Poradna: Přesčasy a odpočinek - co hrozí?
Ahoj, mám dotaz ohledně práce. Děláme od pondělí do pátku, od 2 do 10 večer. Teď nám šéf nařídil sobotní přesčasy v listopadu 2025 od 2 do 10, a v pondělí musíme být už od 6 ráno. Chci zjistit, jestli tím pádem dodržujeme ten týdenní odpočinek podle toho § 92. Co mi hrozí, když bych odešel dřív kvůli odpočinku, třeba aby mi nedal nižší prémie? Díky moc za odpověď!
Zaměstnavatel musí podle zákoníku práce poskytnout týdenní odpočinek a práce přesčas či změna směn nemůže toto právo obejít – pokud byste přišel o odpočinek (např. sobotní 22:00 a pondělní 6:00), je to pravděpodobně v rozporu se zákonem.
Klíčové body
Zákoník práce vyžaduje od zaměstnavatele týdenní nepřetržitý odpočinek alespoň 24 hodin s návazností na denní odpočinek.
Práce přesčas je možná jen za splnění zákonných podmínek a nemůže zasahovat do zákonného práva na odpočinek.
Sankcionování zaměstnance (například nižší prémie) za uplatnění práva na nepřetržitý odpočinek může být napadnutelné.
Nelze vyloučit individuální výjimky, avšak jen za striktních podmínek stanovených zákonem.
Soudy kontrolují postup zaměstnavatelů vůči zaměstnancům zejména tehdy, pokud je podezření na šikanu či obcházení zákona.
Doporučení
Zaznamenávejte si přesnou docházku a případné změny rozvrhu, které narušují Váš týdenní odpočinek.
Pokud zaměstnavatel nařizuje přesčasy, zjistěte, zda dodržuje limity podle zákoníku práce.
Komunikujte se zaměstnavatelem o potřebě odpočinku a případně písemně upozorněte na možné porušení zákona.
Pokud by došlo k sankci (např. snížení prémií), požadujte po zaměstnavateli písemné zdůvodnění.
V případě sporu využijte možnost obrátit se na inspekci práce nebo přímo na soud podle §79 z.č. 99/1963 Sb.
Právní analýza
Shrnutí právní situace
Zaměstnanci, kteří standardně pracují od pondělí do pátku (14:00–22:00), byli povinni v listopadu 2025 absolvovat nařízené sobotní přesčasy ve stejném režimu a následně nastoupit následující pracovní týden již od pondělí od 6:00. Hlavní právní otázky jsou, zda tímto postupem zaměstnavatel neporušuje povinnost poskytnout zaměstnanci týdenní odpočinek podle §92 zákoníku práce a jaká rizika hrozí zaměstnanci, pokud odmítne práci z důvodu ochrany svého odpočinku nebo odejde dříve ze směny, a zda by toto mohl zaměstnavatel sankcionovat například snížením prémií.
Relevantní právní úprava
Podle §92 z.č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci v týdnu nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24 hodin spolu s odpovídajícím denním odpočinkem. Tento týdenní odpočinek má být, pokud možno, v neděli a pro všechny zaměstnance zároveň, pokud to umožňuje provoz. Dále §93 z.č. 262/2006 Sb. stanoví limity pro práci přesčas, která má být výjimečná a nařídit ji lze pouze z vážných důvodů. Co se týče případných zásahů do mzdy nebo prémií, obecné zásady smluvního práva dle §1721 z.č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) vyžadují, aby byl případný nárok na prémie stanoven průhledně a jeho případné snížení z důvodu ochrany zákonného odpočinku by mohlo být neplatné pro rozpor se zákonem či dobrými mravy.
Relevantní judikatura
Z dostupných rozhodnutí není žádné, které by řešilo přímo otázku týdenního odpočinku dle §92 zákoníku práce, ale dílčí závěry lze vzít z Krajského soudu v Ostravě 16 Co 130/2025-242">sp. zn. 16 Co 130/2025-242, kde bylo konstatováno, že soudní přezkum jednání zaměstnavatele je limitován a soud prověřuje zejména, zda postup nebyl zjevně zneužívající či diskriminační. Dále z Okresního soudu v Pardubicích 8 C 10/2021-255">sp. zn. 8 C 10/2021-255 je patrné, že pokud je zaměstnanec v řízení úspěšný, soud přiznává náklady řízení, a je tak připraven chránit práva zaměstnance i v případech, kdy dochází k porušení pracovních podmínek, a to včetně náhrad cestovních a odměn za právní zastoupení.
Právní hodnocení
Silnou stránkou vašeho případu je, že zákoník práce stanovuje jasné limity pro nepřetržité odpočinky a zaměstnavatel by měl plánovat rozvrh tak, aby je dodržel. Slabinou je, že výjimky mohou být dovoleny v případě provozních potřeb nebo technologických procesů, avšak i zde musí být zaměstnanci za každé 2 týdny poskytnuto 70 hodin odpočinku. Dalším rizikem je praxe některých zaměstnavatelů, kdy uplatňují sankce v odměňování; zde je potřeba odlišit splatnou mzdu a nenárokovatelné prémie, které ovlivňuje zaměstnavatel podle interních pravidel – avšak i toto hodnocení podléhá soudní ochraně, pokud by šlo o odplatu za uplatnění práva na odpočinek.
Možné výsledky
Pokud zaměstnanec odejde dříve kvůli nedodržení nepřetržitého odpočinku a zaměstnavatel sníží prémie, mohl by se tento postup úspěšně bránit u soudu, zejména pokud by prokázal, že absence byla objektivně ospravedlnitelná a projevila se jen v zájmu ochrany zdraví. Soudy v obdobných věcech (viz výše uvedená rozhodnutí) se staví spíše na stranu ochrany práv zaměstnanců, pokud je zaměstnavatel sankcionuje za legitimní výkon jejich práv. Pravděpodobnost úspěchu závisí na konkrétní dokumentaci o pracovním režimu a na postupování zaměstnavatele při rozvržení směn a udílení prémií.
Další kroky
Hodnocení rizika
Střední- Záleží na konkrétním rozvržení směn a doložení nerovnosti týdenního odpočinku.
- Riziko snížení prémií závisí na formulaci interních pravidel a objektivnosti kritérií.
- Pokud bude postup zaměstnavatele čistě účelový a represivní, šance na úspěch u soudu stoupá.
Klíčové skutečnosti
- zaměstnanci pracují pondělí–pátek 14:00–22:00
- šéf nařídil sobotní přesčasy 14:00–22:00 v listopadu 2025
- pondělí má být začátek práce již od 06:00
- otázka, zda to odpovídá týdennímu odpočinku podle §92
- otázka rizik, pokud odejdu dřív kvůli odpočinku, například aby nebyla snížena prémie
Relevantní právní ustanovení
Relevantní judikatura
Máte podobnou otázku?
Zeptejte se našeho AI právního asistenta a odpověď dostanete na e-mail.
Položit otázku