy, můžete požadovat vyklizení bytu soudní cestou a zpětné vydání vybavení, pokud je doložitelně ve vašem vlastnictví.

Slabé stránky: Dokud není rozsudek o vyklizení pravomocný a nájemník stále byt fakticky užívá, vaše možnost jednostranně omezovat dodávky energií a služeb (zejména pokud jsou na vaši smlouvu a zahrnují i jiné prostory v domě) je velmi omezená a riskantní. Soudy obecně výrazně limitují svépomocná opatření, jež by mohla být vyhodnocena jako protiprávní zásah do práv uživatele (např. nepřiměřené nátlakové kroky).

Možné výsledky

Reálně jsou tři hlavní scénáře:

Soud provede povolený výkon rozhodnutí: Pokud rozsudek nabude právní moci, lze exekučním vyklizením zajistit navrácení bytu a vybavení (§76 z.č. 120/2001 Sb.).
Samovolné omezení energií se ukáže protiprávním: Pokud byste sám zastavil energie, hrozí, že bude váš postup kvalifikován jako neoprávněné omezení základních potřeb nájemce.
Odebrání vybavení vlastní silou: Toto nesmí být provedeno, dokud nájemník z bytu fakticky neodešel, ledaže by byl proveden výkonem rozhodnutí soudem/exekutorem – v opačném případě riziko žalob a odpovědnosti za škodu.

Všechny kroky by měly být legální, doložitelné a v souladu s rozhodnutími soudů. Soudy obvykle rozhodují tak, že zvýšená opatrnost pronajímatele je namístě, zejména když je věc v odvolacím řízení.

Další kroky

Vyčkejte na právní moc rozhodnutí o vyklizení.
Neprovádějte žádné svépomocné odstřihnutí energií bez konzultace s právníkem.
Inventarizujte a připravte důkazní materiál pro vybavení bytu.
Komunikujte se správcem energií a ujasněte podmínky přerušení/ukončení dodávky v případě, že byt bude prázdný.
Po vyklizení bytu zvažte podání návrhu na exekuci pro vymožení dluhu i vybavení.

Hodnocení rizika

Vysoké

Faktory:
• možnost nařčení z protiprávních zásahů
• nepravomocný rozsudek neumožňuje výkon rozhodnutí
• riziko náhrady škody vůči nájemníkovi při nepatřičných zásazích
• potenciální občanskoprávní a správní delikty

Možné scénáře

Postup pronajímatele při vyklizení bytu s dlužníkem bez právního důvodu

Vyberte možnost pro zobrazení cesty

Situace Akce Výsledek

Klíčové skutečnosti

Pronajímatel vs. nájemník/uživatel bytu bez právního důvodu (neplatná nájemní smlouva).
Nájemník dluží nájemné a platby za služby.
Probíhá soudní řízení o vyklizení bytu; rozsudek zatím není pravomocný (podáno odvolání).
Energie/služby jsou smluvně vedeny na pronajímatele; pronajímatel zvažuje zastavení dodávek jako nátlakové opatření.
Nájemník neplatí za vybavení bytu; pronajímatel zvažuje odebrání nábytku/spoteřebičů, které jsou ve vlastnictví pronajímatele.

Právní upozornění: Tato analýza má pouze informativní charakter a nenahrazuje odborné právní poradenství. Pro řešení konkrétního případu doporučujeme konzultaci s advokátem.

Právní předpisy

89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník

§1721

§2201

§2228

(1) Užívá-li nájemce věc takovým způsobem, že se opotřebovává nad míru přiměřenou okolnostem nebo že hrozí zničení věci, vyzve ho pronajímatel, aby věc užíval řádně, dá mu přiměřenou lhůtu k nápravě a upozorní jej na možné následky neuposlechnutí výzvy. Výzva vyžaduje písemnou formu a musí být nájemci doručena.
(2) Neuposlechne-li nájemce výzvy podle odstavce 1, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby.
(3) Hrozí-li však v případě uvedeném v odstavci 1 naléhavě vážné nebezpečí z prodlení, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby, aniž nájemce vyzval k nápravě.
(4) Pronajímatel má právo postupovat stejně, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, nezaplatí-li nájemce nájemné ani do splatnosti příštího nájemného.

§2292

§2254

Jistota a smluvní pokuta
(1) Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.
(2) Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

458/2000 Sb. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

§56

(1) Účastníky trhu s plynem jsou a) výrobci plynu, b) provozovatel přepravní soustavy, c) provozovatelé distribučních soustav, d) provozovatelé zásobníků plynu, e) obchodníci s plynem, f) zákazníci, g) operátor trhu. Účastníky trhu s plynem jsou rovněž provozovatelé přímých plynovodů a zahraniční fyzické či právnické osoby, které mají uzavřenou platnou smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynu nebo smlouvu o uskladňování plynu.
(2) Účastník trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě a) odpovídá za odchylku a je subjektem zúčtování odchylek, nebo b) může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.
(3) Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy a v mimořádném stavu nouze se zúčtování odchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v časovém období, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou soustavu a pro všechny subjekty zúčtování.

§69

(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu.
(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení, b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.
(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona. Rozsah bezpečnostních pásem uvedený v příloze tohoto zákona se nevztahuje na plynová zařízení sloužící pro zkapalněný zemní plyn nebo zkapalněný biometan, pro které se provádí na posouzení rizik podle technických norem.
(5) Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby.

§102

V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor živnosti takto: Text ve sloupci 1 zní: „Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy“, text ve sloupci 2 zní: „úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru“.

120/2001 Sb. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

§76

(1) Pověří-li soud exekutora, může exekutor provádět i jinou činnost, zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního vykonavatele podle zvláštního právního předpisu.19) V rámci další činnosti exekutor vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2) Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

§103

(1) Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu.
(2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.

§144

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 větě druhé se za slova „komerčního právníka“ vkládají slova „, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a exekutorského kandidáta“ a za slova „advokátního koncipienta“ se vkládají slova „, exekutorského koncipienta“. 2. V § 7 odst. 3 se za slova „, advokátní zkoušku“ vkládají slova „, exekutorskou zkoušku“.

99/1963 Sb. Občanský soudní řád

§87

Vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu a) má žalovaný své stálé pracoviště; b) došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy; c) je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky; d) je sídlo osoby, která organizuje regulovaný trh nebo provozuje mnohostranný obchodní systém, jde-li o spor z obchodu 1. na jí organizovaném regulovaném trhu, nebo z vypořádání tohoto obchodu, nebo 2. v jí provozovaném mnohostranném obchodním systému, nebo z vypořádání tohoto obchodu, e) je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru, f) je sídlo komoditní burzy, jde-li o spor z obchodu na komoditní burze.

§223

Odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje rozsudek (§ 219) nebo mění rozsudek podle § 220 odst. 1; jinak rozhoduje usnesením.

§229

(1) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení, c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen, d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba, e) rozhodoval vyloučený soudce, f) soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce, h) účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
(2) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz) nebo elektronický platební rozkaz, jestliže a) v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení, b) v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto, c) odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat (§ 261a).
(3) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2.
(4) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

634/1992 Sb. Zákon o ochraně spotřebitele

§5

Klamavá konání
(1) Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.
(2) Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně a) existence a podstaty výrobku nebo služby, b) hlavních znaků výrobku nebo služby, jako jsou údaje o jejich dostupnosti, výhodách, rizicích, provedení, složení, příslušenství, poprodejním servisu a vyřizování reklamací a stížností, výrobním postupu a datu výroby nebo dodání, způsobu dodání, způsobilosti k účelu použití, možnosti použití, množství, specifikaci, zeměpisném nebo obchodním původu, očekávaných výsledcích jejich použití nebo výsledcích a provedených zkouškách nebo kontrolách, c) rozsahu závazku prodávajícího, motivu pro obchodní praktiku a podstaty prodejního postupu, prohlášení nebo symbolu týkajících se přímého nebo nepřímého sponzorování nebo schválení prodávajícího nebo výrobku nebo služby, d) ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody, e) nutnosti servisu, náhradního dílu, výměny nebo opravy, f) podstaty, charakteristických rysů a práv prodávajícího nebo jeho zástupce, například jeho identifikace a majetku, způsobilosti, postavení, schválení, přidružení nebo vztahů, práv průmyslového, obchodního nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání, nebo g) práv spotřebitele, včetně práva na náhradní dodání nebo vrácení kupní ceny vyplývajících z práv z vadného plnění nebo rizika, kterému může být vystaven.
(3) Obchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede nebo může vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje a) jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s jiným výrobkem nebo službou, b) jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo jinými rozlišovacími znaky jiného prodávajícího, c) nedodržení jednoznačného závazku obsaženého v kodexu chování, k jehož dodržování se prodávající prokazatelně zavázal, nebo d) jakékoliv uvádění výrobku na trh jako výrobku totož...

§7

Zákaz zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách
(1) Prodávající je povinen zdržet se ve smlouvách uzavíraných se spotřebitelem užití zneužívajícího ujednání podle § 1814 odst. 1 občanského zákoníku. Ustanovení věty první se použije pro smluvní ujednání, které bylo prodávajícím sepsáno předem, a spotřebitel proto nemohl jeho obsah jakkoli ovlivnit.
(2) Neprokáže-li prodávající opak, má se za to, že ujednání bylo sepsáno předem, a spotřebitel proto nemohl jeho obsah jakkoli ovlivnit. § 7b Zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely Nabízet za účelem prodeje, prodávat a vyvážet mimo území České republiky výrobky, které jsou určeny pro humanitární účely podle zvláštního právního předpisu7), se zakazuje.

§13

(1) Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.
(2) Při prodeji výrobků nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je prodávající povinen k informacím podle odstavce 1 poskytnout v písemné formě název nebo jméno a adresu prodávajícího, u něhož může spotřebitel po ukončení takového prodeje výrobků nebo poskytování služeb uplatnit reklamaci.

Judikatura

sp. zn. 72 C 156/2023-83 Vysoká

Městský soud v Brně

"Oba případy se týkají vyklizení bytu v rámci civilního řízení a zkoumají, jaké práva a povinnosti má pronajímatel vůči n..."

sp. zn. 40 C 75/2025-18 Střední

Okresní soud v Ostravě

"Obě situace se dotýkají uplatnění dluhů spojených s nájemním vztahem a soudního rozhodnutí o finančním vyrovnání; hlavní..."

sp. zn. 95 Co 193/2025-159 Střední

Krajský soud v Ústí nad Labem

"Oba případy se zabývají civilním sporem o vymáhání pohledávky a souvisejícím přezkoumáním rozhodnutí soudu (odvolání), t..."

sp. zn. 17 Co 178/2025-99 Střední

Městský soud v Praze

"o zaplacení 1 027 066 Kč s příslušenstvím."

Relevantní právní ustanovení

89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník

§1721

§ 1721

§2201

§ 2201

§2228

(1) Užívá-li nájemce věc takovým způsobem, že se opotřebovává nad míru přiměřenou okolnostem nebo že hrozí zničení věci, vyzve ho pronajímatel, aby věc užíval řádně, dá mu přiměřenou lhůtu k nápravě a upozorní jej na možné následky neuposlechnutí výzvy. Výzva vyžaduje písemnou formu a musí být nájemci doručena. (2) Neuposlechne-li nájemce výzvy podle odstavce 1, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby. (3) Hrozí-li však v případě uvedeném v odstavci 1 naléhavě vážné nebezpečí z ...

§2292

§ 2292

§2254

§ 2254 Jistota a smluvní pokuta (1) Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. (2) Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od ...

458/2000 Sb. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

§56

(1) Účastníky trhu s plynem jsou a) výrobci plynu, b) provozovatel přepravní soustavy, c) provozovatelé distribučních soustav, d) provozovatelé zásobníků plynu, e) obchodníci s plynem, f) zákazníci, g) operátor trhu. Účastníky trhu s plynem jsou rovněž provozovatelé přímých plynovodů a zahraniční fyzické či právnické osoby, které mají uzavřenou platnou smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynu nebo smlouvu o uskladňování plynu. (2) Účastník trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přeprav...

§69

(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu. (2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdo...

§102

§ 102 V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb.,...

120/2001 Sb. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

§76

(1) Pověří-li soud exekutora, může exekutor provádět i jinou činnost, zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního vykonavatele podle zvláštního právního předpisu.19) V rámci další činnosti exekutor vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. (2) Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

§103

§ 103 (1) Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu. (2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.

§144

§ 144 Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 větě druhé se za slova „komerčního právníka“ vkládají slova „, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a exekutorského kandidáta“ a za slova „advokátního koncipienta“ se vkládají slova „, exekutorského koncipienta“. 2. V § 7 odst. 3 se za slova „, advokát...

99/1963 Sb. Občanský soudní řád

§87

§ 87 Vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu a) má žalovaný své stálé pracoviště; b) došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy; c) je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky; d) je sídlo osoby, která organizuje regulovaný trh nebo provozuje mnohostranný obchodní systém, jde-li o spor z obchodu 1. na jí organizovaném regulovaném...

§223

§ 223 Odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje rozsudek (§ 219) nebo mění rozsudek podle § 220 odst. 1; jinak rozhoduje usnesením.

§229

§ 229 (1) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení, c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen, d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho by...

634/1992 Sb. Zákon o ochraně spotřebitele

§5

§ 5 Klamavá konání (1) Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. (2) Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně a) existence a podsta...

§7

§ 7 Zákaz zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách (1) Prodávající je povinen zdržet se ve smlouvách uzavíraných se spotřebitelem užití zneužívajícího ujednání podle § 1814 odst. 1 občanského zákoníku. Ustanovení věty první se použije pro smluvní ujednání, které bylo prodávajícím sepsáno předem, a spotřebitel proto nemohl jeho obsah jakkoli ovlivnit. (2) Neprokáže-li prodávající opak, má se za to, že ujednání bylo sepsáno předem, a spotřebitel proto nemohl jeho obsah jakkoli ovlivni...

§13

§ 13 (1) Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit. (2) Při prodeji výrobků nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je prodávající povinen k informacím podle odstavce 1 poskytnout v písemné formě název nebo jméno a adresu prodávajícího, u něhož může spotřebitel po ukončení takového prodeje výrobků nebo poskytování služeb uplatnit reklamaci.

Relevantní judikatura

sp. zn. 72 C 156/2023-83 1. 9. 2025

Městský soud v Brně

Oba případy se týkají vyklizení bytu v rámci civilního řízení a zkoumají, jaké práva a povinnosti má pronajímatel vůči nájemníkovi během vyřizování závazků a vyklizení.

sp. zn. 40 C 75/2025-18 13. 6. 2025

Okresní soud v Ostravě

Obě situace se dotýkají uplatnění dluhů spojených s nájemním vztahem a soudního rozhodnutí o finančním vyrovnání; hlavní otázkou bývá, zda lze dluh vymáhat a jaké jsou nároky na odpovědnost nájemníka.

sp. zn. 95 Co 193/2025-159 29. 7. 2025

Krajský soud v Ústí nad Labem

Oba případy se zabývají civilním sporem o vymáhání pohledávky a souvisejícím přezkoumáním rozhodnutí soudu (odvolání), tedy otázkami legality a meze prostředků v řízení o dluhu.

sp. zn. 17 Co 178/2025-99 5. 6. 2025

Městský soud v Praze

o zaplacení 1 027 066 Kč s příslušenstvím.

Máte podobnou otázku?

Zeptejte se našeho AI právního asistenta a odpověď dostanete na e-mail.

Položit otázku